Hvězdné černé díry bývají extrémně nenápadné. Kredit: European Space Agency, NASA and Felix Mirabel (the French Atomic Energy Commission & the Institute for Astronomy and Space Physics/Conicet of Argentina).

Černé díry patří k nejzáhadnějším objektům ve vesmíru. Nejde přitom jen o to, že v sobě mají singularitu, která dovádí fyziky k šílenství. Máme určitou rámcovou představu, jak asi černé díry vypadají a jak se chovají, ale určitě naprosto převažuje to, co o nich nevíme. Na Zemi je můžeme zkoumat jen čistě teoreticky a ve vesmíru to není o mnoho lepší.

Černé díry jsou sice extrémně hmotné a husté, ale nevydávají žádné záření, co bychom na Zemi mohli detekovat. Jsou to vlastně nejčernější objekty ve vesmíru a veškeré pozorování černých děr jsou jenom nepřímá. Astrofyzik Cosimo Bambi z čínské Fufan University, který podle všeho nemá daleko k extravagantním hypotézám, se teď blýskl s velmi pozoruhodným nápadem.

Cosimo Bambi. Kredit: University of Science and Technology of China.

Je to epochální záležitost, tedy podobná programu Breakthrough Starshot, který míří k Alfě Centauri. Bambi navrhuje poslat k černé díře mezihvězdnou nanoloď, poháněnou gigantickým pozemním laserem, která by během stoleté výpravy černou díru prozkoumala a poslala nám data. Nebo celé hejno takových lodí. Taková výprava by mohla prolomit základy fyziky a našeho chápání celého vesmíru. Nicméně, nebylo by to zadarmo. Stálo by to biliony, a to je vlastně jen to nejmenší. Hlavně by bylo nutné překonat ohromné problémy rozmanitého charakteru.

Nicméně, optimistický Bambi věří, že bychom mohli zvládnout takovou misi v příštích desetiletích, tedy pokud tu zůstane nějaká civilizace, která bude přesahovat dobu kamennou.

Logo. Kredit: Fudan University.

Zásadním problémem ovšem bude najít někde poblíž Sluneční soustavy černou díru, vzdálenou asi tak 20 až 25 světelných let. I když, upřímně, je to dost zneklidňující představa, natož pokud by se ukázalo, že se takové gravitační monstrum pohybuje naším směrem.

Momentálně nejbližší černá díra, o které víme, je mnohonásobně vzdálenější. Pokud se nějaká černá díra nachází v našem sousedství, což v zásadě nelze úplně vyloučit, je nesmírně nenápadná a bude zázrak ji už jenom objevit. Dejme ale tomu, že jsme takovou černou díry skutečně našli a že spustíme Bambiho velkolepý plán. Postavíme ohromný laser a sondu velikosti sponky na papír, o váze asi tak jeden gram a se světelnou plachtou o ploše 10 metrů čtverečních.

Nanosondu pošleme asi tak třetinovou rychlostí světla, takže k černé díře doletí za cca 70 let. Pak ještě 20 až 25 let na doručení dat od černé díry a budeme mít možnost prostudovat černé díry jako nikdy předtím. Asi ani není nutné vyjmenovávat, co všechno se může zvrtnout. Je to šílený plán. Ale jak říká Michelle Starrová na platformě Science Alert, podobně šíleně vypadala předpověď gravitačních vln, po nichž vědci šli asi tak sto let, než je skutečně objevili. Nebo možnost pozorování stínů černých děr, což bylo před padesáti lety považováno za nemožné. Teď už máme na kontě dvě takové stíny. Pokud jde o stoletou výpravu k černé díře, uvidíme, co se dá dělat.

Video: Cosimo Bambi, Regular Black Holes

Literatura

Science Alert 8. 8. 2025.

iScience online 7. 8. 2025.