Pro biologa je radost sledovat australský wetwarový startup Cortical Labs, kde dělají počítače z lidských neuronů a generují novinky příjemnou rychlostí. V těchto dnech představili prototyp datového centra zcela nového druhu, které je… živé. Nespoléhá na křemík a ke zpracování informací využívá živé lidské neurony.
Cortical Labs ve spolupráci s National University of Singapore (NUS) a developerem datových center DayOne postavili datové biocentrum, které tvoří 20 biologických výpočetních jednotek CL1. Tato jednotka je první komerčně dostupným biologickým počítačem na světě. Pohání ho 800 000 lidských mozkových buněk vypěstovaných v laboratoři.
Jak uvádí Rickie Patani z NUS Medicine, jde o první samostatně provozovaný biologicky serverový rack na světě. Tradiční datová centra využívají křemíkové procesory a centrální procesorové jednotky (CPU). Ke zvládání úloh, které bývají spojené s cloudovými službami, webhostingem, ukládáním databází nebo umělými inteligencemi obvykle používají chlazení vzduchem.
Datové biocentrum naproti tomu využívá ke zpracování dat wetware, biologickou „výpočetní hmotu.“ Tvoří ji živé neurony vypěstované z kmenových buněk. Neurony jsou s výpočetním hardwarem propojeny prostřednictvím mikroelektrod, které umožňují přenos elektrických signálů mezi biologickými buňkami a digitálními systémy.
Jak podotýká Patani, výpočty se živými lidskými neurony představují zajímavou variantu ke křemíku, ale současně také platformu, kterou lze využít k výzkumu fungování neuronů, učení a podobných věcí. NUS Medicine poskytuje tomuto projektu zázemí potřebné k udržování živých buněk. Vědci se domnívají, že biologické počítače by mohly fungovat s pouhým zlomkem energie potřebné k provozu křemíkových počítačů.
Wetware může být velmi zajímavé v době, kdy umělá inteligence zvyšuje spotřebu elektřiny kvůli nenasytným křemíkovým datacentrům. Podle Cortical Labs by tato technologie mohla doplňovat křemíkovou inteligenci, zejména při úlohách s malým množstvím dat. Živé neuronové systémy se dovedou učit z omezeného množství informací a adaptují se na měnící se podmínky. Aplikací by mohlo být nezměrné množství.
Video: Growing Neurons from Stem Cells
Video: Biological Computing With Living Neurons – Hon Weng Chong, Cortical Labs CEO
Literatura
Kyborg na čipu Neuroplatform zapřáhl lidské mozkové organoidy
Autor: Stanislav Mihulka (29.05.2024)
Mozkové organoidy se díky inteligentnímu rozhraní MetaBOC naučí řídit roboty
Autor: Stanislav Mihulka (02.07.2024)
Lidské mozkové organoidy ovládají virtuální motýly
Autor: Stanislav Mihulka (28.10.2024)
První syntetická biologická inteligence jede na lidských neuronech
Autor: Stanislav Mihulka (04.03.2025)
Cortical Labs: Lidské neurony na čipu hrají DOOM
Autor: Stanislav Mihulka (26.02.2026)
Diskuze:
Jimmy Hilton,2026-08-24 07:22:41
Kolik to má FLOPS? A kolik W/FLOPS?
Nevíme, protože je to jen další přeložený PR článek.
Re:
F M,2026-08-26 12:53:27
Tak ony by nejvíc PR byly ty FLOPS.
Tohle funguje jinak. Klasický výpočet by na tomhle běžel tragicky, dokonce si troufnu říct, že by ani nebyl vždy stejný výsledek. Hlavní výhoda je ta masivní paralelizace a u těch úloh které tomu sedí efektivita na Watt. To že se to dá připojí k počítači je skvělé, asi o to tu jde, ale nejpřesnější přirovnání které mě napadá je akcelerátor (ve smyslu 3dfx, zvukového a tak). Zkrátka speciální jednotka na které běží třeba AI (spíše zde je tou AI), nebo která hledá ve vstupu v reálném čase něco co by počítač nezvládl, nebo by potřeboval x kilowatt.
Do budoucna by to mohly být řídící jednotky. Jenže na jedné straně je výhodná ta rychlost a schopnost učení, ale na druhé zase to nejde kopírovat a otázka je životnost, píší 6-12 měsíců. A samozřejmě s tím jdou jiné problémy spojené s živými organismy, živným prostředím a tak, nestačí tomu jen dodat elektřinu.
Komerční. To je trochu přehnané. Komerčně to využívají farmaceutické firmy, ale ne k vývoji ve smyslu výpočtu, ale testování látek na těch neuronech, dostávají totiž dobrou zpětnou vazbu díky tomu připojení k čipu. Jinak jde spíš o učení se s tím pracovat a prodej té možnosti, ne o prodej výkonu jako u klasického serveru.
Singularita
Jan Slovan,2026-08-23 18:35:13
Výkonnost lidských neuronů v takovémto zařízení lze měřit řešením nějakých úloh. Když se ji podaří zvýšit přidáním umělých neuronů, které budou napojeny právě jen na lidské neurony a zdroj energie, otevře se tím bezprostředně cesta k augmentaci lidského mozku. A přijde technologická singularita.
Ačkoli se křemíkovou AI daří zlepšovat, singularita to ještě není.
Re: Singularita
Jose Jindra,2026-08-23 22:20:38
Nesouhlasím s posledním tvrzením, tato technologie na které stojí LLM - tedy transformers a deep lerning - je zlomovým (fázovým) přechodem v technologii AI. Možná to není ještě úplně zřejmé ale dle mého to povede ke stejné akceleraci jako byl objev parního stroje nebo třeba použití elektřiny.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
