Mise Artemis 2 se vydala na cestu k Měsíci  
Ve čtvrtek zabouřily motory největší současné rakety SLS a dlouho očekávaný let lidí k Měsíci začal. V následujících zhruba deseti dnech bychom měli sledovat cestu lodi Orion se čtyřmi kosmonauty k Měsíci, využití jeho gravitačního pole při jeho obletu a po realizaci dráhy v podobě zhruba osmičky nakonec jejich návrat do zemské atmosféry a na hladinu oceánu. Po více než půl století se tak lidé dostávají do vzdálenějšího vesmíru za hranice magnetického pole Země.

Kennedyho vesmírné středisko NASA - čekání na start Mise Artemis 2. (Zdroj NASA)
Kennedyho vesmírné středisko NASA - čekání na start Mise Artemis 2. (Zdroj NASA)

V nedávném článku těsně před prvním možným termínem startu Artemis 2 jsem popsal současný stav soutěže o návrat lidí na povrch Měsíce, která probíhá mezi spoluprací vedenou americkou NASA a čínským projektem. Úspěch současné mise je klíčovou podmínkou pro udržení náskoku USA a vítězství projektu Artemis v tomto závodě.

 

Start -  Space Launch System s kosmickou lodí Orion. (Zdroj NASA)
Start - Space Launch System s kosmickou lodí Orion. (Zdroj NASA)

Změny v projektu Artemis

Nejdříve se podívejme na změny projektu, které nastaly od konce února, kdy článek vyšel. O první jsem stihl informovat v doplnění pod zmíněným článkem. Organizace NASA se rozhodla k opatrnějšímu postupu po menších krůčcích a zároveň se bude snažit o zvýšení frekvence letů. Mezi let Artemis 2 a přistáním na měsíčním povrchu se vložil testovací let, který by všechny potřebné technologie vyzkoušel na nízké oběžné dráze okolo Země. Klíčových důvodů je několik a byly zmíněny v předchozím článku.

 

Mezi starty rakety SLS jsou značné mezery. Vede to k tomu, že se nenastolil potřebný rytmus v její výrobě, sestavování, testování a startech. Je to jeden z důvodů současných problémů a odkladů mise Artemis 2. U rakety SLS se navíc NASA zaměří na standardizaci a zrušila vývoj některých vylepšení, jako je pokročilý stupeň EUS. Chce je tak stavět rychleji a zkrátit interval mezi starty na méně než rok.

 

Větší frekvence letů by zároveň umožnila postupnější sled kroků, podrobnější a bezpečnější testování nových technologií a později také rychlejší budování základny na povrchu Měsíce s pestřejší výbavou. K jejímu rychlému vybavení vším potřebným by měl přispět i velký počet automatických misí měsíčních modulů v rámci programu CLPS (Commercial Lunar Payload Services).

 

Posádka mise Artemis 2 před startem, zleva Jeremy Hansen, Christina Kochová, Victor Glover a Gregory Reid Wiseman (zdroj NASA)
Posádka mise Artemis 2 před startem, zleva Jeremy Hansen, Christina Kochová, Victor Glover a Gregory Reid Wiseman. (Zdroj NASA)

Je značné zpoždění v přípravě lunárního modulu, a zvláště řešení případné nutnosti tankování na oběžné dráze, která mu umožní dopravu k Měsíci a realizaci přistání a návratu z měsíčního povrchu. Operace spojování lodi Orion s lunárním modulem, jeho odpojení a let s kosmonauty, manévrování i opětné spojení je úplně novou a nevyzkoušenou záležitostí. Je tak velmi rozumné otestovat spolupráci s oběma lunárními moduly, které se připravují. Jde o Starship od SpaceX a Blue Moon od Blue Origin.

 

Let Artemis 3 v roce 2027 tak bude připomínat misi Apolla 9 a prověří společnou koordinaci mezi kosmickou lodí a lunárními moduly. Zkontroluje se také funkčnost nových lunárních skafandrů ve vesmírném vakuu a dalšího nového vybavení.

Na měsíční povrch se tak dostanou až kosmonauti mise Artemis 4 v roce 2028, která dopraví na Měsíc i lunární vozidlo, ve stejném roce se plánuje ještě let Artemis 5.

Zároveň NASA zpomaluje případnou realizaci stanice Gateway právě na úkor budování lunární základny na povrchu Měsíce.

 

Dvojí odložení

Před současnou přípravou byla již dvakrát vyvezena raketa SLS na rampu. Poprvé to bylo 17. ledna 2026, během přípravy na start se však objevily úniky vodíku a okno ke startu na začátku února se tak nevyužilo. Během února došlo k několika testovacím odpočítáváním a plnění paliva. Komplexní test 21. února se povedl, k úniku tekutého vodíku nedošlo. Těsně po testu však došlo k problémům s průtokem hélia v nádržích horního stupně, které se nedaly řešit na rampě. Na otevřené rampě je totiž k hornímu stupni jen velmi omezený přístup.

 

Raketa SLS čeká na start k Měsíci (zdroj NASA)
Raketa SLS čeká na start k Měsíci. (Zdroj NASA)

Dne 25. února se tak musela raketa vrátit do hangáru a také druhé okno na začátku března se tak nevyužilo. V hangáru je celá řada pohyblivých plošin, které umožňují přístup ke všem důležitým místům sto metrů vysoké rakety. Bylo tak možné provést důkladnou kontrolu a opravu. Hélium se využívá k udržování tlaku v nádržích s tekutým vodíkem a kyslíkem a jejich proplachování. Problémy s jeho průtokem způsobila vadná součástka v adaptéru mezi stupni, šlo o těsnění. Její výměna problém vyřešila. Zároveň se preventivně vyměnily baterie v horním stupni a některé další, které mají omezenou životnost a v případě dalších odkladů by se musely vyměnit.

 

Po opravách se dne 20. března vydala opět raketa na startovní rampu. Raketa je tak připravena ke startu. Její odtažení na rampu umožnilo zjednodušit a zrychlit průběh oprav, pokud by opravy proběhly na rampě, nemuselo by se možná dubnové okno stihnout.

Dne 1. dubna tak byla loď připravena ke startu, který měl proběhnout zhruba v půl jedné v noci z 1. na 2. dubna 2026. Posádka ve složení Gregory Reid Wiseman, Victor Glover, Christina Kochová, Jeremy Hansen byla dopravena na rampu a usazena v kabině čtyři hodiny před startem. Její volací znak je Integrity.

 

Rozvrh letu

Po startu se napřed sestava usadí na nízké oběžné dráze okolo Země. Zde budou jeden až dva dny probíhat komplexní testy všech systémů. Jde hlavně o zařízení podpory života, radiační ochrany, navigace a otestuje se i ruční řízení. Pak dojde k zážehu a loď Orion se vydá k Měsíci, cesta k němu potrvá třetí až pátý den. Šestý den se realizuje průlet nad odvrácenou stranou Měsíce ve vzdálenosti mezi sedmi až deseti tisíci kilometry nad jeho povrchem. Posádka tak bude v rekordní vzdálenosti od Země.

 

Měsíční gravitace se využije k návratu kabiny k Zemi, zpáteční let proběhne mezi sedmým až desátým dnem. Posádka bude provádět testy všech systémů a jejich chování ve vesmíru vzdáleném od Země mimo její magnetické pole. Zhruba 10. dubna vstoupí velitelský modul do atmosféry Země, ochranu mu zajistí tepelný štít. Dosedne na hladinu Tichého oceánu, kde jej vyzvedne loď amerického námořnictva.

Závěr

V 00:35 našeho času SLS opravdu odstartovala. Nejen pro mě se tímto startem realizuje návrat k dětskému snu, který mě konkrétně uchvátil v osmi letech při startu Apolla 8, které se také poprvé vydalo na cestu k Měsíci. A budu pevně držet všechny palce, aby to i tentokrát vše dopadlo dobře a otevřela se cesta k přistání na měsíčním povrchu v misi Artemis 4.

 

 

Live: NASA's Artemis 2 mission

 

Přednáška o návratu lidí na Měsíc:

 

Videa z předstartovních příprav:

https://www.youtube.com/embed/UHOeJufCl9Q

https://www.youtube.com/embed/WSsve7jk0Q0

Datum: 02.04.2026
Tisk článku


Diskuze:

Srazka protonu

Theodor Leitner,2026-04-06 00:23:21

Vazeny pane Wagner,
Mam otazku ktera nema s letem nic spolecneho, ale Vy mate velike zkusenosti s Cernem:
Jakou rychlosti se srazi 2 protony letici rychlosti c (teda sloro).
Dekuji predem za odpoved.
Leitner.

Odpovědět


Re: Srazka protonu

Ilil Akil,2026-04-06 12:28:53

Pán Wagner asi nemá čas na otázky zo základov stredoškolskej fyziky.
"Z pohľadu obsluhy" ste to napísali sám.
Ak to chcete "z pohľadu protónu", jedného alebo druhého, nájdite si vzorec na "relativistické skladanie rýchlosti".
Výjde to na trochu viac skoro rýchlosť svetla, než u obsluhy.

Odpovědět


Re: Srazka protonu

Vladimír Wagner,2026-04-06 14:56:24

Vážený pane Leitnere, Rychlost srážky závisí na tom, jaký je vzájemný směr pohybu těchto protonů. Pokud poletí proti sobě, tak rychlost jednoho protonu v systému spojeném s tím druhým bude bude rychlostí světla (skoro - ještě blíže). Přesné hodnoty lze snadno spočítat pomocí relativistických vztahů pro sčítání rychlostí.

Odpovědět

GL

F M,2026-04-03 23:57:26

Držím palce

Odpovědět

Detektory kosmickeho zareni z DLR

Karel Marsalek,2026-04-02 18:01:43

Zdravim na rodnou hroudu. Na misi Artemis II jsou dve ceske stopy. Prvni jsou senzory firmy Advacam v pristrojich HERA a druha ceska stopa jsou ctyri dozimetry kosmickeho zareni M-42 EXT vyvinute Nemeckym centrem letectvi a kosmonautiky: https://www.dlr.de/en/latest/news/2026/artemis-ii-to-launch-for-the-moon-with-german-and-european-tech-on-board/dlr-m-42-ext-radiation-detector-four-flight-units-and-four-backups Cestou k mesici merime ca. 450 nasobek radiace oproti radiacnimu pozadi zde v Koline nad Rynem. Pri Artemis I jsme zaznamenali pokles davkoveho prikonu pri dvou blizkych pruletech kolem Mesice, nebot Mesic samotny zastinil cast kosmickeho zareni. Nejzajimavejsi byl pri Artemis I prulet vnitrnim a vnejsim van Allenovym pasem v prvnich hodinach po startu: https://www.nature.com/articles/s41586-024-07927-7

Odpovědět


Re: Detektory kosmickeho zareni z DLR

Vladimír Wagner,2026-04-03 10:14:27

Díky za pozdrav a přeji hezké Velikonoce do Němec (pokud jste se nevypravil na rodnou hroudu). Díky za odkazy. Je moc fajn, že právě v oblasti dozimetrie a dozimetrických přístrojů má Česko co dát. Máme u nás v této oblasti hodně dobrou základnu, kolegové a studenti z ČVUT i z našeho ústavu jsou v oblasti dozimetrických metod a přístrojů fakt dobří. Společně držme palce, ať se mise podaří a otevře se cesta k trvalé přítomnosti na Měsíci i s Českou účastí.

Odpovědět


Re: Detektory kosmickeho zareni z DLR

Alexis Bergman,2026-04-05 01:41:19

Než bychom se měli obírat detektory kosmicného záření, budeme zvědaví na změny DNA a nárust rakovinového bujení u navrátilců z prostředí kosmickéo záření. Doufejme, že to nebude přímý přenos z onkologie.

Odpovědět


Re: Re: Detektory kosmickeho zareni z DLR

Vladimír Wagner,2026-04-06 15:02:46

Pane Bergmane, právě pečlivé měření dozimetrie a obdržené dávky u konkrétního kosmonauta umožňuje ocenit rizika (jeho zvýšení) u něho. Jak příklady následného osudu členů posádek misí Apollo i kosmonautů pobývajících na stanici ISS ukazují, že sledování v této oblasti je dobře naladěné a neobjevila se žádná onkologická překvapení způsobená pobytem ve vesmíru.

Odpovědět

Návrat

Jaro P,2026-04-02 10:48:34

Ja som sledoval let Apolla 8 ako 10 ročný. Bol to pre mňa naozaj hlboký zážitok. A začal som o to všetko intenzívne zaujímať (nedá mi nespomenúť komentovanie pána Mrázka a ešte jedného, pána ktorého meno si už nevybavujem). O to viac som bol nahnevaný na rodičov, keď mi v deň pristávania Apolla 11 na Mesiaci prisľúbili, že ma v noci zobudia a budem to môcť sledovať v priamom prenose. No nezobudili a videl som to až na druhý deň v správach.
Zároveň si spomínam na jeden zážitok trochu neskôr - na jeseň. Išiel som v podvečer zo školy (učilo sa vtedy z nejakých dôvodov na dve smeny - do 18.30) Naproti mne svietil veľký jasný mesiac v splne tesne nad ulicou. Mal som taky povznáčajúci pocit, a vtedy som nadobudol presvedčenie že za pár rokov, možno jedno dve desaťročia, ale určite najneskôr v mojom dospelom veku, budú ľudia chodiť po Marse.
No prešlo 56 rokov a sme zasa na začiatku. Ľudsto je nepoučiteľné a celú našu existenciu sa neustále prepadáme, jeden krok dopredu, dva dozadu.
K tvrdeniu v článku o značnom zaostávaní v príprave pristávacieho modulu, by asi bolo potrebné povedať, že SpaceX nemá zatiaľ žiadny modul, nemajú dokonca ani jasno v tom ako by mal pristávať atď. Majú ale úžasné dáta z výbuchov super heavy boostra a Starship-u. Za peniaze z daní američanov.
Blue Origin má už testovací modul pripravený (podľa toho čo som o tom mal možnosť nájsť na nete) a čaká na štart, a to napriek oneskoreniu, pretože boli vylúčený z možnosti podielať sa na lunárnom programe a dostali sa tam až po rozhodnutí súdu, ale za dosť menšiu sumu od NASA.

Odpovědět

...

Ežo Vlkolinský,2026-04-02 10:36:19

Oproti programu Apollo s raketou esesáka Brauna nulový pokrok. Samozrejne nikto dnes nebude využívať úroveň techniky spred 50 rokov.

Odpovědět


Re: ...

D@1imi1 Hrušk@,2026-04-02 12:22:52

V některých podstatných ohledech je pokrok záporný. Saturn 5 byl schopen poskytnout dostatečné delta-V na to, aby se letělo k Měsíci víceméně přímo a přímou cestou se též vrátili. SLS je slabší než Saturn V a cesta k Měsíci a zpět proto vyžaduje složité gravitační manévry. Cesta se kvůli tomu cca dvojnásobně protáhne. U Apolla trvala cesta k Měsíci pouhé tři dny a cesta zpět ještě o něco méně. U Artemis jen cesta k Měsíci trvá cca 8 dní. V případě neplánovaných potíži se mohlo Apollo téměř v kterékoliv části mise otočit a letět přímou cestou zpět. Artemis tuto možnost nemá, protože nemá dostatečné delta-V a musí tak spoléhat na provedení gravitačních manévrů, které jsou zdlouhavé. Zároveň delší let znamená vyšší pravděpodobnost, že problémy nastanou (sluneční bouře, zdravotní komplikace...).

Holt SLS vznikala ve "zlaté éře" Boeingu, kdy vznikla také létající rakev 737 Max nebo modul Starliner pro dopravu astronautů na ISS, který Američanům v při prvním letu s posádkou v roce 2024 málem zabil 2 astronauty a ohrozil samotnou ISS (ztráta kontroly nad 5 manévrovacími tryskami, tím ke ztrátě schopnosti ovládat loď v prostoru). Před měsícem NASA tento incident zpětně překlasifikovala do nejzávažnější kategorie nehod.
Kompetentní lidé v Boeingu vymizeli, zůstali toxičtí manažeři.

Odpovědět


Re: Re: ...

Ežo Vlkolinský,2026-04-02 13:03:33

Celé je to politický projekt. Na výrobe najväčšieho zabijáka astronautov v histórii, raketoplánu, bolo zapojených veľa výrobcov po celých spojených štátoch. Pre neodstrániteľnú chybu koncepcie boli lety zrušené a Artemis dáva čiastočné využitie výrobných kapacít týchto výrobcov.

Odpovědět


Re: Re: ...

Ilil Akil,2026-04-02 14:00:35

Artemis neletí k Mesiacu priamo preto, že by to nedokázala.
Ale preto, aby sa dali dôkladnejšie otestovať lodné systémy a na rôzne pokusy.
V prípade vážnejších problémov by bol let okolo Mesiaca zrušený a vrátili by sa na Zem skôr.
Posádka má voči letom Apollo na palube oveľa viac pohodlia a priestoru.
Je to vlasrne len prípravný let na náročnejšie lety aj s pristáním na Mesiaci a neskôr aj budovanie mesačnej základne.
A najmä je to voči voľakedajšiemu Apollu veľmi lacný podnik.

Odpovědět


Re: Re: Re: ...

D@1imi1 Hrušk@,2026-04-02 14:15:35

Ano, v současnosti se ten delší let využije k testování systémů, ale já jsem psal o plánovaných misích s přistáním na Měsíci. Mise Artemis tu cestu při využití SLS nikdy nebude absolvovat rychle jako Apollo, s těmi gravitačními manévry se počítá i při misích s přistáním.

SLS je produktem úpadku amerického vesmírného průmyslu. Jak píše Ežo Vlkolinský nad Vámi - SLS je jen projekt na využití předražených výrobních kapacit programu Space Shuttle, který měl sám o sobě problematickou koncepci.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: ...

Ilil Akil,2026-04-02 15:00:59

Aké "gravitačné manévre"?
Lode Apollo snáď leteli po priamke z kozmodrómu priamo na Mesiac?
Od štartu do pristátia na Mesiaci im to trvalo viac ako 4 dni.
Veď treba vždy zohľadniť hmotnosť lode, množstvo paliva, trajektóriu, čas letu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: ...

