První tištěné kosmografie, publikace popisující vznik a vývin světa z hlediska geografie a astronomie se objevily v druhé polovině 15. století v Itálii, např. Ptolemaiova Cosmographia z roku 1475. Předobrazem budoucích atlasů bylo její druhé vydání (Boloňa 1477) se 26 podlouhlými mapami světa. Tyto kosmografie ještě spočívaly na antickém vědění. Žánr kosmografie založený na nových poznatcích je spojen s Kosmografií Sebastiana Münstera z roku 1544.
Münsterovo dílo bylo ve své době převratné. Je v něm 520 textových dřevořezů s vedutami, portréty, mapami. Nechybí v něm ani ilustrace přírodovědné. V souboru 24 dvojlistových map je také mapa Čech. Tři tabule zobrazují Moskevské knížectví, Sedmihradsko a Libyi. Celkem šlo o 900 textových ilustrací a map, 37 map dvojlistových a 3 rozkládací veduty. V Cosmographii je první geograficky přesné zobrazení Ameriky. Cosmographia patřila mezi nejúspěšnější knihy 16. století a nejpřekládanější přírodovědecké dílo. Zásluhu na tom měly ilustrace – dřevoryty věhlasných autorů jako Hans Holbein ml., Urs Graf, Hans Rudolph Manuel Deutsch nebo David Kandel.
O český překlad Cosmographie se zasloužil Zikmund mladší z Púchova (tehdy psáno Zygmund mladssi z Puchowa). Rok jeho narození ve středoslovenském Púchovu znám není. Většinu svého života působil v Praze, kde zemřel v roce 1584. Studoval na Universitě Karlově a ve své době se řadil k nejvzdělanějším osobnostem Habsburské monarchie. Na překladu Cosmographie pracoval čtyři roky a dílo rozšířil o dějepis Čech a Moravy. S vydáním mu pomáhal jeho strýc Jan z Púchova, učenec, působící v Praze, který se osobně znal s císařem Ferdinandem I. Císař, který byl jeho prostřednictvím s Cosmographií obeznámen, vydání tiskem podpořil. Jan z Púchova napsal k českého překladu Cosmographie věnovanému císaři předmluvu, v níž se obrací k panovníkovi slovy:
„Vaše královská milost z obzvláštní k Národu českému milostivé náchylnosti nejednau rozmlauvání se mnau mívati ráčila, totiž, aby se Národu českému Kozmograffia, Kniha o položení všeho Světa, a všech Národech, jazykem českým sebrala a sepsala, jako jiní Národové to v svých řečech také sepsáno mají, aby Národ Český Slavný, i jiní všickni v jazyku se s nim srovnávající, asi tudy, v věcech domácích i válečných správnější a vycvičenější tohoto přítomného věku svého nejhoršího byli učiněni, poněvádž jest Učení Svobodná na větším díle Národ český potupil, od Cesty předkuov svých daleko od staupil, a na obyčeje cizí, zlé, Barbarské s hanbau svau velikau a budúcí zkázau jistau se vydal, ještoby z kněh nadepsaných všecky skutky a Historie minulé co v zrcadle spatřiti mohli, a v přítomnosti čeho by následovat! aneb vystříhati se měli, aby věděli, a z toho potom o věcech budaucích rozumně aby saudili a je předzvídali. Netoliko pak rozumnosti, ale také potěšení své mysli z dotčených věc aby nabývali, poněvadž v Řeči své nic toho a k tomu podobného hodnověrného nemají.“
Jako výraz uznání za vykonané dílo císař udělil Zikmundovi z Púchova právo vyměnit medvěda ve svém erbu za lva a přidat si namísto „z Púchova“ predikát „ze Lví Hory“.
I když české vydání (asi 1100 stran a 300 dřevořezů) nebylo tak výpravné jako vydání německé, je tato stránka věci podružná v porovnání se samotným faktem publikace Cosmographie v češtině. Tiskárna severinsko-kosořská v Praze vytiskla asi 300 výtisků. Vydání Münsterovy Kosmografie Janem Kosořským z Kosoře je jedním z nejnákladnějších a nejrozsáhlejších počinů českého knihtisku. Vzdělanci té doby si mohli opatřit některé z německých vydání nebo vydání latinské. Přeložení převratného díla jakým Cosmographie jistě byla do češtiny, bylo především věcí prestiže. Ostatně je to zřejmé z předmluvy Jana z Púchova.
Náhoda má význam a tento příspěvek vznikl náhodou. Emeritní vysokoškolský vyučující geologie pan T. R. informoval o čtení z českého spisu Kosmografie z roku 1554, které se konalo před několika dny v jednom muzeu. Vedoucí muzea četl z objemného spisu posluchačům, kteří se akce zúčastnili za vstupní poplatek 40 korun (cenu vstupenky jsem zjistil na stránce muzea). Akce jistě zajímavá a muzeum je třeba pochválit, že takové téma do svého programu akcí pro veřejnost zařadilo. To byl první dojem, dojem pozitivní. Druhý poznatek byl již docela jiný. Hledal jsem na internetu, kde by se české vydání Kosmografie dalo prohlédnout a nic jsem u nás nenašel. Wikimedia Commons je doslova „nacpána“ naskenovanými stránkami německých a jiných vydání, ale české vydání tam není. Nakonec jsem našel odkaz, kde se dá prohlédnout české vydání uložené v Rakouské národní knihovně. Ani žádný obrázek autora českého překladu není na internetu k dispozici. Dochovaných českých vydání Kosmografie z roku 1554 bude jistě mnohem méně než jinojazyčných vydávaných v desítkách vydání. Pokud nějaká instituce, např. knihovna nebo muzeum, tento unikát vlastní, měla by se v prvé řadě postarat o jeho zpřístupnění na internetu v kvalitě, jaká je dnes běžná
Literatura
Kozmograffia Cžeská, 1554, dostupné na WWW:
https://books.google.cz/books?id=8mtYAAAAcAAJ&printsec=frontcover&hl=cs#v=onepage&q&f=false
Wikipedie
Cosmographia (Sebastian Münster), dostupné na WWW.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Cosmographia_(Sebastian_M%C3%BCnster)
Zikmund Púchovský ze Lví Hory, dostupné na WWW:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Zikmund_P%C3%BAchovsk%C3%BD_ze_Lv%C3%AD_Hory
Jan z Púchova, dostupné na WWW:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_z_P%C3%BAchova
Sebastian Münster, dostupné na WWW:
Platón: Hlavně odtělesněně
Autor: Zdeněk Kratochvíl (28.09.2019)
Věštec a historik Filochoros, pes na Akropoli a Venuše viditelná ve dne
Autor: Zdeněk Kratochvíl (30.05.2024)
Životopisy nejstarších filosofů a jejich díla
Autor: Zdeněk Kratochvíl (09.10.2024)
Pouhé tipy versus důvodné teorie v antické vědě
Autor: Zdeněk Kratochvíl (23.02.2025)
Diskuze:










