Mozek se stále ještě vyvíjí  
A pak že to jde s lidstvem s kopce. Podle posledních genetických studií se nám mozek nepřestal vyvíjet. Příští pokolení budou tedy ještě chytřejší. A nebo ne?

 

Ajit Varki

Hned tři studie zveřejněné prestižním časopisem Science dokazují, že se lidský mozek nepřestal vyvíjet. Dvě studie přišly z laboratoře Bruce Lahna na University of Chicago. Třetí připojil tým Ajita Varkiho z University of California v San Diegu. 


 

Zvětšit obrázek
Bruce Lahn

Lahn se soustředil na dvojici genů - microcephalin a ASPM - které při poškození mutací vyvolávají mikrocefalii čili zmenšení mozku. Struktura mozku takto postižených lidí je celkem normální a to vedlo Lahna k podezření, že právě funkce těchto genů stála v pozadí nápadného zvětšení mozku u prvních lidí. Oba geny regulují množení buněk v mozku, ale jejich účinek uvnitř buněk není znám a může být zcela rozdílný.


Lahn už dříve potvrdil, že oba geny prošly silnou pozitivní selekcí v období, kdy se objevili první zástupci rodu Homo. Teď prozkoumal jejich celkem nedávné evoluční osudy. Prověřil gen pro mikrocefalin u 89 zástupců různých etnik a objevil 86 různých variant (haplotypů).

Zvětšit obrázek
Autoři této knihy tvrdí, že blbost a ignorantství zvítězí nad inteligencí a rozumem.

Jednu z variant neslo 33% vyšetřených lidí,. Zbývajících 85 variant se vyskytovalo s četností od 0,6 do 6,2%. To je celkem dost velký rozdíl, který zjevně není výsledkem slepé náhody. Vlastnictví oné jediné nejrozšířenější varianty musí nést jakousi blíže nespecifikovanou evoluční výhodu. Další analýzy ukázaly, že ona nejčetnější varianta genu povstala v dědičné informaci lidstva relativně nedávno, nejspíš před 37 000 roky.

Podobné výsledky přineslo i zhodnocení variant genu ASPM. Ze 106 variant genu se jedna vyskytuje u 20% lidí, zatímco zbývající mají četnost od 0,56 do 3,2%. Původ této varianty je ještě "čerstvější". Zřejmě se rozšířila před 5 800 roky.


Lidský mozek se podle Lahna stále vyvíjí a prodělal některé významné inovace ještě dávno poté, co se na Zemi objevili moderní lidé.


Laboratoř Ajita Varkiho se dlouhodobě věnuje problematice kyseliny sialové, protože právě signalizací prostřednictvím této molekuly se zjevně liší lidé od ostatních primátů. Varki se zaměřil na receptor pro kyselinu sialovou kódovaný genem Siglec-11. Tento gen se vyskytuje v dědičné informaci lidí i lidoopů spolu s nefunkční kopií (pseudogenem). Lidský gen se  v jedné části podobá nefunkční kopii z 99% a v druhé části z 95%. To vypadá na první pohled jako blbost, protože to znamená, že každá část genu je jinak stará. Podle Varkiho se nabízí jediné vysvětlení.

 

 

Zvětšit obrázek
Bacha na něj, stále se vyvíjí. Jestli se děsíte toho, kam to povede, jsou vaše obavy namístě. Podle Bruce Lahna nelze vyloučit, že evoluce upřednostňuje blbce.

Část pseudogenu se přilepila k funkčnímu genu a nahradila jeho původní sekvenci.  K téhle genetické rošádě došlo dávno po oddělení vývojové větve lidí a šimpanzů, takže je typická jen pro člověka a nikoli pro ostatní primáty. Gen tak získal zcela nové vlastnosti a na rozdíl od genu lidoopů začal být velice aktivní v mozku, především v buňkách označovaných jako mikroglie. U lidoopů se tento gen v mikrogliích probouzí jen zcela výjimečně. Lidský mozek tak zřejmě mohl získat některé ze svých jedinečných vlastností.
Genetici mají výhrady především k Lahnovým studiím. Upozorňují, že o důkazech o pozitivní selekci vybraných variant genů microcephalin a ASPM není pochyb. Nevidí ale stejně přesvědčivé důkazy o tom, že by nositelé těchto variant  získali na duševní výkonnosti. Kdo ví, k čemu byla ona varianta genu dobrá. Možná má v těle i jiné funkce - může nás bránit před některou nakažlivou chorobou.


Nechuť přiznat genům microcephalin a ASPM roli ve funkci mozku může mít i celkem prozaické pozadí. Je to krajně "nepohodlné" tvrzení. Zaprvé, ony nedávné varianty genů zcela chybí subsaharské populaci obyvatel Afriky. Nikdo to neřekl nahlas, tím méně to nenapsal. Ve vzduchu ale visí interpretace, podle které původní obyvatelé Afriky jsou z tohoto hlediska "méněcenní" - stejně jako ostatní lidé, kteří nevlastní onu evolučně preferovanou variantu genů.

 


Jenže pozor!
"Výhodnější může být naopak hloupost," říká Lahn. "Já osobně o tom pochybuji, ale je to možné."


 

Zvětšit obrázek
Mutace genu se projeví mikrocefalií (snímky vlevo). Ve srovnání s nepostiženým člověkem (snímky vpravo) je patrná stejná struktura mozku, ale výrazně menší objem.

Lahn svůj komentář dále nerozvádí, ale myšlenka, že hloupost evolučně zvítězí nad inteligencí není ani absurdní ani nová. Jejími zastánci jsou např. Richard Herrnstein a Charles Murray, kteří ji zformulovali v knize "The Bell Curve". Ve stručnosti říkají, že inteligence je dědičná a díky tomu je v ekonomicky rozvitých zemích na vymření.  Chytrolíni si berou chytrolínky a s nimi pak zplodí sem tam nějaké to inteligentní dítě. Na druhé straně si "ne tak chytří" berou "ne tak chytré" a plodí s nimi kupy "ne tak chytrých" dětí. Výsledkem je, že se chytrolíni ztratí v moři "ne tak chytrých" a nakonec vyhynou. Už dnes je prý v USA patrná úzká intelektuální elita řídící zemi a "ne tak chytrý" dav, který už ani nechápe "vo co de".

Není třeba asi rozvádět, ke které části americké společnosti se počítali autoři knihy. Český čtenář, pokud vím, nemá knihu "The Bell Curve" k dispozici v českém překladu. Paradoxně ale u nás před lety vyšla knižní  odpověď na Stephena J. Goulda nazvaná "Jak neměřit člověka". Průměrný čtenář v ní místy tápe, protože mu jaksi chybí to, co Goulda namíchlo natolik, že musel knihu napsat.

Pramen: Science

Datum: 12.09.2005 10:30
Tisk článku


Diskuze:



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace