Ukládání energie je velkou výzvou a technologie, které to řeší, jdou někdy až na hranici extrému. Spinout institutu MIT Fourth Power vyvinul fantaskní termální baterii, která jako by vypadla z dystopického science-fiction. Ukládá energie v masivních blocích uhlíku, které se ohřívají na zhruba 2 400 stupňů Celsia. To je téměř polovina povrchové teploty Slunce.
Fourth Power má kořeny na MIT, kde přednášel zakladatel spinoutu Asegun Henry. Jejich modulární systém může poskytnout přes 100 hodin energie za mnohem nižší cenu než standardní lithium-iontové baterie.
Fourth Power hledali alternativu k lithium-iontovým bateriím pro dlouhodobé uložení energie. Přitom se dostali od systému z kovu k systému s roztaveným kovem a použili pro přenos tepla tavený cín. Při výše uvedených teplotách zvyšuje zdvojnásobení tepla v systému světelné záření šestnáctkrát, tedy na čtvrtou mocninu, což inspirovalo název Fourth Power.
Baterie funguje tak, že rozpálené bloky uhlíku žhnou a vyzařují intenzivní světlo. Záření zachycují termofotovoltaické články, které pracují podobně jako klasické fotovoltaické panely, jen těží elektřinu z tepelného záření. Fourth Power prokázali, že jejich termofotovoltaické články konvertují záření na energii s účinností přes 40 procent. Ukazuje se, že za extrémních teplot se teplo přenáší rychleji a současně výrazně klesají finanční náklady.
Pro takto extrémní baterii je zásadní vhodný výběr materiálů. Kovy bývají drahé a za vysokých teplot odcházejí. Fourth Power používají grafit, který vydrží značný žár, aniž by trpěl korozí. Podobně stabilní je i tavený cín, který také nereaguje s uhlíkem. Vzhledem k těmto okolnostem může baterie opakovaně procházet cykly nabití a vybití, aniž by docházelo k závažnému opotřebení. Ztrácí asi 1 procento uložené energie za den, díky čemuž ji lze využívat v aplikacích, kde je nutné udržet energii delší dobu.
Ještě letos by Fourth Power chtěli spustit demonstrační systém, který pojme 1 MWh. Časem by měla následovat plnohodnotná baterie o rozloze asi poloviny fotbalového hřiště, který bude mít výkon 25 MW a pojme 250 MWh energie. Baterii bude možné využívat pro ukládání energie z obnovitelných zdrojů, ale také jako „elektrárnu“ nebo zdroj tepla pro průmyslové provozy.
Video: How Thermal Batteries Could Replace Lithium-Ion Batteries
Literatura
Pálené cihly ve funkci superkondenzátorů a úložiště energie
Autor: Josef Pazdera (18.08.2020)
Ultrahorké uhlíkové baterie jsou velmi levným úložištěm tepla a energie
Autor: Stanislav Mihulka (10.09.2023)
Do běla rozžhavená síťová termální baterie hodlá zdecimovat lithiovou konkurenci
Autor: Stanislav Mihulka (15.12.2023)
Solární průmysl: Ohnivzdorné cihly uskladní teplo pro průmyslové procesy
Autor: Stanislav Mihulka (05.08.2024)
Cihlové baterie o teplotě 1 800 °C zajistí energii pro ocelárny a cementárny
Autor: Stanislav Mihulka (26.07.2025)
100 MWh: Největší průmyslová tepelná baterie světa spoléhá na cihly
Autor: Stanislav Mihulka (18.10.2025)
Diskuze:
Teplota
Jaro P,2026-03-22 13:28:07
Pokiaľ ja viem, tak horúci cín veľmi rýchlo oxiduje. Znamená to, že je vo vnútri vákuum? A tiež by som rád vedel, ako ten akumulátor zahrejú na 2400 C? Elektrickým oblúkom? To by sa asi dostali, v blízkosti oblúka, na teplotu odparovania cínu a podľa mňa by to nebolo dobré.
