Starší neandrtálský muž s dítětem v realistické představě umělce. (Kredit: Wolfgang Sauber, Natural History Museum, Vienna,CC BY-SA 4.0)

O tom, že naši předci pravěcí Homo sapiens plodili děti s neandrtálci, svědčí výmluvně zhruba 2 % neandrtálské DNA v dědičné informaci současných obyvatel evropského původu. Do dědičné informace našich předků se neandrtálská DNA dostala před 49 000 až 45 000 lety, když pravěcí Homo sapiens opustili svou africkou domovinu a pronikli na evropský a asijský kontinent. V Asii se křížili s lidmi Homo longi, kteří jsou známí denisované. V Evropě narazili na neandrtálce, kteří tu žili už statisíce let a byli životu v podmínkách ledových dob dokonale přizpůsobení. Křížením s neandrtálci získala populace imigrantů z Afriky geny, které jí usnadnily adaptaci na novou domovinu. Okolnosti, za jakých docházelo k těmto mesaliancím, ale obestíralo tajemství. Nyní je poodkryli genetici z University of Pennsylvania vedení Sarah Tishkoffovou. Výsledky jejich bádání zveřejnil vědecký časopis Science.

Sarah Tishkoffov – členka americké Národní akademie věd,   ředitelka Penn Center for Global Genomics & Health Equity, nositelka řady ocenění a medailí specializující se na genomové a fenotypové variability etnik. (Kredit: University of Pennsylvania)

Neandrtálská příměs není v dědičné informaci dnešních lidí rozptýlena náhodně. Pohlavní chromozom X je na ni překvapivě chudý. Obsahuje jí pětkrát méně, než kolik se jí v průměru nachází na ostatních 22 lidských chromozomech. Proč? Podle Tishkoffové a jejích spolupracovníků docházelo většinou ke křížení mezi neandrtálskými muži a ženami Homo sapiens. Byl to důsledek cílené volby partnera: Buď dávaly ženy Homo sapiens přednost neandrtálským mužům před muži vlastního druhu, nebo naopak měli neandrtálští muži slabost pro ženy Homo sapiens. Nelze ani vyloučit, že v sobě našli oboustranné zalíbení.

Levanta – se jako geografický termín používá pro území při východním konci Středozemního moře, ohraničené pohořím Taurus na severu, na jihu Arabskou pouští, na západě mořským pobřežím a na východě až k pohoří Zagros. (Kredit: Wikipedia)

Časté mesaliance

Jeden chromozom X dává dětem vždycky matka. Dcery dostanou druhý X chromozom od otce, synům však otec předá pohlavní chromozom Y. Řídký výskyt neandrtálských sekvencí na chromozomu X dnešních lidí tak lze vysvětlit třeba tím, že mužští potomci nesoucí chromozom X zděděný po neandrtálské matce měli sníženou životaschopnost či narušenou plodnost. Alternativní vysvětlení předpokládá, že do mezidruhových svazků vstupovaly přednostně ženy Homo sapiens.

Genetici nedokázali z genomů současných lidí vyčíst, který ze scénářů skutečně nastal. Tato DNA nabízí jen polovinu celkového obrazu. Jeho druhá polovina se skrývá v DNA neandrtálců, kteří měli mezi předky pravěké lidi Homo sapiens. Jenže na DNA neandrtálců počatých mezidruhovým křížením v kritickém období po příchodu afrických Homo sapiens do Evropy vědci zatím nenarazili.

Neandrtálci byli pořádní pořezové. Někteří  mohli vážit bezmála metrák a zdá se, že většinu živé hmotnosti měli ve svalech a kostech. Do kapsy by nás strčili nejen fyzickou zdatností, ale i velikostí mozkovny. Své notně pošramocené ego si my, zástupci druhu Homo sapiens, léčíme tvrzením, že neandrtálci vlastně neměli vzhledem k robustním postavám mozky až tak velké a že na velikosti mozku zase až tolik nezáleží.  Kredit obrázku „Setkání napříč tisíciletími“ Neanderthal Museum/H. Neumann.

Z dřívějších studií vyplývá, že neandrtálci zdědili od pravěkých lidí Homo sapiens až 10 % genomu, včetně několika genů regulujících vývoj mozku. Ke křížení docházelo opakovaně. Poprvé se odehrálo před více než 200 000 lety, tedy relativně nedlouho poté, co se Homo sapiens jako druh objevil. Místem pro tato brzká křížení mohla být Levanta, kam Homo sapiens pronikal dávno před první úspěšnou migrací do Evropy a Asie. Následně se dědičná informace neandrtálců a Homo sapiens mísila před 105 000 až 120 000 lety a před 45 000 až 60 000 lety. K mesaliancím tedy docházelo poměrně často.

Etymologicky se termín Levanta odvozuje od latinského levo „nadlehčovat“, „zvedat“ ve smyslu území, kde vychází slunce. V užším slova smyslu se dnes pod pojmem Levanta považují středomořské oblasti na východ od Itálie, především státy Izrael, Libanon, Jordánska a Sýrie. (Zdroj: MAPY.CZ)

Jak to bylo před čtvrt milionem roků?

Tishkoffová a její spolupracovníci si při pátrání po okolnostech, za jakých ke křížení neandrtálců a Homo sapiens docházelo, vypomohli DNA neandrtálské ženy, která žila na Sibiři zhruba před 122 000 lety. Tato DNA v sobě nese neklamné stopy po dřívějších kříženích mezi neandrtálci a Homo sapiens. Došlo k nim asi 5000 generací před narozením sibiřské neandrtálky, tedy zhruba před 250 000 lety.

Chromozomy X neandrtálské ženy ze Sibiře nesly asi 1,6krát více DNA pocházející od Homo sapiens než zbývajících 44 chromozomů. Podobný nadbytek DNA z Homo sapiens se nachází také v chromozomech X neandrtálců z dalších dvou lokalit. Neandrtálci je obývali před 80 000, respektive 52 000 lety.

Tishkoffová a spol. simulovali, jak mohlo k takové převaze DNA Homo sapiens na neandrtálských X chromozomech dojít. Zvažovali různé scénáře migrací a různé typy výběru partnerů. Například testovali, zda by k 1,6násobnému nadbytku DNA Homo sapiens na neandrtálském X chromozomu mohlo dojít, kdyby se na území neandrtálců přistěhovala skupina lidí Homo sapiens tvořená převážně ženami.

Benjamin M. Peter - populační a evoluční genetik, vedoucí výzkumné skupiny v Max-Planckově institutu pro evoluční antropologii v Lipsku. (Kredit: U Rochester)

Dokonce i v tom nejextrémnějším případě, tedy po příchodu skupiny tvořené výhradně ženami, by byl výsledkem nejvýše 1,3násobný přebytek DNA Homo sapiens. 1,6násobný nadbytek se dá nejsnáze vysvětlit tím, že děti plodili převážně neandrtálští muži s ženami Homo sapiens.

Ačkoli pohlavní výběr odhalil jako jeden z hnacích motorů evoluce druhů už Charles Darwin, v rané evoluci člověka se mu zatím nepřipisovala nijak významná úloha. Hlavní důraz vědci kladli na přirozený výběr, kdy se prosazují nositelé vloh výhodných v daných životních podmínkách.

Řekly ženy pravěkých Homo sapiens neandrtálcům: „Ne!“?

Kritici namítají, že k simulované události z doby před 250 000 lety došlo dávno před křížením, které před 50 000 lety vneslo neandrtálskou DNA do naší dědičné informace. Z toho, že neandrtálští muži před 250 000 lety plodili děti přednostně s ženami Homo sapiens, automaticky nevyplývá, že se to před 50 000 lety opakovalo.

Populační genetik Benjamin Peter z Max Planck Institute for Evolutionary Anthropology například stále nevylučuje, že k nedostatku neandrtálské DNA na chromozomu X dnešních Homo sapiens mohl vést i přirozený výběr.

Tishkoffová a její spolupracovníci si netroufli odhadovat, zda byl pohlavní styk mezi neandrtálci a pravěkými Homo sapiens konsensuální, nebo vynucený. Podle paleoantropologa Stevena Churchilla z Duke University je ale vysoce pravděpodobné, že křížení provázela agrese.

„Pokud by si muži jednoho druhu nárokovali ženy příslušníků jiného druhu, je těžké si představit, že by se to obešlo bez konkurenčních střetů a nepřátelských interakcí,“ říká Churchill.

Pramen:

Alex B. (2026) Surprising partner preference found in matings between Neanderthals and modern humans. Science 391(6788), 855-856.

Platt A. et al. (2026) Interbreeding between Neanderthals and modern humans was strongly sex biased. Science 391(6788), 922-925.

Li L. et al. (2024). Recurrent gene flow between Neanderthals and modern humans over the past 200,000 years. Science 385: eadi1768.

Nedávný pokec autora článku o genetice a epigenetice a jak předat tu nejlepší DNA