Kvantový drát vede energii i hmotu bez tření  
Při průchodu elektřiny drátem nebo třeba vody trubkou dochází k tomu, že prostředí tento pohyb brzdí. Kvantový svět má ale svoje pravidla. „Kvantový drát“ z tisíců lineárně uspořádaných atomů rubidia, polapených v magnetických polích a laserech funguje jako perfektní vodič.
Kvantový drát. Kredit: TU Wien.
Kvantový drát. Kredit: TU Wien.

Transport skrz systém se může odehrávat v nejrůznějších podobách. Elektrický proud prochází drátem, teplo kovem nebo třeba voda trubkou. Každé z těchto proudění může být popsáno vzhledem k tomu, jak snadno se náboj energie nebo třeba hmota pohybují skrz dotyčné médium.

 

Frederik Møller vlevo. Kredit: TU Wien.
Frederik Møller vlevo. Kredit: TU Wien.

Za normálních okolností dochází k tomu, že kolize a tření zpomalují proudění nebo ho úplně zastaví. V novém experimentu na TU Wien ale Frederik Møller a jeho kolegové pozorovali systém, v němž k tomu nedocházelo.

 

Logo. Kredit: TU Wien.
Logo. Kredit: TU Wien.

Pomocí magnetických a optických polí uvěznili tisíce atomů rubidia v jedné linii. Tím vytvořili ultrachladný kvantový plyn, v němž se energie a hmoty pohybují s prakticky dokonalou účinností. Tok v tomto „kvantovém drátu“ (quantum wire) zůstává stabilní, čímž se vzpírá běžné fyzice.

 

Badatelé zjistili, že se kvantový plyn ve kvantovém drátu chová jako perfektní vodič. Dojde k potlačení difuzního typu transportu, který obvykle vzniká díky ohromnému počtu nepatrných kolizí. U kvantového dráty jako by tyto kolize vůbec neměly vliv. Energie a hmota se pohybují kvantovým drátem zcela volně, aniž by se rozptylovaly v systému.

 

Je to vlastně kvantový rázostroj (Newton’s cradle) čili kvantová varianta známého artefaktu, v němž do sebe v uhrančivém rytmu narážejí zavěšené kovové kuličky. Když se kulička na jedné straně zhoupne a narazí do ostatních, v pohybu pokračuje krajní kulička na druhé straně. Stejně jako v původním rázostroji (v ideálním případě bez ztrát) i ve kvantovém drátu pokračuje pohyb, aniž by ustával. Podle Møllera je kvantový drát pro vědce příležitostí, jak studovat chování jevů jako je odpor na kvantové úrovni.

 

Video: Applications of GHD in cold gas experiments

 

Literatura

TU Wien 27. 11. 2025.

Science online 27. 11. 2025.

Datum: 03.12.2025
Tisk článku

Související články:

Kvantoví fyzici uvařili rekordní polévku s 15 biliony entanglovaných atomů     Autor: Stanislav Mihulka (19.05.2020)
Fyzici poprvé úspěšně transportovali uskladněné světlo     Autor: Stanislav Mihulka (15.10.2020)
Když prší kvantový plyn: Vědci poprvé pozorovali kvantový déšť     Autor: Stanislav Mihulka (11.04.2025)



Diskuze:

skvelá správa

Martin Smatana,2025-12-05 10:18:15

Kedy bude v predaji cirkulárka, ktorá má vo vinutí elektromotora miesto medeného drôtu rubídiový kvantový drôt?

Odpovědět

Supravodic

Peter Peter,2025-12-04 12:10:20

Takze inak povedane vytvorili supravodic a dali tomu efektny nazov :)

Odpovědět

Samuel Son,2025-12-03 22:09:27

Tak přeci jen se může drát ucpat.

Odpovědět

vodič jinak

František Koreček,2025-12-03 15:37:23

za běžných fyzikálních podmínek, nám elektrony putují po povrchu vodiče, ale tady se "něco" zásadně mění ....

Odpovědět


Re: vodič jinak

Vojtěch Kocián,2025-12-03 17:05:51

Za běžných fyzikálních podmínek se elektrony pohybují celým objemem vodiče. Možná máte na mysli takzvaný skin effect, ale ten se významněji uplatňuje až při vysokých frekvencích, což bych nepovažoval za úplně běžné fyzikální podmínky.

Odpovědět


Re: vodič jinak

Florian Stanislav,2025-12-03 23:07:45

Drát není dutý. Faradayova klec - náboj jen na povrchu , uvnitř el. pole nulové.

Odpovědět


Re: vodič jinak

Ivan Vacek,2025-12-04 17:15:19

Je potřeba si ujasnit pár věcí:
1. Elektrony (volné elektrony!) "putují" v celém průřezu vodiče (drift) (ale šnečím tempem - o mnoho řádů pomaleji, než rychlost el. proudu, který je v závislosti na prostředí různý a může se blížit až k rychlosti ~0,9 c).
2. Při povrchu (při vysokých frekvencích) se nešíří (volné) elektrony (ty se šíří celým vodičem, ne jen při povrchu), ale elektrický proud má při povrchu vodiče větší hustotu. Příčinou je indukce (vyšší frekvence = větší efekt "vytlačování" = větší hustota el. proudu při povrchu).
Je třeba pochopit: elektronový plyn, náboj, el. proud, virtuální foton, interakce, indukce, drift, atd.. A hlavně! Neplést si pohyb elektronů a "pohyb" el. proudu. To jsou dvě různé věci. Je to asi první věc, která zamotá hlavu snad každému, kdo se to snaží pochopit.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni



Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz