Vesmírný dalekohled Jamese Webba hledí od července 2022 do mladšího vesmíru, než jsme kdy dokázali. A vidí tam věci. Mezi největší záhady, které tam Webb vystopoval, patří takzvané Malé červené tečky (LRD, Little Red Dots), o nichž jsme na OSLU psali před rokem jako o „rubínech, “ podle programu RUBIES.
Tyhle Tečky jsou pradávné, slabě zářící objekty, které Webb pozoruje ve vesmíru, jemuž je sotva 600 milionů let. Není jich úplně málo. Webb jich už našel více než 300. Jejich záření naznačuje, že to jsou velmi hmotné objekty. První hypotézy uvažovaly, že by to mohly být (proto)galaxie, ale ne všichni s tím souhlasili. V současné době kolem Teček bouří divoké debaty, jejichž význam sahá za podstatu těchto divných objektů.
Nejprve to měly být raná aktivní galaktická jádra se supermasivní černou dírou. To by vysvětlovalo jejich výrazně červenou barvu, kterou by způsobovalo enormní množství plynu a prachu v akrečních discích těchto objektů. Další charakteristiky Teček ale tomuto scénáři odporují. Nevyzařují žádné detekovatelné rentgenové záření, mají stále spektrum v infračervené oblasti a vykazují jen velmi malou proměnlivost.
Devesh Nandal z University of Virginia a Avi Loeb z Harvard and Smithsonian Center for Astrophysics razí extravagantní hypotézu, podle které Tečky nejsou galaxie, tedy aktivní galaktická jádra, ale doposud hypotetické supermasivní hvězdy (SMS, Supermassive Stars). Tyto podivuhodné hvězdy, pokud existovaly, by mohly být významnou fází při vzniku supermasivních černých děr.
Supermasivní hvězdy by měly být obrovské, naprosto gigantické. Jejich hmotnost by dosahovala statisíců, milionů Sluncí. Patřily by k legendární populaci III, tedy k nejstarším hvězdám ve vesmíru a neobsahovaly by žádné těžší prvky, čili měly by nulovou metalicitu. Mohly by vznikat neuvěřitelně rychlou akrecí hmoty, která by překračovala rychlost 0,1 Slunce za 1 pozemský rok. Po krátké době by se zhroutily do ohromných černých děr, které by se staly zárodky supermasivních černých děr, jak je známe dnes.
Nandal s Loebem si to modelovali a vyšlo jim, že Malé červené tečky pěkně odpovídají supermasivním hvězdám. Není to definitivní a bude ještě nutné vynaložit hodně práce. Pozorování Teček je extrémně obtížné a na samotné hranici možností i pro Webbův dalekohled. Je to příležitost pro budoucí generace astronomických přístrojů, které by mohly objasnit, jak to s Tečkami vlastně je.
Video: Nobody Can Explain 1000s of Strange Little Red Dots Found by JWST Everywhere
Literatura
Hledání nejranějších galaxií Webbovým teleskopem
Autor: Vladimír Wagner (06.02.2024)
Webb pozoroval dávnou, záhadnou a zcela nemožnou galaxii
Autor: Stanislav Mihulka (16.02.2024)
Webbův dalekohled narazil na záhadu: Tři „rubíny“ v raném vesmíru
Autor: Stanislav Mihulka (29.06.2024)
Fotony a neutrina kosmického záření extrémně vysokých energií
Autor: Vladimír Wagner (04.09.2024)
Věda Star Wars: Skutečný výzkum z předaleké galaxie
Autor: Viktor Lošťák (04.05.2025)
Budeme měnit současný nejjednodušší kosmologický ΛCDM model?
Autor: Vladimír Wagner (05.06.2025)
Diskuze: