Pro získání vysněné postavy jsou někteří ochotní sáhnout i po injekcích. Zda jim to přinese i duševní pohodu či jiné životní cíle není vůbec jisté. Kredit: Pavel Danilyuk

Léky s obsahem GLP-1, jako je například Ozempic, v posledních letech výrazně změnily možnosti léčby diabetu 2. typu. Ale nejenom to. Dovedou pomoci nejenom s kontrolou hladiny krevního cukru či snižováním rizika kardiovaskulárních příhod, ale v mnoha případech i s výraznou redukcí hmotnosti. V čem zatím vědci nemají jasno? Zda se toto zlepšení fyzického zdraví (a často i vzhledu) promítne i do dalších oblastí života, jako je duševní zdraví, pocit štěstí, kvalita vztahů či spokojenosti v zaměstnání.

Pomůže GLP-1 splnit sny?

Nejspíš každý známe někoho, kdo svůj „životní neúspěch“ připisuje svému zdravotnímu stavu. Velmi často právě nadváze či obezitě, případně „nemožnosti“ nadbytečná kila shodit. Co se stane, když dotyční díky nové medikaci dosáhnou zlepšení? Změní se jejich život tak, jak si představovali? Odpovědi na tyto a podobné otázky se pokusili najít ekonom Robert Kaestner z Harris School of Public Policy na University of Chicago a Cuiping Schiman z Georgia Southern University. Snažili se objevit důkazy o tom, že by užívání léků s obsahem GLP-1 vedlo u dospělých s diabetem 2. typu k měřitelnému zlepšení duševního zdraví, sebehodnocení zdravotního stavu, spokojenosti v zaměstnání nebo v soukromém životě.

Tělo vs duše

Podle profesora Kaestnera se sice ví, že tyto léky zlepšují fyzické zdraví. Existuje již řada výzkumů, které tyto přínosy dokládají. Nebylo však zatím dostatečně prozkoumáno, zda se tato zlepšení promítají i do dalších oblastí života osob, které užívají léky s GLP-1. Proč je tato spojitost zajímavá? Protože tato problematika nabývá na významu díky pojišťovnám a vládním programům, jež zvažují, zda rozšířit dostupnost léků ze skupiny GLP-1. Na jedné straně jsou některé jejich zdravotní přínosy dobře zdokumentovány. Na straně druhé není ještě vůbec jasné, zda by tyto léky mohly přispět ke zlepšení duševního zdraví, sociálním či ekonomickým výhodám, čímž by se daly posílit argumenty pro jejich širší indikaci a zejména úhradu, např. ze zdravotního pojištění.

Profesor Robert Kaestner, PhD. (Kredit: University of Chicago)

Nabídne GLP-1 další benefity?

Za tím účelem Kaestner a Schiman analyzovali data získaná za více než desetiletí (2012 až 2023) v rámci celostátního průzkumu Medical Expenditure Panel Survey. Jejich „cílovou skupinou“ se staly dospělé osoby s diabetem 2. typu. Místo „tradičního“ srovnávání osob, které léky na bázi GLP-1 užívaly, s těmi, které nikoliv, sledovali navíc jednotlivce v průběhu času, aby zjistili, zda se jejich životní situace v souvislosti s léčbou změnila. Zaměřili se na několik ukazatelů životní pohody, vč. příznaků deprese či jiného psychického diskomfortu, subjektivního hodnocení vlastního zdraví, zaměstnání a rodinného stavu.

Zpočátku to vypadalo, že se jim určité odlišnosti mezi uživateli a neuživateli GLP-1 – například v otázkách týkajících se zaměstnání či partnerských vztahů – podaří potvrdit. Tyto rozdíly však většinou vymizely, jakmile se výzkumníci zaměřili na téže jedince v průběhu času. Což by více odpovídalo tomu, že původně patrné rozdíly reflektovaly spíš odlišnosti mezi různými typy lidí (resp. jejich osobností), kteří byli či nebyli léčeni GLP-1, než aby šlo o důsledky samotné léčby.

Delší čas to nezměnil

Výsledky byly podobné, ať už se vědci zaměřili na osoby užívající GLP-1 zhruba rok, nebo je sledovali delší dobu, v tomto případě dva roky. Ani v jednom případě nenašli dostatek důkazů, které by potvrdily, že užívání těchto léků může vést k významným změnám v hodnocených životních situacích. Přesto profesor Kaestner upozornil, že ani to ještě nedokazuje, že by tyto léky neměly vůbec žádné účinky mimo oblast fyzického zdraví. Třeba jsou ty změny jen méně výrazné nebo obtížněji zachytitelné prostřednictvím metod použitých ve studii.

Vědci pracovali například s tím, zda se někdo v průběhu sledování stal (ne)zaměstnaným, oženil se či naopak rozvedl, a vyhodnocovali standardní charakteristiky duševního zdraví. To jsou sice důležitá měřítka, ale nemusí nutně zachytit změny týkající se sebevědomí, kvality pracovního či partnerského vztahu nebo jiných každodenních situací.

Krom toho vědci zdůraznili, že jejich zjištění v žádném ohledu nezpochybňují terapeutickou hodnotu léků s GLP-1. Pro dospělé s diabetem 2. typu zůstávají v platnosti ty benefity, které již byly prokázány v průběhu klinického výzkumu, vč. lepší kontroly glykémie, úbytku hmotnosti a lepšího fyzického zdraví.

Zájem o další výzkum

Vzhledem k vysoké pravděpodobnosti, že bude narůstat zájem o použití léků s obsahem GLP-1 i mimo skupinu pacientů s diabetem 2. typu, zejména za účelem snižování hmotnosti, budou mít vědci více příležitostí pro zkoumání toho, zda se vliv těchto léčiv na duševní zdraví, psychickou pohodu, sociální interakce a další životní situace projeví třeba v jiných skupinách nebo v delším časovém horizontu. Zatím se podle Kaestnera stále jedná o velmi novou oblast výzkumu. S tím, jak se bude zvyšovat počet uživatelů, budou mít vědci i více možností pro zachycení a pochopení případných širších důsledků použití léků s GLP-1, k nimž pak budou moci přihlížet všichni, kteří rozhodují o jejich použití a úhradách ze zdravotního pojištění.

Zdroj: University of Chicago. (2026, September 17). Ozempic can change your body. Can it change your life? ScienceDaily. Retrieved November 8, 2026 (www.sciencedaily.com/releases/2026/09/260917003728.htm