D@1imi1 Hrušk@,2026-04-02 16:36:33

Samozřejmě, že lodě Apollo neletěly po geometrické přímce, ale po spirále, jenže Artemis po jednoduché spirále létat nebude. Ani nebude parkovat na nízké oběžné dráze Měsíce jako velitelské moduly Apollo. Velitelskému modulu Apollo trval jeden oblet Měsíce cca 2 hodiny. Velitelský modul Artemis bude kvůli úspoře potřebného delta-V kroužit na velmi protáhlé asymetrické dráze mezi Zemí a Měsícem s periodou cca 7 dní. Což je samozřejmě velmi neflexibilní v případě řešení nečekaných problémů přistávacího modulu.

Kdybyste alespoň použil vyhledavač, zjistil byste, rozdíl v nosnosti na přechodovou dráhu k Měsíci:
Saturn V: 43 500 kg
SLS: 27 000 kg

Jak dlouho trvala Apollu cesta od startu k přistání na Měsíci, není z hlediska naší diskuze relevantní. Relevantní je, jak dlouho jim trvalo zaparkovat na oběžné dráze Měsíce, protože se bavíme o schopnostech hlavní nosné rakety. Mise Apollo strávila jeden den a oběžné dráze Měsíce přípravou (kontrola systému a tak). U problematického letu Apollo 13, kde se muselo od přistání upustit, trvala cesta od startu ze Země k přistání zpět na Zemi necelých 5 dní a 23 hodin.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: ...

Ilil Akil,2026-04-02 22:55:13

Tak asi sa použila pohonná raketa postačujúca na daný úcel.
Mozno to je len maskovaná reinkarnácia starších nosičov, možno nie.
Čas potrebný na dosiahnutie obežnej dráhy Mesiaca je umelo predĺžený o obiehanie okolo Zeme, než bude, kvôli testovaniu systémov, bezpečnosti a rôznym pokusom, povolený obeh Mesiaca.
"Vzrušovať" sa nad tým, či niečo potrvá 5 alebo 10 dní, po vyše 50 ročnej prestávke, sa mi zdá absurdné.
Nosnosť rakety sa možno dá upraviť.
A keby aj nie, tak si NASA môže objednať raketu od Elona Muska, oveľa výkonnejšiu aj než Saturn V, alebo si počkať, až ich predbehnú Číňania.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: ...

D@1imi1 Hrušk@,2026-04-03 00:30:32

Člověk vám snese argumenty a informace na stříbrném podnose a vy si stejně bez jakýchkoliv podkladů povídáte svoji.
Ještě vám dám jeden údaj. Cena za start Saturnu V byla 185 milionů USD v tehdejších dolarech, tedy ekvivalent cca 1,5 miliardy dnešních USD.
Cena za start SLS 2,5 miliardy dolarů.

SLS je horší raketa za vyšší cenu než Saturn 5. Navíc vyvíjená dvakrát tak dlouho. Normální člověk by pochopil, že to je výsledek brutální neefektivity amerického vesmírného průmyslu posledních dvou až tří dekád pod taktovkou NASA a Boeingu. Při úrovni vašich ostatních argumentů ale očekávám nějakou reakci ve stylu, že sice je SLS dražší, ale jen proto, že měla NASA nadbytek peněz, kterých se chce zbavit, protože neví, co s nimi a až bude potřebovat SLS levnější, sama se hned zlevní.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: ...

Radoslav Pořízek,2026-04-03 20:19:04

> Samozřejmě, že lodě Apollo neletěly po geometrické přímce, ale po spirále, jenže Artemis po jednoduché spirále létat nebude.

Preboha aka SPIRALA?
V sferickom gravitacnom poli lieta raketa po kuzeloseckach: elipse, parabola, alebo hyperbole.
Pri pripade missi na mesiac su to elipsy.

Co sa tyka necakanych problemov, tak teraz ma napadlo, ze zavada, ktora nastala v pripade Apollo 13 by v pripade Artemis ani zdaleka nebola taka nebezpecna, alebo by bola odhlalena este na stabilnej orbite Zeme. Po rozhodnuti zrusit misiu by kozmonauti zostupili v module na Zem a ziadna drama by sa nekonala. Takze toto je nazorny priklad, kedy postup Artemis II znizuje riziko dopadu urcitych zavad.

Pokial viem, tak moduly sa v Apollo aj Artemis letia k Mesiacu prakticky rovnakou rychlostou.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: ...

D@1imi1 Hrušk@,2026-04-03 22:42:21

TO HLAVNÍ:
Já se ale nebavím o tom, jakou rychlostí poletí moduly k Měsíci, já se bavím, JAK DLOUHO tam poletí. A Artemis poletí o několik dní déle právě kvůli té složité trajektorii.

ODPOVĚĎ NA VAŠE OKRAJOVÉ ARGUMENTY:
Nechci se moc přít o tom svém geometrickém popisu, protože jsem ho zjednodušil a může být lehce nepřesný, ale pokud raketa postupně nabírá výšku a mezi tím udělá více než jeden oblet Země či Měsíce, těžko to můžete nazývat jako kuželosečka a pojem spirála se podle mého názoru hodí víc. Po kuželosečkách se pohybují tělesa bez vlastního pohonu, ne rakety. Každopádně to je odbíhání od podstaty, že tvar trajektorie Apolla a Artemis je fundamentálně odlišný. Geometrický popis té trajektorie Artemis nechám na jiných, protože je opravdu tak složitý, že se v něm úplně nevyznám:

Na této trajektorii by měl být zaparkován velitelský modul Artemis během přistání na Měsíci:
https://en.wikipedia.org/wiki/Near-rectilinear_halo_orbit

A tady je trajektorie Artemis II:
https://en.wikipedia.org/wiki/Near-rectilinear_halo_orbit

Na tomto diagramu vidíte nějakou kuželosečku? Já tedy ne:
https://science.nasa.gov/resource/apollo-mission-flight-plan-1967/

Co se týká nečekaných problémů, uvedl jsem konkrétně dva příklady - silnou sluneční bouři a zdravotní komplikaci. O Apollu 13 jsem psal jen v souvislosti s tím, jak rychle dokázalo celou trasu absolvovat. A navíc ten váš argument platí jen pro specifický případ, neznamená to celkové snížení rizika.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: ...

Radoslav Pořízek,2026-04-04 13:34:20

TO HLAVNE: Artemis II si s rozumnych dovodov robi zastavku na obeznej drahe. Inac leti potrejektorii volneho navratu, akou letelo napriklad aj Apollo 13. Tato trajketoria je najenoduchsia z hladiska toho, ze sa jedna o volny pad na ktory nie je potrebny ziaden pohon. Nie je mi jasne, akym kriteriou hodnotite "zlozitost" trajektorie vy.

> Po kuželosečkách se pohybují tělesa bez vlastního pohonu, ne rakety.

A teraz sa zamyslite, aku cast veladenneho letu sa po vystupe na obeznu drahu pouziva pohon. Sekundy, niekolko malo minut?

> Na tomto diagramu vidíte nějakou kuželosečku? Já tedy ne: https://science.nasa.gov/resource/apollo-mission-flight-plan-1967/

Diagram je tvoreny samymi kuzeloseckami (elipsami) az na kratke casti startu na obeznu drahu a pristatia z obeznej drahy Zeme a Mesiaca.

> Každopádně to je odbíhání od podstaty, že tvar trajektorie Apolla a Artemis je fundamentálně odlišný.

V com presne vidite onu fundamentalnu odlisnost? Az na zastavku na orbite Zeme su trajektorie kvalitativne rovnake. Dokonca aj sondy maju rovnake rychlosti.

> ...raketa postupně nabírá výšku a mezi tím udělá více než jeden oblet Země či Měsíce, těžko to můžete nazývat jako kuželosečka a pojem spirála se podle mého názoru hodí víc.

Manever naberania vysky sa vola Hohmannova elipsa, a trajektoria pozostava z troch roznych elipsa (kuzeloseciek). Pojem spirala teda naozaj nie je adekvatny.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hohmannova_elipsa

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: ...

D@1imi1 Hrušk@,2026-04-06 10:20:50

> V com presne vidite onu fundamentalnu odlisnost?

Fundamentální odlišnost je v tom, že při misích s přistáním nezaparkuje Artemis na nízké oběžné dráze Měsíce, protože by na to potřebovala větší delta-V a místo toho bude obíhat na NRHO.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: ...

Ilil Akil,2026-04-06 12:16:42

Stále to tu bombardujete nosnosťou rakety SLS.
No súčasný let je len "predskokan" ďalšieho programu Artemis.
V projekte sú aj ďalší spoluhráči NASA a tí si už postrážia, aby ich nepredbiehala vraj nejaká korupčná neefektivita:
https://novinky.vesmir.sk/kozmonautika/clanok/4759-artemis-ii-a-dalej-ako-sukromny-sektor-pohana-navrat-k-mesiacu/

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: ...

D@1imi1 Hrušk@,2026-04-06 13:14:10

Spíše jde o to, že vy to z nějakého důvodu potřebujete neustále popírat či bagatelizovat. Pan Pořízek položil přímý dotaz, tak jsem mu dal přímou odpověď.

Odpovědět


Re: Re: ...

Radoslav Pořízek,2026-04-03 20:05:13

> Saturn 5 byl schopen poskytnout dostatečné delta-V na to, aby se letělo k Měsíci víceméně přímo a přímou cestou se též vrátili. SLS je slabší než Saturn V a cesta k Měsíci a zpět proto vyžaduje složité gravitační manévry.

Ake "víceméně přímo a přímou cestou" ?
"Gravitacnymi manevrami", teda volnym padom v gravitacnom poli sa k Mesiaci pohybovalo rovnako v pripade Saturn 5 ako aj teraz SLS. V obidvoch pripadoch je zazeh na obeznej drahe Zeme finalnym manevrom na priblizenie k Mesiacu a potom uz bol len volny pad v gravitacnom poli.

Teraz sa akurat chvilu pockalo na stabilnej orbite a finalny manever sa previedol az po urcitom case. V obidvoch pripadoch sa snazili minimalizovat riziko. Typol by som si, ze teraz sa vyckava viac preto, lebo uz mame podstatne lepsie skusenosti, ako udrzat kozmonautov vo vesmire zivych a zdravych pocas dlhsej doby. Takze ked sa moze, tak sa radsej pocka a este sa nieco skontroluje, pretoze let predlzeny o jeden den uz nepredstavuje take riziko.

> V případě neplánovaných potíži se mohlo Apollo téměř v kterékoliv části mise otočit a letět přímou cestou zpět.

A preto v pripade neplanovych problemov pri Apollo 13 sa absolutne nic neotocilo, ale letel sa "zlozity gravitacvny manever" k Mesiacu a potom zase naspat po trajektorii volneho navratu, po ktorej leti aj Artemis II.

Odpovědět


Re: Re: Re: ...

D@1imi1 Hrušk@,2026-04-03 22:53:08

Hledáte hnidy a uniká vám podstata, že SLS má v porovnání se Saturnem V o 38 % menší nosnost, je dražší (i po očištění o inflaci), vyvíjela se dvakrát tak dlouho a výroba také trvá déle. To jsou tvrdá fakta, zbytek jsou vaše řeči na odvedení pozornosti.

Na zbytek jsem vám odpověděl pod komentář výše. Pokud budete ještě dále reagovat, já už možná nenavážu, protože vy si vždycky najdete ten nejméně podstatný okrajový detail a snažíte se v něm hledat chyby.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: ...

Radoslav Pořízek,2026-04-04 13:45:02

Mne pride skor, ze si z nejakych dovodov potrebujete do SLS "kopnut", a uplne vam unika podstata mechanickych principov trajektorie misie, ako aj celkovej bezpecnosti letu.

Fajn, SLS nedosahuje niekotre parametre Saturn V. A teraz co?
Potrebujete potvrdit vas pocit franusika, ze Saturn V bol dobry a SLS je zla? To je ta PODSTATA?
Letime k Mesiacu s tym, co mame k dispozicii, rovnakou rychlostou, prakticky po rovnakej trajektorii, lebo inac nam to ani nebeska mechanika velmi neumoznuje.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: ...

D@1imi1 Hrušk@,2026-04-06 10:13:26

Ne, to není podstata. Podstata je, že SLS je produktem zkorumpovaného / zkostnatělého vedení Boeingu a NASA v uplynulých dekádách a výsledkem je raketa, která zdaleka nedosahuje potenciálu současných technologií. Prostě nemám rád, když se věci falešně barví na růžovo, vy ano? Je fajn, že se konečně po dlouhém čekání znova letí k Měsíci a také bude fajn, když to nebude pokračovat v podobném neefektivním duchu. Na což je pod novým vedením NASA (Jared Isaacman) slušná naděje.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: ...

Ilil Akil,2026-04-05 02:51:17

Aký by malo zmysel použít raketu s vyššou nosnosťoú a minúť viac paliva, než je na daný účel treba?
S tou cenou sa mi to nezdá, v časoch Apollo išlo na projekt značné množstvo financií, išlo aj o propagandistické víťazstvo nad Sovietským zväzom.
Teraz to je značne finančne osekaný podnik.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: ...

D@1imi1 Hrušk@,2026-04-06 09:58:03

Vyšší nosnost se vždycky hodí. Můžete ji využít zejména na:
- lepší radiační stínění
- větší prostor a komfort pro posádku
- více paliva na manévry nebo rychlejší let
- více vybavení a zásob pro mise s přistáním

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: ...

F M,2026-04-07 13:32:00

Zrovna o využití případné "volné" kapacity bych strach neměl.
Inflace, stejně jako průměrná mzda je hausnumero, je ji třeba sledovat detailněji. Ovšem je fakt, že se všemi těmi zlevněními a lepší efektivitou napříč obory to měl být zlomek tehdejší ceny. To nakolik to jde za neefektivitou jako konkrétního řešení konkrétního výrobce a nakolik za obecnými normami a předpisy nejsem schopný rozsoudit, stejně jestli tam třeba není za desetinnou čárkou nějaký ten bezpečnostní benefit (efektivní?).

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: ...

D@1imi1 Hrušk@,2026-04-07 15:15:16

Normami to není, když jiná americká raketa, Falcon 9, zlevnila dopravu do vesmíru několikanásobně (a levněji vychází i při obětování boosteru) a zároveň jde o nejspolehlivější raketu historie vesmírných letů.

Hlavní důvod je způsob, jakým se v USA handluje s federálními prostředky, jak vznikají a jak se řídí vize NASA (napřed je nutno uspokojit všechny pijavice a žáby na prameni, zahrát potřebné politické tanečky ("Nějaké díly se budou vyrábět v našem státě...") a pak mají teprve slovo kompetentní inženýři a vědci).
K tomu připočtěte toxický vyšší management a fakt, že spousta schopných lidí půjde radši pracovat pro SpaceX, Blue Origin, Rocket Lab apod., než aby byli součástí toxického a neefektivního systému, což dále snižuje efektivitu Boeingu.

Odpovědět

Astronauti

Jiří Macek,2026-04-02 07:10:01

Nejsou to kosmonauti (ti jsou v Rusku), ale astronauti.

Odpovědět


Re: Astronauti

Vladimír Wagner,2026-04-02 07:50:53

V Česku se vždy používali a používají oba tyto pojmy pro označení profese bez ohledu na to, jakou národnost (státní příslušnost) má daný kosmonaut (astronaut). Ono na ISS jsou různé státní příslušnosti obyvatel, včetně Rusů, jak jim říkat? V tomto ohledu sdílím názor Dugiho (Dušana Majera) z Kosmonautixu, že je rozumné místo používání pojmů kosmonaut, astronaut a taikonaut podle státní příslušnosti daného člověka používat pojmy kosmonaut a astronaut jako dva plně ekvivalentní pojmy stejné profese a taikonaut nepoužívat. Ale, pochopitelně, vy můžete ve svých textech používat označení, jak ´je se vám to více líbí.

Odpovědět


Re: Re: Astronauti

Radoslav Pořízek,2026-04-03 20:24:33

A co Tchibonauti zo serialu Kosmo, ti byt naozaj byt nemohli?
Vsak by to nebolo zadarmo.
;)

Odpovědět


Re: Astronauti

Jimmy Hilton,2026-04-02 08:11:33

Navrhuji neutrální termín kosmolidi (spaceperson).


Ale vážně. Někoho kromě pedantů a lidí, co do všeho tahají politiku, zajímá rozdíl mezi kosmonautem a astronautem?

Odpovědět


Re: Re: Astronauti

Vojte Ondříčak,2026-04-02 12:22:05

A co takhle pro Pozemšťany cestující k a na Měsíc stvořit název "Lunaut" ?
Lidé podnikající cesty k hvězdám si zaslouží název "astronaut" a pro cesty Vesmírem "kosmonaut". :-) Trocha skromnosti neškodí.

Odpovědět


Re: Astronauti

Zarathushtra Spitama,2026-04-02 13:41:25

pro nasince hvezdoplavci ;)

Odpovědět

Věřit Americe?

Alexis Bergman,2026-04-02 05:52:48

Při veškeré úctě k Vám, pane prof.Wagnere, američanům nevěřím ani slovo. Sice se mi nezdá možné, že by si Vás Američani koupili za 30 stříbrných, které podle mne Američané už ani nemají, nemohu se ubránit dojmu, že je to všechno jenom televizní fraška z nevadské pouště. Spíše bych přijal Vaši zprávu, že Číňané už mají na Měsíci atomovou elekrárnu.

Odpovědět


Re: Věřit Americe?

Martin Novák2,2026-04-02 13:33:56

Jak je to klasifikováno? Máte jenom TDS (Trump Derangement Syndrome) nebo je to general mental deficiency? Podle toho že píšete o Američanech jako celku to vypadá spíš na to druhé.

Odpovědět

Věřit Americe?

Alexis Bergman,2026-04-02 05:07:43

Dokážeme jim uvěřit ještě po těch dosavadních zkušenostech s americkou cestou na Měsíc? Není to jen další fraška na odvedení pozornosti od současných amerických přešlapů? Neuvěřím, dokud si nesáhnu, říká nevěřící Tomáš.

Odpovědět


Re: Věřit Americe?

Ilil Akil,2026-04-02 13:51:01

Prečo veriť na naozajstnú raketu, keď môžete veriť na všelijaké ezoterické výmysly a bájky, ktorými tu zásobujete Osel.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz