Pandemický experiment: Lockdowny si pěkně pohrály se zobáky městských ptáků  
Strnadci zimní byli původně drobní pěvci severoamerických lesů. Patří ale ke druhům, které nemají problém se adaptovat na úplně jiné prostředí ve městech. Pandemie covidu-19 obnažila, jak výrazné a rychlé změny to mohou být. Zobáky strnadců se během lockdownů měnily doslova před očima.

 

Městský strnadec v kampusu UCLA. Kredit: Alex Fu.
Městský strnadec v kampusu UCLA. Kredit: Alex Fu.

Strnadec zimní (Junco hyemalis) je drobný sympaťák z čeledi Passerellidae, ze širšího příbuzenstva strnadů. Tento pěvec žije v mírném pásu severní Ameriky, přes léto jsou k vidění i hluboko v Arktidě a v zimě zase daleko na jihu. Je to druh jehličnatých a smíšených lesů, kde sbírá na zemi všechno možné, ale vyskytuje se v rozmanitých typech prostředí.

 

 

Eleanor Diamant. Kredit: E. Diamant.
Eleanor Diamant. Kredit: E. Diamant.

 

Také vytváří celou řadu poddruhů, v nichž mají vědci tvůrčí zmatek. To je neklamnou známkou velkého evolučního potenciálu a upozorněním, že se od takového druhu dají očekávat velmi zajímavé věci. Hezky se to potvrdilo během pandemických lockdownů. Kromě toho, že zachraňovaly životy, si taky pohrály se zobáky strnadců.

 

Eleanor Diamantová a Pamela Yehová z University of California Los Angeles (UCLA) studují strnadce jako druh, který se přímo před našima očima mění vlivem městského prostředí. Sledovali fyzické změny strnadců v kampusu UCLA mezi lety 2018 až 2025, do čehož se shodou okolností dostala i pandemie covid-19. Do výzkumu zahrnuli celkem 302 městských strnadců a 132 strnadců žijících ve volné krajině.

 

Sami strnadci se jen obtížně orientují ve svých poddruzích. Kredit: Jimmy Dee, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.
Sami strnadci se jen obtížně orientují ve svých poddruzích. Kredit: Jimmy Dee, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.

 

Badatelky zjistili, že v období pandemických lockdownů, kdy byl univerzitní kampus prázdný a nebyly tam odpadky, se zobáky strnadců narozených v kampusu protáhly a zeštíhlely. Po ukončení lockdownů se zase rodili strnadci s kratšími a silnějšími zobáky, které jsou typické pro strnadce dlouhodobě žijící ve městech.

 

Výzkum strnadců potvrzuje, co už nějakou dobu víme. Organismy žijící ve městech – a týká se to živočichů i rostlin – často procházejí rychlými fenotypickými změnami, jimiž reagují na podmínky v městském prostředí. Pokud jde o strnadce v Kalifornii, už to nejsou jen zimní hosté, ale v posledních desetiletích se z nich stali trvalí obyvatelé a změnilo je to.

Jedna z nejvýraznějších změn na městských strnadcích se týká právě jejich zobáků. Oproti populacím žijícím v lesích, které sbírají nejčastěji semena a hmyz, se městští strnadci živí především odpadky, k čemuž potřebují kratší a silnější zobáky. Pandemická přestávka v lidské přítomnosti ve zmíněném kampusu čili antropopauza, zařídila experiment, který to jasně předvedl.

 

Video: Junco (Dark Eyed) Junco hyemalis – Bird Identification Videos

 

Video: Dark-Eyed Junco

 

Literatura

Phys.org 18. 12. 2025.

PNAS 122: e2520996122.

Datum: 30.12.2025
Tisk článku

Související články:

Extrémně rychlá evoluce ředkve v Kalifornii     Autor: Stanislav Mihulka (21.07.2006)
Evoluce je zřejmě mnohem rychlejší a mocnější, než jsme si mysleli     Autor: Stanislav Mihulka (01.06.2022)
Drobní červi si v Černobylu z vysoké radiace dělají šoufky     Autor: Josef Pazdera (11.03.2024)
Evoluce miluje šavlozubost. Až do úplného vyhynutí     Autor: Stanislav Mihulka (13.01.2025)



Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni



Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz