Vědci pod vedením Olivera Martiniče z univerzity v italské Padově vyšli z dat o britských chovech slepic (nosnic) z let 2009 až 2010 a položili si otázku: „Když bychom měli vyprodukovat všemi systémy chovu stejné množství vajec, jak by to dopadlo?“ Tedy konkrétně, jaká by byla pohoda čili welfare slepic? A jaké by byly dopady na životní prostředí?
Kdo čeká, že ekologické chovy zvítězí na plné čáře, neměl by na to sázet boty, jinak bude chodit bos. Tak například na tunu vajec vyprodukovaly slepice v klecích 2,1 kg oxidu uhličitého, zatímco ve výběhovém ekologickém chovu to bylo 3,52 kg CO2. Ještě lépe jsou na tom chovy v klecích, kde je slepicím nabídnut určitý komfort – větší plocha, snášení vajec do hnízda a možnost usedat na hřad. Tam se na tunu vajec dostane do ovzduší 1,8 kg CO2. Pokud jde o emise oxidu siřičitého, tak tam jsou na tom opět nejlépe chovy v klecích (56,20 gramu resp. 51,20 gramu/ 1 kg vajec). Nejhůř dopadl chov na hluboké podestýlce (63,40 gramu/1 kg vajec) a v těsném závěsu za ním ekologický chov ve výběhu (62,60 gramu/1 kg vajec). V produkci fosforečných iontů jsou nejúspornější klece (15,50 resp. 14,40 gramu/1 kg vajec) a nejvyšší produkci mají opět ekologické chovy (20,40 gramů/1 kg vajec).
Logicky jsou klecové chovy úspornější i co do záboru půdy. Na 1 kilo vajec potřebují 2,62 resp. 2,42 metru čtverečního, zatímco ekologický chov 5,70 m2. Znamená to, že se slepicím v ekologických chovech vede lépe? Ani to ne. Úhyn slepic byl nejvyšší ve volných chovech včetně těch ekologických. To všechno jsou velmi nepohodlná, ba nepříjemná fakta. V rozhovoru první autor studie Oliver Martinič na otázku, zda bychom se měli vrátit ke klecovým chovům, odpovídá jednoznačně: „Ne. Náš výzkum zdůrazňuje důležité kompromisy mezi různými typy produkce vajec, ale nevyzývá k návratu ke klecovým chovům.“
Martinič a spol. ve svém výzkumu postihli přechodové období od klecových chovů k chovům ekologičtějším a welfarově přijatelnějším a pozorované rozdíly připisují tomu, že se tento přechod na nové způsoby chovu neobešel bez „dětských chorob“. Jsou přesvědčeni, že se je zcela jistě podaří či dokonce podařilo „vyléčit“. Takže vzhůru k světlým slepičím zítřkům!
Co si z toho vzít?
Není asi dobré zapomínat, že zemědělství má kromě všech možných i nemožných funkcí i tzv. produkční funkci. Tedy že by nás mělo uživit. To bude na jednu stranu jednodušší s tím, jak nás bude ubývat. V roce 2100 už bude plodnost žen v drtivé většině zemí světa pod 2,1 a nebude stačit na prostou reprodukci populace. Lidstvo se začne smrskávat. Jestliže se v 60. letech minulého století vědci děsili populační exploze a přelidnění, dnes už začíná ekonomy děsit populační imploze a vylidnění.
Na druhé straně může být obživa lidstva komplikovanější, protože třeba extrémy počasí nezmizí a pěstování plodin pro lidi i zvířata se na ně nijak intenzivně nepřipravuje. A tak máme nakonec kliku, že změna klimatu směřuje k oteplení. Kdyby se mělo ochlazovat a stávali bychom se svědky náběhu ke glaciálu, tak jsme definitivně v kopru. Na to prostě naše civilizace není zařízená. Ne nadarmo se zemědělství zrodilo až poté, co glaciály odezněly a zemské klima se citelně ohřálo. Moc svým potomkům nepomáháme se zajištěním obživy ani tím, jak nakládáme se zemědělskou půdou. Tu devastujeme celkem utěšeným tempem.
Nezbývá než doufat, že příští generace budou rozumnější, než jsme my, a než se rozhodnou něco zavést (třeba klecové chovy nosnic), zváží velmi pečlivě všechna pro a proti nikoli na základě pocitů, ale s využitím vědecky podložených dat. Možná by neškodilo je k tomu už dnes vychovávat doma i ve školách. Ale zatím jim spíš předáváme iluzi, že mozek nebudou potřebovat, protože co nevygooglují, to za ně vymyslí AI. Naštěstí jsou už dneska mnozí z těch mladých natolik sví, že si to od nás nenechají nakukat. Používání hmoty, co jim sedí v prostoru mezi ušima, se nehodlají jen tak vzdát.
Pramen: Martinić, O., Magrin, L., Caldart, V., Harrison, R., Hegwood, M., Gottardo, F., & Bartlett, H. (2026). The Environmental Cost of Welfare-Driven Policy Changes in United Kingdom Egg Production. ROYAL SOCIETY OPEN SCIENCE.
Redakce si dovolila připojit autorův pokec o světě zvířat a dalších věcech:
Pochyby o ekologickém lovu ryb
Autor: Jaroslav Petr (13.10.2010)
Bobři přispívají ke změně klimatu
Autor: Josef Pazdera (19.07.2013)
Emblém osla by ochráncům biodiverzity slušel
Autor: Josef Pazdera (03.05.2021)
Nechtěný efekt ekologického zemědělství
Autor: Josef Pazdera (24.03.2024)
Diskuze:




