Vrty v 500metrovém ledovci v Grónsku odhalily, že před 7 tisíci let úplně zmizel  
Výzkumný tým projektu GreenDrill vrtal skrz led dómu Prudhoe v severozápadním Grónsku. Vědci díky luminiscenčnímu datování zjistili, že materiál uložený pod více jak 500 metry ledu byl na světle zhruba před 7 tisíci let. Ohromná masa dómu Prudhoe tehdy musela úplně roztát a teploty tam byly o 3 až 5 stupňů vyšší než dnes.
Dóm Prudhoe. Kredit: Jason Briner/University at Buffalo.
Dóm Prudhoe. Kredit: Jason Briner/University at Buffalo.

Téměř 80 procent dnes (nejen) geopoliticky žhavého Grónska pokrývá Grónský ledovec (grónsky Sermersuaq). Je to vlastně druhé největší vodní těleso na Zemi, které se rozprostírá na ploše přes 1,7 milionů kilometrů čtverečních a obsahuje asi 2,9 milionů kilometrů krychlových ledu, což je podstatná část sladké vody na zemském povrchu.

 

Vrtání se soupravou Agile Sub-Ice Geological Drill. Kredit: Jason Briner/University at Buffalo.
Vrtání se soupravou Agile Sub-Ice Geological Drill. Kredit: Jason Briner/University at Buffalo.

Severozápadní výběžek Grónského ledovce tvoří dóm Prudhoe (Prudhoe Dome), masivní ledovcová kupole, která vznikla v průběhu tisíců let, když se led, který se hromadil na stabilním skalním podloží, postupně rozléval do stran. Není to dramaticky výrazný útvar. Pozvolna se zvedá v průběhu stovek kilometrů. Ale současně představuje, jako všechny podobné ledovce, archív historie klimatu a ekologie.

 

Materiál ze vzorků pod ledovcem. Kredit: Jason Briner/University at Buffalo.
Materiál ze vzorků pod ledovcem. Kredit: Jason Briner/University at Buffalo.

Po této historii jde mezinárodní výzkumný tým projektu GreenDrill, který se provrtává na řadě míst dómu Prudhoe až na podloží. Nedávno analyzovali ledovcová jádra z hloubky 509 metrů pod povrchem ledovce, která vyvrtali ve vrcholové části dómu na jaře 2023. Použili k tomu speciální vrtnou soupravu Agile Sub-Ice Geological Drill.

 

Mimo jiné udělali luminiscenční datování, které umožňuje zjistit, kdy byl materiál v ledovcových jádrech naposledy vystaven světlu. Ukázalo se, že sediment pod ledem byl na Slunci někdy před 8 200 až 6 000 lety. To znamená, že tehdy nejspíš celý dóm roztál a sluneční záření tam proniklo až na zemský povrch.

Jak uvádí vedoucí výzkumu Caleb Walcott-George, momentálně z University of Kentucky, teploty tehdy zřejmě byly asi o 3 až 5 stupňů vyšší než dnes. Některé dnešní předpovědi podle něj říkají, že bychom se na podobná čísla mohli dostat kolem roku 2100. Pokud by to vedlo k roztátí většiny Grónského ledovce, hladina světového oceánu, bez ohledu na to, co se bude dít v Antarktidě, by jen z grónského ledu mohla stoupnout až o 7,5 metru.

 

Video: UW team tests drill to be used in Antarctica climate studies

 

Literatura

New Atlas 7. 1. 2026.

Nature Geoscience online 5. 1. 2025.

Datum: 08.01.2026
Tisk článku



Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni



Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz