V Pražském Klementinu pravidelná systematická měření probíhají od roku 1775. Stanice drží nejdelší nepřetržitou řadu meteorologických pozorování ve střední Evropě. Na snímku je kostel svatého Klimenta. Kredit: Daniel Baránek, Wikipedia, CC BY-SA 3.0
|
Budky s měřicími přístroji jsou umístěny na severní fasádě v 1. patře přístavku vnitřního bloku jižního křídla Klementina vedle kostela sv. Klimenta. Kredit: Aktron, Wikimedia Commons, CC BY 3.0
|
A) CO2 ppm, pohlcování IR záření a změny teplot ČR 1961-2024
Graf 1. Trendy ppmCO2 Mauna Loa a teplot ČR 1961-2024
Trend teploty, rozdíl 2024 a 1961 je 9,1°C - 6,8°C = 2,3°C.
Trend ppm CO2 Mauna Loa, rozdíl 2024 a 1961 je 410 ppm - 310 ppm = 10O ppm.
Závěr: Nárůst ( trendu) ppmCO2 o 100 ppm odpovídá nárůstu ( trendu) 2,3°C pro ČR.
Oba trendy mají velmi blízkou směrnici (úhel, který svírají v grafu k vodorovné ose), lze předpokládat, že v rozmezí dalších desítek let bude platit, že nárůst ppm CO2 o 100 ppm bude odpovídat nárůstu teplot ( zde za 63 let) asi o 2,3°C. Jedná se o celkový nárůst teploty, na němž se nárůst ppm CO2 podílí částí, kterou nelze dobře určit. Je mnoho vlivů, zvláště změna slunečního záření, odrazy od oblaků atd. Podstatné jsou jevy kladné zpětné vazby, zvláště změna albeda povrchu, když je nižší teplota a více sněhu.
Lze vypočítat radiační příspěvek CO2, jako pohlcení IR záření , které vydává Země jako absolutně černé těleso. Tuto hodnotu IR záření lze přepočítat na přírůstek teploty.
F =(5,67E-8)*T^4 ( Stefan - Bolztmannův zákon.
Místo F bývá označení I ( ve Wikipedii), což je ve vzorcích špatně rozpoznatelné
()F[W/m2]=5,35*ln (pp CO2 aktualní/pp CO2 referenční)
Výkon pohlceného záření oxidem uhličitým je úměrný přirozenému logaritmu poměru aktuálního a referenčního ppm CO2. Tento vzorec je na stránce „Změny klima“ kam jsem to uložil někdy před 10-15 lety. Pod tímto vzorce vidím i ještě zamotanější vzorech pro pohlcování IR záření u CH4. Horší je, že to sám nemohu najít na svých stránkách najít. Hledění do monitoru má nevýhody. Dřív se dalo zapamatovat, tenhle důležitý vzorec je někde za půlkou skript na levé stránce na konci prvního odstavce.
Potěšilo, že tento vzorec z dob, kdy klimatologové ještě se účastnili diskuzí, nachází i AI v prohlížeči Google pod heslem ()F[W/m2]=5,35*ln (pp CO2 aktualní/pp CO2 referenční). Ale ani IA neví, kde to našla. Píše docela dobře:“ klíčový vzorec pro výpočet radiačního působení (forcingu) skleníkového plynu CO2 způsobeného změnou jeho koncentrace, kde se logaritmická závislost používá k vyjádření, jak se mění absorbované sluneční záření v důsledku rostoucí koncentrace CO2 v atmosféře (např. oproti preindustriální úrovni). Číslo 5.35 představuje koeficient pro tento výpočet a ln je přirozený logaritmus, přičemž poměr koncentrací (aktuální/referenční) udává relativní zvýšení koncentrace, což vede k měřitelné změně energetické bilance Země v jednotkách Wattů na metr čtvereční“
Výborně, až na to, že watt se píše s malým w.
Lépe dále viz přiložený soubor Excelu ke stažení.
Zvýšení ppm CO2 o 100ppm vede ke zvýšení radiačního pohlcování o 1,5 W/m2, což vede ke zvýšení teploty o 0,3°C. To se týká jen radiačního působení ( radiačního forcingu) CO2.
Závěr pro období 1961-2024 v ČR.
IR záření vlivem CO2 při změně ( trendu) o 100 ppm CO2 ( z 310 na 410 ppm) na způsobí pohlcení vyzařování ( které neodejde do vesmíru) o 1,5 W/m2, což lze převést na zvýšení teploty o 0,3°C.
Skutečné zvýšení teploty 1961-2024 v ČR je v trendu 2,3°C při navýšení ppm CO2 o 100 ppm CO2 trendu na Mauna Loa.
Klimatologové mají závěr, že navýšení ppm CO2 na dvojnásobek způsobí oteplení v širokém rozmezí asi o 3°C. Což způsobují další vlivy ( pozitivní zpětné vazby např. změna albeda s více sněhu atd .) označované jako klimatická citlivost.
Výchozí hodnoty bez trendu pro ČR 1961 jsou 7,9°C a 317,64 ppm CO2 na Mauna Loa.
Konečné hodnoty bez trendu pro ČR 2024 jsou 10,3°C a 424,64 ppm CO2 na Mauna Loa.
Rozdíl konečných hodnot bez trendu je 2,4°C a 107 ppm CO2. takže vcelku shoda s výpočty provedenými z trendu.
Časový průběh zachycení IR záření by se měl nějak integrovat. Vyšší matematiku jsem opustil po absolvování VŠ a ona opustila mě. Integrál se dá chápat jako plocha pod křivkou grafu.
Plochy pod oběma trendy v grafu mají velmi blízký časový průběh, mají jen jinou výšku danou jinými jednotkami.
Závěr vědecký až zpožděně silvestrovský. Uvěřit tomu lze i jindy.
Hodnota 300 ppmCO2 odpovídá číselně asi 7,8°C, 400 ppm asi 10,1°C .
Čili na tomto grafu platí průměrně vztah : ppmCO2 = teplota[°C]*39,0
Nárůst na 450 ppm CO2 odpovídá teplotě ČR 450/ 39 = 11,5°C . Roku 2024 bylo 10,3°C
Vložím osobní vzpomínku, aby nevznikl dojem, že článek psala umělá inteligence.
Nízké teploty 1962-1965 jsou vidět i na grafu.
Sněhu bylo tehdy víc, než podle rčení " po kolena, když si klekneš".
Většinu zimy ležel sníh a řadu týdnů se dalo na rybnících bruslit dokonce i brzy večer při úplňku. To potvrdí každý vrstevník. Dnes máme statistiku, že za 63 let se ČR oteplilo asi o 2,1°C.
Jako kluk jsem se vypravil dopoledne sám za humna lyžovat. Staré lyže jsme měli s bratrem jedny. Máma mě lehce zdržovala mateřským instinktem. " Di pozdějc, je eště zima". Sněhu bylo dost, jel jsem po včerejší stopě po zoraném poli, dole u poslední brázdy byl hrbol upravený jako můstek, pod ním byl v nářečí "zator" (asi 10 m strmý svah) dole vodorovná louka. Na zmrzlém sněhu to jelo rychle, skok byl moc dlouhý, spadl jsem na louce dopředu na břicho a narazil si na levé straně žebro před srdcem o špičku lyže. Vyrazil jsem si dech a ztratil vědomí.
Cesta na onen svět začala kupodivu příjemně, nic mě nebolelo. Viděl jsem sám sebe jako temnou postavu ve tmě jak pluje (jakoby pomalu plave) za kulatým světelným otvorem kdesi nahoře na obzoru. Měl jsem pocit, že tam ještě nemám plout, že si mám na něco důležitého vzpomenout. Asi, že mám dýchat. Probral jsem se s obličejem ve sněhu, přede mnou čepice, rukavice, hůlky, lyže pode mnou. Zvedl jsem se úplně promrzlý, všechno jsem tam nechal a vydrápal se do stráně. Při nadechování to bolí, ale srdce bije, vyhodnotil to mozek. A víc ho nezajímalo - zmrzlé nohy, ruce, uši, nos, hlava. Jen - krok, nádech a výdech. Máma mi naložila brnící nohy do lavoru se studenou vodou, zmrzlé ruce po chvilkách dávala do hrnce se studenou vodou a třela mi mokrým ručníkem uši a nos. Větší zima mi nikdy nebyla. Takže souhlasím, globálně se otepluje.
B) CO2 ppm, přepočet na pohlcování IR záření a na změny teploty – Klementinum 1770-2024
Graf 2. CO2 ppm Mauna Loa a trend a teploty Klementinum a trendy 1770-2024.
Polynomický trend odpovídá lépe průběhu teplot, ta klesá v trendu s minimem někde u 1874 a teploty z roku 1770 dosahuje až 1974, tedy po 100 letech. Rozpor je zřejmý.
Od počátku průmyslové revoluce rostly emise (větší počet lidí, začátek využívání uhlí), teploty od 1770 asi 100 let klesaly.
1770 ( před průmyslovou revolucí) se uvádí odhad 280 ppm CO2, graf jsem udělal lineární až do 1958. Od 1959 jsou hodnoty z Mauna Loa.
Teploty 2024-1770 = 13,3°C -10,2°C = 3,1°C. (Trend lineární teploty 10,5°C-9,0°C =1,5°C)
Trend ppm CO2 Mauna Loa, rozdíl 2024 a 1770 je 424,6 ppm -280 ppm = 144,6 ppm.
Závěr : Nárůst ppmCO2 o 144,6 ppm ( zaokrouhlíme na 145 ppm) odpovídá nárůstu teploty o 3,1°C pro Klementinum. Zaokrouhlíme na 3° C. (Praha jako tepelný ostrov ?).
Nárůst o 145 ppm CO2 zhruba odpovídá nárůstu teploty o 3°C.
Oba trendy mají velmi blízkou směrnici (úhel, který svírají v grafu), lze předpokládat, že v rozmezí dalších desítek let bude platit, že nárůst ppm CO2 o 150 ppm bude odpovídat nárůstu teplot ( zde za 254 let) asi o 3°C. Jedná se o celkový nárůst teploty, na němž se nárůst ppm CO2 podílí částí, kterou nelze dobře určit. Vliv mají zvláště kladné zpětné vazby, změny albeda oblačnosti a slunečního záření.
Lze vypočítat radiační příspěvek CO2, jako pohlcení IR záření , které vydává Země jako absolutně černé těleso. Tuto hodnotu IR záření lze přepočítat na přírůstek teploty.
()F[W/m2]=5,35*ln (ppCO2 aktualní/pp CO2 referenční)
F =(5,67E-8)*T^4 ( Stefan- Bolztmannův zákon.
Místo F bývá označení I ( ve Wikipedii), což je ve vzorcích špatně rozpoznatelné
Závěr pro období 1770- 2024 Klementinum, teploty a ppm CO2 Mauna Loa
IR záření vlivem CO2 při změně o 145 ppm CO2 ( z 280 ppm na 425 ppm) způsobí pohlcení vyzařování ( radiační forcing, který neodejde do vesmíru) o 2,23 W/m2, což lze převést na zvýšení teploty o 0,43°C.
Skutečné zvýšení teploty Klementina je od 1770-2024 = 13,3°C -10,2°C je 3,13,1 °C°C při navýšení ppm CO2 o 145 ppm CO2.
Klimatologové mají závěr, že navýšení ppm CO2 na dvojnásobek způsobí oteplení v širokém rozmezí asi o 3°C. Což způsobují další vlivy (pozitivní zpětné vazby např. změna albeda s více sněhu atd .) označované jako klimatická citlivost.
Výchozí hodnoty pro Klementinum 1770-2024 jsou 10,2°C 280ppm CO2 na Mauna Loa.
Konečné hodnoty pro Klementinum 1770-2024 jsou 13,3°C a 424,64 ppm CO2 na Mauna Loa.
Rozdíl konečných hodnot je 3,1°C a 145 ppm CO2.
Porovnání výsledků za 63 let ČR a 254 let Klementina.
Zvýšení ppm CO2 u ČR o 100 ppm vedlo ke zvýšení teploty o 0,3°C vlivem pohlcování IR záření CO2 .
Zvýšení ppm CO2 u Klementina o 145 ppm vedlo ke zvýšení teploty o 0,43°C vlivem pohlcování IR záření CO2 .
Přepočteno na 100 ppm CO2 u Klementina (100/145)*0,43 = 0,297 °C.
Čili jako u ČR 1961-2024 je 0,3°C nárůst pro zvýšení o 100 ppm CO2.
Dále je třeba zvážit, že výpočty byly vedeny přes výkon pohlceného záření [W/m2], ale jedná se o předání energie, která pak změní teplotu a následující rovnováhu příjmu záření slunce a vyzařování energie do vesmíru.
Střední kinetická energie jedné molekuly plynu je úměrná absolutní teplotě
E0 =(1/2) m0 vk2 =(3/2)kT, kde k =1,38 E-23 K-1, kde k je Boltzmannova kontanta
Další vztah je, že práce ( energie) W[J] = P[W]*t[s]
Energie = výkon x čas.
Jestliže výkon bude probíhat delší čas, předá se více energie.
Vložím krátké životní vzpomínky, abych nevzbudil podezření, že článek zplodila umělá inteligence, která při tom spotřebovala energii a zvýšilo se tím ppm CO2. Já jsem spotřeboval hrníček čaje s lžičkou medu. V článku a výpočtech jsem použil selský rozum, jehož jsem snad dědicem. Rodiče byli sedláci, pamatuji jak statečně vzdorovali vstupu do JZD, v nejhorší době vstoupili , v době o málo lepší vystoupili a nakonec zase vstoupili. S nimi do JZD vstoupil i náš pár koní, který nám po večerech pomáhal svážet seno pro záhumenkovou krávu. Když jsme složili seno na půdu, máma mi dala dva silné krajíce chleba "aby koně věděli, že jsou tady doma". Koně jak mě uviděli, táhli mi naproti na smyk prázdný zašlajfovaný vůz. Kráva se měla dobře a měla každý rok tele, za peníze za něj jsem přežil rok na přírodovědě v Praze. Když jsem ve 20 letech dorazil na prázdniny do malé rodné vesnice, máma už byla vdova a sekali jsme spolu asi týdnen ráno tak 4 hodiny kosou strmé svahy kvůli senu. "Dělej tak, aby si zejtra moch dělat taky celej den" řekla máma jihočesky, jakoby znala vzorec práce = výkon x čas. Za dva dny jsem měl na dlaních krvavé mozoly, než si ruce zvykly. " Já som ti to říkala. Dej si na to zelený listy jitrocele" řekla pak s nádechem doudlebského nářečí.
Asi mě ty vzpomínky přivedly na to, že je třeba v grafech řešit výkon x čas.
Pohlcením IR záření se atmosféře ustaví nová rovnováha teploty a tomu odpovídající vyzařování a pohlcování IR záření.
Průběh zachycení IR záření by se měl nějak integrovat. Vyšší matematiku jsem opustil po absolvování VŠ a ona opustila mě. Integrál se dá chápat jako plocha pod křivkou grafu.
Plochy pod oběma trendy v grafu mají velmi blízký časový průběh, mají jen jinou výšku danou jinými jednotkami. Závěr vědecký až zpožděně silvestrovský, ale uvěřit se tomu dá i jindy.
Hodnota 300 ppm odpovídá číselně asi 9,7°C, 400 ppm asi 13°C .
Čili na tomto grafu Klementina platí vztah: ppmCO2 = teplota[°C]*30,8.
Pak 450 ppm CO2 odpovídá teplotě Klementina 450/ 30,8 = 14,6°C.. Skutečná teplota probíhala ve značných skocích i z roku na rok. I to svědčí o tom, že prakticky plynule rostoucí ppm CO2 se musí aplikovat na delší období. Klimatologové žádají alespoň 30 let, a to hlavně souvislosti s periodou oceánských proudů.
Vliv tepelného ostrova v centru Prahy, kde Klementinum opravdu je, uvádí meteorolog Libor Žák asi na +3°C na průměrem ČR (viz zde).
"Centrum Prahy je dokonce nejteplejší oblastí v České republice.Naměřené teploty vzduchu jsou tu zhruba o 3 °C vyšší, než je průměr České republiky. Teplota vzduchu tady navíc roste rychleji než ve zbytku České republiky."
Rok 2024 - v mém článku v grafu ČR 10,3°a Klementinum 13,3°C, je v tomto roce rozdíl 3°C.
Vliv tepelného ostrova Klementinum se dá spočítat zhruba a amatérsky tak, že se vytvoří lineární trendy teplot ČR a Klementina, trend Klementina stoupá rychleji, z počátečních a koncových hodnot trendu se dá vyjádřit přepočítávací konstanta, kterou vynásobíme všechny hodnoty Klementina, které budou nižší v daném poměru. Je to v mém loňském článku zde.
_CO2 ppm, pohlcování IR a změna teploty ČR.xlsx
CO2 ppm a teploty Klementinum.jpg
CO2 ppm Mauna LOa a teploty CR 1961-2024.jpg
Trendy teplot ČR a Klementina 1961- 2024
Autor: Stanislav Florian (11.01.2025)
Milankovičovy cykly v klimatu na Zemi
Autor: Pavel Kalenda (04.03.2025)
Globální emise oxidu uhličitého už (možná) klesají
Autor: Jaroslav Petr (03.01.2026)
Diskuze:
Náhoda?
F M,2026-01-11 13:39:59
Jak vypadá odhad růstu toho tepelného ostrova, jak by to vypadalo s jeho zahrnutim?
Nemůže jít "jen" o souběh několika faktorů spíše lokálních (asfalt v okolí, výstavba) s pozadím v tom světovém oteplení? Ze všech těch grafů (i CO2) mi vychází prudký a setrvalý růstu růstu (stále vyšší rychlost) cca po druhé světové válce se to začne trhat. A ten vztah CO2 a teplota se rozchází směrem ke konci ( graf 1 nejen,ten ne o mnoho, ale je to vidět okem, tedy uznávám oko není orgán neomylný) otázka je jaká tam ta nelinearita je a jak se projeví. Pokud to bude zhruba ten logaritmus (což by se od oka sneslo) tak se může ta křivka CO2 začít (začíná?) trhat od grafů teploty (všude). Nebo už je vše v okolí zaasfaltováno a další růst fyzického perimetru Prahy už nemá/nebude mít takový vliv?
Sneslo by se pár grafů ze zdrojů, třeba ta měření i s nejistotami, ale nevím jak je to s právy k jejich zveřejnění, to asi může být problematické.
Neřeším metodiku a data jen výsledny graf. U toho polynomického vztahu to pro tu levou stranu nesedí až tak dobře, i u té pravé poloviny je zřejmé, že ten růst je ještě rychlejší (tedy nejprve nižší a toho to ještě předběhne), čímž nezpochybňuji to tvrzení, že odpovídá lépe. Kolik toho současného růstu je dlouhodobý na lidech nezávislý trend, vzhledem k tomu nárůstu to ještě může být podstatná, ale již menšinová část.
Drobnost, spíše estetika, stejný hráč, možná by ten lineární trend teploty bylo lepší mít z toho místa kde začínají ta data z měření CO2, tedy na obě strany (byl by tam ten škaredý zlom).
Efektivita řešení zvyšování hladin skleníkových plynů a jeho akutnost jsou jiné věci a nutnost dosažení 0 už vůbec. Osobně mi nejen z těchto grafů právě vychází, že tento problém není až tak akutní. Zvrhnout se to sice může, to nikdo nemůže vědět, ale ono s těm věcem opravdu nijak moc nerozumí (a ještě se to účelově zkresluje), nikdo třeba pořádně nerozumí dobám ledovým.
Wag the Dog
Marek Jarausch,2026-01-09 19:16:09
Zajímavá diskuse, i jsem se něco nového dozvěděl.
Leč silně to připomíná ono "Vrtěti psem". Handrkování o ppm životodárného plynu, zatímto naše planeta tiše pluje vesmírem ovlivňována sluncem, Ivanka Charvátová (úmyslně?) nezmiňována.
Vzorec pro radiační forcingy
Ladislav Metelka,2026-01-08 09:07:45
Ty vzorce jsou v Myhre G. at al: New Estimates of radiative Forcing due to Well Mixed Greenhouse Gasses. Geophysical Research Letters, Vol. 25, No. 14, pages 2715-2718, July 15, 1998.
historie
Eva M,2026-01-07 23:32:04
coby laicky obdivovatel pravekych potvor jsem nalezla tento graf
https://statmodeling.stat.columbia.edu/2014/05/05/can-make-better-graphs-global-temperature-history/
- :) a toz si rada necham od odborniku vylozit jak se to s tim klementinem rymuje :)
Re: historie
Florian Stanislav,2026-01-08 00:39:14
No, v odkazu kritizuje Wikipedii ( ale neukázal žádný svůj lepší graf) za nelinární graf od kambria. Ale často se hledají kratší useky a teploty tam jsou vidět dobře a vše v jednom.
Časově lineární graf ( novější snad ze Science), má i vyznačené možné rozptyly teplot, je to na
https://www.science.org/cms/10.1126/science.adk3705/asset/8d762ca5-65f7-4691-9ef0-6ef25ea3f61f/assets/images/large/science.adk3705-fa.jpg
Klemntinum má hodnoty oficiálně od 1775, neoficiálně od 1770, takže klima pravěkých potvor typu dinosaurus nemá.
Re: Re: historie
Eva M,2026-01-08 10:15:27
to mi jako laikovi prijde docela skoda.
praveke potvory narustaly do velkych rozmeru, tehdejsi ekosystemy nam zanechaly tluste vrstvy vapencu a uhli, potazmo jest zde ta nestastna ropa a spol.- vse organickeho puvodu, svedcici, zda se, o kypicim zivote.............teploty na grafech jsou vesmes vyssi...
mozna to berem za blbej konec - mozna by spis stalo za to zapremyslet nad tehdejsimi kolobehy (a pripadne se inspirovat pro dnesni)
Původ vzorce
Jitka Chmelová,2026-01-07 20:08:35
V češtině ho najde v diskuzi na oslu s odkazem na https://en.wikipedia.org/wiki/Radiative_forcing
Takže je to otázka práce s ai.
Přílišné zjednodušení
Petr Petr,2026-01-07 17:29:32
Pan autor si to příliš zjednosušuje, a tím je to zavádějící.
(např. řada Klementina byla přepočítávána na rekalibrace teploměrů, které se postupněměnily, byl použit neznámý přepočet, kdy první měření byla provedena na věži a další pak dole, ale stále výše, než dnešních standardních 2 m...)
Loni byl také mimo a protiargument vůči článku v Science je počasí-in.cz...
https://www.osel.cz/13864-trendy-teplot-cr-a-klementina-1961-2024.html
Petr Petr 2025-01-12 07:39:23
Jenže průměrné globální teploty nebyly max. 25 °C, ale až 36 °C
https://www.science.org/doi/10.1126/science.adk3705#F3
takže oteplení zhruba dvakrát více, než předpokládá pan Florian (jeho graf 3 atp.).
Jasně, nejistota je značná. Je vliv vodní páry, albeda, přesunu kontinentů...
Re: jiné hodnoty
Florian Stanislav,2025-01-12 13:17:15
https://www.in-pocasi.cz/clanky/klima/zmeny-klimatu-rychlost-4.1.2022/?foto=965
zdroj
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:All_palaeotemps.svg
má v kambriu asi +14°C nad průměr 1960-1990, kdy bylo asi 14°C globální průměr.
Takže na 36 °C to nevypadá.
Sice teď píše:
"Jedná se o celkový nárůst teploty, na němž se nárůst ppm CO2 podílí částí, kterou nelze dobře určit. Je mnoho vlivů, zvláště změna slunečního záření, odrazy od oblaků atd. Podstatné jsou jevy kladné zpětné vazby, zvláště změna albeda povrchu, když je nižší teplota a více sněhu."
Ale výsledky k tomuto neposkytuje. Prostě je to složitější...
Re: Přílišné zjednodušení
Florian Stanislav,2026-01-07 19:17:24
Ano .Grafy teplot od kambria jsou různé
Váš odkaz kritizuje teploty v mém článku
https://www.osel.cz/13864-trendy-teplot-cr-a-klementina-1961-2024.html
uvádí lepší
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:All_palaeotemps.svg
a https://www.science.org/cms/10.1126/science.adk3705/asset/8d762ca5-65f7-4691-9ef0-6ef25ea3f61f/assets/images/large/science.adk3705-fa.jpg
Mají max. teplotu 32°C až 35 °C.
Ale můj článek hned nad grafem od kambria, který se doplazil k maximu 22°C uvádí
"Existují ale grafy od kambria, které se s následujícím podstatně liší."
Můj graf
https://www.osel.cz/_img/s_graf-3-od-kambria-1600.jpeg
a Váš
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:All_palaeotemps.svg
si dejte v Excelu pod sebe a nastavte šířkou stejnou časovou osu.
Zjistíte, že v období asi před 150 milion let až 250 miliony let oba grafy mají teplotu lokální maximum, ale ppm CO2 má lokální maximum v obou grafech, tedy i v tom Vašem, který je nyní snad správnější.
Můj článek směřoval k tomu, že nelze jen přes ppm CO2 vysvětlit teploty Země od kambria. A v to období 100 milionů let, kde více ppmCO2 není vyšší teplota. To je hodně dlouhá doba. Takže poplach s globálním oteplování brát s rezervou.
Maona Loa ČR teploty
2024 424,64 ppm 3,56 rozdíl proti loni 10,3 °C
2025 426,60 ppm 1,96 rozdíl proti loni 8,8° C
Čili i zde nárůst ppm.CO2 a nižší teplota.
Re: Re: Přílišné zjednodušení
Petr Petr,2026-01-08 16:30:58
To je jedno, ale vy jste loni tvrdil "V době kambria od 541milionů let byly globální teploty jen k 25°C", což vůbec nemusí být pravda (podle aktuálnějšího článku to není pravda). Ale dost kambria.
Jak se stavíte k tomu, že je podle mého stupnice Klementina historicky nekvalitní a nelze se o ni opírat (a už vůbec ne se zaměřit jen na jednu řadu). Jak jsem uvedl, původně byla měření na věži a teď jsou níže, což může ovlivnit gradient teplot. Naposledy to provedl Hlaváč roku 1937 (studie starých německých a latinských záznamů, rekalibrace teploměrů,...). Jenže i místní gradient teplot se v Klementinu může měnit...
Pod budkou parkují auta a z nich může dočasně sálat teplo.
https://www.google.com/maps/@50.0864079,14.4163246,2a,75y,240.91h,86.11t/data=!3m7!1e1!3m5!1sSR673vm4tX0AAAQsys-J7w!2e0!6shttps:%2F%2Fstreetviewpixels-pa.googleapis.com%2Fv1%2Fthumbnail%3Fcb_client%3Dmaps_sv.tactile%26w%3D900%26h%3D600%26pitch%3D3.8898575230006855%26panoid%3DSR673vm4tX0AAAQsys-J7w%26yaw%3D240.90873352401704!7i13884!8i6942?entry=ttu&g_ep=EgoyMDI2MDEwNC4wIKXMDSoKLDEwMDc5MjA2N0gBUAM%3D
Na dvoře Klementina je asfalt, který může zvyšovat teplotu i o 10 °C
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-horko-dela-z-mesta-radiator-v-cesku-se-muzou-povrchy-rozpalit-i-na-70-degc-235626
a jistě tam nebyl před 100 či 200 lety...
(oproti dlažbě je to rozdíl, byť tam přímo nesvítí...)
V budově se teď jistě topí víc, než před 200 lety (kdy se tam vůbec netopilo). Takže zdi sálají více...
O relevantních dlouhodobých trendech tedy nelze mluvit. Srovnáváte teplený ostrov v Praze se změnami tepelného ostrova na pár místech v Klementinu.
Re: Re: Re: Přílišné zjednodušení
Florian Stanislav,2026-01-08 18:27:56
Klementinum lze jako tepelný ostrov opravit. Klimatologové vytvořili souborné práce IPCC, některé mají přes 4000 stran, shrnutí obrovského odzdojovaných prací. Kod z diskutérů ( vetně mě), to přečet, nebo alespoň shrnutí, co si z toho pamatuje a hlavně, čemu opravdu rozumí? Takže doporučuji klimatologův několika stům věřit. Jiná věc je veřit politikům, co z toho udělají. Peníze tečou, kde je zisk, aby odtud šel ještě větší zisk.
Mám připravený článek, kde je oprava Klementina od 1770 s využitím trendů Klementina a ČR 1961 - 2025 Řekněme rok 1825 bude výpočet: Teplota Klementina ( zde 10,8°C) - ( 1825-1770)*0,01 =10,8 -0,55 = 10,25 °C.
Neříkám, že je ta oprava správná, ani že klimatologové tohle neboněco neumějí nebo zanedbali. Musí zjednodušovat a pisatelé a diskutéři zjednoduší zjednodušené. A máme to.
Re: Re: Re: Re: Přílišné zjednodušení
Petr Petr,2026-01-09 01:26:20
To ale není odpověď...
Článků (opravdu odborných) bylo, ale ty vaše 3 °C nevidím...
Brázdil 1999 ukazuje menší trend vůči okolním stanicím (a v létě žádný).
https://1315516fd2.clvaw-cdnwnd.com/a3651b7fada40d42bb0919787e9c4a73/200000646-9fabca0a5d/Brazdil99%20Klementinum.pdf
Obr. 3 zde
https://iprpraha.cz/uploads/assets/dokumenty/ssp/Adaptacni%20strategie/adaptacni_strategie_7o17.pdf
ukazuje, že spíš o tepelný ostrov města jde o tepelný ostrov řek (zasahující i přes 100 m od řeky). A Klementinum je blízko řeky. Víme, že kaskáda přehrad otepluje vodu (v zimě již Vltava nezamrzá). Takže právě v zimě je oteplující trend (Brázdil) a je v okolí řek (Klementinum). Nejde tedy u Klementina až tak o tepelný ostrov města.
A starší část ředy Klementina má větší nejistotu měření. A jak vy stanovujete nejistotu měření? Bez nejistoty jsou to jen bláboly...
Re: Re: Re: Re: Re: Přílišné zjednodušení
Florian Stanislav,2026-01-09 03:51:52
Zpochybnit lze všechno. Několik (desítek?)let na počátku řady Klementina se měřilo v jiné výšce. No a co? Dejte si dva tepoměry a přepočítávejte si to.Lepší trochu nepřesná řada nejdelší ve střední Evropě, než žádná.
Teplá voda z přehrad v zimě, studená v létě. Vypouští se od spoda.
3°C rozdílu byly myslím loni a to mezi Klementinem a ČR. A nejsou to moje 3°C, ale meteorologů.
Jde o nadmořskou výšku stanic, Klementinum 192, Komořany 212, Ruzyně 350, průměr ČR přes 400 m,
Řeknu z hlavy, že 100 m nadmořské výšky dá asi minus 1°C teploty (atmosféry). Bez nadmořské výšky se nedá srovnávat nic.
Trend oteplování Klementina je podle lineárního trendu asi o 0,5 °C rychlejší, než trend ČR za 60 let. Podívejte se mé dřívější grafy na Oslu.
Navrhněte lepší opravy pro tepelný ostrov, když je zatím tak nějak všechno špatně.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Přílišné zjednodušení
Ladislav Metelka,2026-01-09 07:58:33
V Klementinu jsou dvě stanice. Jedna měří na historickém místě, v okně v 1. patře, druhá standatdně 2 m nad zemí, aby byl jasný přepočet mezi oběma lokalitami.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Přílišné zjednodušení
Petr Petr,2026-01-09 10:46:05
Vy to zjevně nechápete, jak to měření reálně funguje...
První teploměr Klementina byl v Drebbelově stupnici
https://en.wikipedia.org/wiki/Cornelis_Drebbel
Pak byly teploměry a stupně Réaumura (jednotky oficiálně v celém Rakousku-Uhersku do 1875)
Pak na Celsia... (přijata metrická soustava)
Každý teploměr měl jiné nelinearity (tehdy se skleněné trubice netáhly rovnoměrně a ani rtuť se neroztahuje rovnoměrně, což se zjistilo až realizací vodíkové/plynové stupnice koncem 19. století), kalibrační konstanty, které bylo nutno znovu posoudit zpětně (navázat stupnici, aby tam nebyly skoky se změnou teploměru), pokud se dochoval...
"A nejsou to moje 3°C, ale meteorologů."
Ano, ale nejsou "Libora Žáka" (jak chybně píšete), ale Michala Žáka (znáte z TV)
https://adaptacepraha.cz/wp-content/uploads/2025/05/Vyvoj_klimatu_na_uzemi_HMP_aktualizace_2024_jednostranne.pdf
a i tam obrázek 5 ukazuje, jak jsou okolo řek teplené ostrovy (nejde primárně o město).
Vědecky recenzovaná publikace toho Brázdila:
https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S1352231099001636
Urban warming in the period from 1922 to 1995 was most conspicuous in winter and in spring (0.06°C 10 yr−1), and the smallest and least significant in summer (0.01°C 10 yr−1).
Tj. v létě za 100 let 0,1 °C. V zimě a na jaře ovlivněno novodobým nárůstem "teplé" vody z přehrad...
Aktuální recenzovaný (jen pro rok 2023)
https://link.springer.com/article/10.1007/s00704-025-05707-5
Prague’s UHII* is spatially less extensive at night and has a different spatial pattern to the daytime conditions. The UHII* enhancement during the heat-wave period was low (0.1 °C on average). Comparing seasons, UHII* was 0.4 °C lower on average in winter than in summer.
...
The average summer-period urban heat island intensity (UHII*) based on ΔTd was 1.6 °C, while the average winter-period UHII* was 1.2 °C.
(kde máte ty 3 °C tepleného ostrova, které vám vyšly? to je 50 % chyba...)
Gradient teploty 1°C/100 m neplatí takto zjednodušeně všude. To si vážně myslíte, že 100 m nad grilem (150°C) bude teplota 149°C? Tak proč se měří 2 m nad terénem? Protože třeba přízemní mrazíky...
Výšky měření teploty nad zemí v Klementinu: roku 1752 - 39 m, 1774 - 39 m, 1789 - 6 m, 1800 - 10 m, 1827 - 10 m, 1834 - 6 m, 1839 - 6 m, 1844 - 10 m, 1882 - 10 m, 1889 - 6 m až po současnost.
Nevím, kde pan Metelka bere druhou stanice ve 2 m nad zemí? To to mají stránky ČHMÚ blbě?
https://www.chmi.cz/namerena-data/merici-stanice/meteorologicke/p1pkle01-praha-klementinum
(spíš se jedná o přepočet z 6 m na 2 m, ale s jakým gradientem? jak je to s parkováním aut pod budkou, jak jsem poslal fotku?)
Ještě roku 1969 to v Klementinu byla budka plechová. Od té doby je žaluziová...
(přilepené na okno, takže dost ovlivňované teplotou uvnitř domu, která má také vzestupný vývoj)
Budka clonová/žaluziová, i osamocená, může nadhodnocovat denní průměry teplot o 0,5°C:
https://waclimate.net/stevenson-sizes.pdf
Takže jaká byla chyba té plechové? (používané od 18. století)
Pokud nedáte vlastní odpovědi, tak nemáte nic...
Jaká byla nelinearita teploměrů, jaká byla kalibrace/korekce teploměrů, jaká byla nejistota měření teploměrů, jak se dlouhodobě měnil gradient teplot v Klementinu, jaký je vliv budek na stěně budovy, jak ovlivňuje řeka měření v Klementinu...?
Nejistota je značná, takže já bych se k výsledkům nevyjadřoval (trendy mohou být pod celkovou nejistotou měření všech těch vlivů).
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Přílišné zjednodušení
Florian Stanislav,2026-01-09 11:33:32
Buďme rádi, že opravdový klimatolog pan Metelka zde diskutuje, a to i hledačem chyb všude a všeho.
Váš text: "Výšky měření teploty nad zemí v Klementinu: roku 1752 - 39 m"
Oficiální teploty se měří od 1775, neoficiálně od 1770. A Vy od 1752.
Různé teplotní stupnice existovaly a také převody mezi nimi. Teď ještě pořešte, že při mrazu -42°C v roce 1929 , Livínovice u Č. Budějoivic, měřil teplotu prof. gymnazia, který měl lihový teploměr, rtuťové zamrzly.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Přílišné zjednodušení
Ladislav Metelka,2026-01-09 12:08:01
Popis máte na https://www.chmi.cz/namerena-data/historicka-data/klementinum. V OpenDatech na https://opendata.chmi.cz/meteorology/climate/ máte "novou" stanici pod indikativem 0-203-0-11514 a starou historickou pod 0-203-0-11515
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Přílišné zjednodušení
Petr Petr,2026-01-10 17:37:13
Ale tam není vaše tvrzení, že druhá je ve 2 metrech (pro přepočet). To bych chtěl vidět fotku, kde tam je ve 2 metrech. Nedovedu si představit, že by byla dostupná rukou. To by byla brzo poškozená...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Přílišné zjednodušení
Florian Stanislav,2026-01-13 15:11:10
--->Petr Petr
Váš obrovsky dlouhý odkaz https://link.springer.com/article/10.1007/s00704-025-05707-5
píše v diskuzi
"UHII (Intenzita městského tepelného ostrova) je klíčovým ukazatelem efektu městského tepelného ostrova (UHI), který měří teplotní rozdíl mezi městskou oblastí a jejími chladnějšími okolními venkovskými oblastmi.Naše studie ukazuje podstatné patiotemporální změny teploty vzduchu ve městě, což má za následek denní průměrné, minimální a maximální teplotní rozdíly mezi stanicemi až 3,2 °C v průměru"
Definice UHII*
UHII (Intenzita městského tepelného ostrova) je klíčovým ukazatelem efektu městského tepelného ostrova (UHI), který měří teplotní rozdíl mezi městskou oblastí a jejími chladnějšími okolními venkovskými oblastmi.
Takže denní rozdíly mezi stanicemi v Praze.
Pak 3°C rozdíl roční proti ČR loni. V čem je ten Váš problém.¨?
Můj problém je, že mě zajímá vliv nestejné nadmořské výšky. Ten nějak přímo nevidím, snad tam někde je skrytý a jinde. Můj nová článek z 12.1. na Oslu https://www.osel.cz/14454-teploty-klementina-1770-2025-a-jako-tepelny-ostrov-sopecne-erupce-a-projasneni-oblohy.html
se nsží tu rozdílnou nadmořskou výšku zohlednit. Amatérsky, ale něco z to vidět je.
Co je špatně
Martin Jahoda,2026-01-07 16:24:00
V článku je celkem dobře zpracovaný a znázorněný trend a souvislost teploty a množství CO2 v atmosféře. Tak co se mi na tom nezdá v pořádku? Fyzikálně se vzduch zahřívá tak, že záření projde atmosférou, ohřeje zem a od země se ohřeje vzduch. Už tady je jasné, že stejné množství záření, které zachytí CO2 směrem ven zachytí také při cestě k Zemi. A už tady se dá pochybovat o přínosu CO2 ale i jiných plynů k oteplení. Ale budiž něco málo by tam být mohlo. Většina oteplení vzniká tak, že vodní páry propouštějí krátkovlnné záření na Zem a to se mění na dlouhovlnné, které ale vodní páry odrážejí zpět k Zemi.
Mauna Loa je aktivní vulkán. Pokud se na něm měří nějaké CO2 tak pochází většinou z tohoto vulkánu a i když to IPCC popírá tak CO2 z vulkánu je stejné jako CO2 ze zemního plynu nebo ropy.
Mauna Kea je vedle a v posledních 10000 letech nebouřila ale je vedena jako aktivní sopka. Na ní vím, že se měří CO2 globálně za celou planetu. Toto měření má ale stejnou vypovídací hodnotu o lidmi generovaném přírůstku CO2 jako když v Brně do výfuku auta strčím měřící sondu a budu tvrdit, že v Praze je špinavý vzduch.
Trend v článku nezpochybňuji, ten je asi správně, jen interpretace je stejná jako u výzkumu, který tvrdil, že nošení klobouků způsobuje holohlavost. Realita byla, že holohlaví lidé více nosí klobouky.
Tady jde o to, že nejvíce CO2 je pohlcováno v oceánech. Pokud se oteplí, oceány tak se více CO2 přesune do atmosféry. Pokud se otepluje planeta, klesá schopnost oceánů absorbovat CO2. Pokud by ale CO2 způsobovalo oteplení, tak by se oteplilo a tím by se více CO2 rozpuštěného v oceánech dostalo do atmosféry a tím by se více oteplovalo. Nic takového se nikdy nestalo a nestane. Nejvíce CO2 v atmosféře bylo v největších dobách ledových, když byla zničena většina vegetace a planktonu.
Pokud tedy chceme snížit množství CO2 v atmosféře tak musíme neznečišťovat oceány aby tam bylo dost planktonu a mít dost zeleně na souši. Stačilo by jen zvýšit množství pěstovaných plodin v zemědělství celosvětově o 10% a na těla těchto rostlin bychom potřebovali stejné množství uhlíku jako je vypuštěno lidmy do ovzduší za celý rok. Jen pak nemůžeme tu biomasu pálit.
Re: Co je špatně
Vladimír Wagner,2026-01-07 19:14:28
Pan Martin Jahoda zde píše totální nesmysly. Měření na Mauna Loa opravdu nejsou ovlivněny, navíc se oxid uhličitý měří na celé řadě míst a tato měření jsou ve velmi dobré shodě. Na řadě míst je podrobný rozbor způsobu měření i jeho nejistot a nesmysly uváděné panem Jahodou byly dávno mnohokrát vyvráceny. Populární formou jsem to rozebíral v již hodně dávných populárních článcích na Osloví:
https://www.osel.cz/4150-jak-se-meri-mnozstvi-oxidu-uhliciteho-v-atmosfere-a-jake-jsou-vysledky.html
https://www.osel.cz/4163-druzice-envisat.html
https://www.osel.cz/4178-sopecne-plyny-na-maona-loa.html
https://www.osel.cz/5524-co-nam-muze-rici-mereni-radioaktivniho-c14-v-atmosfere.html
https://www.osel.cz/5870-rekonstrukce-mnozstvi-oxidu-uhliciteho-v-atmosfere.html
Re: Co je špatně
Florian Stanislav,2026-01-07 19:23:42
Pan Jahoda píše :" Už tady je jasné, že stejné množství záření, které zachytí CO2 směrem ven zachytí také při cestě k Zemi. "
NE.
Energeie ze Slunce přichází většinově ve viditelné části spektra ( viditelné záření 0,40 až 0,75 mikrometrů ) nejvíc v barvě žluté, Země vyzařuje IR záření maximum v oblasti odpovídající 14-15°C, což je 10-11 mikrometrů, V této oblasti pohlcuje CO2 a zvyšuje tím teplotu Země.
Re: Co je špatně
Jitka Chmelová,2026-01-07 20:06:25
Gratuluji panu Jahodovi, právě popřel existenci skleníku. Nebo nepochopil, jak to funguje...
Re: Re: Co je špatně
Martin Jahoda,2026-01-08 09:31:32
Nepopírám skleníkový efekt. Jak funguje jsme se učili už na základní škole. Ale popírám, že by ho způsobovalo hlavně CO2. Měřil jste někdy absorpci záření? Já ano. Je to úzký proužek v širokém frekvenčním pásmu. Přirovnám to k dálnici o 10 proudech, kde zarazíme do dělící čáry tyčku a budeme tvrdit, že nyní už po dálnici nic neprojede.
Ano, Slunce má vrchol vyzařování na kratších vlnových délkách než Země, ale i na stejné vlnové délce jako má Země maximum, je intenzita záření Slunce mnohem větší. Naivní představa je, že vrchol intenzity záření Slunce a Země je stejně vysoký. Není. Ale stojí na tom celé tvrzení o oteplování. A i tady to vidím spousta lidí tak bere.
V Austrálii v roce 2003 bylo provedeno měření absorpce IR záření v CO2 a došlo se k závěru, že zvýšení množství CO2 nezvyšuje absorpci záření a to proto, že CO2 už i v mnohem menším množství dělá atmosféru na dané frekvenci neprostupnou. Stejný výsledek jsem viděl u IPCC v publikovaném družicovém měření absorpce záření. Obě práce zmizeli. Né proto, že by byli špatně ale proto, že se nehodili do krámu a to hned potom, když se ukázalo, že neodpovídají modelům o oteplování.
Re: Re: Re: Co je špatně
Ladislav Metelka,2026-01-08 09:48:28
Na některých vlnových délkách je absorpce prakticky saturovaná, jinde ne. Zvyšuje se absorpce hlavně na bocích absorpčních čar nebo ve slaběji absorbujících pásech. A vyzařování z povrchu zdaleka není monochromatické. Mimochodem - absorpce IR záření na molekulách CO2 se používá i při měření jeho koncentrací, i na Mauna Loa. Metoda NDIR (Nedisperzní infračervená apektroskopie). A "tvrzení o oteplování" nestojí na předpokladu stejných "vrcholů" intenzity, ale na energetické bilanci. Pokud jde o modely, ty vycházejí z proměřených absorpčních spekter - viz např. databáze HITRAN (hitran.org), tato spektra neměří klimatologové, ale specializované laboratoře po celém světě. Jinak ale nevím, co jste měl s tím IPCC na mysli... Co je jednou publikováno, se nemaže.
Re: Re: Re: Re: Co je špatně
Martin Jahoda,2026-01-08 12:44:28
Bohužel se maže. Ale to je jedno. Otepluje se už 10000 let od poslední doby ledové. Hladina oceánů stoupla asi o 30 m. Tvrzení, že se posledních 200 let otepluje víc je blbost. Stačí se podívat na poslední článek na oslu https://www.osel.cz/14442-vrty-v-500metrovem-ledovci-v-gronsku-odhalily-ze-pred-7-tisici-let-uplne-zmizel.html a celá oteplovací mánie se ukazuje jako naprostá hovadina, zcela nezávislá na člověku. Nikdo oteplování nezastaví ani nezmenší dokud to nebude chtít samotná příroda. Celý tento humbuk je jen způsob jak vytáhnout peníze ze států do těch správných rukou. O ochranu klimatu a přírody tu nejde a ani nemůže jít.
Re: Re: Re: Re: Re: Co je špatně
Ladislav Metelka,2026-01-08 12:52:48
Že se "otepluje víc"??? Víc než co???
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Co je špatně
Alex Alex,2026-01-08 15:48:01
Dá sa to chápať tak, že za posledných 7000 rokov sa oteplilo tak prudko, že v Grónsku pribudlo 500m ľadu, či?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Co je špatně
Martin Novák2,2026-01-08 20:05:01
Přesně tak, teď je přece "bezprecedentní oteplení" a to znamená že v historii země, natož tak v téhle době meziledové, nikdy tepleji nebylo. Navíc pokud by bylo před 7000 lety o pár stupňů tepleji tak to přece lidstvo nemohlo přežít.
A pokud nynější oteplení "hrozí zánikem života" tak to znamená že má být tepleji než když se zeměkoule roztavila 1km hluboko po zásahu planetkou, protože to život nezničilo.
Takže jediná možnost je že led v Grónsku přibyl z oteplení :-))))
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Co je špatně
Martin Jahoda,2026-01-08 20:07:46
IPCC tvrdí že se za posledních 200 let rychlost oteplování zvětšila a že se oteplilo více, než kdy před tím za stejnou dobu. (stejný měřený úsek - 200 let).
Re: Re: Re: Re: Re: Co je špatně
Florian Stanislav,2026-01-08 21:16:30
Nadpis článku o vrtu v Gronsku:
"pod více jak 500 metry ledu byl na světle zhruba před 7 tisíci let. Ohromná masa dómu Prudhoe tehdy musela úplně roztát a teploty tam byly o 3 až 5 stupňů vyšší než dnes."
Oteplilo se o 3°C až 5°C za několik tisíc let
Česko se oteplilo o 1962- 2024 z 6,4 °C na 10,2 °C, tedy o 3,8 °C ,
v trendu lineárním 1961-2025 se oteplilo o 2°C.
Takže jde o rychlost oteplování.
Mladší dryas (před cca 12 900 - 11 700 lety) byl náhlý návrat k
podmínkám doby ledové, kdy průměrné globální teploty na severní polokouli prudce klesly,
v Grónsku o 4 až 10 °C, následkem přerušení oceánské cirkulace (AMOC) a došlo k postupu ledovců.
Takže to oteplení bylo o 3-5 °C byl návrat k oteplování po předchozím ochlazování.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Co je špatně
Martin Novák2,2026-01-09 22:27:07
"Oteplilo se o 3°C až 5°C za několik tisíc let"
1.) Jak to víte že to bylo za několik tisíc let? Důkazy by byly? Podle některých studií mělo být oteplení nebo ochlazení naopak rychlé. Viz. zmrzlí mamuti s trávou v žaludku na místech kde žádná tráva dávno neroste. Ti zmrzli najednou i když předtím bylo relativně teplo a už neroztáli.
2.) Čím přesně hrozí rychlejší oteplení? Já tam zas tak velký rozdíl nevidím ať už jde změny v rozšíření rostlin nebo migraci druhů. Oboje se může snadno měnit v desetiletích, netřeba tisíce let. O počasí nemluvě.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Co je špatně
Martin Novák2,2026-01-09 22:57:55
"Takže to oteplení bylo o 3-5 °C byl návrat k oteplování po předchozím ochlazování."
Nerozumím. Takže předchozí led roztál kvůli předchozímu ochlazení? A pak se nově vytvořil kvůli následujícímu oteplení? Ale to už jsem přece napsal :-)
Navíc vyšší než dnes znamená vyšší než dnes. Tečka.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Co je špatně
Florian Stanislav,2026-01-10 00:42:18
Ochlazení prudké v Mladším dryasu bylo způsobeno vylitím sladké vody z oblasti dnes kanadsko-amerických jezer. Údajně tam spadl asteroid, který prolomil hráz. Sladká voda narušina Golfský proud. Gronsko je ostrov, jeho teplota závisí na mořských proudech. O náhlému otepolení Gronska nevěděl do teďka nikdo. Jestli teplota o +3°C až 5°C stačila na roztátí celého Gronska, tak takévý skok má být kolem 2100 a 7 m hladina moře nahoru.
Můj příspěvek je o tom, že Gronsko není klima celého světa a záleží na mořských proudech v Atlantiku.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
