Novinky z druhohor: tetrapední Massospondylus a ultravelcí pterosauři  
Předkové velikých sauropodů chodili jako mláďata po čtyřech a ptakoještěři byli ještě větší, než se kdy myslelo.

 

Zvětšit obrázek
Pterosaurus

Druhohory jsou, zdá se, nevyčerpatelnou zásobárnou pozoruhodných novinek. Vývoj nových metodických postupů ruku v ruce s novými nálezy činí život paleontologů poměrně napínavým a neméně dramatické je sledovat proměny názorů na detaily života v druhohorách.


V roce 1978 byla v jihoafrickém národním parku Golden Gate Highlands objevena skvěle zachovaná snůška šesti vajec dinosaura Massospondylus carinatus. Jsou stará nějakých 190 miliónů let a jejich majitelem byl prosauropod, čili dinosaurus z linie předcházející proslulým obrům jako byli Brachiosaurus nebo Supersaurus.

Zvětšit obrázek
Massospondylus. Nenápadný praotec největších dinosaurů, pod nimiž se doopravdy třásla zem.

Co se týče jeho životního stylu, byl to dlouhokrký vegetarián, kráčející po dvou mohutných zadních nohou od pozdního triasu do rané jury – jeho fosilní nálezy známe z doby před 220-183 milióny lety.


Badatelé z USA, Kanady a Jižní Afriky nyní dvě ze zmíněných šesti vajec rozebrali pomocí moderních paleontologických vychytávek – miniaturních sbíječek a jemných zubařských vrtáčků. Uvnitř na ně k jejich velké radosti čekala dvě massospondylí embrya proměněná v kámen těsně před vylíhnutím. Jde nejen o zatím nejstarší objevená dinosauří embrya, ale i o jeden z nejstarších a nejpřesvědčivějších dokladů, že dospělí dinosauři o svá mláďata pečovali, krmili je a chránili před nástrahami druhohorního světa.

 

Zvětšit obrázek
Massospondylus – fotografie do pasu. Od pohledu dobrotivý býložravec.

Tvar a velikost hlav, krku a předloktí velmi překvapivě naznačují, že massospondylí mláďata po vylíhnutí chodila po čtyřech a chodit po dvou se učila až později. Pro pohodlnou chůzi po dvou měla například nejspíš příliš těžkou hlavu. Taková změna stylu pohybu je u obratlovců naprosto výjimečná. Jediným dalším známým druhem, který se v mládí pohybuje po čtyřech a pak po dvou jsme my. Mláďatům massospondylů scházely i pořádné zuby, což napovídá, že byla podstatně závislá na rodičovské péči.

Je možné, že díky pohybu po čtyřech vlastně vznikla celá skupina obrovitých sauropodů. Tahle stotunová monstra chodila po čtyřech celý život. Mohlo to tedy klidně být tak, že si velcí sauropodi uchovali do dospělosti způsob pohybu mláďat a právě díky tomu dosahovali nesmírné velikosti.

Pterosauři brázdili vzduch dlouho před ptáky. Nejstarší nálezy pterosaurů máme z doby před 220 milióny lety. Přitom to dělali úplně jinak než ptáci. Bohužel neprošli sítem na hranici křídy a třetihor a tak jim dneska až tak úplně dobře nerozumíme. Sám jejich fylogenetický původ není ještě úplně jasný, i když už skoro nikdo nepochybuje o tom, že vznikli v rámci archosaurů někde poblíž počátku linie dinosaurů. A tak ani není divu, že nás stále dovedou pořádně překvapit.

S novým převratným zjištěním, pokud jde o velikost pterosaurů, přišel D. Martill z University of Portsmouth.

Zvětšit obrázek
Pteranodon – ultralehký akrobat, který na pozemské obloze citelně schází.

Na konferenci British Association’s Festival of Science v Dublinu představil pterosaury jako ultralighty druhohor, s dutými kostmi, soustavou vzdušných vaků a s křídly s ultratenkou blánou dosahujícími prokazatelného rozpětí až 18-ti metrů. To je, jak pohotově uvedly mnohá média, kupříkladu rozpětí křídel stíhačky F14 Tomcat.
Zmíněné rozpětí je na ne-lidský svět vskutku gigantické, dnes žijící pták s největším rozpětím křídel, totiž mořský větroň albatros obsáhne pouhopouhých 3,5 metru. K 18-ti metrům u pterosaura badatele dovedla analýza zkamenělých pterosauřích stop, nedávno objevených v Mexiku. Z Rumunska a Brazílie jsou zase známy fosílie pterosaurů s rozpětím křídel odhadovaným na 13 až 14 metrů.

Předpokládá se, že pterosauři mohli být tak velcí proto, že řekněme narozdíl od lidí celý život rostli. V téhle souvislosti je mimořádně zajímavé, že podle vzácných nálezů pterosauřích vajec s embryi pterosauři mohli létat už brzo po vylíhnutí. Je pozoruhodné, že ta samá zvířata dokázala létat na křídlech o velikosti několik desítek cm i na křídlech hodně přes 10 metrů dlouhých. Přes dramatické rozměry nebyl ani pro velké pterosaury problém vzlétnout a to především díky jejich nízké váze. Sice ultravelcí, ale zároveň i ultralehcí pterosauři se pravděpodobně nejen snadno dostali do vzduchu, ale i snadno a dokonce elegantně létali.

Pramen: Science 309: 761, http://news.bbc.co.uk/1/hi/sci/tech/4223658.stm

Datum: 20.09.2005 00:29
Tisk článku

Transevoluce - Scholastická evoluce druhů a člověka - Hájek Tomáš
 
 
cena původní: 220 Kč
cena: 194 Kč
Transevoluce - Scholastická evoluce druhů a člověka
Hájek Tomáš

Diskuze:

Hmotnost pterosaura

Pacner,2007-07-27 01:25:35

K tomu, aby se člověk udržel ve vzduchu na čemsi, co se podobá pterosauřím křídlům potřebuje rozpětí něco přes 10 m (rogalo). Tím se vyřeší problém s udržením se ve vzduchu (termika), ale ne se startem. Rogalo má hmotnost asi 30 kg k tomu tak 100 kg pilota a jsme na hmotnosti 130 kg. Start na rogalu je závislý na síle větru. Pokud fučí silný vítr, stačí křídlo zvednout a letí se (někdy ne), jinak se musí pří startu běhat. Zdá se, že pterosauři uměli něco, co neznáme.

Odpovědět

hjuhjhbukjb

fghfm,2007-01-09 16:20:35

smrdíš

Odpovědět

jjúä

jé´,2006-05-19 10:16:25

nbň
jäcpôä´

deťž=l´=.-ô´´-é´´éfô.=d-d´=é-´é=

Odpovědět

jjúä

jé´,2006-05-19 10:16:25

nbň
jäcpôä´

deťž=l´=.-ô´´-é´´éfô.=d-d´=é-´é=

Odpovědět

jjúä

jé´,2006-05-19 10:16:25

nbň
jäcpôä´

deťž=l´=.-ô´´-é´´éfô.=d-d´=é-´é=

Odpovědět

jjúä

jé´,2006-05-19 10:16:24

nbň
jäcpôä´

deťž=l´=.-ô´´-é´´éfô.=d-d´=é-´é=

Odpovědět

jjúä

jé´,2006-05-19 10:16:24

nbň
jäcpôä´

deťž=l´=.-ô´´-é´´éfô.=d-d´=é-´é=

Odpovědět

Pep - hmmmmm

Pepa z depa,2005-10-02 19:13:20

Na otázku, kolik kg úlovku pterosaurus zvládal unést,by dokázali pouze odpovědět letečtí konstruktéři. Myslím tím maximální váhu úlovku /který zachytil pterosaurus během letu do zubů/,aby nespadl na držku. Orel a jemu podobní opeření dravci neloví zobákem, ale zatnutím pařátů s ostrými drápy do těla loveného tvora /třeba váhově od koloucha až po vlka/. Samozřejmě, že k zastavení unikající kořisti použije i nárazu křídel. V drápech ulovenou kořist odnášejí. Pterosaurus tuto schopnost nemá a velice těžko by zvládl start ze země stejně svižně jako pernatí dravci, zejména s těžkou kořistí. Obtížný vzlet pterosaurů z rovné země je asi analogický vzletu nynějších pouze vzhledově podobných Letounů /netopýři a jim nepříbuzní kaloni/, kteří jsou živorodí savci.

Odpovědět

hmotnost

pavel houser,2005-09-20 09:18:58

co si predstavit pod tim, ze potvora s rozpetim kridel 10-18 metru je hodne lehka? to muze znamenat skoro cokoliv mezi 1 kg a tunou :-). (samozrejme prehanim, kolik to teda vazilo? treba 10 kilo?)
z toho se odviji otazka - kdyz to bylo hodne lehke, co vsechno to umelo ulovit? zabery z jurskeho parku nebo z cesty do praveku, jak si to chce pochutnat na lidech, jsou nebo nejsou mimo misu? muze takova 10kilogramova vec s ostrym zobanem lovit neco treba 20krat tezsiho, nez je sama?

Odpovědět


hmmmmm.....

pep,2005-09-20 14:18:30

tak me napadlo podivat se k nejake analogii ze soucasne doby. Kolik vazi a meri takovy orel a jak velkou korist dokaze ulovit?

Odpovědět


váha vs. rozpětí

ondrej,2005-09-20 15:25:51

Kdysi byl v TV celkem zajímavý dokument věda vs. víra - zaměřeno na bájesloví, konkrétně anděly: zda mohli andělé existovat a létat - člověk s křídlama cca 1,2 - 1,5 m - jak jsou zpodobňováni. Výsledkem bylo něco v tom smyslu, že k tomu, aby se průměrný člověk (cca 70 kg)mohl vznést, potřeboval by křídla cca 10 m v rozpětí, a k tomu samozřejmě "přeskupenou" hmotnost těla (obrovské prsní svaly, nohy třetinové,...). Ubereme -li trochu váhy na stavbu těla, kostí, trávicí aparát atp. viděl bych to stejně na min. cca 50 - 60 kg u ptrosaurů s tím 12 - 14 m rozpětím křídel.

Stejně si moc neumím představit, že by tak velké zvíře mohlo snadno startovat - ze země, bez rozběhu (viz malé nožky, těžiště),... - jo "skákat" do prostoru z útesu - to jo, ale startovat ze zeme - no, nevím nevím.

Odpovědět


80-120 kg

dinosaurus,2005-09-20 18:38:51

Odhady hmotnosti největších pterosaurů jsou vždy okolo metráku (pneumatizované kosti a celkově lehká stavba těla). Na zvíře s dvoumetrovou hlavou a celkovou délkou těla asi 6 metrů to je opravdu muší váha...

Odpovědět


to asi ne

žuchbác,2007-05-01 15:45:40

10 kg to určitě nevážilo, to spíš 86 - 130, možná až 250 kg.

Odpovědět

Quetzalcoatlus northropi

dinosaurus,2005-09-20 08:01:46

U Q. se rozpětí křídel už v 70. letech odhadlo na oněch 18 metrů, později ale odhad snížili na 11-13 m kvůli "nepředstavitelným obtížím s letovými schopnostmi u tvora tak velikého". Jak je vidět, i v paleontologii se má občas dát na první dojem ;o)

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace