Projekt Chrysalis. Vítěz. Kredit: Infelise et al.

Přítomnost sice rozhodně nevypadá, jak jsme si ji vysnili v dětství, a ani v nejmenším se nepřibližuje tomu, jak si ji představovaly science-fiction filmy z osmdesátých a devadesátých let, ale proč se na chvilku nezasnít? Pochodeň vědecko-technického pokroku dnes rozfoukávají soutěže, jako je třeba nedávno proběhlá Project Hyperion Design Competition, vyhlášená britskou iniciativou Initiative for Interstellar Studies (i4is).

Vrstvy lodi Chrysalis. Kredit: Infelise et al.

Cílem této soutěže bylo navrhnout design multigenerační mezihvězdné lodě, která by podnikla mezihvězdnou výpravu. Výsledky byly vyhlášeny letos v červnu. První cenu v hodnotě 5 tisíc dolarů získal projekt Chrysalis pětičlenného italského týmu, v němž byly zastoupeny rozličné profese, od astrofyzika a inženýra mezihvězdných letů až po psycholožku a umělkyni. V tuto chvíli je samozřejmě ryzí sci-fi, ale současně se objevily zajímavé nápady, které stojí za pozornost.

Chrysalis je 58 kilometrů dlouhá mezihvězdná loď, která poveze cca 1 500 lidí s knihovnami, tropickým pralesem, tajgou, továrnami a dalšími pozemskými vymoženostmi k nejbližšímu hvězdnému systému Alfa Centauri. Pokud v dohledné době nevymyslíme červí díry, jsou podobné generační lodě asi jediná jakžtakž schůdná alternativa pro pilotované mezihvězdné lety. V tomto případě by Chrysalis doletěla do cíle asi za 400 let, kde by měla vysadit lidi na povrch exoplanety Proxima Centauri b.

Projekt WFP Extreme. 2. místo. Kredit: Biernacik et al., Academy of Fine Arts in Krakow.

Budoucí posádka Chrysalis by žila v izolaci v Antarktidě, asi tak 70 až 80 let, aby se připravila na to, co je čeká a případně eliminovali slabé články. Během té doby by asi 20 až 25 let probíhala stavba lodi Chrysalis, která by udržovala umělou gravitaci trvalou rotací, jak je u podobných projektů obvyklé.

Konstrukci Chrysalis tvoří několik vrstev nabalených na centrální osu lodi. Tyto vrstvy by zahrnovaly různé specializované struktury, jako obytné domy, zahrady, farmy, nemocnice, školy, místa pro volný čas a zábavu, sklady a další funkční prostory. V průmyslovém sektoru (a nejspíš i jinde) by pracovali roboti. Energii by zajišťovaly fúzní reaktory (které bude nutné vynalézt), obživu produkce rostlin, zvířat včetně hmyzu, hub i mikrobů. Chrysalis by si vezla vlastní biodiverzitu, která by byla průřezem pozemské, včetně tropických i boreálních lesů.

Podle návrhu italského týmu by velení lodi mělo spolupracovat se schopnou umělou inteligencí, která by zajistila odolnost sociálního systému, kvalitní přenos znalostí a fungování celého ekosystému Chrysalis. Porota soutěže ocenila především soudržnost systému Chrysalis, inovativní design s modulární strukturou a hloubku detailů v navrženém projektu.

Jak by tohle mohlo fungovat? Člověk ani nemusí být expert na science-fiction, aby ho okamžitě napadl celý seznam možných fatálních problémů, počínaje tím, že Proxima Centauri b nemusí být vůbec vhodná pro život a celá ta ohromující pouť by tím pádem byla úplně zbytečná, až po zhroucení kontinuity posádky či zešílení umělé inteligence, která se prohlásí bohem, z dětí vycvičí fanatické zabijáky a otočí loď zpět, aby dobyla Zemi.

Video: What Would a Generational Space Ship Actually Look Like?

Literatura

Live Science 7. 8. 2025.

Project Hyperion Design Competition