Je tajuplný gravitační gigant v červené tečce QSO1 primordiální černá díra?  
Malé červené tečky boří naše hýčkané představy o raném vesmíru. V červené tečce QSO1 našli supermasivní černou díru, co není ani trochu malá. Váží jako 50 milionů Sluncí, a přitom ji obklopuje galaxie, která vůbec nestojí za řeč. Vysvětlí tohle astrofyzikální rouhání primordiální černé díry?
Malá červená tečka. Kredit: Matthee et al 2024 ApJ, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.
Malá červená tečka. Kredit: Matthee et al 2024 ApJ, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.

Klasiky znalý čtenář si jistě povšiml, že vědci, kteří hledí Webbovým dalekohledem na úsvit vesmíru jsou vlastně jako stalkeři, kteří se plíží po Pásmu a zjišťují, že se zrovna moc nepodobá tomu, co tam původně očekávali. Jen namísto komářích mýtin, čertových hlávek a ježibabího rosolu tam jsou kosmické hrozny nebo malé červené tečky.

 

Ignas Juodžbalis. Kredit: University of Cambridge.
Ignas Juodžbalis. Kredit: University of Cambridge.

Astrofyzik Ignas Juodžbalis z britské University of Cambridge a jeho kolegové v mezinárodním výzkumném týmu prostudovali jednu z malých červených teček QSO1 a dospěli k závěru, že obsahuje supermasivní černou díru o hmotnosti asi 50 milionů Sluncí. Problém je v tom, že tohle supermasivní monstrum je téměř nahé.

 

Domovská galaxie této černé díry v malé červené tečce QSO1 je totiž velmi ubohá. Mnohem, mnohem menší, než bychom čekali u gravitační obludy o váze 50 milionů Sluncí. Podle mainstreamové teorie by přitom galaxie měly vzniknout jako první a pak by v nich, jako mládě vetřelce, měla růst supermasivní černá díra, která se krmí okolním plynem, prachem a hvězdami.

 

Červená tečka QSO1 staví tuto hypotézu na hlavu. Zdá se, že se nejdřív zrodila supermasivní černá díra a pak zběsilou rychlostí narostla ještě před tím, než se kolem ní zformovala její galaxie. Jenomže jak něco takového vysvětlit, ve velmi mladém vesmíru záhy po Velkém třesku? Červenou tečku QSO1 pozorujeme v souhvězdí Sochaře, díky mohutné gravitační čočce obří kupy galaxií Pandora (Abell 2744), ve vzdálenosti asi 13 miliard světelných let.

Juodžbalis a spol. si neberou servítky a navrhují, že v tomhle případě pozorujeme černou díru, která ve skutečnosti vznikla v prvních mikrosekundách po Velkém třesku. Podle nich je to původně primordiální černá díra, první, s níž máme tu čest. Pokud mají pravdu, samozřejmě.

 

Logo. . Kredit: University of Cambridge.
Logo. . Kredit: University of Cambridge.

Teď přijde na řadu další výzkum, pozorování dalších malých červených teček a supermasivních černých děr z raného vesmíru, aby vědci získali obecnější představu, jak tyto objekty vznikaly. Pokud se potvrdí, že se supermasivní černé díry objevily před galaxiemi, bude teorie o primordiálních černých dírách jako zárodcích nejstarších galaxií na koni. Pak se budou přepisovat učebnice.

 

Video: The Universe’s First Little Red Dots May Hide Black Holes Inside | James Webb discovery #nasa #jwst

 

Literatura

Phys.org 4. 9. 2025.

arXiv:2508.21748.

Datum: 07.09.2025
Tisk článku

Související články:

Webb pozoroval dávnou, záhadnou a zcela nemožnou galaxii     Autor: Stanislav Mihulka (16.02.2024)
Webbův dalekohled narazil na záhadu: Tři „rubíny“ v raném vesmíru     Autor: Stanislav Mihulka (29.06.2024)
Záhadné Malé červené tečky z úsvitu vesmíru mohou být zárodky superhvězd     Autor: Stanislav Mihulka (24.07.2025)



Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni



Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz