Zelený vodík, jehož výroba nevyužívá fosilní paliva, je zásadním prvkem ekologické transformace průmyslu i energetiky. Jeho výroba je ale stále drahá, složitá a velmi závislá na infrastruktuře elektrické sítě.
Startup německé techniky Karlsruhe Institute of Technology (KIT) jménem Photreon chce rozhýbat vodíkovou ekonomiku pomocí sériově vyráběných panelů s fotoreaktory, které nevyžadují elektrolyzéry a nepotřebují připojení k síti, protože nejedou na elektřinu. Fotoreaktorové panely představují modulární technologii, která vyrábí vodík přímo ze slunečního záření a vody. Lze je použít v malých lokálních aplikacích i v průmyslovém měříku. Nedávno byly k vidění na veletrhu Hannover Messe na stánku KIT.
Technologie startupu Photreon je založená na fotokatalýze, tedy procesu, při němž světlo přímo spouští chemickou reakci, aniž by došlo ke klasické výrobě elektřiny jako ve fotovoltaice. Speciálně navržené materiály absorbují energii slunečního záření, čímž excitují elektrony. Ty následně štěpí molekuly vody na vodík a kyslík. Jak říká spoluzakladatelka startupu Maren Cordtsová, nahrazují fotovoltaiku i elektrolyzéry jejich fotoreaktorovým panelem. Výsledkem je výrazně jednodušší i levnější výroba zeleného vodíku.
KIT si už podal patentovou přihlášku na technologii fotoreaktorového panelu. Panel díky svému speciálnímu designu přivádí sluneční záření dovnitř, kde ozáří aktivní materiál, pohánějící rozklad molekul vody. Současně dochází k odvádění produktů této reakce.
Fotoreaktorové panely je možné využít všude, kde bylo zásobování vodíkem doposud příliš drahé nebo logisticky náročné, například u středně velkých firem, které chtějí pokrýt budoucí potřebu přímo na místě. Je možné je instalovat v malém počtu na střechy i ve velkých solárních vodíkových farmách. Uplatní se i na místech bez připojení k elektrické síti, kde se z nich mohou stát lokální energetické huby. Jestli jste se těšili na laciný zelený vodík, je na dosah ruky.
Video: Hydrogen Revolution! Electrolyzers & Photocatalysis
Literatura
Nové zařízení těží vodík ze vzdušné vlhkosti
Autor: Stanislav Mihulka (08.09.2022)
„Beam-down“ solární reaktor vyrábí zelený vodík bez elektřiny
Autor: Stanislav Mihulka (24.06.2025)
Nový chemický reaktor vyrábí z metanu vodík a uhlíkové nanotrubičky
Autor: Stanislav Mihulka (25.12.2025)
Diskuze:
Re: Nechýbajú tam nejaké čísla?
F M,2026-05-06 16:55:47
Otázka jestli nějaká čísla nechybí, evokuje mylnou představu, že tam nějaká jsou ;-)
Re: Re: Nechýbajú tam nejaké čísla?
F M,2026-05-06 17:05:33
Pro tvůrce reklamy je výhodnější, nemusí přemýšlet ani oni, ani konzument. Má to i další bonusy, například nelze jednoduše tvrdit, že to je ***, to poznají až zúčastnění, ale ti již budou osobně angažování. Osobně mám rád ohňostroje, tak ses tu vodíkovou/lithiovou ekonomiku těším. Takovýto generátor i s kompresory a zásobníky do každé rodiny, jen kam s těmi panely, když ta účinnost je tak bídná/úžasná? No a jsme tam jaká je účinnost/roční produkce z 1m2?
Re: Re: Re: Nechýbajú tam nejaké čísla?
Alex Alex,2026-05-06 19:17:22
Keď som narazil na tie Vaše tri bodky, nemohlo ma napadnúť nič iné, než to isté ako v inom článku/komentári, že:
*** != KJVVK
(to prostredné V je "voda")
Re: Re: Re: Nechýbajú tam nejaké čísla?
Josef Hrncirik,2026-05-07 14:11:22
Je-li tazatel vlezlejší než AI, možná něco vydoluje.
Ano, Photreon, startup vzešlý z Technologického institutu v Karlsruhe (KIT), vyvíjí inovativní fotoreaktorový panel pro přímou výrobu zeleného vodíku.
Photreon2_Download. Ani 4 jezdcům divoce pádících na štosu třaskavých fotopanelů se je nepodařilo iniciovat ani k de flagraci, NATOtož k de tonaci.
Tým Photreon, vedený spoluzakladateli Paulem Kantem a Maren Cordts z Institutu pro mikrokrokové inženýrství (IMVT), již představil funkční prototyp o ploše jednoho metru čtverečního na veletrhu Hannover Messe v dubnu 2026. KIT má na technologii vnitřní geometrie reaktoru podanou patentovou přihlášku.
Halb und Licht Leiters, Katalysatoren und Elektrolyten: Streng Geheim §!!
Nicvíce již před 8 lety Wen-Hui Cheng: https://doi.org/10.1021/acsenergylett.8b00920 riskne: Monolithic Photoelectrochemical Device for Direct Water Splitting with 19% Efficiency
Re: Re: Re: Re: Nechýbajú tam nejaké čísla?
F M,2026-05-08 09:15:43
Ti, rhodium, kyselina chloristá, to zase bude mňamka (těch 19%).
To zapálení při běžném vedení bude nemožné i pro světové leadery a jejich hračky, bo to málo zdrhne a dostatek ho nebude nejen nikdy k požáru, nýbrž i opravdu nikdy k ničemu.
Re: Re: Re: Re: Re: Nechýbajú tam nejaké čísla?
Josef Hrncirik,2026-05-09 09:14:04
Znechucen z výslechu AI jsem jen zkopíroval velmi prodejný název z Boží ... .
NATO, že začíná r. 1789 je zdánlivě krátký. Jako "energy letters (tele grams) je TO příliš ukecané.
Perish! (publish and perish)
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nechýbajú tam nejaké čísla?
Josef Hrncirik,2026-05-10 21:15:27
Nicvíce již před 8 lety Wen-Hui Cheng: https://doi.org/10.1021/acsenergylett.8b00920 riskne: Monolithic Photoelectrochemical Device for Direct Water Splitting with 19% Efficiency.
Článek zklamal, nenapsal co za 8 let objeví Photreon.
Ptal jsem se tedy AI na detaily prosáklé z Photreonu i obecně kolem fotokatalytické výroby H2 z vody.
AI:
...Pravděpodobně máte na mysli vnitřní elektrické pole, které vzniká díky diodovému jevu na přechodu P-N. Bez tohoto "vektoru" síly by se uvolněné elektrony pohybovaly chaoticky a nevznikl by usměrněný proud. Zde je vysvětlení, jak toto pole v článku funguje:1. Vznik vnitřního pole (P-N přechod) Když se spojí polovodič typu P (přebytek kladných děr) a N (přebytek záporných elektronů), dojde k jejich vzájemné rekombinaci na rozhraní. Tím vznikne oblast bez volných nosičů, kde se vytvoří: Kladný náboj na straně N.Záporný náboj na straně P.Výsledkem je vektor intenzity elektrického pole (\(\vec{E}\)) směřující od N k P.2. Separace nábojů (Diodový efekt)Tento vektor pole funguje jako "přísná ochranka", která pouští náboje jen jedním směrem:Jakmile foton uvolní pár elektron-díra, vnitřní pole je okamžitě zachytí.Elektrony jsou polem dotlačeny do vrstvy N.Díry jsou dotlačeny do vrstvy P.3. Vznik napětíDíky tomuto oddělení (separaci) se na horním a spodním kontaktu článku nahromadí rozdílné náboje. Tím vzniká potenciálový rozdíl (napětí). Po připojení spotřebiče začnou elektrony proudit vnější cestou zpět k dírám – vzniká stejnosměrný proud.⚡ Klíčové body pro scannabilityP-N přechod: Vytváří bariéru, která brání samovolnému promíchání nábojů.Vektor \(\vec{E}\): Směřuje z N-vrstvy do P-vrstvy.Usměrnění: Zajišťuje, že se uvolněné elektrony nesrazí s dírami hned v místě vzniku, ale vykonají práci v obvodu.Dioda: Fotovoltaický článek je v principu velkoplošná dioda vystavená světlu.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nechýbajú tam nejaké čísla?
Josef Hrncirik,2026-05-10 21:47:11
chcete vědět, proč se pro kontakty používá právě kovová mřížka?
Odpovědi od umělé inteligence můžou obsahovat chyby. Další informace
obojí
9. května 2026
V konstrukci solárního článku hraje roli každý mikrometr, aby se maximalizoval počet zachycených fotonů a minimalizovaly ztráty.
________________________________________
1. Tloušťka vrstev N a P (Asymetrie)
Vrstvy nejsou stejně silné. Článek je navržen tak, aby většina světla pronikla tam, kde je pole nejsilnější.
• Vrstva N (horní - emitor): Je velmi tenká (méně než 1 μm).
o Musí být průhledná, aby fotony prošly hlouběji k P-N přechodu.
o Je silně dotovaná, aby dobře vedla elektrony k mřížce.
• Vrstva P (spodní - báze): Tvoří většinu tloušťky článku (cca 160–200 μm).
o Zde dochází k největší absorpci fotonů.
o Elektrony uvolněné hluboko v této vrstvě musí mít dostatek času (difúzní délku), aby doputovaly k P-N přechodu, než zaniknou.
________________________________________
2. Kovová mřížka (Přední kontakty)
Na horní straně článku vidíte tenké čáry (grid) a tlustší sběrnice (busbars). Jejich design je kompromisem mezi dvěma protichůdnými požadavky:
• Elektrická vodivost: Potřebujeme co nejvíce kovu, aby elektrony měly cestu s nízkým odporem a článek se nezahříval.
• Stínění: Kov je neprůhledný. Každý milimetr mřížky zakrývá aktivní plochu a brání fotonům ve vstupu.
o Řešení: Používají se velmi tenké stříbrné linky nanášené sítotiskem. Moderní články (technologie MBB) využívají místo plochých pásků tenké drátky, které lépe odrážejí světlo zpět do článku.
________________________________________
☀️ Proč je to důležité?
Pokud by byla vrstva N příliš tlustá, fotony by zanikly dříve, než by je pole \(\vec{E}\) stihlo oddělit. Pokud by mřížka byla příliš řídká, odpor by "sežral" veškerý vyrobený výkon.
Chcete se dozvědět více o materiálech, ze kterých se tyto kontakty vyrábějí (např. proč právě stříbro), nebo vás zajímá antireflexní vrstva, která dává panelům modrou barvu?
Odpovědi od umělé inteligence můžou obsahovat chyby. Další informace
= tenký kov puhledný
9. května 2026
I když běžný kov (stříbro, hliník) není průhledný, ve fotovoltaice a moderní elektronice existují dvě cesty, jak tento problém vyřešit:
1. Transparentní vodivé oxidy (TCO)
Místo klasických kovů se na povrch některých typů článků nanášejí materiály, které jsou průhledné jako sklo, ale vedou elektřinu jako kov.
• Nejpoužívanější: ITO (Indium Tin Oxide) nebo AZO (Aluminum-doped Zinc Oxide).
• Princip: Jsou to silně dotované polovodiče s velkým zakázaným pásem (fotony viditelného světla jimi projdou), ale mají dostatek volných nosičů pro vedení proudu.
• Využití: Tenkovrstvé (amorfní) panely, dotykové displeje telefonů, OLED organické články.
________________________________________
2. Extrémně tenké kovové vrstvy
Pokud se klasický kov (např. zlato nebo stříbro) nanese v tloušťce pouze několika nanometrů (cca 5–15 nm), začne být částečně průhledný.
• Princip: Vrstva je tak tenká, že fotony nestihnou být zcela odraženy nebo pohlceny.
• Nevýhoda: S klesající tloušťkou prudce roste elektrický odpor. Proto se čistý kov jako "průhledná elektroda" u běžných panelů nepoužívá.
________________________________________
3. Kovová nanomřížka (Nanomesh)
Místo souvislé vrstvy se vytvoří hustá síť kovových vláken tak tenkých, že jsou pro lidské oko neviditelná.
• Světlo prochází "dírami" v mřížce.
• Elektřina proudí po nanovláknech.
________________________________________
⚡ Shrnutí
U klasických křemíkových panelů se stále držíme viditelné stříbrné mřížky, protože je nejlevnější a nejúčinnější. Průhledné "kovy" (TCO) najdete hlavně tam, kde je potřeba sbírat proud z celé plochy (např. u ohebných panelů).
Chcete vědět, proč je Indium (v TCO) problematické z hlediska ceny, nebo vás zajímá, jak se tyto vrstvy na panel "stříkají"?
Odpovědi od umělé inteligence můžou obsahovat chyby. Další informace
TCO tutlá indium
9. května 2026
Máte pravdu, Indium je "špinavé tajemství" moderní elektroniky. I když je v ITO (Indium Tin Oxide) naprosto klíčové, způsobuje obrovské vrásky na čele výrobců i ekologů.
Zde je důvod, proč se o něm mluví jako o rizikovém prvku:
1. Extrémní vzácnost
• Indium není běžný kov; je to vedlejší produkt těžby zinku a olova.
• Samostatné doly na indium neexistují, což činí jeho dodávky nestabilní.
• Zásoby jsou omezené a poptávka (displeje, mobily, soláry) stále roste.
2. Geopolitická past
• Zhruba 70 % světové produkce ovládá Čína.
• To vytváří podobnou závislost jako u ropy nebo zemního plynu. Západní firmy se proto snaží technologii "Indium-free" tajně nebo veřejně vyvíjet, aby nebyly vydíratelné cenou.
3. Ekologická a zdravotní stopa
• Těžba a rafinace jsou chemicky velmi náročné a toxické.
• Recyklace je mizivá: Získat indium zpět z tenké vrstvy na starém displeji nebo panelu je zatím dražší než nová těžba. Většina tedy končí na skládkách.
________________________________________
Re: Nechýbajú tam nejaké čísla?
Josef Hrncirik,2026-05-10 21:44:47
Víc z AI nevytlučete!
Když To po sobě přečte, nebude odvedena, ale superarbitrována§§§!!!
Nečíst před stánkem spravedlivých!
AI:Pravděpodobně máte na mysli vnitřní elektrické pole, které vzniká díky diodovému jevu na přechodu P-N. Bez tohoto "vektoru" síly by se uvolněné elektrony pohybovaly chaoticky a nevznikl by usměrněný proud.
Zde je vysvětlení, jak toto pole v článku funguje:
1. Vznik vnitřního pole (P-N přechod)
Když se spojí polovodič typu P (přebytek kladných děr) a N (přebytek záporných elektronů), dojde k jejich vzájemné rekombinaci na rozhraní. Tím vznikne oblast bez volných nosičů, kde se vytvoří:
• Kladný náboj na straně N.
• Záporný náboj na straně P.
• Výsledkem je vektor intenzity elektrického pole (\(\vec{E}\)) směřující od N k P.
2. Separace nábojů (Diodový efekt)
Tento vektor pole funguje jako "přísná ochranka", která pouští náboje jen jedním směrem:
• Jakmile foton uvolní pár elektron-díra, vnitřní pole je okamžitě zachytí.
• Elektrony jsou polem dotlačeny do vrstvy N.
• Díry jsou dotlačeny do vrstvy P.
3. Vznik napětí
Díky tomuto oddělení (separaci) se na horním a spodním kontaktu článku nahromadí rozdílné náboje. Tím vzniká potenciálový rozdíl (napětí). Po připojení spotřebiče začnou elektrony proudit vnější cestou zpět k dírám – vzniká stejnosměrný proud.
________________________________________
⚡ Klíčové body pro scannability
• P-N přechod: Vytváří bariéru, která brání samovolnému promíchání nábojů.
• Vektor \(\vec{E}\): Směřuje z N-vrstvy do P-vrstvy.
• Usměrnění: Zajišťuje, že se uvolněné elektrony nesrazí s dírami hned v místě vzniku, ale vykonají práci v obvodu.
• Dioda: Fotovoltaický článek je v principu velkoplošná dioda vystavená světlu.
________________________________________
Re: Re: Nechýbajú tam nejaké čísla?
Josef Hrncirik,2026-05-10 21:57:02
I když běžný kov (stříbro, hliník) není průhledný, ve fotovoltaice a moderní elektronice existují dvě cesty, jak tento problém vyřešit:
1. Transparentní vodivé oxidy (TCO)
Místo klasických kovů se na povrch některých typů článků nanášejí materiály, které jsou průhledné jako sklo, ale vedou elektřinu jako kov.
• Nejpoužívanější: ITO (Indium Tin Oxide) nebo AZO (Aluminum-doped Zinc Oxide).
• Princip: Jsou to silně dotované polovodiče s velkým zakázaným pásem (fotony viditelného světla jimi projdou), ale mají dostatek volných nosičů pro vedení proudu.
• Využití: Tenkovrstvé (amorfní) panely, dotykové displeje telefonů, OLED organické články.
________________________________________
2. Extrémně tenké kovové vrstvy
Pokud se klasický kov (např. zlato nebo stříbro) nanese v tloušťce pouze několika nanometrů (cca 5–15 nm), začne být částečně průhledný.
• Princip: Vrstva je tak tenká, že fotony nestihnou být zcela odraženy nebo pohlceny.
• Nevýhoda: S klesající tloušťkou prudce roste elektrický odpor. Proto se čistý kov jako "průhledná elektroda" u běžných panelů nepoužívá.
________________________________________
3. Kovová nanomřížka (Nanomesh)
Místo souvislé vrstvy se vytvoří hustá síť kovových vláken tak tenkých, že jsou pro lidské oko neviditelná.
• Světlo prochází "dírami" v mřížce.
• Elektřina proudí po nanovláknech.
________________________________________
⚡ Shrnutí
V konstrukci solárního článku hraje roli každý mikrometr, aby se maximalizoval počet zachycených fotonů a minimalizovaly ztráty.
________________________________________
1. Tloušťka vrstev N a P (Asymetrie)
Vrstvy nejsou stejně silné. Článek je navržen tak, aby většina světla pronikla tam, kde je pole nejsilnější.
• Vrstva N (horní - emitor): Je velmi tenká (méně než 1 μm).
o Musí být průhledná, aby fotony prošly hlouběji k P-N přechodu.
o Je silně dotovaná, aby dobře vedla elektrony k mřížce.
• Vrstva P (spodní - báze): Tvoří většinu tloušťky článku (cca 160–200 μm).
o Zde dochází k největší absorpci fotonů.
o Elektrony uvolněné hluboko v této vrstvě musí mít dostatek času (difúzní délku), aby doputovaly k P-N přechodu, než zaniknou.
________________________________________
2. Kovová mřížka (Přední kontakty)
Na horní straně článku vidíte tenké čáry (grid) a tlustší sběrnice (busbars). Jejich design je kompromisem mezi dvěma protichůdnými požadavky:
• Elektrická vodivost: Potřebujeme co nejvíce kovu, aby elektrony měly cestu s nízkým odporem a článek se nezahříval.
• Stínění: Kov je neprůhledný. Každý milimetr mřížky zakrývá aktivní plochu a brání fotonům ve vstupu.
o Řešení: Používají se velmi tenké stříbrné linky nanášené sítotiskem. Moderní články (technologie MBB) využívají místo plochých pásků tenké drátky, které lépe odrážejí světlo zpět do článku.
Pokud by byla vrstva N příliš tlustá, fotony by zanikly dříve, než by je pole \(\vec{E}\) stihlo oddělit. Pokud by mřížka byla příliš řídká, odpor by "sežral" veškerý vyrobený výkon.
Chcete se dozvědět více o materiálech, ze kterých se tyto kontakty vyrábějí (např. proč právě stříbro), nebo vás zajímá antireflexní vrstva, která dává panelům modrou barvu?
Odpovědi od umělé inteligence můžou obsahovat chyby. Další informace
= tenký kov puhledný
9. května 2026
U klasických křemíkových panelů se stále držíme viditelné stříbrné mřížky, protože je nejlevnější a nejúčinnější. Průhledné "kovy" (TCO) najdete hlavně tam, kde je potřeba sbírat proud z celé plochy (např. u ohebných panelů).
Chcete vědět, proč je Indium (v TCO) problematické z hlediska ceny, nebo vás zajímá, jak se tyto vrstvy na panel "stříkají"?
Odpovědi od umělé inteligence můžou obsahovat chyby. Další informace
TCO tutlá indium
9. května 2026
Máte pravdu, Indium je "špinavé tajemství" moderní elektroniky. I když je v ITO (Indium Tin Oxide) naprosto klíčové, způsobuje obrovské vrásky na čele výrobců i ekologů.
Zde je důvod, proč se o něm mluví jako o rizikovém prvku:
1. Extrémní vzácnost
• Indium není běžný kov; je to vedlejší produkt těžby zinku a olova.
• Samostatné doly na indium neexistují, což činí jeho dodávky nestabilní.
• Zásoby jsou omezené a poptávka (displeje, mobily, soláry) stále roste.
2. Geopolitická past
• Zhruba 70 % světové produkce ovládá Čína.
• To vytváří podobnou závislost jako u ropy nebo zemního plynu. Západní firmy se proto snaží technologii "Indium-free" tajně nebo veřejně vyvíjet, aby nebyly vydíratelné cenou.
3. Ekologická a zdravotní stopa
• Těžba a rafinace jsou chemicky velmi náročné a toxické.
• Recyklace je mizivá: Získat indium zpět z tenké vrstvy na starém displeji nebo panelu je zatím dražší než nová těžba. Většina tedy končí na skládkách.
________________________________________
Nezobrazenie komentárov diskusie
Ilil Akil,2026-05-05 14:04:23
Asi ste nechtiac (alebo chtiac?) zrušili zobrazenie diskusie s komentármi návštevníkov v článkoch pre niektorých návštevníkoch.
Re: Nezobrazenie komentárov diskusie
Redakce .,2026-05-05 20:38:53
V poslední době žádný prodej hrnců ani Mařenky přes oslí diskusi se nekonal, takže se nic mazat nemuselo - napište nám, do redakce, co máte konkrétně na mysli?
Re: Re: Nezobrazenie komentárov diskusie
Ilil Akil,2026-05-05 21:07:06
Chyba je už napravená.
Nešlo o mazanie, ale o úplné zneprístupnenie komentárov čitateľov, ani sa nezobrazovali odkazy napr. "Diskuze: 10"
Možno to bolo podľa IP adresy, možno podľa identifikácie prehliadača...
Lebo pri prístupe z inej IP adresy to fungovalo.
Namiesto sem by som to napísal do redakcie, no redakcia má uvedené, že styk s verejnosťou neprevádzkuje, tak som si nebol istý, či by to niekto čítal.
Levný vodík
Martin Novák2,2026-05-05 11:32:44
A bude ten vodík tak levný jako elektrická energie zadarmo z fotovoltaických panelů?
Při ceně 800 miliard jen v dotacích za 15 let těch 5% elektrické energie "zadarmo" vyšlo nejméně tak draho jako 90% "drahé" energie ze stálých zdrojů.
(procenta jsou "by voko" protože se to v průběhu let měnilo)
Opravdu bez připojení k síti
Milan Milan,2026-05-05 08:57:54
Opravdu se to celé obejde bez připojení k síti? Odkud to bete elektřinu na čerpání vody, kompresi plunů, řízení a monitoring celého systému?
Ma to ttrba vlastní solární elektrárnu s akumulací?
AI
Pavel- Piskač,2026-05-05 08:39:53
Asi se stačí zeptat AI:
"Vodík a kyslík vznikají na odlišných katalytických místech.
Vnitřní geometrie reaktoru zajišťuje, že se plyny okamžitě oddělí a odvádějí se různými cestami.
Nejde o membránu ani elektrolyzér – separace je pasivní a konstrukční.
Patent KIT se týká právě této konstrukce."
Re: AI
D@1imi1 Hrušk@,2026-05-05 09:39:49
Zeptal jsem se taky a Vaše verze je trochu zavádějící. Základem jsou mikroskopické krystaly polovodičů, na kterých při dopadu světla vzniká elektrický potenciál (v podstatě mikroskopické solární panely). Tento potenciál by sám pro rozštěpení molekul vody nestačil (respektive stačil, ale elektrolýza by probíhala extrémně pomalu), ale zde pomáhají chemické katalyzátory na povrchu krystalu, které snižují aktivační energii. Mísení vznikajících plynů pak brání uspořádání krystalů a geometrie panelů na mikroskopické úrovni.
Klasický problém zde může být použití nedostatkových prvků jako katalyzátorů.
Re: Re: AI
Josef Hrncirik,2026-05-05 10:50:57
Mnil jsem, že to je přísně tajný projekt proti bezpodmíněné kapitulaci n. Říše.
Na jakou spřátelenou? AI se obrátit s jak? ne nápadným dotazem? IE o KIT mlčí jako podřezané.
Re: Re: Re: AI
D@1imi1 Hrušk@,2026-05-05 11:26:33
Gemini. Na zdroje jsem se ho ptal také a k tomu mi vyplivl toto:
Konkrétní zdroje technických detailů:
Vědecké studie: Tým publikoval práce (např. v časopisech jako Joule nebo Energy & Environmental Science), kde rozebírají právě design těchto panelů. Tam vysvětlují, jak pomocí mikrofluidiky a fixace katalyzátoru eliminují potřebu externích pump a jak řeší oddělení plynů bez tradiční elektrolýzy.
Patentová řešení: KIT má patentované uspořádání těchto panelů, které se liší od běžných laboratorních pokusů (kde se jen míchá prášek ve vodě). Jejich inovace spočívá v tom, že katalyzátor není volný, ale integrovaný do polymeru.
Technické materiály Photreon: Tato společnost komercializuje právě ty aspekty, které jste zpochybnil – tedy jak z laboratorního "štěpení vody v kádince" udělat bezpečný průmyslový panel, kde z jedné trubky leze čistý vodík a z druhé kyslík.
Re: Re: Re: Re: AI
Josef Hrncirik,2026-05-09 10:46:40
Tyto linquistické dálnice je usvědčí.
Velký Satan (6666) = v součástce(kách) (detailech). Světelný koncentrátor (hov. koncentrák) nezneužívá totalitní totální podraz světla, ale jen re flexi na Ag (ersatz Al spiegel) kol. lož. fotokat. sput. kokat. RuO2 na prosť. PEM poprskaném (sputt.) kokat. Pt, exit H2). AI bulí kuje, že struktura koncentráku se re pli kuje až do náno mě řitka (ha,ha, ho.ho,...i s PeM!). Hydrofobní bubliny se jim před patentováním spojují a rychle mizí (vzhůru z koncentráku).
Koncentrák je vědecky rozebrán v https://doi.org/10.1016/j.joule.2023.05.006.
Provádí žeh nezajímavého Ščavelanu Železitého a nezajímavě konstantují k Figure 5.: Loss mechanism analysis in reflective multi-pass photoreactors: The spectral course of the spectral radiation transport efficiency limit in Figure 4, right, reveals the mportance of anappropriate choice ofmaterials andcharacteristic dimensions in reflective multi-pass photoreactors. Just in the band from 450 to 500 nm, in which both the spectral flux through the reactor aperture and the quantum yield are high, the maximum feasible spectral radiation transport efficiency, or the maximum share of absorption by the reaction volume, respectively,is low (green area in Figure 4, right). This system behavior is predominantly triggered by a decrease in the absorption oefficient of the employed potassium iron(III) oxalate solution dropping over 2 orders of magnitude from approximately 109 m1 at 400 nm to 12. 5 and 1. 0 m1 at 450 and 500 nm, respectively (see Figure S8). As a consequence, although the reflectivity of the cavity’s coating is higher than 95 % hroughout the band from 450 to 500nm (see .. ),absorption by the cavity wall and the quartz glass tubing will dominate the radiation transport problem for wavelengths above 450 nm. Therefore, the maximum achievable UV vis photocatalytic efficiency in the reported system equals ‘‘only’’ 9.8 %, and the reported achieved 5.8% UV-vis photocatalytic efficiency translates to impressive 62% of what can be achieved in the reported system defined by its characteristic dimensions and employed materials.
atd. ad inf..
i logo https://photreon.com/ klame o ohnisku v ohništi koncentráku viz. fig.2 s.1350
Re: Re: Re: Re: Re: AI
Josef Hrncirik,2026-05-09 11:02:47
maximum achievable UV vis photocatalytic efficiency in the reported system equals ‘‘only’’ 9.8 %.
Kdyby to byli bývali prohnali přes PV a elízovali měli by úč. ohne problem 0,2* 3/4 = 15% , skvěle využité PEM a mohli to pro dá Watt jako FC Aku Lýzá. Co NATO ne bohá AI?
Re: Re: Re: Re: Re: AI
Josef Hrncirik,2026-05-11 07:38:37
Proč je to důležité? Původní stav: Mezera mezi valenčním a vodivostním pásem je cca 3,2 eV (odpovídá UV záření).Po dopování dusíkem: Horní hrana se zvedne a mezera se zmenší na cca 2,4 až 2,8 eV.Výsledek: Tato energie už odpovídá viditelnému světlu (modrá/žlutá část spektra).⚡ Proč se to dělá právě ne Kovy? Uhlík (C) a Síra (S): Fungují podobně jako dusík, ale mají jinou atomovou velikost, což může mřížku krystalu více "napnout".Stabilita: Nekovové dopování je často stabilnější než kovové, protože nekovy se stávají přímou součástí krystalové mřížky (substituce), místo aby na ní jen "seděly".Pozor na jednu věc:
Pokud byste to s dopováním přehnal, vytvoříte v materiálu příliš mnoho defektů. Ty pak fungují jako "pasti", kde se elektron s dírou znovu spojí (rekombinují) dříve, než stihnou něco vyčistit.Chcete vědět, proč se v reklamách na tyto nátěry o dusíku nebo síře skoro nikdy nedočtete a používají se jen neurčité termíny jako "aktivovaná vrstva"?Odpovědi od umělé inteligence můžou obsahovat chyby. Další informace jak lokalitovat odělit vývoj H2; O2 na p. kat 9. května 2026. Při fotokatalýze (fotokatalytickém štěpení vody) je největším problémem to, že \(H_{2}\) a \(O_{2}\) vznikají na stejném povrchu. Okamžitě spolu reagují zpět na vodu (rekombinace) nebo hrozí vý buch.Zde jsou 3 hlavní způsoby, jak je od sebe oddělit:1. Z-systém (Dvoustupňová fotokatalýza)Tento systém napodobuje přírodní fotosyntézu. Používají se dva různé fotokatalyzátory a "přenašeč" (mediátor).Reaktor 1: Produkuje pouze \(O_{2}\) (oxidace vody).Reaktor 2: Produkuje pouze \(H_{2}\) (redukce protonů).Mediátor: Mezi reaktory koluje látka (např. ionty železa nebo jódu), která přenáší elektrony tam a zpět, ale plyny zůstávají v oddělených nádobách.2. Membránové reaktory Fotokatalyzátor je nanesen na membránu nebo je jí rozdělen. Selektivní membrána: Používá se materiál propustný pouze pro protony (\(H^{+}\)), ale ne pro plynné molekuly.Princ Cip: Na jedné straně vzniká kyslík a uvolňují se protony. Ty projdou skrz membránu na druhou stranu, kde se spojí s elektrony a vytvoří vodík. Plyny se fyzicky nikdy nepotkají.3. Janusovy částice (Asymetrické nanočástice) Vytvoří se nanočástice, které mají "dvě tváře" z různých materiálů.Strana A (Oxidační): Např. nanášený \(MnO_{2}\) pro vývoj \(O_{2}\).Strana B (Redukční): Např. ostrovy platiny (\(Pt\)) pro vývoj \(H_{2}\).Lokalizace: Díky vnitřnímu elektrickému poli (vektor \(\vec{E}\), o kterém jsme mluvili) jsou elektrony tlačeny na jednu stranu částice a díry na druhou. Plyny vznikají na opačných pólech jedné kuličky⚡ Technické shrnutíProstorové oddělení: Klíčem je zabránit zpětné reakci \(H_{2}+O_{2}\rightarrow H_{2}O\).Kokatalyzátory: Bez nich (např. Pt pro \(H_{2}\) a \(RuO_{2}\) pro \(O_{2}\)) je separace nábojů pomalá a účinnost mizivá.
Re: Re: AI
Josef Hrncirik,2026-05-05 10:50:58
Mnil jsem, že to je přísně tajný projekt proti bezpodmíněné kapitulaci n. Říše.
Na jakou spřátelenou? AI se obrátit s jak? ne nápadným dotazem? IE o KIT mlčí jako podřezané.
Re: Re: Re: AI
Josef Hrncirik,2026-05-09 11:19:09
konsultace CHATGemini musela být forsírovaná konzumací 4 lb Pikao (akce)
Re: Re: Re: Re: Re: AI
Josef Hrncirik,2026-05-11 08:20:50
poslední po kus:
Proč je to důležité? Původní stav: Mezera mezi valenčním a vodivostním pásem je cca 3,2 eV (odpovídá UV záření).Po dopování dusíkem: Horní hrana se zvedne a mezera se zmenší na cca 2,4 až 2,8 eV.Výsledek: Tato energie už odpovídá viditelnému světlu (modrá/žlutá část spektra).⚡ Proč se to dělá právě ne Kovy? Uhlík (C) a Síra (S): Fungují podobně jako dusík, ale mají jinou atomovou velikost, což může mřížku krystalu více "napnout".Stabilita: Nekovové dopování je často stabilnější než kovové, protože nekovy se stávají přímou součástí krystalové mřížky (substituce), místo aby na ní jen "seděly".Pozor na jednu věc:
Pokud byste to s dopováním přehnal, vytvoříte v materiálu příliš mnoho defektů. Ty pak fungují jako "pasti", kde se elektron s dírou znovu spojí (rekombinují) dříve, než stihnou něco vyčistit.Chcete vědět, proč se v reklamách na tyto nátěry o dusíku nebo síře skoro nikdy nedočtete a používají se jen neurčité termíny jako "aktivovaná vrstva"?Odpovědi od umělé inteligence můžou obsahovat chyby. jak lokalitovat odělit vývoj H2; O2 na p. kat 9. května 2026. Při fotokatalýze (fotokatalytickém štěpení vody) je největším problémem to, že \(H_{2}\) a \(O_{2}\) vznikají na stejném povrchu. Okamžitě spolu reagují zpět na vodu (rekombinace) nebo hrozí vý buch.Zde jsou 3 hlavní způsoby, jak je od sebe oddělit:1. Z-systém (Dvoustupňová fotokatalýza)Tento systém napodobuje přírodní fotosyntézu. Používají se dva různé fotokatalyzátory a "přenašeč" (mediátor).Reaktor 1: Produkuje pouze \(O_{2}\) (oxidace vody).Reaktor 2: Produkuje pouze \(H_{2}\) (redukce protonů).Mediátor: Mezi reaktory koluje látka (např. ionty železa nebo jódu), která přenáší elektrony tam a zpět, ale plyny zůstávají v oddělených nádobách.2. Membránové reaktory Fotokatalyzátor je nanesen na membránu nebo je jí rozdělen. Selektivní membrána: Používá se materiál propustný pouze pro protony (\(H^{+}\)), ale ne pro plynné molekuly.Princ Cip: Na jedné straně vzniká kyslík a uvolňují se protony. Ty projdou skrz membránu na druhou stranu, kde se spojí s elektrony a vytvoří vodík. Plyny se fyzicky nikdy nepotkají.3. Janusovy částice (Asymetrické nanočástice) Vytvoří se nanočástice, které mají "dvě tváře" z různých materiálů.Strana A (Oxidační): Např. nanášený \(MnO_{2}\) pro vývoj \(O_{2}\).Strana B (Redukční): Např. ostrovy platiny (\(Pt\)) pro vývoj \(H_{2}\).Lokalizace: Díky vnitřnímu elektrickému poli (vektor \(\vec{E}\), o kterém jsme mluvili) jsou elektrony tlačeny na jednu stranu částice a díry na druhou. Plyny vznikají na opačných pólech jedné kuličky⚡ Technické shrnutíProstorové oddělení: Klíčem je zabránit zpětné reakci \(H_{2}+O_{2}\rightarrow H_{2}O\).Kokatalyzátory: Bez nich (např. Pt pro \(H_{2}\) a \(RuO_{2}\) pro \(O_{2}\)) je separace nábojů pomalá a účinnost mizivá.
Kromě účinnosti,
Pavel Nedbal,2026-05-04 19:27:53
Jak mají zabezpečeno oddělení H2 od O2, když fotolýza probíhá v celém objemu látky? To je pro další operaci, hlavně kompresi, veledůležité.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce





