Rotující vlákno kosmické pavučinny. Kredit: Lyla Jung.

Vlákna kosmické pavučiny prostupují vesmír v největším prostorovém měřítku. Tvoří je rozptýlený kosmický plyn s prachem a také nejspíš temná hmota. Jsou na nich navěšené galaxie a kupy galaxií, které dodávají kosmické pavučině vzhled jako na louce a ranní rosou. Jak se zdá, nejsou to jenom zamrzlé statické struktury, které by nehybně obepínaly vesmír.

Madalina Tudorache. Kredit: University of Oxford.

Madalina Tudoracheová z University of Oxford a její kolegové to potvrdili zkoumáním relativně blízkého vlákna kosmické pavučiny, které je od nás vzdálené asi 140 milionů světelných let. Nejprve se zaměřili na skupinu 14 galaxií, obklopených úzkým oblakem vodíku, jehož délka je asi 5,5 milionů světelných let a šířka asi 117 tisíc světelných let.

Tato struktura se nachází uvnitř mnohem většího vlákna kosmické pavučiny, které obsahuje přes 280 dalších galaxií a je dlouhé asi 50 milionů světelných let. Badatelé pozorovali rotaci jednotlivých galaxií, která se liší podle toho, kde se ve vlákně kosmické pavučiny nacházejí. Z toho pak odvodili, že celé vlákno pavučiny rotuje, rychlostí zhruba 110 kilometrů za sekundu. Podle badatelů jde o jednu z největších struktur ve vesmíru, u nichž jsme pozorovali rotaci.

Logo. Kredit: University of Oxford.

Studované vlákno kosmické pavučiny je relativně mladá a nenarušená struktura. Obsahuje velký počet galaxií bohatých na kosmický plyn, což společně s dynamikou uvnitř vlákna ukazuje na to, že je v rané fázi vývoje. V mladých galaxiích plných plynu probíhá intenzivní tvorba hvězd. Podobný výzkum zároveň slouží jako okno pro sledování počátků evoluce galaxií.

Výhodou galaxií bohatých na plyn je také to, že mohou posloužit jako výtečný prostředek pro sledování pohybu plynu ve vláknech kosmické pavučiny. Každopádně se ukazuje, že vlákna kosmické pavučiny mají na galaxie, které se nacházejí uvnitř těchto vláken, ještě větší vliv, než jsme si mysleli, ať už jde o morfologii galaxií, jejich rotaci nebo tvorbu hvězd.

Video: The Filament Mystery at All Scales: A Problem for Modern Cosmology

Literatura

University of Oxford 4. 12. 2025.

MNRAS 544: 4306–4316.