Rekordní minimozky. Kredit: Irene Faravelli and Noelia Antón Bolaños.

Vědci a lékaři si už nějakou dobu pěstují z kmenových buněk organoidy čili malé verze rozmanitých orgánů, ať už pro vlastní potěšení, základní výzkum anebo pozoruhodné aplikace. Mimo jiné si pěstují i minimozky v naději, že odhalí tajemství lidského mozku a současně získají materiál pro testy léků či léčebných postupů, aniž aby potřebovali dobrovolníky nebo pokusná zvířata.

Paola Arlotta. Kredit: Harvard University.

Mozkové organoidy doposud přežívaly obvykle jen několik měsíců. Mohly tím pádem nabídnout pouze pohled do nejranějších fází vývoje lidského mozku, jehož úplné dozrání trvá cca 20 let. Teď ale došlo k průlomu.

Paola Arlottaová z Harvard University a Broad Institute of MIT and Harvard s týmem kolegů pěstovala mozkové organoidy rekordních sedm let. Pak je zničili. Vědci zjistili, že minimozky se v průběhu let dál měnily a dozrávaly, přestože se nikdy nenacházely uvnitř embrya, natož pak v lidském těle. Doufají, že se stárnoucími mozkovými organoidy bude možné studovat vývoj nejrůznějších poruch, jako je autismus nebo schizofrenie.

Minimozky v nálevu (ilustrační foto). Kredit: NIAID, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.

Badatelé uvádějí, že jejich mozkové organoidy „zaznamenávaly plynutí času a uchovávaly si paměť již uskutečněných vývojových kroků“. Jedním dechem ale dodávají, že to neznamená, že organoidy mají vzpomínky v běžném slova smyslu, například že by si dokázaly vybavit něco z „dětství.“ To je samozřejmě poněkud naduté, protože víme jen velmi málo o tom, jak vypadají a fungují vzpomínky v běžných lidských mozcích a je tudíž dost problematické tvrdit cokoliv věrohodného o vzpomínkách minimozků.

Jak říká na platformě Phys.org Daniel Lawler, vědci se obecně shodují, že organoidy nejsou schopné vědomí ani dalších vyšších mozkových funkcí. To je ale samozřejmě stejný případ jako se vzpomínkami, když „vědomí“ či „vyšší mozkové funkce“ nemáme prozkoumané natolik, abychom mohli něco takového věrohodně prohlašovat. Vědomí funguje jako blackbox a blackboxem s mnohem méně výstupy jsou i minimozky, takže, čert ví, co se jim „honí v hlavě.“

Vědci analyzovali stárnoucí organoidy pomocí tří různých typů nedávno vyvinutých genetických „hodin“, které dokážou přibližně určit biologický věk buněk. Všechny tři metody ukázaly, že se organoidy v průběhu času měnily podobným způsobem jako běžné mozkové buňky.

Když smíchali buňky minimozků, které se vyvíjely už jeden rok, s jinými, starými pouhé dva týdny, vytvořili „časovou“ chiméru. Mladé buňky se pak chovaly normálně, ale ty staré z nějakého důvodu přeskočily část vývoje a začaly vytvářet neurony, jejichž vznik za běžných okolností trvá přibližně čtyři měsíce. V budoucnu bychom snad mohli tento postup využít k urychlení vývoje určitých typů mozkových buněk. Jak je vidět, s minimozky si užijeme spoustu legrace.

Video: Uncovering The Secrets Of The Human Brain With Paola Arlotta: Advancements In Research

Literatura

Phys.org 23. 8. 2026.

Nature online 19. 8. 2026.