Srovnejte situaci dnes. President Petr Pavel v létě 2026 mluvil o vedru ve vysílání na Facebooku: "Říkal jsem si u toho, že všichni ti, kteří tvrdí, že klimatická změna je nesmysl, se pravděpodobně mýlí, a že to všichni vidíme a cítíme na vlastní kůži."
Podobně mluvil už Al Gore v roce 2013 po hurikánu Sandy: „Tyto bouře… Poslouchat zprávy dnes to je jako procházka Knihou zjevení o posledním soudu… Lidé si začínají spojovat souvislosti.“
Někteří lidé při jakékoli živelné pohromě, povodních, bouřích či vedrech mají pocit, že jde o cosi nepřirozeného. To si ale lidé mysleli i v dobách, kdy přinášeli obětiny na oltář, aby si usmířili boha deště. Je to nejstarší mýtus v lidské kultuře. Bouře jako trest boží.
Nebo nedávno sociolog Pecka: „Myslím, že extrémní sucho hluboce ovlivnilo naše vnímání klimatické změny. Vrhlo nás přímo do reality globálního oteplení tak jasně, že každý mohl změnu pocítit ve své každodenní realitě. Těžko se vám vysvětluje, když je vám horko k zalknutí, že je to celé výmysl a podvod.“
Není to ani tak výmysl a podvod, pane Pecka, jako spíše nepříjemná, ale přirozená součást klimatického systému. Jaké bylo motto filmu „Velký podvod s globálním oteplováním“? Byl to snad slogan „Popíráme klimatickou změnu“? Nikoli. Byl to slogan „Klima se měnilo vždy“. Myslíte, že ve středověku nebo v pravěku nebyly vedra, povodně či bouřky?
Pár příkladů z nedávné historie:
-
1531-1540 Dlouhé evropské sucho největší za stovky let (megadrought). Vyvrcholilo horkým rokem 1540, kdy teploty mohly přesáhnout 40 °C.
-
1858 Páchnoucí Londýn. Přelidněný Londýn neměl kanalizaci a splašky končily v řece. Ve vlně veder (cca 35°C ve stínu) se z řeky linul neskutečný zápach a k tomu se přidružila epidemie cholery. Teprve po této tragédii došlo k vybudování městské kanalizace a město opustilo kanalizační středověk.
-
1911 Praha: Ve stínu 38 stupňů Celsia, na slunci 46: takové bylo podle deníku Národní politika počasí v české metropoli v úterý 25. července 1911… Velkoměstské plovárny byly přeplněné takovým způsobem, že se před branami koupališť lidé rvali o vstupenky, v Praze i tehdejším hlavním městě monarchie… „Z Vídně. 25. července. Zde došlo k dalším případům slunečního úžehu a smrti z vedra. Plovárny jsou tak přeplněny, že přestalo vydávání lístků. Zástupy obléhají plovárny a na plovárnu v Císařských mlýnech se stal bouřlivý útok, jejž policie stěží odrazila.“ (převzato z článku na CNN Prima News 2021)
-
1913 USA: Údolí smrti v oblasti Furnace Creek v roce 1913 bylo naměřeno 134 °F (56,7 °C) – největší dosud naměřená teplota na planetě.
-
1923-24 Austrálie: Vlna veder v oblasti Marble Bar přinesla po dobu pěti měsíců teploty držící se nad 37.8°C. Díky nim se město Marble Bar dostalo do Guinessovy knihy rekordů.
-
1930 USA: V době hospodářské krize postihlo Spojené státy jako na potvoru také velké sucho a vedra (tzv. Dustbowl). Tehdejší vlny veder na území USA dosud nebyly překonány. Jinde ano, v USA ne.
-
1947 Československo. Sucho v roce 1947 bylo nejextrémnějším hydrologickým suchem za stovky let. Naše vláda odmítla pomoc z USA a přijala pomoc ze Sovětského svazu – Stalin chtěl využít této příležitosti k posílení závislosti Československa a poslal nám obilí, které ovšem pak chybělo v hladomorem zmítané Ukrajině.
-
1972-73 Sovětský svaz. Sucho a horko v roce 1972 přineslo špatnou úrodu. V Moskvě byly zaznamenány teploty až 36°C. „Toto je nejhorší léto, jaké jsem zažila od doby, co mi bylo osm a to mi je 88 let,“ citovali novináři pocity Moskvanů. Sovětský svaz utrpěl díky velkému suchu takové ztráty zemědělské úrody, že byl nucen nakupovat potraviny od úhlavního nepřítele – od Američanů. Protože ale nakupovali tajně od soukromých firem, vešlo to dějin jako „velká obilná loupež“.
-
1976 Británie: V létě 1976 se Britové koupali v jedné z nejdelších vln veder, kdy po 15 dnů za sebou byly teploty 32°C či vyšší. V Anglii a Walesu bylo také sucho, kdy po 36 dnů mezi červem a srpnem nespadla ani kapka deště. V reakci na toto vedro Británie přijala speciální zákon (Drought Act), který vládě dal pravomoc omezit užívání vody za veder.
Veder je při teplejším klimatu pochopitelně více. Ale je také třeba říci, že v teplejším klimatu naopak ubývá chladných extrémů. Je méně smrtících mrazů, klesá zimní úmrtnost, utratíte méně za vytápění. Něco se ztratí a něco se získá.
Novináři v honbě za senzacemi zapomínají, že teplotní rekordy padají v každé době a každém klimatu. A i v dobách, kdy žádný průmysl nebyl. Máme třeba záznamy ze Střední Anglie (CET, Central England Temperature) od roku 1659. Rok 1661 byl nejteplejší od začátku měření, 1681 byl nejteplejší od začátku měření, 1733 byl nejteplejší od začátku měření, 1734 byl nejteplejší od začátku měření, 1779 byl nejteplejší od začátku měření, 1794 byl nejteplejší od počátku měření, 1846 byl nejteplejší od začátku měření atd.
Takže ano klimatická změna není nesmysl. Existovala i v 17. století.
ZDROJE:
Pavel: Popírači změn klimatu se pravděpodobně mýlí, lidé to cítí na vlastní kůži. Ekolist.cz 29.6.2026 https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/pavel-popiraci-zmen-klimatu-se-pravdepodobne-myli-lide-to-citi-na-vlastni-kuzi (všimněte si,že redakce v titulku přiostřila jazyk a vložila Pavlovi do úst výraz „popírači“, který on nepoužil)
Ivan Motýl. Asfalt jako horká kaše aneb Z dějin české Sahary 1911 a 1947, kdy vedra zabíjela. CNN Prima News, 19.6.2021. https://cnn.iprima.cz/asfalt-jako-horka-kase-aneb-z-dejin-ceske-sahary-1911-a-1947-kdy-vedra-zabijela-27771
Orth, Rene; Vogel, Martha M.; Luterbacher, Jürg; Pfister, Christian; Seneviratne, Sonia I. (November 2016). "Did European temperatures in 1540 exceed present-day records?". Environmental Research Letters. 11 (11): 114021
E.K.Kim. Gore: Current weather 'like a nature hike through Book of Revelation'. Today 29.6.2013. https://www.today.com/news/gore-current-weather-nature-hike-through-book-revelation-1c8154384
Vojtěch Pecka. Kam zmizelo globální oteplování? Úvod do klimaskeptické patafyziky. Deník Alarm 18.6.2022 https://denikalarm.cz/2022/06/kam-zmizelo-globalni-oteplovani-uvod-do-klimaskepticke-patafyziky
Hendrick Smith. Muscovites Suffer From Record Heat and Lack of Beer. New York Times 26.8.1972
https://www.nytimes.com/1972/08/26/archives/muscovites-suffer-from-record-heat-and-lack-of-beer-muscovites.html
https://www.metoffice.gov.uk/hadobs/hadcet/data/meantemp_ranked_seasonal.txt
https://www.twincities.com/2016/07/14/pioneer-press-1936-heat-wave-st-paul/
Meteorologie v řecké archaické a klasické době
Autor: Zdeněk Kratochvíl (04.05.2025)
Teploty Klementina 1770-2025 a jako tepelný ostrov. Sopečné erupce a projasnění oblohy.
Autor: Stanislav Florian (13.01.2026)
Ptáci mluví s vejci a varují embrya před vlnami veder
Autor: Jaroslav Petr (13.06.2026)
Diskuze:
Pacifista Nedůležitý,2026-07-09 11:49:13
Když už chceme poroučet větru dešti, jaký asi tak mají vliv na klima válečné konflikty?
