Budu postupovat obráceně a uvedu hned závěr. Vliv dokumentovaných sopečných erupcí na klima je nesporný. Záleží na velikosti erupcí, jejich složení, času a lokalitě, kdy a kde se projeví. Následuje graf teplot Klementina i s neoficiálními daty od 1770 , oficiální jsou 1775- 2025. V příloze je soubor v Excelu ( Klementinum-teploty-1770-2025-graf-data-trend.xlsx), kde jsou data, grafy a výpočty.

V Pražském Klementinu pravidelná systematická měření probíhají od roku 1775. Stanice drží nejdelší nepřetržitou řadu meteorologických pozorování ve střední Evropě. Na snímku je kostel svatého Klimenta. Foto: Daniel Baránek, Wikipedia, CC BY-SA 3.0

V grafu jsou označeny roky významných sopečných erupcí té doby. Jejich odezva byla v našich zemích slabá. Praotec Čech dobře zavedl svůj lid do krajiny, kde máme od prvohor vyhaslé sopky. Při cyklistické vyjížďce z rovin vidíme kuželovité kopce a hory.

Graf 1- Teploty Klementina , trendy teplot a sopeční erupce.

Trend Klementina 1770-2025, y=0,061x + 8,97. Z této rovnice za 100 let od 1770, tedy 1870 vychází 0,0061*100+ 8,97 =9,58 °C v grafu trendu.
Samozřejmě jsem vybral vhodné místo, kde naměřená teplota je 9,6°C.
Obrovské sopečné erupce sopek se na křivce teplot Klementina moc neprojevily.
V grafu teplot Klementina jsou vyznačeny roky významných sopečných erupcí.
Odkazy na Wikipedii popisují obrovské lokální dopady na klima. Léta bez slunce, ohrožení úrody.

Námitkáři a AIťáci ( čti ajťáci).

Námitkáři mají námitky skoro ke všemu, ke klimatu zvláště. Jak říká můj syn programátor: Akutní problém nevyřeší, ale vytvoří deset jiných problémů, které nevyřeší taky. Velice si vážím odborníků (jaderný fyzik Vladimír Wagner, klimatolog Ladislav Metelka), kteří byli shovívaví k mému nedávnému článku o přepočtu ppmCO2 na změny teploty. Reagovali na špatné názory v diskuzi. A. Einstein řekl ke složitým problémům, že kdo jim skutečně rozumí, umí vysvětlit základní principy. Chápu, že já se svým IQTykve složité problémy nezvládnu. Pokouším se složitě objasnit to, co lze chápat zjednodušeně a diskutovat o tom věčně. Nechci tím poučovat klimatology, ale mohlo by to pomoct odbludit některé diskutéry. Doufám, že odborníci budou shovívaví i následující části článku o tepelném ostrovu Klementinum. Nejisté je skoro všechno, kromě toho, že se něco snažím.

AIťáci ( čti ajťáci) jsou ti, kteří využívají umělou inteligenci, která může vyhledávání hodně zrychlit. Správně použita nemůže selhati, což byla před desítkami let reklama na ochranu. Věřím, že Aiťáci pomohou najít někde v malém městě meteorologickou stanici, která leží ve stejné nadmořské výšce jako Klementinum ( 192 m.n.m) a má teplotní záznamy dlouhé několik desítek let. Pro toto období by tím byl problém tepelného ostrova Klementinum vyřešen.

Námitkáři zjistili třeba v mém minulém článku zde , že jsem zanedbal a nejspíš ani nechápu vliv tepelného ostrova Klementinum.
Napadá mě, jak na globální klima působí tepelný ostrov Špicberky, kde mají i naši vědci dlouhodobě stanici. Ke kadibudce chodí s puškou, lední medvědi jsou jak třídní nepřítel, v noci nespí. Medvěd hmotnosti 500 kg, který se povaluje u meteorologické stanice, ovlivňuje její teplotu, a tím klima planety :) .

Graf 2. Teploty a trend ČR 1961-2025

Lineární trend teplot ČR 1961-2025 je přímka určená dvěma body 9,1°C a 6,8°C. Prakticky stejně jako loni.
Lineární trend teplot ČR 1961-2024 (viz na Oslu zde) je přímka určená dvěma body 9,1°C a 6,8°C
Lineární trend teplot Klementina ( 192 m.n.m), a ČR průměrná nadmořská výška 430 m.n.m. Pochválím AI vyhledávače Google, našel nadmořskou výšku na první ránu. Teplota povrchu země v Česku klesá s nadmořskou výškou, s každými cca 150 metry výšky klesne teplota vzduchu asi o 1 °C. Rozdíl nadmořské výšky průměr ČR a Klementina je 238 m nadmořské výšky, to je asi o 1,587 °C, tedy 1,6°C. Když snížíme každou teplotu Klementina o 1,6 °C, dostaneme teplotu ČR bez opravy na tepelný ostrov Klementinum. Rok 1900- teplota Klementina 9,0°C, očekávaná teplota ČR 7,4°C.

Trend Klementina 1961-2025 má rozdíl trendu 12,2°C -9,3°C = 2,9 °C.
Trend ČR 1961-2025 má rozdíl trendu 9,1°C -6,8°C = 2,3°C. Teplota Klementina roste rychleji.

Graf 3a – 1961-2025 Klementinum a trend grafu. Rozdíl trendu 2025-1961 =12,2°C-9,3°C =2,9 °C.

Obr. 3b. Oprava teplot Klementina na tepelný ostrov. Není to graf, ale schéma. Vyšlo, jako by i 1770 byl malý tepelný ostrov. Čistými výpočty lze získat i velmi odlišné hodnoty, poku postavíme 1770 jako nulový teplený ostrov. Výpočet vychází z rozdílu teplot ČR – Klementinum období 1961-2025. Trend prodloužíme k roku 1770. Rozdíl teplot za 191 let (období 1961-1770) je 2,5°C - 0,6°C= 1,9°C. To je oprava 0,01°C za rok. Klementinum rok 1770 bude bez oprav, rok 1870 bude mít opravu na tepelný ostrov směrem dolů o 100*0,01 = 1°C. Rok 1950 bude mít opravu 180*0,01 = 1,8°C. Rok 1961 vidíme na grafu, rozdíl 2,5°C-0,6 °C = 1,9 °C. Teploty přímo z dat bez trendu rok 2000 : Klementinum 12,0°C, ČR – 9,1°C. Rozdíl 2,9 °C. Skutečný rozdíl teplot ČR a Klementina nemá lineárně narůstající rozdíl, oteplování Klementina se zrychluje.

Oprava trendu na tepelný ostrov Klemnetinum vyšla 0,01°C na každý rok nazpátek od 1961, Dáleko do minulosti bych nešel, počet obyvatel roste s časem nerovnoměrně a je uváděn různě. Počet obyvatel Prahy (na území dnešní Velké Prahy ?) 1770 byl asi 40 000. Lineární trend odvozený daleko nazpátek z hodnot posledních 60 let, bude vždy mimo, jde o to kdy a jak moc. Tímto jsem nabídl pro Námikáře (Reaktory) zdroj chyb, nabil jsem šrapnel do kanonu. Negací špatného názoru lze získat další špatné názory, které mohou ukázat dobrou pěšinku i cestu, kterou jsme před tím neviděli.

Graf 4. Trend rozdílu teplot ČR a Klementina. Tento trend rozdílu mírně roste s časem, tedy zpětně klesá.

Oprava -tepelný ostrov Klementinum s ohledem na nadmořskou výšku i tepelný ostrov.
Abychom dostali teploty ČR v období před 1961, vezmeme každou hodnotu Klementina a snížíme ji o 1,6 °C. Je to jako bychom zvedli Klementinum do průměrné výšky ČR 438 m.n.m. Opravu na tepelný ostrov Klementinum dáme (s obrovskou chybou): teplotu na každý rok od 1770 snížíme podle vztahu (Rok – 1770)*0,01 °C. Např. rok 1870 bude oprava na tepelný ostrov (1870-1770)*0,01 = 1 °C . Teplota průměrná v ČR roku 1870 tedy bude teplota Klementina ( 8,1 - 1,6 – 1 = 5,5 °C). Rok 1870 patřil v Klementinu k velmi chladným.

Tento postup by se mohl uplatnit tak, že vytvoříme graf Klementina opraveného na nadmořskou výšku a o tepelný ostrov a pak vytvoříme graf teploty třeba rodné vesničky nestřediskové od 1770 se známou nadmořskou výškou. Provedeme opravu na nadmořskou výšku. Naše kaplička na návsi s malou kopulí a zvonem má nivelační značku 499,7 m.n.m. Tedy 500 m.n.m. Oprava na nadmořskou výšku bude 500/150 = 3,3 °C. Kaplička je asi opravdu naše, roku 1898 ji dostavěl praděda na svém pozemku, který je úředně (zase) náš. Oprava na tepelný ostrov je pak 1,3 °C. Mnou navržený postup vymyslel už český vlastenec Jára Cimrman. V souboru příloze je ke stažení i s daty v Excelu soubor Klementinum…xlsx, ale já takové grafy nechám až na příští rok. Potřebuji znát reakce na tyto postupy. Na vojně jsem se jako mnozí učil rozborku a sborku samopalu a lehkého kulometu. Předpokládám, že rozborka článku bude taková, že sborku nedám dohromady ani za rok.

Zařadím se tím mezi Námitkáře. Vývoj počasí a klima v Praze ukazuje dobrá zpráva o klimatu v Praze zde .
Mají tam následující graf.

Graf 5 –Praha-teplota vzduchu-centrum-okolí-venkov.

V tomto grafu není jasný pojem centrum, příměstská oblast a už vůbec ne venkov. Centrum je v blízkosti řeky Vltava, která je nejnižší částí Prahy. Přehrady na Vltavě se vypouští vrchem i chladná voda spodem přes turbiny. To ovlivní teploty zvláště v zimě, kdy Vltava v Praze (prakticky) nezamrzá. Vyšší teplota mimo okolí Vltavy je tam mimo jiné i pro nižší nadmořskou výšku. Meteorologická stanice Praha Karlov 260 m.n., Horní Roztyly 290 m.n.m, Praha Libuš 302m.n.m, Praha Ruzyně je 364 m.n.m.
Praha nerostla lineárně (nejvíc rostla asi 1900 -1930). První sčítání lidu v Praze bylo 1869. Další změna počtu obyvatel vznikla administrativně, tzv. Velká Praha. Už kněžna Libuše viděla město veliké. Rok 1770 se uvádí asi 40 000 obyvatel na území dnešní Prahy (našla to AI vyhledávače Google). Vliv počtu obyvatel na tzv. tepelný ostrov byl tehdy asi malý. Takže pokud čtenáře z toho ještě neomývají, tak místo lineárního trendu má být vlnka nahoru nejvíc asi od roku 1900. Nárůsty počtu obyvatel v posledních letech (desetiletích) lze dohledat. Vztah počtu obyvatel ke konkrétním hodnotám nárůstu tepelného ostrova je jeden ze složitých problémů, kterým se pokouším vyhnout.

Objasnění vlivu projasnění oblačnosti.
Z Německa jsem dostal e-mail od spolužáka, který rok studoval VŠCHT, emigroval v roce 1969, vystudoval chemii v Německu a pracoval asi čtyři desetiletí jako chemik ve firmě. Zajímal ho můj názor na vliv projasnění oblohy na globální oteplování. U nich se o tom diskutuje. Zaslal obrázek, zdroj https://www.zolar.de/blog/...... od solárníků v Německu, graf .https://www.zolar.de/_....

Graf 6. Německo, projasnění oblohy 1983-2022, zdroj https://www.zolar.de/ ..

Graf 7. Roční teploty v Německu 1980-2025, zdroj https://meteo.plus/--
Německý graf je výřez grafu teplot 1880-2025

Graf 8 – Teploty ČR 1983-2022, pro srovnání s grafem teplot v Německu. Zdroj dat je v souboru Teploty ČR 1961-2025. xlsx přiloženému ke stažení na Listu 1983-2022.

Průběh dat, zde průběh grafu, vykazuje korelaci. Jde i o korelaci příčinnou, záření dopadající na povrch ovlivní teplotu. Záleží nejen na časovém průběhu hodnot, ale i na jejich velikosti a fyzikálních jednotkách.

Kolem řeky Bobravy asi 10 km na jih od Brna jsou pěšiny zvěře mezi keři, trním a stromy. Horizontální vzdálenost od říčky a převýšení by někde daly graf obdobný nárůstu teplot. Korelace dobrá a souvislost příčin žádná. Kolem této říčky a po pěšinách chodil budoucí slezský bard Petr Bezruč za svou tehdejší kráskou ze mlýna. Ovzduší na Ostravsku se od té doby počistilo a globálně se oteplilo skoro tak jako v Německu.

1 kWh = 3,6 MJ, rok má 31 557 000 sekund. Energie 1000 kWh/m2 = 114 W/m2 výkon.
Změny jsou za 40 let z 1000 kWh/m2 na 1150 kWh/m2, přepočteno za dobu 1 rok na W/m2 bude 114 W/m2 a 131 W/m2. Rozdíl je 17 W/m2.

Rozbor k tomuto grafu je na konci článku, kde je srovnání s vlivem projasněnosti oblohy v USA.
Rozdíl teplot v mém trendu grafu pro ČR 1983-2022 odpovídá 9°C-7,4°C = 2,4 °C. Trend grafu je blízký trenedu teplot v Německu. Jaký bude Německo soused tentokrát netušil ani praotec Čech.
Před rokem jsem na https://www.osel.cz/-- na konci uvedl údaje k projasnění oblohy v USA.

Úbytek oblačnosti o 1,5% za desetiletí v USA , zdroj zde.

George Tselioudis z Goddardova institutu NASA pro vesmírné studie (GISS) a jeho spolupracovníci analyzovali soubory snímků z amerického satelitu Terra, které pokrývají období posledních 22 let. Vypadá to, že oblačnost na planetě klesá o zhruba 1,5 procenta za každé desetiletí. Podle odborníků tyto změny přispívají k oteplování planety. Působení mraků na oteplování je sice komplikované, ale zjednodušeně lze říct, že méně oblačnosti znamená vyšší teploty.

Dole graf 9 dopadu sluneční energie na povrch jsou pro období 1983 -2022, tedy zhruba 40 let. Pak to pro 4 desetiletí bude 4*1,5 = 6% úbytku oblačnosti podle vztahů v USA.. Vliv oblačnosti podle grafu pro celou Zeměkouli. V grafu je odraz od oblak 79 W/m 2, Pak 6% úbytku za 40 let je 4,7 W/m2. Předpokládám, že graf slunečního záření pro Zeměkouli má stejný průběh jako v USA.
Nic lepšího jsem nevymyslel.

Graf 9. Sluneční záření v atmosféře Země. Zdroj grafu zde.

Klima je jev celosvětový a dlouhodobý. Mořské proudy obíhají Antarktidu a celý svět. Golfský proud výrazně otepluje severozápadní Evropu. El Niño cyklicky ovlivňuje teploty celého světa. USA představují asi (9/510)*100 =1,7% povrchu Země. Nárůst dopadu slunečního záření o 4,7 W/m2 za 40 let rozprostřu po celém povrchu Země, dostanu 4,7*0,017 =0,83 W/m2 jako změnu irradiance za 40 let. Výkyvy solární irradiance během 10-11letého slunečního cyklu jsou asi 0,2 W/m2. A změny teplot nejsou nijak dramatické. Trochu násilně jsem kratší dobu měření v USA (22 let) prodloužil jako trend na 40 let. Důvod je ten, že chci srovnat jejich výsledky s účinky změn dopadu sluneční energie na povrch v Německu, jak řeší grafy č.6 a č.7. Změny jsou za 40 let z 1000 kWh/m2 na 1150 kWh/m2, přepočteno za dobu 1 rok na W/m2 bude 114 W/m2 a 131 W/m2. Rozdíl je 17 W/m2. Plocha Německa je 0,358 milionu km² tedy (0,358/510)*100 =0,07% povrchu Země. Budu opět (zjevně pochybně) předpokládat, že dopad slunečního záření v USA i Německu je obdobný jako pro celou Zeměkouli. Ano, je to přehnané. Že počasí k nám dorazí obvykle z Německa, to nám připomínají sněhové vánice. Sníh na Sibiři pochází většinou z dalekého Atlantského oceánu a sněží tam poměrně málo. Dopad záření na Německo se zvýšil o 17 W/m2 za 40 let. Těchto 17W/m2 rozprostřu na celou Zeměkouli, to bude 0,07% z 17 W/m2, tedy 0,011W/m2 na každém m2 Zeměkoule. Znovu připomenu, že solární cykly během 10-11 let přináší změny o 0,2 W/m² a moc se toho neděje.
Předchozí úvaha je na hranici mystifikace.

ALE
Když se podíváme na graf zvýšeného slunečního záření v Německu, těžko se ubráníme pocitu, že změna za 40 let o 150 kWh/m2 je přímo katastrofa, Stačí přehlédnout nebo nedobře převést jednotky. Údaj je v [kWh/m2] a ne v obvyklejších [W/m2]. Víme, že až na zemský povrch dopadá průměrně jen 161 W/m2 a změna v Německu je 17 W/m2. Korelace projasnění a růstu teplot se zdá velmi silná a má i příčinnou souvislost. Více záření na povrch  oteplení. A do toho tradičně kladné zpětné vazby (např. změna albeda: vyšší teplota méně sněhu odrážejícího záření další oteplení). Nikdo se nediví, že ppm CO2 je na celém světě hodně blízké, CO2 se rozprostře daleko od zdrojů. A nějak se všude ten skleníkový plyn dostat musel.

Čína s 9,6 milionu km², je o něco větší jak USA. A Čína se neprojasňovala. Je několik let největším zdrojem emisí na světě. Možná se tam v posledních letech moc neotepluje, ale v roce 2023 tam byly extrémní horka a v zimě rekordní mrazy. Řadu let spouštěli každý týden novou tepelnou uhelnou elektrárnu. Olympijské hry v Pekingu předcházel tam běžný šílený smog a obloha bez slunce. Na několik týdnů prakticky zastavili emise v okolí. Obloha se vyčistila. Něco pozitivního na konec.
Čína se zavázala snížit do roku 2035 všechny skleníkové plyny o 7 % až 10 %. Buduje nízkoemisní zdroje elektřiny.

Mlhou proti globálnímu oteplování.

Kometa 3I/ATLAS se v pátek 19. prosince nejvíce přiblížila k Zemi.

Avi Loeb měl pravdu, je tam mimozemská umělá inteligence, chvost komety směřuje na různé strany a mává různými barvami pozemským dalekohledům jakoby na pozdrav. Ve skutečnosti jde o přátelské signály a snahu pomoct se svízelnou situaci s globálním oteplováním a odmítáním green dealu.

Naše česká reakce na to nebyla žádná. Tvůrci hvězdné umělé inteligence nepochopili, že v naší české kotlině se toho hodně ztratí. Můžeme být hrdí, že si hvězdná umělá inteligence na 3I/ATLAS vybrala k pokusu právě naši kotlinu ověřenou dobrým klima už od praotce, a ne třeba Švédsko, kde mají mediálně známou klimatickou aktivistku, pokud se zrovna nepokouší o cosi jinde.
Česká republika ve středu Evropy se stala pokusným místem pro experiment mimozemskou AI s mlhou.

Ano s mlhou, tak je to jednoduché.
Mlha je aerosol vodních mikrokapiček, které rozptylují světlo. Klimatologové řeší již delší dobu tak zvané prosvětlení ovzduší. Procesy odsiřování a zmenšování využití uhlí za několik roků až desetiletí snížily ve vyspělých zemích na desetinu emise SO₂, která dříve ve formě mlhy H₂SO₄ v troposféře a stratosféře vedla k vytvoření aerosolu, který odrážel část slunečního záření zpět do vesmíru. Což v minulosti vedlo ke snižování oteplování.

Hvězdná umělá inteligence vyslala do naší kotliny tzv. temné fotony, předpokládanou podstatu temné hmoty. Tyto vlny- částice vytvořily kondenzační jádra husté mlhy, která 3 týdny ležela nad našimi nížinami. Mlha vytvořená z vodních par je ekologický prostředek ke snížení globálního oteplování. Tento vzkaz mimozemské umělé inteligence jsme nepochopili, i když jsme měli mlhu přímo před očima.

Závěr spíš problematický než klimatický pro zpětný výpočet teploty v daném místě a roce v ČR.

Nejprve provedeme opravu na nadmořskou výšku, která je 1°C na 150 m rozdílu, pak opravíme na tepelný ostrov Klementinum. Klementinum je nadmořská výška 192 m.n.m.  Mělo se to si asi udělat obráceně. Napřed opravit rozdíl teplot na nadmořskou výšku a pak až z toho počítat opravu danou tepelným ostrovem.
Teplotu t [°C] místa v ČR s nadmořskou výškou h [m.n.m.] v roce  r ( v období 1770 až 2025 ) můžeme přibližně určit pomocí teploty Klementina tk [°C].

t [°C] = tk [°C] –(h-192)*(100/150) – (r-1770)*0,01

Tento vzorec je asi není dobrý,  ale je zapamatovatelný.

Klementinum-teploty-b-1770-2025-graf-data-trend..xlsx

Teploty ČR -b- 1961-2025.xlsx