H5N1 na ptačích křídlech  
Chřipková schizofrenie pokračuje. V Chorvatsku vyhlásili poplach poté, co uhynulo kuře. Brity děsí papoušek importovaný do karanténní stanice ze Surinamu. Slyšíme, že volně žijící tažní ptáci nemohou virus přenášet, protože na něj chcípnou. Zároveň ale státy prohlašují, že mají tažné ptáky „plně pod kontrolou“. Mohou tažní ptáci přenášet virus ptačí chřipky H5N1?

 

Zvětšit obrázek
Chřipkové viry byly, jsou a budou.

Když je chřipka jednu chvíli v Číně a vzápětí na Urale, nabízí se logická otázka: Kdo ji tam zavlekl. Na koho ukázat prstem? Na tažné ptáky? V některých případech přenosu viru na překvapivě velké vzdálenosti zcela jistě ne. Například v lednu 2004 propukla nákaza virem H5N1 u domácí drůbeže v tibetské Lhase. Ze zavlečení nákazy byli usvědčeni importéři nakažené drůbeže z 1 500 kilometrů vzdálené provincie Gansu. Ještě větší vzdálenost překonal virus H5N1 v říjnu 2004. Hostili jej thajští orli, kteří přistáli v Belgii. Přesněji řečeno, přistáli na letišti v Bruselu po dlouhém letu boeingem v zavazadlech pašeráka dravého ptactva. 

 

Řadu případů přenosu viru H5N1 má na svědomí člověk, který transportoval nakaženou drůbež.

Také příkladů nákazy volně žijících ptáků virem H5N1 bylo jen málo. Vše se od základu změnilo v dubnu, když na jezeře Quinghai v severozápadní Číně uhynulo na infekci virem H5N1 přinejmenším 5 000 tažných vodních ptáků. Epidemiologové se začali obávat, že ptáci, kteří infekci přežili, zanesou virus do Indie a odtud možná ještě dál. Čínské úřady ale zakázaly sledování hejn na tahu, a tak víme zase houby.

 


Nikdo ani netuší, jak se virus mohl dostat až k ptákům na jezeře v odlehlém koutě Číny. Vzápětí ale vypukla v téže provincii v jedné drůbežárně chřipka vyvolaná virem H5N1, a tak není jasné, zda na vině opět nebyl člověk. Možná někdo dopravil do oblasti nakaženou drůbež, od které se teprve následně nakazili volně žijící ptáci. Ale možná to osazenstvo drůbežárny chytlo od prolétajících ptačích světoběžníků. Kdo ví?

 

Zvětšit obrázek
Orli nakažení virem H5N1 byli pašováni z Thajska do Belgie.

 

Řadu Expertů přesvědčila o podílu volně žijících tažných ptáků na šíření chřipkového viru H5N1 až nákaza na mongolském jezeře Erkhel. V tomto případě se zdál podíl člověka na průniku viru na novou lokalitu zcela vyloučen.

Otázka „přenášejí či nepřenášejí“ rozhodně není akademická. Pokud jsou ptáci schopni virus přenášet, nelze jeho šíření účinně čelit. Letos už zřejmě virus přeletí Evropou a pokud migruje s ptáky, zastaví se až v Africe. Příští rok už jej experti mohou čekat na americkém kontinentu.
Ptačí virus H5N1, který se poprvé objevil v roce 1997 v Hongkongu, zatím zabil 61 lidí a k tomu má na svědomí i 100 milionů kusů drůbeže. Patří mezi 15 ptačích virů přenášených ptáky. Zabíjí přednostně domácí kury, ale stejně dobře si poradí i vrubozobou drůbeží (kachny, husy). Veterináři z toho čerpali optimismus.
„Chcíplá kachna nelítá,“ opakovali do omrzení, aby ukázali, že se není čeho bát. „Pták, který se nakazí, chcípne. Tak jak by mohl roznášet nákazu. Pokud ptáci přeci jen nesou virus H5N1, tak jsou to relativně neškodné kmeny.“

 

 

Zvětšit obrázek
Mongolské jezero Erkhel…

Tyto „neškodné“ kmeny H5N1 ale mohou po přeskoku na kura nebo krocana zmutovat na vysoce patogenní kmen. Od roku 1959 už virologové zaznamenali takových proměn virového beránka na vlka nejméně 19. Jedna z takových proměn zřejmě přivedla na svět i vysoce patogenní hongkongský virus H5N1 z roku 1997.
Ten se málem povedlo zlikvidovat utracením 1,5 milionů kusů hongkongské domácí drůbeže. Po tomto slepičím masakru dal virus H5N1 pokoj až do roku 2003, kdy vypukly velké nákazy v drůbežárnách na jihu Jižní Koreje. Zatím není jasné, jak tam virus pronikl. Tažní ptáci za to zřejmě nemohou, protože ti by museli na tahu z oblasti Hongkongu nakazit přednostně populace drůbeže na Tchajwanu a na Filipínách.  Tyto země jsou ale (zatím – pokud víme) z hlediska ptačího chřipkového viru H5N1 „čisté“.

 

… bylo svědkem masakru mezi volně žijícími tažnými ptáky, jejž vyvolal virus H5N1.

Vše nasvědčuje tomu, že současný virus H5N1 je krajně podlý a nectí pravidla dosud platná pro všechny ostatní ptačí chřipkové viry. Vodní drůbež a především kachny byly až do objevení viru H5N1 vůči všem ptačím chřipkových virům odolné. H5N1 překvapil poprvé, když dokázal zabíjet kachny. Podruhé překvapil, když některé kmeny tohoto viru kachny ušetřily, ale uchovaly si schopnost zabíjet kura domácího. To všechno jsou dosti nepříjemné zprávy.

Takže co závěrem? Snad oblíbené české úsloví: Nač stahovat kalhoty, brod je ještě daleko. Ale zároveň je třeba dodat, že z bezprostřední blízkosti by byl brod v podobě světa zasaženého pandemií lidské chřipky odvozené od ptačího chřipkového viru H5N1 hodně ošemetným místem k životu.

 

 

Datum: 23.10.2005 20:33
Tisk článku

Když rozum podporuje víru - Hučko Ladislav
 
 
cena původní: 269 Kč
cena: 226 Kč
Když rozum podporuje víru
Hučko Ladislav

Diskuze:

sranda

halman,2005-10-24 09:24:50

to je sranda, že p. Ccecil má strach z p. Mihulky i v opici :-)))...

Ale k tématu - mohou H5N1 snadno přenášet i ostatní plazi? (nejen ptáci)

Odpovědět


Hm...

Ccecil,2005-10-24 11:15:39

Jen bych chtěl vědět, jak jsi došel k přívlastku strach? Opravdu, tenhle pocit je mi právě v této souvislosti na hony vzdálen. Spíš tam sedí smích a zábava, ale někdo jiný se bojí, viď?

Odpovědět

Diametrálně odlišná situace

Ccecil,2005-10-23 22:34:43

Pokud pomineme pozdější epidemie, byl výskyt v roce 1918 suveréně nejzhoubnější. Jednak si nikdo nebyl vědom hrozícího nebezpečí, jednak geopolitická situace nahrávala epidemii seč to šlo.

Nyní je ale svět o pár kroků dál. Jen není jisté, jestli směrem od propasti, nebo k ní. Jednak je tady nesporný fakt globalizece a dopravy, který činí riziko nákazy mnohonásobně větším. Na druhou stranu je zde vědomí hrozícího nebezpečí a téměř století vědeckých výzkumů, které nám daly do rukou zbraně dříve nevídané. Co tedy vyhraje?

Pokud použijeme elementární logiku, je výsledek téměř jasný. Mutaci viru nelze zastavit, lze ji pouze zpomalit. Epidemie propukne dříve či později, buď s touto variantou, nebo s nějakou příští, statistika pro to hovoří jasně. Vyspělé státy jsou schopny nebezpečí do určité míry čelit a jsou schopny své obyvatele chránit. V zásadě je to jen otázka času. Čím později se člověk nakazí, tím větší má šanci na uzdravení pomocí prostředků v rychlosti vyvinutými. Lidé z chudých zemí mají naopak smůlu. Tam bude mortalita statisticky plnohodnotná, nezatížená informační a ekonomickou silou a tedy nepřispůsobivé jedince zabije.

Otázka ale zní jinak. Bude to pro budoucí populaci z hlediska tak opěvované Darwinovi teorie výhra nebo naopak totální prohra? Je západní civilizace ve své podobě téměř ateistické společnosti to pravé, nebo bude v budoucnosti vyhubena jejími postulavanými mechanizmy jako totálně nevhodná, protože neprojde zátěžovým testem a ve svém genetickém fondu bude jiná? Protože pro další evoluční vývoj bude přeživší populace z afriky mnohem lépe přizpůsobená? A není to nakonec smích v pozadí z vousaté brady inteligentního designera, který opravdu má smysl pro černo-bílý humor v podstatě nekonečný, zvláště když si dokážeme představit, že každá jím vytvořená nezávislá inteligence nám důvěrně známá je závislá na hmotě jen do určité míry a svým způsobem nezničitelná? Tedy jinými slovy, nakonec dá každému co každý chce a zároveň udělá přesně to, co chce On sám. A to vám povídám bude to SM tedy Sado-Maso až se to všechno smele a tím nemám na mysli jen tuhle epizodní epidemii.

PS Omlouvám se za konec, ale byl to pokus o humor po nějakých těch lahvinkách vína, nicméně, za úvahu to stojí, ne? Berte to prostě s rezervou.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace