Simulace kosmické pavučiny. Kredit: ESA.

Pátrání po temné hmotě je stále stejně neúspěšné. Tedy možná více neúspěšné, protože docházejí možnosti. Vědci proto sahají ke stále exotičtějším myšlenkovým konstrukcím. Astrofyzik Enrique Gaztañaga z britského Institute of Cosmology and Gravitation na University of Portsmouth navrhuje, že by temnou hmotu mohly tvořit černé díry, které tady zbyly jako pozůstatek po předešlém vesmíru.

Enrique Gaztañaga. Kredit: University of Portsmouth.

Většina lidí hledá temnou hmotu v podobě nějakých méně či více exotických částic. Černé díry by ale mohly fungovat taky. Mají hmotnost, a to pořádně velkou – a současně nejsou vidět, pokud tedy zrovna něco nepožírají. Gaztañaga to okořenil tím, že by šlo o „pravěké“ černé díry, které pocházejí z předešlého vesmíru.

Podle takových představ nebyl Velký třesk počátkem všeho, ale jen takovou mezihrou. Minulý vesmír se zhroutil, prošel fází Velkého třesku a od té doby se zase zvětšuje. Dnešní model Velkého třesku je sice atraktivní a úspěšný, má ale svého kostlivce ve skříni. Tím je singularita, bod, v němž neplatí fyzikální zákony ani selský rozum a klíčové parametry nabývají nekonečných hodnot.

Pro fyziky proto není singularita ani tak reálným jevem, jako spíš varováním, že nám něco chybí, něco nechápeme správně, něco jsme ještě neobjevili. Říká nám, že současné teorie a modely nedovedou popsat samotný počátek našeho vesmíru. Proto se vědci snaží nějakým způsobem singularitu vyřešit, například ji obejít alternativou.

Logo. Kredit: University of Portsmouth.

Ve standardní kosmologii následuje po Velkém třesku kosmologická inflace, která ultimátním nafouknutím vymaže všechny struktury, co byly předtím. Pro alternativní kosmologii „odrazů“ (bouncing cosmology) to ale neplatí. Gaztañaga spočítal, že by „odraz“ čili překlopení, které by bylo přechodem mezi minulým vesmírem a naším vesmírem, mohly přežít fluktuace hustoty (density fluctuations) a kompaktní objekty o velikosti větší než 90 metrů. Výsledkem by podle Gaztañagy mohla být populace reliktních černých děr rozmanitých hmotností společně s gravitačními vlnami z minulého vesmíru.

Má-li Gaztañaga pravdu, reliktní černé díry a gravitační vlny z minulého vesmíru by mohly vysvětlit temnou hmotu, gravitační pozadí vesmíru (gravitational waves backround), a také přítomnost pořádně supermasivních černých děr a galaxií v raném vesmíru. To, čemu říkáme inflace, by mohla být dynamika po odrazu mezi vesmíry. A Webbovy Červené tečky by mohly být pravěké černé díry z minulého vesmíru. Bude to chtít pořádně testovat proti pozorováním a pak se uvidí.

Video: Enrique Gaztanaga on "The black hole Universe"

Video: Enrique Gaztañaga – CMB anomalies and parity asymmetry

Literatura

The Conversation 14. 4. 2026.

Physical Review D 113: 043544.