Pocasie nie klima a principialne jedna udalost principialne nemoze potvrdzovat klimaticku zmenu.
Radoslav Pořízek,2026-07-08 15:48:47
> President Petr Pavel v létě 2026 mluvil o vedru ve vysílání na Facebooku: "Říkal jsem si u toho, že všichni ti, kteří tvrdí, že klimatická změna je nesmysl, se pravděpodobně mýlí, a že to všichni vidíme a cítíme na vlastní kůži."
Odhliadnuc od toho, ci su, alebo nie su namerane nejake trendy:
Povazujem za nebezpecne sirenie pavedeckeho narativu sireneho alarmistami, ze klimaticku zmenu (tu skutocnu, vedecku) mozeme vidiet a citit, teda za sa da jeden extremny vykyv pocasia, akym boli sucasne horucavy v Europe, kauzalne spojit ako dosledok klimatickej zmeny.
Ide az o nepochopenie zakladnych statistickych pojmov:
- pocasie je jeden konkretny nahodny jav
- klima je statisticke pravdepodobne rozdelenie nahodnych udalosti pocasia za obdobie dekad
Pri jednom nahodnom jave (horucavach v Europe) je fundametalne statisticky nemozne urcit, ci nastal "nahodne", alebo ako dosledok zmeny pravedepodbonostneho rozdelenia - klimatickej zmeny. Zmena pravdepodobnostneho rozdelenia sa da preukazat az exaknou statisckou analyzou dostatocneho mnostva tychto extremnych udalosti. Takze sa principialne neda "vidiet" ani "citit".
Popierat toto uz naozaj hranici az s plochozemectvom, a vsimol som si, ze toto nespochynbuju ani (niektori) alarmisti, ako napriklad velky rival pana Kremlika, Ladislav Metelka, u ktoreho sa pamat, ze pri nejakom hurikane ostro vystupil proti tomu, aby bol oznacovany ako dosledok klimatickej zmeny.
Myslim, ze velmi pekne do demostruje v texte spominany rok 1540, ktory podla niektorych vedeckych studii mohol byt realne teplejsi, nez leto "bezprecedetnych horucav" v strednej Europe v roku 2003 (a teda asi aj ako to terajsie). Rok 1540 je totiz z malej doby ladovej, teda z extremne chladnej klimy vladnucej vtedy v strednej Europe. Ale aj v takejto mimoriadne chladnej klime sa moze vyskytnut najhorucejsie leto. Tak ako rok 1540 nemoze byt v ziadnom pripade dokazom horucej klimy malej doby ladovej, tak ani sucasne horucavy nemozu byt spajane ako dosledok klimatickej zmeny.
Tym sa samozrejme netvrdi, ze globalne oteplovanie neexistuje, len ze sa absolutne neda "merat" takymito pochybnymi metodami.
Re: Pocasie nie klima a principialne jedna udalost principialne nemoze potvrdzovat klimaticku zmenu.
Martin Novák2,2026-07-09 12:34:17
Klídek, dneska je chladno takže oteplování skončlo a nastoupí studené pdobí doby ledové.
Doba ledová jako taková trvá už 2,5 milionu let.
Z toho plyne že pokud oteplení o pár stupňů ohrozí život na zemi tak život nemůže být starší než 2,5 milonu let :-)
Máme šanci ukončit dobu ledovou, nenechejme si do toho kecat nějaké konzervy :-)))
Re: Re: Pocasie nie klima a principialne jedna udalost principialne nemoze potvrdzovat klimaticku zmenu.
Jan Šimůnek,2026-07-09 19:35:18
Ke klídku je třeba přičíst i to, že pokud je několik týdnů atypicky chladno, jedná se o "počasí" a pokud je několik dnů atypicky horko, jedná se o "klima".
Re: Pocasie nie klima a principialne jedna udalost principialne nemoze potvrdzovat klimaticku zmenu.
Jan Šimůnek,2026-07-09 20:20:19
Na začátku 16. století ještě doznívalo chladné klima, které v 15. století odstartovalo sociální jevy, především spojné s nástupem reformace. Teplé klima vydrželo až někdy do přelomu 16. a 17. století, kdy se svět začal propadat do "malé doby ledové". V podstatě se z tohoto jevu začíná svět vzpamatovávat až nyní, protože teploty mezi jednotlivými dílčími ochlazeními, od konce hlavní "malé doby ledové" až po současnost, nestačily vystoupit na úroveň teplot druhé poloviny 16. století, tendujeme k tomu až dnes.
MMCH, zřejmě až v 17. století vznikl na hoře Sneffels (Island) ledovec, který je tam dodnes. Verne a později i Souček reflektovali stav ze 16. století, v reálu by se museli jejich hrdinové k "cestě do středu Země" či "cestě slepých ptáků" prokopávat desítkami až stovkami metrů ledu. U Vernea je to předpoklad, Souček explicitně cituje cestopis po Islandu autora jménem Strýc ze 16. století.
A ještě jednou MMCH, kompromis mezi katolíky a protestanty na konci třicetileté války (do té doby protestanti tvrdili, že za propad klimatu mohou katolíci, a katolíci přesně to samé tvrdili o protestantech) odstartoval hony na čarodějnice, protože když za to nemohli "ti druzí", tak se nějaký činitel, způsobující katastrofální změnu klimatu, najít musel (dnes za změnu klimatu může antropogenní CO2 a je to asi stejná věda jako ono "spiknutí čarodějníků a čarodějnic").
Horka
Oskar Zemcik,2026-07-07 19:24:35
To že se dlouhodobě pomalu otepluje holt už dokážeme změřit a je celkem nesmysl pokud se to někdo snaží popírat. Ale samotné odkazy na nějaké rekordy jeko doklad změn použít nejde. Třeba ten rok 1540 byl nejsušší za 500 let a podle odhadů v tom roce mohlo být 30-50 tropických dní (to doufám že letos nebude). V jihlavě tehdy nepršelo 9 měsíců, vyschly potoky!
Lidem ostatně nězbývá, než se přizpůsobit namísto akcí typu greendeal bych od rozumných lidí očekával podporu výsadby vhodné zeleně podporu zadržování vody v krajině, hledání vhodné architektury a podobné akce.
Doporučuji
Jan Šimůnek,2026-07-06 12:03:56
si na tom obrázku letního vedra povšimnout velikosti obilí. Je vidět, že teplé roky jednoznačně polním kulturám šly k duhu a nehrozil hlad. Ostatně, pro Čechy se uvádí přísloví "V Čechách na hlad slunce nesvítí", protože i když bylo horko a sucho, a snížilo to o něco úrodu, na hladomor to zpravidla nestačilo. Zatímco zima a deště vedly ke katastrofálním propadům úrody a hladomorům.
Re: Doporučuji
D@1imi1 Hrušk@,2026-07-06 12:19:58
Na obrázku si lze všimnout především toho, že se v minulosti pěstovalo obilí s dlouhými stébly. Až moderní odrůdy jsou šlechtěné tak, aby měly velmi krátká stébla, protože je pro ně dnes minimum uplatnění a rostlina může investovat více energie do klasů místo do stébla.
Pokud jde o deštivé roky, tam nebyl problém s tím, že by obilí nevyrostlo, ale následně uhnilo, protože deštivé počasí neumožnilo sklizeň nebo dosušení.
Re: Re: Doporučuji
Jan Šimůnek,2026-07-06 13:16:50
Odrůdy s dlouhými stébly se u nás běžně pěstovaly ještě v 60. letech minulého století, což pamatuji. Bylo to z toho důvodu, že se sláma používala jako podestýlka pro dobytek. A ta výška obilí je na obrázku větší, než dlouhostébelnaté odrůdy, na které se pamatuji.
Obilí se za mokrých let nedalo sklidit a hnilo na poli, nicméně velice často ani nedozrálo. Mohlo také plesnivět a přispět ke hromadným otravám (hlavně toxiny rodu Fusarium). Mohlo podle některých autorů přispět i k vyvolání morové epidemie, protože mezi krysami, které se obilím také živily, pravý mor koloval. Jak začaly krysy chcípat na otravu, narostlo riziko, že blechy z nich přeskáčou na lidi, i s bakteriemi.
A existují plísně, žijící uvnitř stébel slámy, tak toxické, že k fatální otravě stačí se na té slámě (zvenčí vypadající normálně) jednou vyspat. Nebezpečná může být i jakákoli manipulace s ní.
Naopak v tom teplém 16. století byly roky, kdy se po zorání strniště a zasetí dala ze stejného pole sklidit ještě jedna úroda. Je možné, že by to už v některých našich lokalitách šlo i dnes.
Re: Re: Re: Doporučuji
D@1imi1 Hrušk@,2026-07-06 13:46:54
Hlavně obilí či hladomory vůbec nejsou tématem článku. Sypete sem s vysokou kadencí příspěvky, aniž byste řešil pravdivost či relevanci svých tvrzení.
Mimochodem vy z toho obrazu poznáte, jestli jde o pšenici, nebo dlouhostébelné žito, které se pěstovalo i kvůli výrobě došků a kolik měřili ti vyobrazení dělníci? Také máte informace o tom, jestli dlouhostébelné odrůdy ze 60. let nebyly přece jen kratší než ty pěstované o 500 let dříve? Nevidím žádný přínos sypat sem jeden příspěvek podobného charakteru za druhým.
Re: Re: Re: Re: Doporučuji
Jan Šimůnek,2026-07-07 11:19:25
Obilí se do článku dostalo přes ten ilustrační obrázek a odkazy v textu na něj. Hladomory (a další katastrofy) jsou oblíbenými strašáky klimaalarmistů, které článek více-méně kritizuje. V diskusi už o tom zmínka padla.
Na obrázku je s vysokou pravděpodobností pšenice, protože žito prosperuje spíše v chladnu. Pěstovalo se např. na protější straně Atlantiku, kde je chladněji kvůli absenci vlivu Golfského proudu.
Lidé byli tehdy menší, ale zase ne o tolik. Navíc z chladných období takový poměr výšky lidí a obilí na obrázcích nenajdete. A ze slovních popisů jasně plyne, že jak nastoupila "malá doba ledová", rostlo obilí bídně, a proto (mj.) se vypouštěly rybníky a přeměňovaly na obilná pole. Obilí podražilo a na ryby obyvatelstvo nemělo peníze. Potkalo to i rudolfínský rybník ve Stromovce. Takže bez ohledu na odrůdy jim rostlo obilí za tepla lépe. I v porovnání se stále ještě studenější současností.
Re: Re: Re: Re: Re: Doporučuji
Florian Stanislav,2026-07-08 12:08:58
"Lidé byli tehdy menší, ale zase ne o tolik."
???
Celkově v evropské populaci muži za posledních 100 až 140 let povyrostli v průměru o 10 až 11 cm.
"Na obrázku je s vysokou pravděpodobností pšenice, protože žito prosperuje spíše v chladnu"
Ano. Ale barva obilí je jasně pšenice, žito má klasy i stébla našedlé barvy. Za vlhka roste všechno obilí dobře, je nebezpočí polehnutí a znehodnocení obilí. Obilí vadí jarní sucho.
Hladomory nejsou tak dávná doba. Narodil jsem se na vesnici, kde bylo pole "Soudňáky". Tradice říkala, že v době hladomoru ze sousední vesnice prodali pole za 7 bochníků chleba a později se neúspěšně soudili, že je chtějí zpět za 7 bochníků.
Klimatolog Svoboda ( Velká kniha o klimatu zemí Koruny české) uvádí, že hladomory byly v době opakovaných deštivých roků, kdy obilí zplesnivělo ve snopech panácích ( mandlících) na poli a nebylo pak čím zasít. Pamatuji v polovině 60. lech jsem s rodiči jako brigádu v JZD létě roztrhával snopy prorostlého a plesnivého obilí, mandlíky se rozebraly a obracely se snopy mokrým navrch a znovu stavěly.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Doporučuji
Jan Šimůnek,2026-07-08 13:21:44
Evropská populace skutečně roste něco přes sto let, někdy od konce 19. století. A čím dříve ten růst v nějaké zemi začal, tím dříve také skončil. A těch 10 - 11 cm je při použití postavy coby měřítka výšky obilí dost zanedbatelný rozdíl.
Hladomory z mokra a zimy bývají spojeny také s aktivitou "hladových pramenů", projevujících se jedině v důsledku delšího přetrvávání takového počasí.
IMHO:
Mintaka Earthian,2026-07-06 11:42:08
Je prospěšné zkoumat jevy, které nás ovlivňují, vytvářet hypotézy, ověřovat je.
Je prospěšné hledat, na základě aktuální úrovně poznání, řešení našich problémů a zohledňovat širokou škálu aspektů včetně ekonomických i morálních.
Fanatismus a dehonestace, ani z jedné strany, mi nepřijde jako prospěšná strategie.
Earth Temperature Timeline
https://xkcd.com/1732/
Re: IMHO:
Radoslav Pořízek,2026-07-08 15:57:04
A co ma konkretne tato viralna demagogicka omalovanka z xkcd.com spolocne s vedeckym poznanim?
Nejak tam nevidiet teplotne zmeny rychlosti niekolkych stupnov (7°C) v priebehu niekolkych desatroci, zaznamenane v mnostve vedeckych studii.
Citujem zo spravy IPCC:
"The central Greenland ice core record (GRIP and GISP2) has a near annual resolution across the entire glacial to Holocene transition, and reveals episodes of very rapid change. The return to the cold conditions of the Younger Dryas from the incipient inter-glacial warming 13,000 years ago took place within a few decades or less (Alley et al., 1993). The warming phase, that took place about 11,500 years ago, at the end of the Younger Dryas was also very abrupt and central Greenland temperatures increased by 7°C or more in a few decades (Johnsen et al., 1992; Grootes et al., 1993; Severinghaus et al., 1998)."
https://archive.ipcc.ch/ipccreports/tar/wg1/074.htm
Statistika extrémů
Michal Kejík,2026-07-05 23:27:26
Jednotlivé extrémy nemají příliš velkou vypovídací hodnotu, protože s delším časovým intervalem můžeme objevit v minulosti ještě větší extrémy. Smysl má dobře zvolená statistika, třeba počet dnů v roce s teplotou nad limit, třeba 30°C, nebo počet dnů se sněhovou pokrývkou v dané lokalitě. Zde jsou trendy v záznamech meteorologických stanic jasně vidět bez ohledu na příčinu. Zajímavě zpracováno v článku https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-extremnich-veder-ve-vasem-meste-pribyva-porovnejte-to-se-svym-detstvim-309652
Re: Statistika extrémů
Jan Šimůnek,2026-07-06 12:11:13
"Zde jsou trendy v záznamech meteorologických stanic jasně vidět bez ohledu na příčinu."
Jenže právě na té příčině záleží, a to zcela fatálně, protože klimahochštapleři tvrdí, že jedinou příčinou je antropogenní CO2. Hodlají s tímto odůvodněním v rámci boje proti němu zbídačit celou společnost, naplnit atmosféru jinými, silnějšími skleníkovými plyny, např. metanem při nahrazování uhlí zemním plynem, nebo hexafluoridem sírovým, unikajícím z větrníků. A, pochopitelně, se na tom naprosto nestydatě kapsují. I odstavení jaderných elektráren v sousedním Německu jasně demaskuje "bojovníky za klima".
Re: Statistika extrémů
D@1imi1 Hrušk@,2026-07-06 13:02:57
Posuzovat statistiku na základě extrémů je ošidné, ale klimaalarmisté často tvrdí, že globální oteplení povede k častějším výskytům extrémního počasí jakéhokoliv druhu.
V podstatě většině středoevropanů by vyšší průměrné teploty nevadily, bojí se právě těch extrémů jako extrémní vedra, extrémní sucha, povodně, vichřice či v poslední době tornáda.
Re: Statistika extrémů
Radoslav Pořízek,2026-07-09 03:08:47
> Smysl má dobře zvolená statistika, třeba počet dnů v roce s teplotou nad limit, třeba 30°C, nebo počet dnů se sněhovou pokrývkou v dané lokalitě. ... Zajímavě zpracováno v článku
Napad je dobry, ale absolutne tam chyba uvedenie chyby, respektive pravdepodobnosti, s ktorou bol narast trendu namerany. Lebo ked bol predtym jeden den nad 40 'C, a teraz su to tri dni, tak samozrejme 300% zvysenie nie je spravny statisticky vysledok.
Rychlost zmeny
Karel Marsalek,2026-07-05 17:23:50
Kdyz se nejaka velicina cyklicky a spojite meni, stridaji se okamziky s prakticky nulovou zmenou (horni/dolni uvrat) s dobou, kdy je rychlost zmen velka. A nyni narust teploty nejspis koreluje i s prumyslovou cinnosti....
Problém je příčina
Jan Šimůnek,2026-07-05 13:51:10
Klimatická změna probíhá neustále. Problémem je tvrzení, že tuto (a žádnou jinou) klimatickou změnu zapříčiňuje antropogenní oxid uhličitý. Což se nikdy nepodařilo prokázat, byť s tím klimatologové pracují jako s axiomem. Faktem je, že horka při nižších koncentracích tohoto plynu v ovzduší (a dokonce ještě před průmyslovou revolucí) tento axiom klimatologické "vědy" zpochybňují. Stejně tak skutečnost, že drastické omezení produkce CO2 v době první vlny Covid 19 se nijak měřitelně nepromítlo do narůstání koncentrace tohoto plynu v atmosféře.
Důležité také je, že klimatologové sice operují s pojmem "globální teplota", ale nějakou metodiku ve stylu "naměří se tehdy a tehdy tam a tam to a to, a hodnoty se dosadí do vzorce ...", tedy asi jako když se počítá průměr nebo medián, nebo přímá úměra, prostě neexistuje.
A faktem také je, že hypotéza o oteplování antropogenním CO2 není popperovsky falsifikovatelná: tj. není stanoveno, že když se naměří ty a ty teploty, ona hypotéza neplatí. Naopak, když se otepluje, je to důkaz ohřívání Země antropogenním CO2, když se ochlazuje, je to důkaz téhož a když teploty stagnují, je to to samé, a snad s nejvyšším katastrofickým potenciálem.
Také situace, kdy půlroční ochlazení "je počasí" a oteplení na necelý týden "je klima" věrohodnost klimatologů zrovna nepodporuje.
Klimatologie prostě není věda, ale ryzí politikum, asi jako lysenkismus, a proto nelze proti ní používat prostředky vědy, ale politiku. Padne stejně, jako ten Lysenko, z politických důvodů. To, že Lysenko hlásá z vědeckého pohledu jen nesmysly, nikoho nezajímalo. Včetně vrcholných politiků SSSR. To, že klimatologové hlásají jen nesmysly, nezajímá nikoho z politiků novodobého SSSR, EU.
Re: Problém je příčina
Florian Stanislav,2026-07-05 19:12:21
Jan Šimumek píše :"Stejně tak skutečnost, že drastické omezení produkce CO2 v době první vlny Covid 19 se nijak měřitelně nepromítlo do narůstání koncentrace tohoto plynu v atmosféře."
Komentář: Omezení produkce CO2 nenastalo.
2022:Globální emise CO₂ z fosilních paliv dosáhly v roce 2022 rekordních 38,5 miliardy tun. To představuje meziroční nárůst o 1,15 %.
2023 : Celosvětově činily emise všech skleníkových plynů 55 miliard tun, z čehož samotný oxid uhličitý tvořil 41 miliard tun.
2024 :vyprodukovaly lidské činnosti v roce 2024 celkem 53,2 gigatun ekvivalentu CO2. To představuje nárůst o 1,3 % oproti předchozímu roku a přibližně roční emise celého Německa.
Re: Re: Problém je příčina
Jan Šimůnek,2026-07-06 12:31:02
Před tím rokem 2022 byly emise CO2 vyšší (proto je klimaalarmisté neradi uvádějí). Na začátku Covid 19 byla drasticky omezena doprava, jak mezinárodní, tak i vnitrostátní ve většině států, jak hromadná tak individuální. U nás bylo obyvatelstvo uvězněno po okresech a i v jejich rámci byl pohyb osob regulován. Byly i odstaveny některé výroby, včetně těch, co produkují CO2. Byla drasticky omezena obchodní síť i síť služeb. A to vše se, pochopitelně, do produkce CO2 promítlo, ale ne do jeho koncentrace v atmosféře, protože ta má jiné příčiny. Výsledky těchto měření jsou naštěstí vystaveny veřejně, jinak by byly dávno orwellovsky "upraveny". Zaplať Pánbu, že se to měří v USA (na Havaji), a že tam vyhrál Trump, který jde po podobných manipulacích tvrdě jde.
MMCH, oteplení v době posledního přelomu dekády bylo s vysokou pravděpodobností antropogenní. Ovšem nijak nesouvisí s antropogenní produkcí CO2, ale s tím, že ekologové vyřvali zákaz paliv s obsahem síry v lodní dopravě. Tím omezili produkci jejích oxidů, které mají "antiskleníkový" (podrobnosti lze dohledat na Wikipedii) účinek. Navíc síra, jako biogenní a v mořské vodě limitovaný prvek zvyšovala schopnost planktonu utilizovat CO2 ze vzduchu i z mořské vody, takže se toto "ekologické" opatření nutně promítlo i touto cestou (zvyšování koncentrace CO2 v atmosféře) do sumárního skleníkového efektu.
Re: Re: Re: Problém je příčina
Florian Stanislav,2026-07-06 22:11:52
2019:Celosvětové emise CO₂ z fosilních paliv a průmyslových procesů dosáhly v roce 2019 přibližně 37,8 miliardy tun.
2020: Celosvětové emise CO₂ z fosilních paliv a průmyslu v roce 2020 dosáhly cca 35,9 miliardy tun. Kvůli pandemii COVID-19 a globálním lockdownům šlo o bezprecedentní meziroční pokles o ~5 %
2021: Celosvětové emise CO₂ z fosilních paliv dosáhly v roce 2021 přibližně 38,1 miliardy tun (podle dat Worldometers), respektive 36,3 miliardy tun
2022:Globální emise CO₂ z fosilních paliv dosáhly v roce 2022 rekordních 38,5 miliardy tun. To představuje meziroční nárůst o 1,15 %.
2023 :Celosvětové emise CO₂ dosáhly v roce 2023 rekordních 41,4 miliardy tun
2024:Globální emise CO₂ z fosilních paliv dosáhly v roce 2024 rekordních 37,4 miliard tun.
2025: Celosvětové emise CO₂ z fosilních paliv a průmyslu v roce 2025 dosáhly rekordních hodnot okolo 38 miliard tun,
Takže průměr za 7 let od 2019 je kolem 38 miliard tun CO2, žádné drama kolem poklesu jednoho roku kvůli pandemii.
Vaše závěry nechápu, ani údajné utajování čehosi.
Klimatilogové trvdí, že polovina (antropogenních) emisí CO2 zůstává navíc v atmosféře, takže roste ppm CO2 ( Mauna Loa)
Re: Re: Re: Re: Problém je příčina
Jan Šimůnek,2026-07-07 11:30:25
Takže nakonec sám uvádíte, že na začátku epidemie Covid (2020) došlo k propadu produkce antropogenního CO2, který se ale nijak nepromítl do růstu jeho koncentrace v atmosféře.
To, že je snaha potlačovat, cenzurovat atd. všechna fakta, která diskreditují legendu o katastrofě, způsobené antropogenním CO2, je prostě fakt. Proto ostatně je také klimaalarmismus politika, a ne věda.
Klimatologové tvrdí spoustu nesmyslů: Ohřev klimatu = ohřev oceánu = pokles rozpustnosti CO2 v mořské vodě a vytlačování tohoto plynu z oceánu do atmosféry. Elementární fyzika, případně fyzikální chemie.
Re: Re: Re: Re: Re: Problém je příčina
Florian Stanislav,2026-07-09 13:21:29
"Klimatologové tvrdí spoustu nesmyslů: Ohřev klimatu = ohřev oceánu = pokles rozpustnosti CO2 v mořské vodě a vytlačování tohoto plynu z oceánu do atmosféry. Elementární fyzika, případně fyzikální chemie.
??? Nesmysly o klimatologii tvrdíte Vy. Četl jste alespoň jednu zprábvu IPCC ?
"Ohřev klimatu = ohřev oceánu = pokles rozpustnosti CO2 v mořské vodě a vytlačování tohoto plynu z oceánu do atmosféry. "
To samozřejmě klimatolgové vědí, že teplem se více H2CO3 rozkládá a CO2 se méně rozpouští.
Podstatné zásoby CO2 ( asi 38x víc jak povrchové) jsou vázány v hlubokomořské vodě, narušení této rovnováhyy nějaký čas potrvá.
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/82/Carbon_cycle-cute_diagram.svg/langcs-960px-Carbon_cycle-cute_diagram.svg.png
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Problém je příčina
Jan Šimůnek,2026-07-09 19:51:17
IPCC je organizace, placená za propagaci katastrofálního oteplení antropogenním CO2, a vše, co je v rozporu s touto politickou tézí, odmítá nebo alespoň ignoruje. I ten CO2 se v oceánu přemísťuje zcela kontinuálně (dynamické rovnováhy), po koncentračním a teplotním spádu. Včetně toho hlubokomořského CO2 do nižších hloubek (a odtud postupně až na povrch). Ani Wikipedie není v politicky citlivých tématech úplně spolehlivý zdroj informací.
A obrovský problém na tomto poli vytvořili ekologové zákazem paliv pro lodní motory se sírou, jejichž emise přispívaly k pohlcování CO2 planktonem (a deponování části takto zachyceného uhlíku na mořském dně). Navíc zdražili vše, co se dopravuje loděmi, protože odsiřování nafty je docela drahé. Ale první zásadou ekologů je "Z cizího krev neteče".
extremy
Martin Šíra,2026-07-05 11:48:15
Posuzovat náhodnou veličinu podle extrémů je statisticky velmi ošidné. Proto máme histogramy, průměry, rozptyly...
Ano, novináři se honí za extrémy, bohužel. Ale nevím, proč je tady na Oslu článek, který vlastně dělá to samé, např. touhle větou:
" teplotní rekordy padají v každé době a každém klimatu. A i v dobách, kdy žádný průmysl nebyl".
Je fakt smutné, že takovéto nedopečené nedomyšlené a zavádějící články vidím i na osel.cz.
Re: extremy
Jan Šimůnek,2026-07-06 12:38:04
Máte jistě pravdu, ale v momentě, kdy klimazvěstové používají současné teplotní výkyvy k agitaci ohledně "katastrofálních" změn klimatu, je uvádění těchto rekordů z minulosti zcela na místě.
A vzhledem k pavědeckosti teorie o změně klimatu antropogenním CO2 není používání ryze vědeckých argumentů (kterým navíc většina lidí neporozumí) zcela na místě. Tohle je politický a nikoli vědecký spor. Skutečná věda minimálně postrádá důkazy o antropogennosti současného nárůstu CO2 v atmosféře.
Re: extremy
Jan Šimůnek,2026-07-07 11:36:17
Ony ty extrémy jsou velice důležité pro představu, kam až daný jev může za optimálních podmínek, či jejich opaku, dojít. V učebnicích toxikologie je dost často (je-li to známo) uváděna dávka, kterou ještě někdo přežil, a (zpravidla menší) dávka, která už někoho zvládla zabít. Což je pro lékaře, ošetřujícího takovou otravu, docela přínosná informace.
Re: extremy
Radoslav Pořízek,2026-07-08 16:07:08
> " teplotní rekordy padají v každé době a každém klimatu. A i v dobách, kdy žádný průmysl nebyl".
Asi naozaj potrebujem vysvetlit, co je na tejto vete spatne.
Toto je za mna zakladny posun od prezidentovej plochozemskej predstavy, ze sucasne horucavy boli dokazom klimatickej zmeny. Treba si uvedomit, ze samotne jedno horuce leto nema vypovedajucu hodnotu o klimatu - to v roku 1540 bolo mozno aj horucejsie a vyskytlo sa v malej dobe ladovej.
Prvotne si treba uvedomit, ze samotny vyskyt jedneho extremu nema vypovedajucu hodnotu. A az potom sa moze nasadit analyza poctu a velkosti tychto extremov a statisticky vypocitat istotu rastuceho trendu.
S klimatickou změnou se vyplatí bojovat
Pavel Aron,2026-07-05 10:10:01
S klimatickou změnou se vyplatí bojovat i kdyby neexistovala. Autor výroku je Jan Moláček. Ten bojovní z ČT.
Re: S klimatickou změnou se vyplatí bojovat
Jan Šimůnek,2026-07-06 12:42:24
Vámi citovaný výrok charakterizuje podstatu "klimatické vědy" zcela pregnantně.
Můžeme se jistě dohadovat o tom, zda je autor tohoto výroku génius nebo slepé kuře, co sezoblo zrnko, ale ten výrok prostě geniální je a charakterizuje také cestu, jak se klimaalarmistů zbavit: Politickými prostředky dosáhnout toho, aby se "boj za klima" přestal ekonomicky vyplácet. Trump s tím v USA už začal.
Re: Re: S klimatickou změnou se vyplatí bojovat
Martin Novák2,2026-07-07 15:00:02
Máte pravdu, po tom co Trump přestal platit produkci jedné katastrofické verze klimatu za druhou se najednou zjistilo že ten katastrofický model, kterým se zaklínala media a na základě jehož předpovědí byly vyhozeny desítky trilionů, byl od samého počátku nesmysl.
Takže se dá říct že Trump vyřešil klimatickou krizi, jenom v Evropě si toho ještě nikdo nevšiml.
Teplotní maxima a jiná data a grafy k nim
Florian Stanislav,2026-07-04 19:29:27
Článek :"1531-1540 Dlouhé evropské sucho největší za stovky let (megadrought). Vyvrcholilo horkým rokem 1540, kdy teploty mohly přesáhnout 40 °C. "
Komentář k "1540 teploty mohly přesáhnout 40°C."
Kde (v Evropě) to bylo? Kdo a čím změřil ( odhadnul) 40°C ?
První rtuťový teploměr sestrojil až německý fyzik Daniel Gabriel Fahrenheit na začátku 17. století
První lihový teploměr sestrojil roku 1641 toskánský velkovévoda Ferdinand II. Medicejský.
Článek : "1911 Praha: Ve stínu 38 stupňů Celsia"
Komentář:
Nejvyšší absolutní teplota naměřená v pražském Klementinu v roce 1911 byla 34,5°C.
Článek :"• 1930s USA: V době hospodářské krize postihlo Spojené státy jako na potvoru také velké sucho a vedra (tzv. Dustbowl). Tehdejší vlny veder na území USA dosud nebyly překonány. Jinde ano, v USA ne."
Komentář: Nejvyšší teploty v USA v roce 1930 ??
Namátkou nejvyší teploty ve státech USA?
Nejvyšší historicky naměřená teplota ve státě Washington je 120 °F (přibližně 48,9 °C).Tento absolutní teplotní rekord byl zaznamenán 29. června 2021 na meteorologické stanici Hanford Site během historické vlny veder ("heat dome") v Tichém severozápadě
Absolutně nejvyšší teplota naměřená v historii státu Wisconsin činila 114 °F (přibližně 45,6 °C). Tento rekord byl zaznamenán 13. července 1936 ve městě Wisconsin .
Heslo Google: Dust Bowl
"Tato katastrofa, která postihla státy jako Oklahoma, Texas, Kansas, Colorado a Nové Mexiko, byla způsobena kombinací extrémního sucha a nešetrných zemědělských postupů. Farmáři v předchozích dekádách zničili hlubokou orbou původní prérijní travní porosty, které držely půdu pohromadě. "
Rozorání půdy s hluboko kořenící prérijní trávou změnilo klima prérií.
Článek :"1947 Československo. Sucho v roce 1947"
Komentář :
. Obilí, které nám poskytl Stalin bylo do SSSR dovezeno z USA, na Ukrajinu ho opravdu nedal.
Klima není jen o suchu, ale i o teplotách.
Průměrná roční teplota v pražském Klementinu byla v roce 1947 9,1 °C. Tento rok byl teplotně považován za velmi zajímavý a chladnější, zejména pokud jde o tužší zimní měsíce.Pro srovnání, dlouhodobý teplotní průměr této stanice za období 1931–1960 činil 9,7 °C.
Článek :"Máme třeba záznamy ze Střední Anglie (CET, Central England Temperature) od roku 1659. Rok 1661 byl nejteplejší od začátku měření, 1681 byl nejteplejší od začátku měření, 1733 byl nejteplejší od začátku měření, 1734 byl nejteplejší od začátku měření, 1779 byl nejteplejší od začátku měření, 1794 byl nejteplejší od počátku měření, 1846 byl nejteplejší od začátku měření atd."
Komentář: Graf z centrální Anglie je dostupný na
https://www-metoffice-gov-uk.translate.goog/api/images/file/cet_mean_temp_graphjpg-1024x569.jpg?prefix=images&_x_tr_sl=en&_x_tr_tl=cs&_x_tr_hl=cs&_x_tr_pto=sc
Všehny uvedené lokální rekordy osavadního měření nejadřují podstatu průběhu teplot. Od 1660 do 1990 byla teplota pod průměrem 1961-1990 a kolem něho. Výjimkou je 10 let 1730-1740 a malinko 1830-1840. Trvale se otepluje od 1990.
Re: Teplotní maxima a jiná data a grafy k nim
Waldemar Nováček,2026-07-06 22:08:21
Také jsem si všiml nepřesností v článku, umně skryté...
Ohledně let 1540 a kolem - to je strašná informace, nechápu, že to mohlo projít recenzí. I když uznávám, že by se to dalo odhadnout z kronik, kde by byl zaznamenán podrobně popis stavu přírody například.
Re: Re: Teplotní maxima a jiná data a grafy k nim
Radoslav Pořízek,2026-07-08 16:15:13
Pozeram, ze fanaticka zasplepenost niektorych ludi je obrovska.
Dozaduju sa cenzury faktov, ktore su im pocitovo nepohodlne, aj ked ich potvrdzuju vedecke studie.
Pre istotu zopakujem hlasenie:
> A 2016 publication assumes that the average summer temperature in 1540 was above the corresponding average values for the 1966–2015 time series and, with a 20 per cent probability, exceeded the 2003 heatwave. In this context, the existing uncertainties in the available data were also mentioned, making it difficult to reliably reconstruct temperatures for short-term anomalies that occurred during the last millennium.[14]
https://en.wikipedia.org/wiki/The_year-round_heat_and_drought_of_1540_in_Europe
https://www.research-collection.ethz.ch/entities/publication/17e23224-ff75-493a-9353-d5aef13b3a01
Re: Re: Re: Teplotní maxima a jiná data a grafy k nim
Waldemar Nováček,2026-07-09 10:36:51
Bóže jaká cenzura? Neznáte rozdíl mezi cenzurou a recenzí?
Re: Re: Re: Re: Teplotní maxima a jiná data a grafy k nim
Radoslav Pořízek,2026-07-09 12:32:46
Cenzura je, ked sa rozhorcujete nad tym, ako sa mohol vseobecne znamy fakt extremne sucha a tepleho leta 1540 v strednej Europe opublikovat v clanku: "nechápu, že to mohlo projít recenzí" a oznacite honepresnot a strasnu informaciu.
Recenzia by bola, keby ste si miesto tychto emotivnych vylevov si vyhladal fakty a vedecke publikacie tykajuce sa roku 1540.
Re: Teplotní maxima a jiná data a grafy k nim
F M,2026-07-07 10:30:10
U těch veder 15xx, nevím nakolik přesně se dají určit, mi přijde důležitější ta rychlost změny od té tehdy nedávné malé doby ledové. Tedy v tom smyslu, že na to lidé nemají patent, ale zase nepochybuji o tom, že ta hladina CO2 má na klima vliv, jen o její konkrétní kvantifikaci a výkladu tématu a vytrhávání z kontextu i odborníky, o tom co se dostane k cílovým skupinám už nemluvě vůbec.
Re: Re: Teplotní maxima a jiná data a grafy k nim
Jan Šimůnek,2026-07-07 11:43:53
Proxydata z dob předteploměrových jsou zcela jistě zatížena jakýmisi nepřesnostmi, ale zpravidla ne zase až tak velkými. Faktem také je, že nástup středověkého klimatického optima i toho optima v 16. století mají podle proxydat výrazně vyšší strmost než současné oteplování. A poklesy teplot byly také často velice strmé, v extrémních případech (jako je konec teplého období mezi starším a mladším Dryas) i o cca 10 stupňů z roku na rok. A šlo o zcela přírodní jevy.
Re: Re: Re: Teplotní maxima a jiná data a grafy k nim
F M,2026-07-08 20:10:21
Dryas tam nejde o rok, v extrému o roky, spíše o nižší desetiletí. Tedy v kontextu toho o čem se bavíme to až tak nevadí, ale dal bych si bacha na ten zdroj. Globální teploty klesla cca o 1 stupeň, bylo to nerovnoměrné dané tuším Golfským proudem, tedy neproudem.
I u toho co jsem psal já je třeba rozlišit globální a lokální teplotu. Měl jsem to radši napsat hned.
Re: Teplotní maxima a jiná data a grafy k nim
Radoslav Pořízek,2026-07-08 15:11:56
> Článek :"1531-1540 Dlouhé evropské sucho největší za stovky let (megadrought). Vyvrcholilo horkým rokem 1540, kdy teploty mohly přesáhnout 40 °C. "
Komentář k "1540 teploty mohly přesáhnout 40°C."
Kde (v Evropě) to bylo? Kdo a čím změřil ( odhadnul) 40°C ?
První rtuťový teploměr sestrojil až německý fyzik Daniel Gabriel Fahrenheit na začátku 17. století
První lihový teploměr sestrojil roku 1641 toskánský velkovévoda Ferdinand II. Medicejský.
Tak teraz si nie som isty, ci to naizaj neviete, alebo sa len tak robite.
Pre istotu: historicke teploty sa odhaduju pomocou teplotnych proxy (zastupnych dat suvisiacich s teplotou), napriklad zo stromovych letokruhov.
Co sa tyka roku 1540, tak existuju vedecke studie, ze leto v strednej Europe v roku 1540 mohlo byt rovnake, alebo dokonce teplejsie, ako "bezprecedetne" horucavy v roku 1540:
> A 2016 publication assumes that the average summer temperature in 1540 was above the corresponding average values for the 1966–2015 time series and, with a 20 per cent probability, exceeded the 2003 heatwave. In this context, the existing uncertainties in the available data were also mentioned, making it difficult to reliably reconstruct temperatures for short-term anomalies that occurred during the last millennium
https://en.wikipedia.org/wiki/The_year-round_heat_and_drought_of_1540_in_Europe
https://www.research-collection.ethz.ch/entities/publication/17e23224-ff75-493a-9353-d5aef13b3a01
Re: Teplotní maxima a jiná data a grafy k nim
Radoslav Pořízek,2026-07-08 15:11:59
> Článek :"1531-1540 Dlouhé evropské sucho největší za stovky let (megadrought). Vyvrcholilo horkým rokem 1540, kdy teploty mohly přesáhnout 40 °C. "
Komentář k "1540 teploty mohly přesáhnout 40°C."
Kde (v Evropě) to bylo? Kdo a čím změřil ( odhadnul) 40°C ?
První rtuťový teploměr sestrojil až německý fyzik Daniel Gabriel Fahrenheit na začátku 17. století
První lihový teploměr sestrojil roku 1641 toskánský velkovévoda Ferdinand II. Medicejský.
Tak teraz si nie som isty, ci to naizaj neviete, alebo sa len tak robite.
Pre istotu: historicke teploty sa odhaduju pomocou teplotnych proxy (zastupnych dat suvisiacich s teplotou), napriklad zo stromovych letokruhov.
Co sa tyka roku 1540, tak existuju vedecke studie, ze leto v strednej Europe v roku 1540 mohlo byt rovnake, alebo dokonce teplejsie, ako "bezprecedetne" horucavy v roku 1540:
> A 2016 publication assumes that the average summer temperature in 1540 was above the corresponding average values for the 1966–2015 time series and, with a 20 per cent probability, exceeded the 2003 heatwave. In this context, the existing uncertainties in the available data were also mentioned, making it difficult to reliably reconstruct temperatures for short-term anomalies that occurred during the last millennium
https://en.wikipedia.org/wiki/The_year-round_heat_and_drought_of_1540_in_Europe
https://www.research-collection.ethz.ch/entities/publication/17e23224-ff75-493a-9353-d5aef13b3a01
Re: Teplotní maxima a jiná data a grafy k nim
Radoslav Pořízek,2026-07-08 15:12:06
> Článek :"1531-1540 Dlouhé evropské sucho největší za stovky let (megadrought). Vyvrcholilo horkým rokem 1540, kdy teploty mohly přesáhnout 40 °C. "
Komentář k "1540 teploty mohly přesáhnout 40°C."
Kde (v Evropě) to bylo? Kdo a čím změřil ( odhadnul) 40°C ?
První rtuťový teploměr sestrojil až německý fyzik Daniel Gabriel Fahrenheit na začátku 17. století
První lihový teploměr sestrojil roku 1641 toskánský velkovévoda Ferdinand II. Medicejský.
Tak teraz si nie som isty, ci to naizaj neviete, alebo sa len tak robite.
Pre istotu: historicke teploty sa odhaduju pomocou teplotnych proxy (zastupnych dat suvisiacich s teplotou), napriklad zo stromovych letokruhov.
Co sa tyka roku 1540, tak existuju vedecke studie, ze leto v strednej Europe v roku 1540 mohlo byt rovnake, alebo dokonce teplejsie, ako "bezprecedetne" horucavy v roku 1540:
> A 2016 publication assumes that the average summer temperature in 1540 was above the corresponding average values for the 1966–2015 time series and, with a 20 per cent probability, exceeded the 2003 heatwave. In this context, the existing uncertainties in the available data were also mentioned, making it difficult to reliably reconstruct temperatures for short-term anomalies that occurred during the last millennium
https://en.wikipedia.org/wiki/The_year-round_heat_and_drought_of_1540_in_Europe
https://www.research-collection.ethz.ch/entities/publication/17e23224-ff75-493a-9353-d5aef13b3a01
ubohost jádra
Svatýjan Zkamene,2026-07-04 17:55:28
Jaderné elektrárny jsou už překonané. Výkon solárů už nemají šanci nikdy dohnat. Navíc z pohledu vojenské bezpečnosti země, jsou jaderné elektrárny nejvíce zranitelné. ČR nemá žádnou protiraketovou ochranu. Ani pro své budoucí F35. Na druhou stranu jsou solární elektrárny skvěle disseminované se celé, není síla, jak je zničit, vyvolat blackout po celé zemi. Vždy totiž nějaké okrsky pojedou. A vývoj jde dopředu. Stejně tak úložiště. Za mě obří jaderná elektrárna je naprostá hloupost, což pochopili vojáci a politici na Ukrajině
Re: ubohost jádra
D@1imi1 Hrušk@,2026-07-04 18:08:52
Blábolí vám to dobře, šutráku, ještě kdyby to tak byla pravda. Co (ne)pochopili politici na Ukrajině, si můžete přečíst např. zde:
https://world-nuclear.org/information-library/country-profiles/countries-t-z/ukraine
"The government is looking to the West for both technology and investment in its nuclear plants. An agreement to build nine AP1000 reactors at established sites has been signed with Westinghouse."
" In June 2022 Energoatom and Westinghouse signed an agreement to construct nine AP1000 units in Ukraine"
Re: ubohost jádra
Jan Šimůnek,2026-07-06 12:51:53
Vážený pane, pokud by se opravdu začalo schylovat k válce, tak by bylo nutno co nejrychleji odstavit a skrýt (zničit) FV panely v intravilánech i "na dohled" od lidských sídel, protože by z nich zásahy konvenčními bombami nadělaly strašlivé projektily, schopné doletět daleko za hranici dosahu samotného výbuchu. A problémem by se staly i větrníky, protože vytvářejí síť z daleka nalezitelných orientačních bodů pro samonavádějící systémy autonomních dronů.
A až budete mít FV panely, schopné vyrábět elektřinu i v noci, tak můžete blábolit o jejich výhodách proti jádru. Zatím jsou to jen společensky škodlivé magnety na dotace pro pár vyvolených a na úkor všech ostatních. A zatím jen ohřívají planetu přeměnou záření z vesmíru na teplo, a to i v noci.
Re: ubohost jádra
Waldemar Nováček,2026-07-06 22:11:28
Já nevím, asi nejlíp, když vrátíte všechna vysvědčení a zkusíte to znovu ještě jednou nebo dvakrát radši ...
Re: ubohost jádra
F M,2026-07-07 11:06:47
No teda.
Výkon v jakém kontextu? 1 Česká jaderná elektrárna má výkon přes 2100 MW solární desítky MW, a ta jaderná ho vyvine i v noci. Výkon na metr čtvereční nemá cenu komentovat. Výkon na Kč? I ten je u JE násobně lepší, už jen ta samotná konstrukce na poli (velikosti několika okresů), bez náhrad, udržitelnosti, záloh, zvýšených nákladů na přenosovou síť, stojí půlku. Po započtení těch nákladů, které se dají maskovat u minoritního dodavatele se dojde k těm násobkům.
Vidíte a u JE se stěžují, že se tam schovávají vojáci, asi proto aby ji svými vodnatými mechy chránili.
Ano vojáci a politici na Ukrajině pochopili a chtějí stavět nové a rozšiřovat stávající jaderné zdroje.
Souhlasím s těmi f35, tohle bylo drahé PR, hádám hlavní důvod proč nemáme tu těžkou brigádu co jsme slíbili?
Konstatování, že se klima mění stále
Richard Vacek,2026-07-04 13:36:26
těžko přiměje obyvatele, aby se vzdali peněz ve prostěch boje s klimatem. Musí se strašit, že hladiny moří stoupají a raději nezmiňovat, že za minulé doby meziledové byly o 6 m výše.
Re: Konstatování, že se klima mění stále
Ondřej Martínek,2026-07-05 11:50:46
Budu verit tomu, ze je to sarkasmus
⭐
Lubomír Oršulík,2026-07-04 11:28:56
Je to jak za koumoušů. Linie se musí držet i kdyby čert na koze jezdil. A bylo jasně rozhodnuto kdo za to může.
holocén
Martin Smatana,2026-07-04 08:27:15
Zadal som do gúgla reťazec "timberline in high tatras during holocene climatic optimum" a gúglovská "umelá inteligencia" mi napísala toto:
During the Holocene Climatic Optimum (roughly 9000 to 5500 years ago), summer temperatures in the High Tatras were 2.0°C to 4.5°C warmer than modern averages. This allowed the timberline to shift significantly upslope, reaching elevations approximately 200 m to 250 m higher than the current natural limit.
Elevated Timberline: The timberline ecotone reached approximately 1,800 m to 1,900 m a.s.l., compared to today's natural timberline of 1,550 m on the northern slopes and 1,650 m on the southern slopes.
K tomu boli nejaké odkazy na ResearchGate a ScienceDirect.
Čiže počas holocénneho klimatického optima bola horná výšková hranice stromovej vegetácie vo Vysokých Tatrách viac-menej tam, kde je teraz horná hranica kosodreviny. Lebo priemerná teplota bola o 2 až 4,5°c vyššia ako v súčasnosti. A neboli na to potrebné žiadne fosílne palivá ani priemyselné emisie, dialo sa to z čisto prirodzených príčin.
Pokiaľ ide napríklad o ľadovce v Alpách, ktoré sa podľa alarmistov strácajú rekordnou rýchlosťou, tak podľa spoločného výskumu benátskej univerzity a rakúskej akadémie vied boli pred 6000 rokmi ľadovcom pokryté iba alpské vrcholy nad 4000 m nad morom. Niekde v inom článku na túto tému som čítal, že to bolo len 20 % toho množstva ľadu,ktoré je v Alpách v súčasnosti. Ľadovce v Alpách sú teraz od nadmorskej výšky 3200 m nad morom. Nedeje sa nič také, čo by sa nedialo v minulosti.
Toto nenapísali "klimaskeptici", tieto údaje priniesol oficiálny výskum a tzv. mainstream.
https://www.pravda.sk/vat/technologie/clanok/573848-alpy-pred-6000-rokmi-mali-zrejme-menej-ladovcov-ako-dnes
Zhrnutie: Súčasný klimatický výkyv smerom nahor údajne spôsobený výlučne ľudskou činnosťou a ničím iným je len slabý odvar tých klimatických výkyvov, ku ktorým došlo v minulosti z čisto prirodzených príčin, bez používania fosílnych palív. Neskutočné zdroje venované "boju proti zmene klímy" by sa radšej mali presmerovať na prispôsobenie.
A pokiaľ ide o zneužívanie vedy na politiku, tak na ovládanie spoločnosti sa "odjakživa" využíval strach a pocit viny. V súčasnosti potentáti využívajú strach z prirodzených zmien klímy a pocit viny za ne.
Jimmy Hilton,2026-07-04 07:52:05
Autor článku "Covid vrátil úmrtnost do doby kdy nebyly rozšířené vakcíny, takže se nic neděje" přichází s dalším textem na téma "Dřív bylo taky vedro, takže se vlastně nic neděje". Divím se, že po španělském blackoutu (nebo tom našem malém) nepřišel s článkem "Dřív elektřinu taky neměli, takže se vlastně nic neděje".
Neříkám, že klimatická změna není zpolitizované téma na kterém je postavena panika celé jedné generace (minimálně), ale argumentovat tím, že: "Aspoň nemusíme tolik topit" když tu před pár dny vyšel článek od stejného autora na téma "Horka nás zabíjejí" mi přijde zvláštní.
Argument, že klimatická změna je přirozená, je možná pravda (nebo není), ale v závěru na tom nezáleží. Změna se děje. Evropa je teplejší a sušší. I kdyby to byl jen výkyv na pár desetiletí, musíme na to reagovat. (reagovat a bojovat jsou v tomto kontextu synonyma) Lidé, průmysl ani zemědělství nemohou prostě jen zatnout zuby a vydržet pár let bez vody. Nejde donekonečna prohlubovat studny.
Re:
Martin Novák2,2026-07-04 08:56:28
Reagoavat a bojovat???
Naprosto nesmyslnými opatřeními které situaci jenom zhoršují ale zato likvidují ekonomiku a vyhodí peníze které by bylo možné použít na skutečné řešení?
Re: Re:
Mike Spike,2026-07-04 12:21:56
Pamtujte
"S klimatickou změnou se vyplatí bojovat i dkyby neexistovala."
[Autor citátu: nějaký český politický blb]
Re: Re: Re:
Pavel Aron,2026-07-05 10:08:24
Autorem je Jan Moláček. On takových perel pronesl více. Napsal například, že raději bude sdílet negativní vedlejší účinky očkování proti Covidu než aby byl zdravý s egoisty.
Re:
Martin Novák2,2026-07-04 09:25:44
Jenom 800 miliard naprosto zbytečně utracených v prvním solárním tunelu by při investování do stavby atomových elektráren vyřešilo výrobu veškeré elektřiny bezuhlíkově na dalších 80 let. Takhle za to máme nějakých 5% vyrobených v době kdy energii nikdo nechce a panely už teď potřebují výměnu.
A to těch 800 miliard určitě není ani čtvrtina toho co bylo do občasných zdrojů celkově investováno.
Re: Re:
Jimmy Hilton,2026-07-04 09:48:36
Naprosto s vámi souhlasím, že opatření jsou absurdní a kontraproduktivní. Celou snahu o zmírnění změn dehonestují a sabotují. Projekty na zadržování vody v krajině. Atomové elektrárny. To jsou projekty, co smysl dávají.
Ale o tom článek není. Ten tvrdí, že se nic neděje a všechno je normální. Což je stejná pitomost.
Re: Re: Re:
Ales Vrana,2026-07-04 10:49:57
A kde jste prosím v článku našel: "že se nic neděje a všechno je normální?" Já to tam nevidím. Děkuji.
Re: Re: Re:
Vratislav Moulis,2026-07-04 11:16:32
Když už jste si dal tak vznešený nick, neměl byste lhát. Já pane Hiltone čtu v článku také pravý opak toho, co článku vytýkáte - zkuste přečíst článek až do konce - tam najdete, že na samém konci tvrdí toto: Klimatická změna není nesmysl. Existovala i v 17. století.
Re: Re: Re: Re:
Jimmy Hilton,2026-07-04 14:30:26
Právě naopak. Vaše citace zapadá do narativu celého článku (a obecně narativu autora k libovolnému tématu), že věci jsou jako byly dřív (nic se neděje a všechno je v pořádku (v kontextu toho, že změna probíhá už dlouhou dobu)).
Děkuji za poklonu k výběru nicku. Nějaká vznešenost nebyla zamýšlena.
Re: Re: Re: Re: Re:
Zdena Jakoubkova,2026-07-04 15:30:36
Autorovi jste dal do úst slova, která neřekl: „že se nic neděje a všechno je normální“. V článku to takto uvedeno není. I těmi závěrečnými slovy Vám autor dává za pravdu: „Klimatická změna není nesmysl.“ To nesouhlasíte s tímto tvrzením? Nebo napadáte tvrzení, že existovala i v 17. století? Nebo vyvracíte uvedený výčet horkých dnů a některý z uvedených odkazů?
Nemohl byste argumentovat v rámci textu článku a uvedených faktů? Jinak my diskutující nabudeme dojmu, že slavnému nositeli jména Hilton děláte nedobrou službu.
Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Florian Stanislav,2026-07-05 00:04:58
K výběru teplotních rekordů jsem se vyjádřil v diskuze nahoře.
Globální oteplování je o globálních teplotách předevší ročních po dlouhou dobu (často se požaduje sledovat 30 let) a týká se velkých oblastí (kontinenty, celá pevnina, oceány, celá planeta) a data lze poměrně přesně doložit.
Graf za období 1850-2025
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/df/20200324_Global_average_temperature_-_NASA-GISS_HadCrut_NOAA_Japan_BerkeleyE-CS.svg/1280px-20200324_Global_average_temperature_-_NASA-GISS_HadCrut_NOAA_Japan_BerkeleyE-CS.svg.png
Článek je přesně o opaku, vybrané maximální teploty prakticky jednoho dne v malých lokalitách.
Závěr článku neřeší vůbec, zda současná prudká změna ovlivněna antropogenní činností, zvláště spalováním fosilních paliv.
"Takže ano klimatická změna není nesmysl. Existovala i v 17. století."
??? Vyjádření, v duchu, že klimatická změna existuje těžko něco přináší soudnému člověku.
Data článku poletují hodně v Malé době ledové.I ta měla poměrně regionální dopady, globálně na sverní polokouli. 17.století zahrnuje i velmi chladné období kolem 1650. No a po chladném období se otepluje.
NASA Earth Observatory zaznamenává tři obzvláště chladná období. Jedno začalo kolem roku 1650, další kolem roku 1770 a poslední v roce 1850, přičemž všechny byly odděleny intervaly mírného oteplení.
Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Ondřej Martínek,2026-07-05 12:04:20
Ale no tak, clanek je psany takovym zpusobem, ze v jednom kuse pomrkava bez toho, aniz by neco na plno prohlasil. To je jako kdyby nekdo napsal clanek "A vsimli jste si kolik je ve vedoucich pozici zidu? Zajimave, ze?" a pak se branil pri narceni z antisemitismu, ze jen konstatoval prosta fakta a nikdy nerekl nic protizidovskeho. Tomu se odborne rika dog-whistling, aby pak proponenti mohli delat z oponentu blbce, ze si neco spatne vykladaji. A to tvrzeni, ze klimaticka zmena neni nesmysl je az prilis vagni. Jaka klimaticka zmena, ta zpusobena clovekem a nebo ta jenz na planete probiha soustavne?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Frantisek Zverina,2026-07-05 14:55:30
Asi Vám dochází munice, když vytahujete antisemitismus. Na ten je tato společnost háklivá a svým přirovnáním se snažíte vyhrotit diskuzi na úroveň, kdy už emoce přebíjejí rozum. Proč to děláte nevím, ale zavání to trolením.
Re: Re: Re:
Frantisek Zverina,2026-07-04 11:52:31
Že se podnebí mění, sleduji už od dětství, kdy se u nás objevovali živočichové žijící běžně v jižnějších krajích. Třeba hrdlička zahradní, která byla z počátku chráněným ptákem. Kos přestal být tažným ptákem a zůstává i v zimě na našem území. V zimě mizel sníh v únoru a ne vždy napadl znovu. V Holandsku vzpomínají mí vrstevníci, že bruslili na zamrzlých kanálech a šlo přejet zamrzlý mořský záliv. Přesto všechno, když jsem viděl oficiální graf průměrných teplot za posledních asi 100 000 let, naše období tam vypadá jako jedno z nejpřívětivějších a nejstabilnějších v celé zahrnuté době. Dělat extrém z 1`C po nelogickém protažení přímky do budoucnosti 200 let je záležitost nezodpovědných politiků, kterým jde jen o to, ukrást co nejvíce peněz ze společné kasy. No a používají stejné taktiky jako zloději v městech. Vyvolají konflikt a když odvedou pozornost lidí, jejich kumpáni okradou přihlížející. Asi by bylo zajímavé se podívat, kdo jsou ti kumpáni našich alarmujících politiků. Pak i zjistíme, proč na nic užitečného nejsou peníze.
Re: Re: Re: Re:
Jan Šimůnek,2026-07-06 12:58:36
U těch kosů jde spíš o zimní krmení ptáků, protože pro ně je limitující potrava, a ne teplota. Ostatně, podobný jev byl pozorován ve Velké Británii, kam se dostala móda krmítek pro ptáky po druhé světové válce. Psalo se o tom i zde na Oslovi.
Re: Re:
Alex Alex,2026-07-04 10:41:11
Pracoval som 35 rokov v energetike na patričnom technickom stupni, aby som mohol konštatovať, že dnešné smery v "energetike?" sú priama cesta do pekla.
Re:
Vitězslav Novák,2026-07-04 11:31:22
"Reagovat" a "bojovat" nejsou ani v tomto kontextu synonyma. Bojovat proti přírodě je hloupost, zejména když víme, že mnohé nevíme. Takže reakcí může být přizpůsobení se. Mělo by být.
Ostatně, jak pravil Cimrman, Češi jsou na přizpůsobování se připraveni...
Re: Re:
Jimmy Hilton,2026-07-04 14:34:55
O sémantice se hádat nebudu.
Ale musím si vzpomenout na tygry šavlozubé, mamuty, blbouny nejapný a všechny ostatní tvory, které jsme vylovili k vyhynutí. Proti přírodě se dá bojovat. Bohužel a bohudík.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
