Proslulé zařízení Zwicky Transient Facility (ZTF) na Observatoři Palomar se specializuje na zvláštní záblesky či výtrysky na obloze, které se náhle rozzáří, přivedou vědce k úžasu, a pak zase zhasnou. V roce 2018 na ZTF poprvé pozorovali vesmírnou událost, která byla jako žádná jiná.
Objevený objekt, který souvisel se supermasivní černou dírou, se neuvěřitelně rychle zjasňoval. Během svého maxima byl 30krát jasnější než všechny záblesky, jaké jsme kdy viděli od černé díry. V této fázi objekt zářil zhruba jako 10 biliónů Sluncí.
Supermasivní černá díra, o kterou v tomto případě jde, je nenasytná díra aktivního galaktického jádra J2245+3743, které má hmotu asi 500 milionů Sluncí. Je dost daleko, asi 10 miliard světelných let. Jak říká vedoucí výzkumu Matthew Graham z Caltechu, objevený objekt je hodně jasný a současně je velice daleko. Nepřipomíná žádný záblesk aktivního galaktického centra, jaké s kolegy viděli.
Co je rekordní událost aktivního galaktického jádra J2245+3743 vlastně zač? Graham s kolegy postupně zkoumali různé možnosti a dospěli k tomu, že jde pravděpodobně o roztrhání a pozření hvězdy, tedy událost TDE (tidal disruption event). Supermasivní černá díra v takovém případě přitáhne hvězdu svou gravitací, rozdrtí ji a postupně pohlcuje její hmotu, která krouží kolem v akrečním disku.
U dotyčné události se zdá, že hvězda ještě není pozřená, ale že ten proces stále ještě probíhá. Vzhledem k tomu, o jaký extrém v tomto případě jde, badatelé odhadují, že supermasivní černá díra sežrala vážně masivní hvězdu, s hmotou minimálně 30 Sluncí. Taková hvězda by stejně měla jen krátký život, ale její konec byl ještě extrémnější, než měl být.
Dosavadním držitelem titulu nejvíce intenzivního pozření hvězdy byla událost Scary Barbie, ZTF20abrbeie. Ta byla asi 30krát slabší než nový rekordman a zřejmě šlo o rozervání hvězdy s hmotou 3 až 10 Sluncí.
Video: Matthew Graham, research professor of astronomy at Caltech
Literatura
Případ falešné identity: Ze supernovy se vyklubalo něco mnohem exotičtějšího
Autor: Stanislav Mihulka (16.01.2021)
Gravitační observatoře pozorovaly sežrání neutronové hvězdy černou dírou
Autor: Stanislav Mihulka (30.06.2021)
O hvězdě s nejkratší oběžnou periodou kolem supermasivní černé díry Sgr A*
Autor: Dagmar Gregorová (07.07.2022)
Jedny hvězdné špagety pro černou díru, prosím
Autor: Dagmar Gregorová (14.07.2022)
Zuřivé rozervání hvězdy supermasivní dírou vyslalo extrémně jasný záblesk
Autor: Stanislav Mihulka (01.12.2022)
Diskuze:
Rekordně extrémní záblesk od černé díry by přezářil 10 bilionů Sluncí
Theodor Leitner,2025-11-09 01:17:11
"Specialista na záblesky v roce 2018 detekoval neobvyklou událost související s aktivním galaktickým jádrem J2245+3743, vzdáleným asi 10 biliónů světelných let."
Kdyz je stari Universa odhadovano na 13.7 milliard let, tak pan spezialista urcite tak mohl detektovat neco ve vzdalennosti 10 biliónů světelných let.
Krátká vs. dlouhá škála
Prinz Pavel,2025-11-06 09:53:04
https://cs.wikipedia.org/wiki/Des%C3%ADtkov%C3%A1_soustava#N%C3%A1zvy_velk%C3%BDch_%C4%8D%C3%ADsel
10 000 000 000 alebo 10 000 000 000 000?
Jaro P,2025-11-06 09:10:44
Asi chyba ale v nadpise je 10 biliónov a v texte 10 miliárd.
Re: 10 000 000 000 alebo 10 000 000 000 000?
D@1imi1 Hrušk@,2025-11-06 11:56:12
Máte pravdu. V odkazu pod článkem píšou: "At its brightest, the flare shined with the light of 10 trillion suns."
Takže správně jsou biliony v nadpise, miliardy jsou špatně.
10 miliard Sluncí by nebyla moc extrémní hodnota - galaxie mívají desítky až stovky miliard hvězd hvězd. Při té nižší chybné hodnotě by to pro představu znamenalo, že galaxie velikosti Mléčné dráhy na chvíli zvýší jas o 2,5 - 5 %, čehož bychom si u objektu vzdáleného 10 miliard světelných let možná ani nevšimli. Naopak při tom záblesku došlo ke 40 násobnému zjasnění supermasivní černé díry a zbytek galaxie to s vysokou pravděpodobností zcela přezářilo (v článku neupřesňují podíl aktivního galaktického jádra na celkovém jasu galaxie).
Jinak odhadují, že byl jev způsoben roztrháním a "polykáním" hvězdy s nejméně 30 násobnou hmotností v porovnání se Sluncem. Zářivost rostla několik měsíců a pak plynule slábla. Nejde tedy o skutečný "záblesk" jako u rychlých radiových záblesků nebo gamma záblesků.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
