Grafit není jenom základní materiálem pro obyčejné tužky. Kupodivu je to také nepostradatelná, přímo strategická surovina pro moderní technologie, jako jsou akumulátory, chytré telefony, notebooky nebo průmyslová energetická zařízení. V současnosti se téměř veškerý tento strategicky významný materiál získává těžbou a následným zpracováním. Ve Spojených státech se navíc většina grafitu dováží z ciziny.
Vědci americké University of California Berkeley s dalšími kolegy nedávno představili slibnou metodu, s jejíž pomocí je možné přeměnit oxid uhličitý zachycený z atmosféry na grafit. Tento přístup by v budoucnu mohl nabídnout alternativu k těžbě této důležité suroviny.
Sander Ratso s kolegy sestrojili speciální mikroskopický systém, který jim umožnil přímo sledovat proces elektrolýzy v tavenině solí. Při něm se za pomoci elektrického proudu a horkých roztavených solí mění oxid uhličitý na pevný uhlík.
Poprvé se podařilo celý proces pozorovat v reálném čase přímo uvnitř korozivní taveniny zahřáté na 500 °C, a to během samotného průběhu reakce.
Tato pozorování vyřešila letitou záhadu a objasnila, jak dotyčná reakce probíhá na molekulární úrovni. Ukázalo se totiž, že místo očekávaného přímého průběhu se odehrává ve dvou navazujících krocích. Ratso a spol. zároveň zjistili, že základní mechanismus zůstává stejný i při změně materiálu elektrod nebo složení roztavených solí. Vzhledem k tomu, že různé kombinace těchto materiálů vedou ke vzniku odlišných forem uhlíku, bude možné celý proces cíleně nastavit tak, aby produkoval uhlíkové materiály s vysokou přidanou hodnotou, včetně grafitu vhodného pro výrobu baterií.
Dalším krokem bude nalezení optimální kombinace složení roztavených solí, materiálů elektrod, teplot a elektrického napětí, která umožní efektivní výrobu grafitu i dalších uhlíkových materiálů. Také bude nutné celý proces převést z laboratorního měřítka na průmyslovou výrobu, aby bylo možné vyrábět grafit v množstvích využitelných v praxi.
Video: Midday Science Cafe- It's Elemental: Lithium Recovery for a Sustainable Electrified Future
Literatura
Uhlíková otočka: Nová technologie předělá oxid uhličitý zpátky na uhlí
Autor: Stanislav Mihulka (28.02.2019)
Plovoucí systém z MIT odstraňuje uhlík přímo z mořské vody
Autor: Stanislav Mihulka (19.02.2023)
Klimatičtí alchymisté dělají z atmosférického uhlíku užitečná nanovlákna
Autor: Stanislav Mihulka (23.01.2024)
Diskuze:
Výrobu grafitického uhlíku
Jan Šimůnek,2026-08-05 14:33:34
z atmosférického CO2 bezproblémově zvládali už naši dávní předkové:
Zaseli či zasadili strom, který po dobu desetiletí jímal CO2 ze vzduchu. Potom strom porazili a dřevo z něj naskládali do milíře a v něm spalováním za nedostatku vzduchu vyrobili grafitický uhlík (dřevěné uhlí). Ve středověku se jako bonus v takovýchto zařízeních vyráběla černá keramika, v níž je železo ve dvoumocné formě (zatímco v červené cihle a podobné keramice je v trojmocné).
Jinak mě docela fascinuje, jak mnoho "géniů" chce jímat pár stovek ppm CO2 z atmosféry, když existují výroby, z nichž unikají směsi plynů s obsahem desítek procent CO2, z nichž by se doloval daleko levněji a snadněji. Jímání CO2 ze vzduchu by mělo význam až tehdy, pokud všechny tyhle komíny, výfuky a pod. budou obšancovány.
Snad ještě jeden aspekt: Existuje povídka "Prodavač vzduchu", v níž americký milionář začne stahovat do obrovských jímek atmosféru (podrobnosti autor, A. R. Bějljajev, neuvádí) a poté se snaží lidem vzduch prodávat.
"Jímači CO2" by se mohli dostat do pozice jakýchsi "prodavačů vzduchu" a nechat si platit za každé ppm CO2 v atmosféře, aby nám úroda v létě nemrzla na polích. A budu zlý: Jímání CO2 by asi bylo technicky jednodušší než odsávání celé atmosféry.
Re: Výrobu grafitického uhlíku
Martin Novák2,2026-08-05 15:20:48
Nejde o mrznutí na polích, na to má CO2 pramalý vliv. Dokladem je to že i před průmyslovou revolucí kdy bylo údajně CO2 280ppm v létě nemrzlo pokud si zrovna nepšoukla pořádná sopka.
Jde spíš o to že pod 250ppm rostliny umírají a pak by se všechno muselo pěstovat v utěsněném skleníku kde zvýšíte obsah CO2 uměle. Mimo skleník by byla pustina.
Re: Re: Výrobu grafitického uhlíku
Adam Konečný8,2026-08-07 12:28:30
To je nesmysl. Rostliny typu C3 mají kompenzační bod 30-70ppm. C4 rostliny dokonce méně než 10ppm.
Takže pod 250 rostliny v pohodě budou žít a prosperovat.
Re: Re: Re: Výrobu grafitického uhlíku
F M,2026-08-07 13:04:12
Řeším pouze tu jednu věc z vlákna.
Budou žít, ale nebudou prosperovat, hlavně ale nejspíš neporostou, koneckonců uhynou i při této "kompenzační" koncentraci, protože z 0 se žít nedá.
250 by ještě asi zvládly, horší by to bylo s námi. Také by se posunuly hranice kde ještě se zelené rostliny udrží, právě proto, že energie je potřeba i na něco jiného než na výrobu energie a nejsou všude ideální podminky. Pravda je, že už dnes jsou z tohodle hlediska podvyživené a CO2 je pro rostliny globální úzké hrdlo. Ve sklenících se jim dodává, někde.
Re: Re: Re: Re: Výrobu grafitického uhlíku
D@1imi1 Hrušk@,2026-08-07 13:33:55
Nevím, do jaké míry jde také o energii, ale hodně je to o vodě. Aby mohla rostlina získávat CO2, musí otevřít průduchy - tím ale zároveň ztrácí vodu. Čím méně musí otevřít průduchy na získání stejného množství CO2 (díky vyšší koncentraci ve vzduchu), tím více vody uspoří. Vyšší koncentrace CO2 pomůže rostlinám zejména v oblastech, kde je voda limitujícím faktorem.
Re: Re: Re: Re: Re: Výrobu grafitického uhlíku
Jan Šimůnek,2026-08-07 19:27:55
Proto se dnes zazeleňují pouště. Proto byl Arabský poloostrov v době středověkého klimatického optima pokryt lesostepí s hojností zvěře. Což dokládají fresky z loveckého zámečku prvních chalífů, Amry, který pro moderní dobu objevil český cestovatel, badatel a spisovatel Musil. Dtto byla v teplých obdobích zazeleněna část Sahary.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Výrobu grafitického uhlíku
D@1imi1 Hrušk@,2026-08-07 21:03:44
To tvrzení nedává logický smysl. Leda že předpokládáte, že ve středověku byla vyšší koncentrace CO2 v atmosféře než nyní.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Výrobu grafitického uhlíku
Jan Šimůnek,2026-08-08 09:34:22
Teplé klima ohřívá oceán, a z něj do atmosféry přechází i CO2. Proto v teplých obdobích bývá nárůst koncentrace CO2 v atmosféře, který začíná zpravidla po začátku oteplování.
Nicméně při růstu teploty se z oceánu odpařuje i voda. A snad nejdůležitější je to, že ve vzduchu roste podíl vody v plynném skupenství (která má silný skleníkový efekt) a klesá podíl vody ve skupenství kapalném a plynném (které mají efekt spíš opačný - odrážejí část slunečního záření zpět do vesmíru). Čili "celkový skleník" byl za středověkého klimatického optima patrně vyšší, stejně jako v období mezi husitskými válkami a třicetiletou válkou
Kromě toho má odpar oceánu i vliv na srážky, takže Sahara v teplých obdobích zčásti zarůstala (a mohli tam žít pastevci), byla na ní jezera a vodní toky. V dalších pouštích to bylo podobné. Deště u nás ovlivňuje i Golfský proud, o pár stupňů teplejší než zbytek vody v Atlantiku (čili na něm závisí nejen teplota vzduchu). Kdyby Golfský proud vypadl, měli bychom tu teploty jako v Severní Americe ve stejných zeměpisných šířkách (tedy podstatně chladnější) a poklesly by srážky.
Naopak za ledových dob byl rozsah pouští obrovský, což se projevilo mj. vznikem mohutných vrstev spraše, kterou na naše území přinášel vítr z pouští (asi jako nyní tu a tam na nás padá písek ze Sahary, tehdy to však bylo častější a bylo toho pouštního materiálu v ovzduší víc).
A, MMCH spraš napadaná do oceánu jej "pohnojí", protože tam vnese jinak v moři nedostatkové biogenní prvky, proto více roste biomasa řas a sinic (eutrofizace vod je tady faktor snižující skleníkový efekt). Jistěže valná část té biomasy se na místě zase rozloží a CO2 uvolní, ale něco napadá až na dno a deponuje se tam, takže je CO2 touto cestou (tj. chemicky, ne fyzikálně) z atmosféry odstraňován. A jakmile začne klesat teplota, naroste rozpustnost CO2 ve vodě oceánu (takže začne přecházet z atmosféry zpět do něj), klesne podíl vody v atmosféře v plynném skupenství a další pokles teploty tedy pokračuje jakýmsi "samospádem".
Nedávné skokové oteplení patrně zavinili ekologové zákazem užívání nafty se sírou pro námořní dopravu. Oxidy síry mají jednak "antiskleníkový" efekt (je popsán na Wikipedii), a navíc vnášely do oceánu jinak nedostatkovou síru ve formě biomasou použitelných siřičitanových a sírových iontů. Jistěže se nabízí otázka, nakolik se na oteplování ve druhé polovině minulého století podílelo postupné odsiřování kde čeho. To vám ovšem žádný klimatolog nespočítá, důležitější je přece podporovat tvorbu miligramových množství uhlíku z atmosférického CO2, případně výrobu paliva z téhož zdroje, v ceně v tisícovkách za litr, a ne dělat výzkum zpochybňující axiom klimatické víry.
Proto také nelze věřit hysterickým skřekům klimatologů, ekologů a pod.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Výrobu grafitického uhlíku
D@1imi1 Hrušk@,2026-08-08 11:29:15
Tolik textu a přitom stačilo napsat, že zeleň na Arabském poloostrově v době středověkého klimatického optima s obsahem CO2 v atmosféře nesouvisela. Větší množství zeleně v porovnání se současností bylo dané prostě vývojem místního klimatu.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Výrobu grafitického uhlíku
Jan Šimůnek,2026-08-08 14:20:45
Jenže on ten CO2 k tomu zazeleňování taky přispěl, byť ne jako iniciátor a nejdůležitější činitel.
Klima je prostě velmi komplexní záležitost s propojením řady faktorů nejrůznějšími typy jak pozitivních tak i negativních zpětných vazeb, někdy přímých jindy zprostředkovaných, a to i přes kaskádu více faktorů. Jistěže je ještě komplikovanější než lidský organismus, nicméně už ten dokáže výzkumníkům občas ošklivě "zatopit". Proto mě také fascinuje ona jednoduchá přímá úměra mezi teplotou a koncentrací CO2 (tedy, jejím logaritmem, ale to řada ekologů a klimatologů neví a nechápe) coby výlučným faktorem "přes který nejede vlak". Onen boj proti emisím CO2 je možná ještě pitomější než středověké pouštění žilou nebo prořezávání morových hlíz.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Výrobu grafitického uhlíku
D@1imi1 Hrušk@,2026-08-08 14:52:55
Žádný přímý důkaz podstatně zvýšené koncentrace CO2 v té době nemáte, jen to nepřímo odvozujete ze svojí teorie, kterou tu hlásáte (v podstatě důkaz kruhem). Historické koncentrace CO2 se přímo zjišťují např. z antarktického ledu a v době klimatického optima žádná významná anomálie nebyla. Vyšší koncentrace CO2 v atmosféře může rostlinám v sušším klimatu pomoci, ale nebyl to případ Arabského poloostrova v během zmíněného období.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Výrobu grafitického uhlíku
Jan Šimůnek,2026-08-08 17:09:45
Bublinky v ledu bývají někdy kritizovány pro možnou difúzi plynu ven nebo dovnitř. Necítím se být kvalifikovaný na to, abych tyto pochybnosti přijal nebo odmítl. Jde patrně i o to, že led v době teplého klimatu moc neroste, spíš odtává.
Nicméně pokud se najdou z té doby fosilizované rostliny, tak některé druhy (nebo i vyšší taxony) při vyšší hladině CO2 redukují počet dýchacích průduchů na jednotku plochy listu. Takže je tato hypotéza popperovsky falsifikovatelná. A faktem je, že se tento jev užívá k odhadu koncentrace CO2 v dobách, z nichž bublinky nemáme.
Možná by se někde našly nějaké dostatečně zachovalé rostliny z té doby. Snad se našly nějaké porosty v Grónsku, zasypané na konci onoho optima sněhem a ledem.
Z toho oteplení v 16. století by se teoreticky daly najít nějaké herbářové položky, ale mám docela jasnou představu o jejich vzácnosti (a tudíž obtížích získat příslušné povolení k manipulaci).
K vaší poslední větě: Přeměna pouště na příznivější krajinu je složitý proces a střídají se v něm různé druhy rostlin. Právě "pionýrské" rostliny (později vytlačené) na CO2 reagují příznivě, čehož jsme nyní svědky.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Výrobu grafitického uhlíku
Jan Šimůnek,2026-08-09 21:02:45
Efekt zazeleňování Země (nejen pouští), dotažený do roku 2025 najdete zde:
https://www.nature.com/articles/s43017-026-00776-0
Je, bohužel, za paywallem, nicméně podrobný referát o těchže výsledcích, psaný stylem odborné práce, najdete v angličtině zde:
https://dailysceptic.org/2026/08/06/global-greening-hits-new-record-as-climate-emergency-fails-to-materialise/
Populárně naučný text v češtině, vycházející z předchozích a ve stylu novinového článku informujícího o vědě, najdete zde
https://pravyprostor.net/globalni-ozeleneni-dosahlo-noveho-rekordu-klimaticka-nouze-se-nenaplnila/
Omlouvám se, ale narazil jsem na tyto publikace až dnes (v dosavadní diskusi jsem čerpal ze starších textů).
Re: Re: Výrobu grafitického uhlíku
Jan Šimůnek,2026-08-07 19:22:40
Pokud bychom odebrali z atmosféry dostatek CO2, došlo by ke kondenzaci vodní páry a skleníkový efekt by natolik poklesl, že by klesla teplota pod bod mrazu i na rovníku. Což už se v historii Země stalo (Země jako ledová koule) a zachránila nás tehdy silná sopečná činnost, která vychrlila do atmosféry spoustu CO2.
Hm
Jan Pastrnak,2026-08-05 10:21:20
Nasli / vynasli nejaku metodu procesu extrakcie, alebo len mikroskopom nieco sledovali? Tato sprava mi pripomina dalsiu z radu podobnych dokumentu: "Patlala, patlala, paprtala". To im sudruhom niekto plati, ze sa na to pozeraju mikroskopom? To je ako Kemr, ked rozbijal atom olova...
Uhlík a Venuše
David Oplatek,2026-08-04 17:55:48
V atmosféře Venuše je tolik uhlíku, že kdybychom z něj, ze všeho, udělali grafit, vznikla by na celém jejím povrchu vrstva tlustá kolem 150 metrů. Diamant by dal asi 80 metrů. Nebo by vznikl kontinent velikosti pozemského o tloušťce až několika kilometrů.
Venuše, to je nekonečná zásobárna surovin a energie. Jen se k ní a k těm surovinám správně dostat :)
Re: Re: Uhlík a Venuše
Martin Smatana,2026-08-05 16:37:41
Na terraformovanie Marsu by sme predovšetkým potrebovali zvýšiť jeho hmotnosť a gravitáciu na úroveň porovnateľnú so Zemou a zosilniť jeho magnetické pole, inak nám všetky plyny vyfučia do vesmíru.
Re: Re: Re: Uhlík a Venuše
Martin Novák2,2026-08-05 18:34:34
Plyny vyfučí do vesmíru ale to bude trvat desítky milionů let. Mnohem déle než je na světě druh Homo.
Se zvyšováním hmotnosti bych byl opatrný dokud nemáme možnost řídit orbit. Snadno to může narušit dráhu planety.
Re: Re: Re: Uhlík a Venuše
Petr Pavlata,2026-08-06 10:02:27
Magneticke pole neni nerealizovatelny problem. Nedavno jsem si dal praci s tim, ze jsem to pocital - nevychazi to nijak silene. Narocne ano, ale pokud se zvadne obene osidleni Marsu a jeho masivni industrializace, tak toto uz problem nebude.
Re: Re: Re: Re: Uhlík a Venuše
David Oplatek,2026-08-06 11:39:04
Mě vždycky zajímalo, jaké jsou teoretické koncepty na takto masivní industrializaci. Co použít? Jak toho docílit? Asi se shodneme na tom, že výroba jednoho většího bagru zabere měsíce, nízké roky. Nejde to dělat v masovém měřítku. Nemluvě o logistice. Samoreplikující se systémy? Plně robotická výroba? Možná...
Zabýval se tím už vůbec někdo?
Re: Re: Re: Uhlík a Venuše
Jan Šimůnek,2026-08-07 19:40:47
Na Marsu by se dal těžit CO2 z polárních čepiček, což by bylo efektivnější, než ho tahat z atmosféry, která má sice vysoký podíl CO2, ale je velice řídká.
Existuje román od akademika Františka Běhounka "Akce L", v němž se podařilo roztočit Měsíc (vyrobili velkou cívku kolem jeho rovníku) a snížit teplotní extrémy natolik, že se tam měly udržet kyslík i dusík (vyráběné z měsíčních hornin). Takže podobná atmosféra na Marsu by asi problém nebyla. Pokud by ovšem na tom Měsíci neměli v atmosféře i CO2, měli by teplotu jak v centrální Antarktidě.
Ta knížka je zajímavá i tím, že je v ní popis, jak Fermi vyrobil první řízený jaderný reaktor (pile). Běhounek se s lidmi, kteří se toho účastnili, osobně znal, takže se jeho popisu asi dá věřit.
Endotermicka: CO2 -> C + O2
Radoslav Pořízek,2026-08-04 17:11:15
Jak to bolo na hodinach chmemie v skole?
CO2 -> C + O2 je endotermicka chemicka reakcia , teda na rozbitie CO2 je potrebna energia.
C + O2 -> CO2 je exotermicka chemicka reakcia (horenie) , teda uvolnuje sa teplo, ktore dalej spalovanim fosilnych paliv vyuzivame.
Fosilne paliva spalujeme aby sme mali energiu. Je teda uplne nezmyselne snazit tento proces obratit, lebo na to je potrebne dodat prave tu energiu, ktoru chceme ziskavat a nie spotrebovavat.
Napriek tomu vzdy prijde nejaky startup s prevratnou myslienkou premeny CO2 naspat na uhlik. Principialne to nemoze fungovat.
Re: Endotermicka: CO2 -> C + O2
Petr Mikulášek,2026-08-04 21:16:57
Ale ono to funguje výborně, přesně podle jejich představ. Dostanou vládní grant a přidá se pár soukromých investorů. Ti nejsou schopní pochopit ani jednotky SI, natož pak, že na ně někdo šije boudu.
Za to se koupí letenka na služební cestu na nějaký ostrov, co nevydává do USA, pod záminkou zjišťování rozdílů v koncentraci CO2 v atmosféře v různých lokacích. A pak na tom ostrově vila, jachta,...
Cíl dosažen, co víc si přát?
Re: Re: Endotermicka: CO2 -> C + O2
Martin Novák2,2026-08-05 08:53:47
Takhle se dá ukrást pár milionů, ale když z toho uděláte povinný průmysl dotovaný ze zákona tak můžete ukrást stovky miliard. První solární tunel přišel na 800 miliard jen na dotacích a byl tak úspěšný že už uzákonili druhý solární tunel.
Za cenu která by vyřešila bezuhlíkově výrobu veškeré elektrické energie pro ČR teď máme pár procent nespolehlivé dodávky v době kdy energii nikdo nechce ani zadarmo.
hned jak jsem viděl
Jaroslav Mitlener,2026-08-04 12:29:39
hned jak jsem viděl téma příspěvku, začal jsem se těšit na diskusi. Také pozoruji, že ti vědci jsou čím dál mladší, zde je to dokonce teprve kandidátka.
patláma patláma paprťála
Jiří Janoušek,2026-08-04 07:40:49
Zlato nebude??? Aha, to až příště.
Re: patláma patláma paprťála
Martin Novák2,2026-08-05 09:09:43
Zlato vyrobit umíme, má to však dva drobné problémy. Je to po jednotlivých atomech a výsledek je radioaktivní. Jenom další ukázka toho že ne vše co jde je taky vhodné dělat.
Re: patláma patláma paprťála
Jan Šimůnek,2026-08-07 19:47:46
Výše zmíněný akademik F. Běhounek napsal také sbírku povídek "Kletba zlata". Je to koncipováno od dávných dob přes středověk, loupení zlata v Americe, alchymisty a podvodníky až po moderní dobu, kdy vědci vyrobili v jaderném reaktoru zlato a strašně nadávali, protože chtěli vyrobit nějaký radioaktivní izotop rtuti.
Brzy i čokoládu.
Alexis Bergman,2026-08-03 21:23:30
Brzy budou V USA vyrábět i čokoládu nz fekálií.
Re: Brzy i čokoládu.
Petr Mikulášek,2026-08-04 16:50:30
Zlí jazykové tvrdí, že tam měli vypsaný grant na recyklaci fekálií na potraviny. Po roce jim přišla kontrola a padl dotaz: "Co z těch fekálií zkoušíte dělat?"
Vedoucí odpověděl: "Pro začátek pomazánku."
"A jak jste daleko?"
"V půlce. Už se to dá mazat, ale ještě se to nedá jíst."
Naprosto klasická ekopohádka
Petr Mikulášek,2026-08-03 19:08:18
"Umíme bla bla bla..." jo, z plynu, kterýho je ve vzduchu pár promile, chceme časem rozjet hypotetickou průmyslovou výrobu. Ale pořebujeme k tomu hodně tepla na roztavení hodně soli a ještě elektriku. No a protže by to v noci zamrzlo, potřebujeme jet 24/7 a soláry nám v noci energii nedodají,tak holt v noci na výrobu 1kg grafitu vyrobíme v plynové turbíně 20kg CO2... A ještě víc lovů.
Re: Naprosto klasická ekopohádka
Petr Pavlata,2026-08-06 10:10:00
Je to zakladni vyzkum. Za 100 let budou energeticky moznosti uplne jine a podobne netody monou byt realizovatelne na prumyslove urovni. Byla by chyba to nedelat.
Fourier taky vytvoril praci, ktera v dane dobe byla vhodna jen pro dalsi teori. Ze se nam kazdemu kazdy den spocitaji miliardy transformaci v kapse, by si ani nedokazal predstavit (samozrejme vim, ze neni autorem FFT, ale vlastni transformace ano).
Re: Re: Naprosto klasická ekopohádka
D@1imi1 Hrušk@,2026-08-06 14:43:31
Toto není čistý základní výzkum, je to na pomezí základního a aplikovaného výzkumu. Přitom ta aplikovaná rovina je nepraktická (= zbytečná) a slouží jenom jako PR. Průmyslové jímání CO2 z atmosféry je technologický nesmysl. Netuším, jestli se někdy na něco použije ta teoretická rovina, ale je jisté, že ta prezentovaná aplikace se nepoužije, takže je naopak chyba, že se takovým balastem věda zabývá.
Re: Re: Re: Naprosto klasická ekopohádka
F M,2026-08-07 13:40:24
Náhodou s tímto mohou běžet i uhelné elektrárny, tedy než si vzpomenete na to vše co se zapomnělo započítat. Ale v rámci toho jak se to dělá v EU, tedy důvěry v další vývoj, pojďme stavět uhelné elektrárny ve velkém.
Tedy jen holé chemické rovnice, platina a ruthenium a simsala bim "U kombinovaných plynových elektráren s účinností přeměny tepla na elektřinu vyšší než 60 % 8 je celkový proces energeticky pozitivní ( > 140 kJ/mol C/H4) s přidanou výhodou v podobě pevných uhlíkových produktů a potenciálně extrahovatelného vedlejšího produktu, kyslíku." To neřeší jaká bude bilance elektřiny a výstupní teplota zbytečku tepla z neuniklého metanu, nesmí si tedy v kanceláři rozsvítit světlo, nebo někdo udělat takovou hloupost, jako že chtít tam ten vzduch hnát, ale mají tam ty ty rovnice, tedy ideálně to spalování plynu může dát i nějaký ten J.
Je to na mě moc chemie, spíš jenom.
Re: Re: Re: Re: Naprosto klasická ekopohádka
D@1imi1 Hrušk@,2026-08-07 15:34:43
No ale z atmosféry ten uhlík ale nikdo brát nebude, tam je ho tak málo, že je jeho separace nedává technologicky smysl. To je hlavní bod, ke kterému jsem se vyjadřoval.
Pokud se samozřejmě bavíme o atmosféře Země. Jestli autoři měli na mysli atmosféru Marsu, tam je CO2 dostatek a grafitu nedostatek. To by odpovídalo.
Re: Re: Re: Re: Re: Naprosto klasická ekopohádka
Jan Šimůnek,2026-08-07 19:51:21
Na Marsu by se dal těžit CO2 z polárních čepiček (jako suchý led). Těžbu CO2 ze zemské atmosféry zvládají velice efektivně zelené rostliny, akorát se na to nedají sehnat milionové granty, a tak se vymýšlejí bezcenné ptákoviny jako je ta v tomto článku.
Hodně štěstí
Frantisek Zverina,2026-08-03 15:10:24
"Také bude nutné celý proces převést z laboratorního měřítka na průmyslovou výrobu, aby bylo možné vyrábět grafit v množstvích využitelných v praxi". Tohle produkují lidé z univerzity. Jako zajímavost a možná užitečná informace pro vážně míněný výzkum. Ale v tomhle stavu jde o dojení systému požadavky na granty, které v této době a podobě není k ničemu jako metoda pro získání uhlíku v množství nad několik miligramů. Vždyť na detekci výrobku musel autor sestrojit mikroskopický přístroj. Ale vedle získávání paliva konverzí CO2 obsaženého ve vzduchu to může vypadat srovnatelně užitečně. Pro progresivisty určitě.
Re: Hodně štěstí
Jiří J.,2026-08-03 20:58:50
...údajně už existuje proces, kdy se podobnou konverzí CO2 obsaženého ve vzduchu dá získat dřevo. Ale příliš tomu nevěřím, je to příliš progresivistické, že? ;-)
Re: Re: Hodně štěstí
Martin Smatana,2026-08-03 22:47:50
Pán kolega, neuveríte, ale na mojej záhradke dochádza ku konverzii atmosferického CO2 na cibuľu, na červené aj čierne ríbezle, na jablká a dokonca aj na zemiaky. Len jeho konverzii na burinu neviem zabrániť...
Re: Re: Re: Hodně štěstí
Jarda Ticháček,2026-08-04 17:05:19
A právě teď přichází řešení:
Každičkou plevelnou rostlinu hermeticky uzavřete, z CO2 z toho uzavřeného prostoru vyrobíte grafit a už izolovanou rostlinu ještě k tomu vytrhnete i s kořeny. Jestli máte dost plevelu, vyrobíte si i tužku, kterou potom použijte k popisu vykonané práce.
Re: Re: Re: Re: Hodně štěstí
Martin Novák2,2026-08-05 08:46:46
Jedna tužka vás přijde pravděpodobně na méně než 100 tisíc. No nekupte to!
Re: Re: Hodně štěstí
Martin Novák2,2026-08-05 09:06:10
"...údajně už existuje proces, kdy se podobnou konverzí CO2 obsaženého ve vzduchu dá získat dřevo."
Tento proces má svoje omezení. Například nemůžete jít pod 250ppm protože vám rostliny chcípnou. Což není o tolik méně než údajných 280ppm které prý byly před průmyslovou revolucí. Možná důvod toho proč máme posledních 2,5 milionu let dobu ledovou.
Úroven CO2 kterou by rostliny potřebovaly je 800-1200ppm a není dosažitelná ani při spálení veškerých známých zásob fosilních paliv.
Re: Re: Re: Hodně štěstí
Adam Konečný8,2026-08-07 12:31:28
Vaše číslo kolem 1000ppm je hodnota pro nasycení. Rostliny dokáží růst a fungovat i pod 100ppm
Re: Re: Re: Re: Hodně štěstí
Jan Šimůnek,2026-08-07 20:04:14
"Rostliny dokáží růst a fungovat i pod 100ppm"
Zdaleka ne všechny. A znamenalo by to naprosto drsné rozšíření pouští, přibližně na úroveň ledových dob. Je docela možné, že by se zcela zhroutily některé stávající ekosystémy (řada rostlin by pro nedostatek CO2 vymřela). Zhroutilo by se i zemědělství (to, co z rostlin jíme, je co do kvantity silně závislé na CO2 v atmosféře, ostatně proto se do ovzduší některých skleníků přidává CO2, a to až do koncentrací, při nichž už personál musí nosit dýchací přístroje). Je také možné, že by se nastartoval proces, vedoucí k nějaké "mega době ledové", protože by začal klesat v atmosféře podíl vodní páry, která vytváří hlavní část skleníkového efektu.
Je docela možné, že děsivé neúrody v době klimatického ochlazení nebyly způsobeny jen nízkou teplotou, ale i nízkou koncentrací CO2 v atmosféře.
Rozhodně bych si s takovým poklesem CO2 v atmosféře nezahrával, spíš bych podpořil politiky, kteří by klimatology a ekology postavili mimo zákon.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
