Archeologové odkrývají tajemství záhadné teenagerky z vampýrského hrobu

V hrobě 75 v Pieńi v centrálním Polsku byla v době Polsko-litevské unie, někdy mezi lety 1620 až 1674 pohřbena dívka s nápadnými protivampýrskými rituály. Polští vědci neohroženě analyzovali dostupné důkazy a pokusili se osvětlit osud dívky, která byla v temném 17. století z nějakého důvodu považována za upírku.

Vampýrský hrob 75. Kredit: Poliński et al. (2026), Journal of Archaeological Science: Reports.

V roce 2022 učinili odborníci archeologického ústavu Uniwersytetu Mikołaja Kopernika w Toruniu během vykopávek na hřbitově v Pieńi v centrální Polsku pozoruhodný objev. V hrobě 75 našli ženu pohřbenou před přibližně 400 lety dost znepokojivým způsobem. Přes krk jí položili srpovitě zahnutou železnou čepel ostřím k hrdlu a na palec levé nohy jí připevnili železný zámek. Taková „výbava“ odpovídá dobovým praktikám namířeným proti démonům či vampýrům, jejichž účelem bylo chránit živé před mrtvými, a především rázně zabránit tomu, aby mrtví opustili své hroby.

Dariusz Poliński. (Foto: Andrzej Romaňski, Kredit: Nicolaus Copernicus University).

Dariusz Poliński a jeho kolegové se nezalekli, analyzovali dostupné důkazy a pokusili se zrekonstruovat život této ženy, okolnosti její smrti i historické souvislosti, které by mohly vysvětlovat její pohřbení. Moderní technologie, včetně radiokarbonového datování, izotopových analýz a čtení dávné DNA vytáhly na světlo fascinující a také smutný historický příběh.

Především, žena z vampýrského hrobu je vlastně holka, která zemřela asi v 17 až 19 letech. Pohřbili ji nejspíš někdy mezi lety 1620 až 1674, když byla celá tato oblast součástí Polsko-litevské unie. Dívka patřila k maternální genetické linii haploskupiny J1c2c1, která pochází ze Skandinávie, ale podle analýzy izotopů v zubech od mala vyrůstala přímo tam, kde byla pohřbena.

Poblíž kostry byly nalezeny stopy materiálů ze stříbra a pozlacených drátků, které se používaly na luxusní výrobky, což naznačuje, že pohřbená dívka pocházela z elitních kruhů. Navzdory tomu ale zaznamenané hodnoty uhlíku a dusíku odpovídají velmi nízké spotřebě živočišných bílkovin, což ukazuje na to, že dívka prožila období strádání či podvýživy.

Logo. Kredit: Nicolaus Copernicus University.

Poliński a jeho tým rovněž objevili výrazné zelené zabarvení na jejím patře a kostech v oblasti krku. První podezření padlo na minci, tomu ale nic nenasvědčovalo. Zdá se, že dívce v době kolem její smrti někdo záměrně vložil hluboko do úst nebo nosní dutiny předmět obsahující měď, případně léčivou látku s obsahem mědi.

Analýzy půdy a kostí ukázaly, že hrob byl po krátké době znovu otevřen ještě před úplným rozkladem těla. A je možné, že opatření proti vampýrovi byla použita až tehdy. Rukojeť srpu byla vyrobena z březového dřeva, kterému byly v minulosti připisovány magické ochranné vlastnosti.

Dalším pozoruhodným zjištěním bylo, že hřbitov v Pieńi se neobjevuje na žádné historické mapě a nebyly na něm nalezeny katolické kříže ani jiné předměty spojené s náboženskými obřady. Hřbitov ležel mimo vesnici poblíž křižovatky a není vyloučeno, že sloužil jako místo určené k pohřbívání lidí vyvržených tehdejší společností.

Polsko-litevská unie, podobně jako prakticky celá Evropa v 17. století procházela řadou krizí, epidemií, hladomorů, válek a dalších neštěstí. Lidé tehdy žili na hraně, leckdy i za hranou a mrtví (někdy i živí), zvlášť pokud byli nepopulární nebo nějakým způsobem podezřelí či vybočující z řady, se velmi snadno mohli stát obětními beránky, na které bylo možné svalit vinu za všechna možná protivenství. To se zřejmě stalo teenagerce z Pieńi, která podle všeho byla i za života těžce zkoušená osudem.

Video: Mysterious Vampire Woman Unearthed