Časové krystaly, tedy struktury, které se opakují v čase, jak se zdá nepřestávají fascinovat vědce a inženýry. Objevují se stále další a další typy časových krystalů, které by mohly mít rozmanité využití.
Tým fyziků New York University vyvinul nový typ časového krystalu, který je založený na polystyrenových kuličkách, levitujících a navzájem interagujících na polštáři ze zvukových vln.
Kuličky si mezi sebou vyměňují rozptylované zvukové vlny, přičemž větší kuličky rozptylují více zvuku než malé. Kvůli tomu jsou interakce mezi většími a menšími kuličkami nevyvážené.
Tyto kuličky se vzpírají Newtonovu třetímu pohybovému zákonu, který říká, že na každou akci objektu existuje stejná a současně opačná reakce. Kuličky v časovém krystalu ovšem interagují více nezávisle a nejsou nutně vázány na vyvážené síly akce a reakce. Pohybují se nerecipročně.
David Grier a jeho kolegové v tomto případě rozšiřují možnosti využití, jaké by časové krystaly mohly mít. Jejich časový krystal je velmi prostinká záležitost. Komponenty časového krystalu jsou normálně viditelné pouhým okem a celé zařízení, které udržuje časový krystal v chodu, je klidně možné vzít do ruky.
Podle Griera jsou časové krystaly fascinující nejen kvůli možnému využití, ale taky kvůli tomu, že obvykle jsou komplikované a exotické. Jejich systém je výjimečný tím, že je úžasně jednoduchý.
Výzkum časových krystalů jako je tento, má rovněž nečekané souvislosti s výzkumem biologických hodin či cirkadiánních rytmů. Určitě biochemické soustavy reakcí totiž rovněž interagují nerecipročně, podobně jako polystyrenové kuličky v tomto časovém krystalu.
Video: Straight Out of Star Trek: How an NYU Physicist Made the Tractor Beam a Reality
Literatura
Diskuze:
