Vlákna kosmické pavučiny prostupují vesmír v největším prostorovém měřítku. Tvoří je rozptýlený kosmický plyn s prachem a také nejspíš temná hmota. Jsou na nich navěšené galaxie a kupy galaxií, které dodávají kosmické pavučině vzhled jako na louce a ranní rosou. Jak se zdá, nejsou to jenom zamrzlé statické struktury, které by nehybně obepínaly vesmír.
Madalina Tudoracheová z University of Oxford a její kolegové to potvrdili zkoumáním relativně blízkého vlákna kosmické pavučiny, které je od nás vzdálené asi 140 milionů světelných let. Nejprve se zaměřili na skupinu 14 galaxií, obklopených úzkým oblakem vodíku, jehož délka je asi 5,5 milionů světelných let a šířka asi 117 tisíc světelných let.
Tato struktura se nachází uvnitř mnohem většího vlákna kosmické pavučiny, které obsahuje přes 280 dalších galaxií a je dlouhé asi 50 milionů světelných let. Badatelé pozorovali rotaci jednotlivých galaxií, která se liší podle toho, kde se ve vlákně kosmické pavučiny nacházejí. Z toho pak odvodili, že celé vlákno pavučiny rotuje, rychlostí zhruba 110 kilometrů za sekundu. Podle badatelů jde o jednu z největších struktur ve vesmíru, u nichž jsme pozorovali rotaci.
Studované vlákno kosmické pavučiny je relativně mladá a nenarušená struktura. Obsahuje velký počet galaxií bohatých na kosmický plyn, což společně s dynamikou uvnitř vlákna ukazuje na to, že je v rané fázi vývoje. V mladých galaxiích plných plynu probíhá intenzivní tvorba hvězd. Podobný výzkum zároveň slouží jako okno pro sledování počátků evoluce galaxií.
Výhodou galaxií bohatých na plyn je také to, že mohou posloužit jako výtečný prostředek pro sledování pohybu plynu ve vláknech kosmické pavučiny. Každopádně se ukazuje, že vlákna kosmické pavučiny mají na galaxie, které se nacházejí uvnitř těchto vláken, ještě větší vliv, než jsme si mysleli, ať už jde o morfologii galaxií, jejich rotaci nebo tvorbu hvězd.
Video: The Filament Mystery at All Scales: A Problem for Modern Cosmology
Literatura
Vzdálený kvasar osvětluje vlákno přediva vesmíru
Autor: Stanislav Mihulka (22.01.2014)
Masivní vlákna kosmické pavučiny napájejí růst galaxií a černých děr
Autor: Stanislav Mihulka (05.10.2019)
Něco ve vesmíru zpomaluje růst struktur kosmické pavučiny
Autor: Stanislav Mihulka (19.09.2023)
Vědci poprvé zobrazili kosmickou pavučinu ve vysokém rozlišení
Autor: Stanislav Mihulka (12.02.2025)
Diskuze:
Re: Kolik tam asi bude
Prinz Pavel,2025-12-05 15:14:15
Nekritické kopírování výraziva z anglofonní oblasti.
A přece se točí
Kamil Kubu,2025-12-05 09:36:39
Rotuje? Kolem čeho, prosím? Kolem podélné osy, centra, jiného bodu mimo vlákno, ...? A nerotujeme náhodou my?
Re: A přece se točí
Ludvík Urban,2025-12-05 09:48:16
On to spíš asi bude vír jako ve výlevce, ale to se zjistí až později...
Re: A přece se točí
František Kroupa,2025-12-07 17:46:24
Podle mne jde o obvodovou rychlost předmětných galaxii, vztaženou vůči Vámi zmíněné podélné ose. Aspoň tak mi to vylývá z původního zdroje.
Re: A přece se točí
F M,2025-12-09 10:35:31
My samozřejmě rotujeme, kompenzace/nepřesné toho mohou být vysvětlením mnoha rozporů, zde bych to však nehledal, nepůjde o velkou plochu oblohy, takže bych tam příliš velké rozdíly nehledal.
Ano vychází jim tam (není plný přístup, nevím víc než je v abstraktu), že to statisticky obíhá kolem osy toho vlákna a navíc také statisticky galaxie rotují shodným směrem. Statisticky znamená, že nemusí rotovat všechny stejně (přesná data jsem neviděl, ale klidně něco může rotovat i naopak), ale je tam odchylka od náhodného rozložení (v součtu tam převažuje jeden směr, spin) a ta by právě měla být ještě větší než se předpokládalo.
Bude se do toho zase motat temná hmota, tedy odchylka toho jak se to chová (pozorování) o toho co nám vychází když počítáme, konkrétně zde změna té "chyby" na větších škalách než galaxie.
Zde konkrétně jde jen o pár kusů (14), tak nevím jak to to průkazné.
Nakonec jsem to našel přes odkaz s plným přístupem, ale stejně nestíhám.
https://academic.oup.com/mnras/article/544/4/4306/8363602?login=false
Re: A přece se točí
Pavel Kaňkovský,2025-12-09 23:54:33
Kolem podélné osy toho vlákna, samozřejmě.
Zajímavější otázka je, co znamená ta rychlost 110 km/s.
Podle obrázku č. 9 v článku v MNRAS zkonstruovali nějakou "rotační křivku" (ve smyslu grafu závislosti obvodové rychlosti na vzdálenosti od středu, jako u galaxií) a 110 km/s je asi limita, ke které se to blíží, když vzdálenost roste. Tedy v první variantě té křivky.
Ale skutečná data jsou kolem toho rozházená způsobem, který nevyvolává příliš velkou důvěru v to, že mají s tou křivkou něco společného... Spíš mi to připadá, jako by větší část rotovala správným směrem, ale větší rychlostí, a malá část naopak opačným směrem. Ale co já vím...
Samuel Son,2025-12-05 07:16:07
Spíš mě překvapuje že ostatní vlákna nerotují.
Gravitační síla se vzdáleností sice rychle klesá.
(S druhou mocninou)
Ale teoreticky sahá do nekonečna.
Takže by se z těch vláken, co připomínají pavučinu obalenou rosou, docela rychle stáli tenké nitky.
Re:
Pavel A1,2025-12-07 17:19:54
K tomu, aby se ta vlákna gravitačně nezhroutila, stačí, když budou kolem jejich těžiště rotovat jednotlivé galaxie, ale pokud budou rotovat náhodně, je výsledná rotace celého vlákna nulová. Tady je (asi) překvapivé to, že v tak velkém objektu je ta rotace galaxií to jisté míry synchronizována, takže výsledná rotace je nenulová.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