Re: Teplota
D@1imi1 Hrušk@,2026-03-22 13:45:29
Standardní řešení problému oxidace - inertní atmosféra. Pravděpodobně dusík. Ono to grafitové potrubí by si při té teplotě s kyslíkem také nerozumělo, respektive grafit by si s kyslíkem rozuměl jako s nerozlučným přítelem. Naopak cín by asi přítomnost grafitu dočasně zachránila, protože by grafit vznikající oxidy cínu redukoval.
Byly doby kdy "svítit na fotovoltaiku" bylo považováno za vtip.
Martin Novák2,2026-03-22 12:26:36
Asi stejně tak jako byly doby kdy chlap převlékající se za ženu byl námět na komedii. Teď už je to jenom k pláči.
Jaká "termofotovoltaika", při 2400°C to regulerně svítí.
Čím chladí ty články, ty asi nebudou fungovat při 2400°C.
Re: Byly doby kdy "svítit na fotovoltaiku" bylo považováno za vtip.
Frantisek Zverina,2026-03-23 13:53:57
Máte pravdu, účinnost takového systému bude podobná jako vychytávání oxidu uhličitého z atmosféry a jeho konverze na palivo. Tím pádem se záporným ekonomickým i ekologickým ziskem. Je zřejmé, že strašidlo elektrifikace i za cenu sebezničení ještě Evropu neopustilo. Možná by bylo možné začít financovat výzkum úložiště elektřiny v mracích. Pak ji v podobě blesků opět uvolňovat. Jistě se najdou koumáci, kteří si za to nechají zaplatit.
Re: Re: Byly doby kdy "svítit na fotovoltaiku" bylo považováno za vtip.
F M,2026-03-25 12:55:59
Vždyť to píší, je třeba dodat minimálně 2,5x elektrické energie než je ta kterou spotřebujete.
A to je samozřejmě ještě třeba korigovat o spotřebu závodu (baterie i s příslušenstvím). Při řešení ekologické bilance je třeba klasický zahrnout i zbytek jak nabíjecí mix (tohle nic nevyrobí je to navíc), konstrukci údržbu a provoz baterie.
Podstatný se mi zdá i zábor půdy, článek je jistě PR prezentace (převzatá), a k tomu odhadované množství technologie, až 10h 25MW půl fotbalového hřiště, k tomu beton plot a ostraha 24/7, k tomuto opravdu nechcete pustit někoho s batohem výbušniny, natož v Evropě.
Cena uložené (vybrané, méně než 40% už drahé vložené) energie, no to už je klasika, jak moc a jak přesně je třeba trh deformovat, aby to dávalo smysl?
Rozsah teplot ve kterém to bude fungovat, vs účinnost?
To se zkoumá už dlouho
Mirek Bautsch,2026-03-22 12:02:25
Článek z 9.8.2010
https://oze.tzb-info.cz/fotovoltaika/6698-termofotovoltaika
Video je rok staré.
Takže obecný princip je znám, experimentálně je to vyzkoušeno, ale realizace zase vázne na tom, že rozsah použitelných teplot je asi velmi vysoký pro levné konstrukční materiály, které by to měly držet pohromadě a ještě z toho odvádět elektrický výkon.
No nic, prostě si počkáme.
O fúzi už vím, že že se jejího praktického využití nedožiju, ačkoliv o ní vím už více než 60 let. Tak snad vnoučata...
Re: To se zkoumá už dlouho
Florian Stanislav,2026-03-22 18:21:06
No, čerpání žhavého cínu bude asi probém, takže snad tepelný oběh jako u starých systémů kotel-radiátor bez čerpoadla.
Grafitové potrubí snad, ale tepelná izolace z teploty 2400 °C bude materiálový problém. Na běžnou keramiku je to vysoko a navíc změny teploty. Systém se musí nějak zahřát a těžko bude teplotu držet, když se bude energie odbírat a jak píší bude " baterie opakovaně procházet cykly nabití a vybití, aniž by docházelo k závažnému opotřebení."
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce






