Mohla by levná role lepicí pásky pomoci ochránit váš domov před povodní? Nový výzkum naznačuje, že by mohla mít překvapivě velký účinek.

Testování opatření proti záplavám v laboratoři. Kredit: Stuart McLelland.

V Česku to už známe velmi dobře. Když se blíží záplava, všichni plní pytle s pískem a obkládají s nimi dveře, případně okna, když je to vážně zlé. Není to ale úplně snadné a výsledný efekt není úplně stoprocentní. Britská vládní zpráva FloodReady Review z roku 2025 vyzvala k zavádění praktických a levných opatření, která by domácnostem usnadnila přípravu na povodně.

S pozoruhodným řešením přišel tým, který vedl Stuart McLelland z Energy and Environment Institute při britské University of Hull. Zjistili, že překvapivě rychlou, snadnou a levnou pomoc nabízí lepicí páska – tedy nikoliv ta průhledná na papír, ale univerzální stříbrná opravná páska, jakou má stejně nejspíš většina lidí doma kvůli opravám.

Stuart McLelland. Kredit: University of Hull.

McLelland a jeho kolegové provedli kontrolované laboratorní experimenty, u nichž se ukázalo, že správné nalepení pásky na vnější stranu domovních dveří omezí průsak záplavové vody o 97 až 98 %. Výsledky naznačují, že jednoduché a levné opatření může výrazně omezit množství vody, které se při povodni dostane do domu. Stačí zareagovat krátce předtím, než dorazí záplavová voda.

Na University of Hull testovali moderní dřevěné dveře, dveře z plastu (uPVC) i kompozitní dveře, které odborně namontovali řemeslníci. Za dveřmi vytvořili uzavřený prostor, v němž zachytávali veškerou prosakující vodu. Hloubku vody postupně zvyšovali po pěti centimetrech až na maximum 60 cm. Prosáklou vodu odčerpávali a průběžně měřili rychlost průsaku, abychom mohli porovnat účinnost dveří a různých způsobů jejich zabezpečení.

Lepicí páska pomůže při povodni. Kredit: Evan-Amos, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0.

Při testování pytlů s pískem jich naskládali 54 a mezi dveře a pytle vložili plastovou fólii. Lepicí pásku při všech zkouškách aplikovala tatáž osoba, aby se minimalizovalo zkreslení výsledků. Nalepení pásky na jedny dveře zabralo přibližně 10 až 20 minut. U nezabezpečených dveří dosahoval průsak při hloubce vody 60 cm často tisíců litrů za hodinu. Přelepení vnější strany dveří lepicí páskou ale tento průsak radikálně snížilo o 97 až 98 %. Speciální těsnicí pásky dosáhly ještě lepších výsledků.

Po desetiletí jsou standardním prostředkem nouzové ochrany před povodněmi pytle s pískem. V praxi však mají řadu nevýhod. Jsou těžké na přepravu, jejich rozmístění vyžaduje hodně práce a po kontaktu s kontaminovanou záplavovou vodou se obtížně likvidují. Taky nejsou hned po ruce a je nutné je naplnit. Nemluvě o tom, že je to dost nákladné.

V zmíněných testech McLellandova týmu přitom pytle s pískem poskytovaly proti průsaku testovanými dveřmi menší ochranu než těsnění s lepicí páskou. I při nejlepším výsledku snížily průsak pouze o 70 % ve srovnání s nezabezpečenými dveřmi při stejné hloubce vody.

Současně ale platí, že lepicí páska nenahrazuje profesionálně navržené protipovodňové dveře, bariéry ani individuální plán ochrany nemovitosti před povodněmi. Je to dočasné, improvizované opatření, které může omezit pronikání vody kolem dveří. Nezaručí suchý dům ani nezabrání vnikání vody jinými cestami, například stěnami, podlahami nebo odpady. Jak říká McLelland, role lepicí pásky za pár korun sice povodeň nezastaví, ale může být platnou součástí přípravy ještě předtím, než dorazí záplavová voda.

Video: Episode 38: Inside the University Lab Testing Flood Protection

Literatura

The Conversation 16. 10. 2026.