Vesmírný dalekohled Jamese Webba byl navržený tak, aby hleděl do vesmíru krátce po Velkém třesku. Vědci si od toho slibovali, že se konečně odhalí, jak to tehdy vlastně bylo. Problém je v tom, že Webb vidí věci, které nikdo nečekal a pokud něco odhalil, tak spoustu nových otázek. Ale taková už je věda.
Webbův dalekohled mimo jiné uviděl ve vesmíru starém jen pár set milionů let doposud neznámé jasně rudé astrofyzikální objekty, kterým se výmluvně říká Little Red Dots čili Malé červené tečky. Vědci z nich jsou paf. Nejdřív se říkalo, že to jsou extrémní hvězdné porodnice, to ale nesedí na kosmologické modely, podle nichž masivní galaxie nemohly vzniknout dřív než miliardu let po Velkém třesku.
To vedlo k představě, že by to mohly být kvasary. Ani to ale není v souladu s kosmologickými modely, protože Malé červené tečky pozorujeme v tak mladém vesmíru, že by supermasivní černé díry, které jsou v srdci kvasarů, neměly mít čas vzniknout. Známý provokatér Avi Loeb zase vymyslel, že by mohlo jít o supermasivní hvězdy z nejstarší populace vesmíru s nulovou metalicitou a hmotností milionů Sluncí.
Fabio Pacucci z centra Harvard & Smithsonian Center of Astrophysics (CfA) a Black Hole Initiative (BHI) na Harvard University je se svými kolegy přesvědčen, že Malé červené tečky jsou vlastně černé díry přímého kolapsu (Direct Collapse Black Holes), což by byl samozřejmě moc pěkný objev. Jde o doposud jen hypotetické černé díry, které by měly vznikat v raném vesmíru zhroucením celého mračna chladného vodíku. Měly by být od samotného počátku nesmírně masivní, asi jako stovky tisíc Sluncí.
Pokud by tento scénář fungoval, znamenalo by to, že se v mladičkém vesmíru doopravdy mohly objevit velice masivní černé díry, skoro jako mávnutím kouzelného proutku. Badatelé k tomu dospěli k tomu simulacemi záření a hydrodynamiky. Výsledky simulací, které odpovídají pozorováním, sedí na černé díry přímého kolapsu, které zuřivě hltají hmotu ze svého okolí. Mají-li Pacucci a spol. pravdu, je důvod slavit.
Video: Fabio Pacucci- The hunt for the first black holes in the universe
Video: Can a black hole be destroyed? - Fabio Pacucci
Literatura
Webbův dalekohled narazil na záhadu: Tři „rubíny“ v raném vesmíru
Autor: Stanislav Mihulka (29.06.2024)
Záhadné Malé červené tečky z úsvitu vesmíru mohou být zárodky superhvězd
Autor: Stanislav Mihulka (24.07.2025)
Je tajuplný gravitační gigant v červené tečce QSO1 primordiální černá díra?
Autor: Stanislav Mihulka (07.09.2025)
Diskuze:
Cerne diry
Theodor Leitner,2026-02-13 00:48:43
Hawking spravne poznal, ze derne diry nemohou “zit” vecne, nebot by se v nejake cerne dire nakonec soustredila hmota celeho vesmiru. A tak si vymyslel Hawking zareni, se kterym se ma cerna dira “vyparit”. Pochopitelne takove zareni neexistuje, nebot cerna dira se rozpadne uplne jinak, nemuze tedy skutecne existovat vecne.
Velky tresk mel vzniknout rozpadem singularity ale proc a jak, o tom jsem zatim nic necetl. Protoze ale priroda zadne singularity nezna muselo byt vse uplne jinak. V kazde cerne dire ma byt singularita, ale jako na potvoru jsou male a velke cerne diry o hmotnosti billionu slunci, tudiz by musely byt male a velke singularity. Nejak nelogicke, asi vynasobim muj prispevek termem X=a:b kde “a” a “b inklinuje k nule, jak to delaji genialni fyzici a dokazou mathematicky vsechno. Tak trochu je zahada s gravitaci, nebot singularity by musely mit ruznou gravitacni silu a je-li garvitace zpusobena nejakymi kvanty, musely by tyto kvanty mit vlastnost prekonavat gravitaci derne diry nebo singularity. A kdyz je hmota z velkeho tresku z neceho podobneho “testu” s velikou gravitaci, je logicke, ze pri dostatedne velkych kusech tohoto “testa” vznikly cerne diry ihned ve velkem tresku.
Dnes se pisou clanky a vida s KI “muzikou” (KI rikam umela blbost), ale niko si nedela myslenky jak to je se strukturou hmoty. Kdyz jedou proti sobe auta rychlosti 100 km/h a daji si primy polibek, je to stejne jako kdyby jedno auto jelo 200 a druhe stalo. Kdyz se ale 2 castice pohybuji proti sobe rychlosti skoro v, tak se nepolibi rychlosti 2v ale jen jednim v. A co se stane? Uz to nechci popisovat, at si to kazdy domysli.
Re: Cerne diry
Prinz Pavel,2026-02-13 12:53:48
K Vaší první větě :
1. Takto uvažoval již na počátku 20. století geniální belgický matematik, fyzik a žoviální abbé
Georges Lemaître, když navrhl tři možné scénáře vývoje vesmíru :
a) otevřený vesmír, expandující zrychleně k tepelné smrti,
b) plochý vesmír, expandující rovnoměrně,
c) uzavřený vesmír, po počáteční expanzi kolabující do výchozího stavu.
Kosmologové se až do konce minulého století domnívali, že b) je správně.
Skutečnost však odpovídá spíše kombinaci c) a a).
(Perlmutter, Schmidt, Riess, NC za fyziku 2011).
2. Černé díry stejně jako hmota ostatních vesmírných objektů neskončí v jedné černé díře, protože naše příroda (vesmír) je uspořádána hierarchicky.
Kolik jich je?
Martin Jahoda,2026-02-11 11:21:10
Nevšiml jsem si, zda je někde uvedeno, kolik těchto černých děr má být. Jde o to, že taková černá díra jen tak nezmizí. Hvězda může explodovat ale velká černá díra? Nemělo by to znamenat, že by jich v našem okolí i přes rozpínání vesmíru, mělo být poměrně rovnoměrně rozprostřeno pořád spousta? Ale kde teda dnes jsou?
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
