Všechny živé bytosti září. Ale z přísně přízemních důvodů  
Těla živočichů i rostlin nesmírně slabě září v oblasti viditelného záření. Lidské oko by muselo být tisíckrát citlivější, abychom tohle záření mohli vidět. Není to ale žádná čarodějná aura, nýbrž rutinní chemie a fyzika. Shodou okolností by se toto záření mohlo stát základem nových diagnostických metod.
Ultraslabé zářenín listů šeflery dlanitolisté. Kredit: Salari et al. (2025), Journal of Physical Chemistry Letters.
Ultraslabé zářenín listů šeflery dlanitolisté. Kredit: Salari et al. (2025), Journal of Physical Chemistry Letters.

Život září. Doslova a do písmene. Potvrzují odborníci University of Calgary a National Research Council of Canada. Nedávno provedli mimořádný experiment, v němž s využitím myší a dvou druhů rostlin prozkoumali přízračný fenomén biofotonů či jak sami láskyplně říkají „UPE“ (biological ultraweak photon emission). Toto záření odpovídá vlnovým délkám zhruba 200 až 1 000 nanometrů a bylo pozorováno u všech organismů, u nichž ho vědci zatím hledali.

 

Vahid Salari. Kredit: University of Calgary.
Vahid Salari. Kredit: University of Calgary.

Jak se nechal slyšet Mike McRae na platformě Science Alert, taková věda je na první pohled poněkud fringe, protože přivolává paranormální aury a podobné čarodějnictví. Nicméně, jak se zdá, organismy doopravdy září, pokud jsou živé, i když příčiny nejsou vůbec „para,“ ale jen a pouze „normální.“ Výzkum ostatně publikoval docela slušný časopis Journal of Physical Chemistry Letters.

 

V tomto případě samozřejmě nejde jen o infračervené tepelné záření. To by bylo banální. Vahid Salari a jeho kolegové pozorovali záření ve viditelné oblasti, které ale bylo extrémně slabé. Muselo by být asi tak tisíckrát intenzivnější, aby ho mohlo detekovat lidské oko. Jde zhruba o 10 až 1 000 fotonů vyzářených z plochy 1 centimetru čtverečního za sekundu.

 

Salariho tým s citlivými přístroji porovnával toto záření u živých a mrtvých myší, stejně jako u oblíbeného modelového huseníčku Arabidopsis thaliana a šeflery dlanitolisté (Heptapleurum arboricola), okrasného vždyzeleného keře z čeledi aralkovitých. Živé organismy září, mrtvé nikoliv a poraněná místa září více intenzivně.

Záření živých a mrtvých myší. Kredit: Salari et al. (2025), Journal of Physical Chemistry Letters.
Záření živých a mrtvých myší. Kredit: Salari et al. (2025), Journal of Physical Chemistry Letters.

 

Pokud jde o původ těchto „ultraslabých emisí fotonů,“ se vší pravděpodobností jde o zcela přízemní chemii a fyziku. Hlavním podezřelým jsou přitom reaktivní formy kyslíku, i když původců záření může být víc. Interakce s reaktivními formami kyslíku vedou občas k „nakopnutí“ elektronů na vyšší energetickou hladinu. Jejich návrat zpátky pak vede k vyzáření jednoho či dvou fotonů s příslušnou energií.

 

Je poněkud cynickou ironií, že ačkoliv ultraslabé emise fotonů rozhodně nejsou paranormální aury, není vyloučeno, že je bude možné využívat podobným způsobem, jakým se využívají… paranormální aury. Toto přízračné záření, jehož intenzita se mění podle probíhajících biologických procesů, by se mohlo stát základem pro neinvazivní zobrazování vitality a hodnocení celkového zdravotního stavu lidských pacientů, živočichů rostlin.

 

Video: E LECTURE: Imaging Delayed Luminescence & Ultraweak Photon Emission From Plants

 

Literatura

Science Alert 13. 5. 2025.

Journal of Physical Chemistry Letters 16: 4354–4362.

Datum: 15.05.2025
Tisk článku

Související články:

Kvantové zobrazování a duch Schrödingerovy kočky     Autor: Stanislav Mihulka (29.08.2014)
Lidské oko může vidět duchy přízračného zobrazování     Autor: Stanislav Mihulka (29.08.2018)
Nová technologie umožňuje pořizovat zřetelné snímky v kalné vodě     Autor: Stanislav Mihulka (24.09.2021)



Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni



Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz