Dopad komety. Kredit: Scarlett White.

Pokud jde o vznik života, mnozí lidé si komplikují život různými mimozemskými scénáři. Jako by nestačilo, že není úplně snadné si představit vznik života na Zemi. Patří k tomu i oblíbená představa, podle které komety dopravily na Zemi molekulární stavební kameny nutné pro vznik života. Už totiž víme, že komety obsahují řadu těchto molekul.

Nový výzkum, který vedl Richard Anslow z Institute of Astronomy na University of Cambridge, ale tuto představu zpochybňuje. Badatelé dospěli k závěru, že transport potřebných molekul kometami by byl nanejvýš vzácnou náhodou, ale určitě ne pravidelným deštěm prebiotických molekul, jak se dříve předpokládalo.

Richard Anslow. Kredit: University of Cambridge.

Anslow s kolegy si to modelovali a zjistili, že komety vstupují do zemské atmosféry příliš vysokou rychlostí a pod příliš ostrými úhly na to, aby jejich křehké organické molekuly přežily. Při dopadu na povrch by se téměř jistě vypařily. Současně zjistili, že o něco nadějnějším cílem pro kosmickou přepravu prebiotických molekul by mohl být Mars, i když ani tam by to nebyla žádná sláva.

V roce 2023 se Anslow a jeho kolegové domnívali, že v planetárních systémech s těsně obíhajícími planetami by komety mohly zpomalovat tím, že by se odrážely od jedné planety k druhé. Během tohoto putování by mohly dopravovat organické molekuly. Teď se pokusili zjistit, zda by podobný scénář mohl fungovat i ve Sluneční soustavě.

Moc to ale nedopadlo. Nový výzkum ukázal, jak nesmírně vzácná by taková událost byla. Vědci využili pokroky v simulacích dopadů komet, modelování jejich interakcí s atmosférou i v dynamickém modelování vzniku a vývoje komet. Výsledky naznačily, že úspěšnou dopravu prebiotických molekul nelze zcela vyloučit, její pravděpodobnost je ale mimořádně nízká.

Logo. Kredit: Institute of Astronomy, Cambridge.

Vědci se zaměřili na kyanovodík (HCN), důležitou prebiotickou molekulu, která se pravidelně nachází v kometách Sluneční soustavy. Simulace ukázaly, že i kdyby molekuly kyanovodíku náhodou přežily dopad komety na Zemi, případy, kdy by se jich na povrch dostalo dostatečné množství, by byly nesmírně výjimečné.

Počet komet dopadajících na Zemi navíc během prvních 500 milionů let existence naší planety rychle klesal. Ani kdyby se molekuly HCN na kometě skutečně dostaly až na zemský povrch, nezůstaly by tam dlouho ve vysoké koncentraci. Případné chemické reakce vedoucí ke vzniku života by proto musely začít a rychle pokračovat bezprostředně po dopadu. Podle vědců je takový souběh okolností velmi nepravděpodobný.

Pro milovníky komet je to asi zklamání. Odkud se tedy vzaly látky nezbytné pro vznik života na Zemi? Anslow a spol. nabízejí několik možností. Potřebné molekuly mohly vznikat při dopadech planetek, které na Zemi narážely mnohem častěji než komety. Další možností je, že chemické prekurzory života vznikaly přímo na Zemi, aniž by byl nutný přísun nějakých látek z vesmíru.

Video: How Did Early Earth Get The Ingredients for Life?

Literatura

University of Cambridge 28. 10. 2026.

Scientific Reports 16: 31688.