ICSI - prosím nejprve oloupat spermie  
Neloupané brambory by jedl málokdo. "Neloupané" spermie se používají v asistované reprodukci běžně a nikomu to nepřijde divné. Nestor reprodukční biologie Ryuzo Yanagimachi doporučuje: "Loupat! Loupat! Loupat!"

 

Zvětšit obrázek
ICSI - spermie je sklenenou kapilárou vpravena přímo do cytoplasmy vajíčka.

Spermie si nese na své hlavičce "čepičku" v podobě tzv. akrozomu. Je to čepice vskutku důkladná. Je to vlastně  "dvojitý kulich", který má mezi vnitřní a vnější stěnu nacpané enzymy. Když se spermie připravuje k oplození vajíčka, dojde u ní k tzv. akrozomální reakci. Vnější část čepice se naruší a enzymy se vylijí ven. Díky nim je spermie schopna proniknout do vajíčka. Leze do něj ale bez akrozomu.

Zvětšit obrázek
Lidské spermie si nesou na hlavičce "čepici" v podobě akrozomu. Na tomto snímku je akrozom obarven tak, aby zeleně zářil.


Dalo by se říci, že je to slušně vychovaný mládenec, který před vstupem do chrámu vajíčka uctivě smekne.

 


Asistovaná reprodukce vzala proces oplození do vlastních rukou a při metodě označované jako ICSI (intracytoplasmic sperm injection či injekce spermie do cytoplasmy vajíčka) "strká" do nitra samičí pohlavní buňky spermii "se vším všudy" - tedy i s čepicí v podobě akrozomu.





Zvětšit obrázek
A ještě jednou akrozom (označen šipkou). Tzv. postakrozomální část spermie je označena šipkou s jedničkou a šipka s dvojkou ukazuje na část, kde je základna bičíku obtočena manžetou s mitochondriemi.

Japonskému biologovi Ryuzovi Yanagimachimu působícímu od 60. let na University of Hawaii v Honolulu to přišlo divné. Má bohaté zkušenosti se spermiemi křečka, které disponují mohutným akrozomem. Pokud jsou křeččí spermie injikovány do vajíčka i se svou  akrozomovou "beranicí", nemá vzniklý zárodek šanci na úspěch.  Velký  "Yana" se proto spolu s kolegou Kazutem Morozumim rozhodl prověřit vliv akrozomu na výsledky ICSI  pokusem. Morozumi prováděl ICSI myších vajíček myšími spermiemi, které měly nebo neměly zachovaný akrozom.
Zárodky vzniklé s přispěním spermií donucených svůj akrozom "smeknout" se vyvíjely bez nejmenších problémů.

Zvětšit obrázek
Ryuzo Yanagimachi (vpravo) spolu s prvním klonem myši (vlevo), na jehož vzniku měl lví podíl.

Vývoj zárodků vzniklých s přispěním spermií, jež si akrozom  "nechaly na hlavě", byl výrazně horší. Injekce enzymů získaných z akrozomu měla na vývoj zárodků rovněž neblahý vliv.


"Z deseti párů, které se na klinikách podrobí ICSI, si domů odvezou dítě jen tři," říká Yanagimachi a dodává, že odstranění akrozomu ze spermií před ICSI by mohlo účinnost zvýšit.


Na podobné rady či výtky jsou ale "humánní oplozovači" velmi citliví. A to nejen v českých luzích a hájích. Gianpiero Palermo z Cornell University se nechal slyšet, že akrozom nemůže být při ICSI na překážku. Před mikroinjekcí je spermie znehybněna tím, že je jí poškozena báze bičíku. Podle Palerma dochází zároveň i k narušení akrozomu. Enzymy z akrozomu proto podle Palerma  do nitra vajíčka nevstupují.


Starý šťoura Yanagimachi ale namítá, že spermii s "pošlapaným" bičíkem trvá nejméně 30 minut, než čepici akrozomu smekne. Spermie se obvykle užívá pro ICSI tak záhy po "šlápnutí" na bičík, že se dostane do vajíčka i s akrozomem. Ostatně na snímcích z elektronového mikroskopu lze u zárodků vzniklých díky ICSI akrozom u hlavičky spermie většinou najít.

 

Pramen: PNAS

 

Datum: 20.09.2005 19:28
Tisk článku


Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán

Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce







Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz