Kobylky loutkami v rukou parazitů  
Strunovci dokáží přinutit kobylky naskákat do vody a utopit se a my teď už začínáme chápat, jak to dělají.

 

Zvětšit obrázek
Laškovné hry Matky Přírody. Strunovec Spinochordodes vylézající z meconemy.

Přírodu obvykle vnímáme jako krásné, idylické místo, kam se vypravujeme pro relaxaci a poučení. Občas, spíše neradi připustíme, že mezi zvířátky nebývají až tak pěkné vztahy, jaké máme my lidé mezi sebou.

Zvětšit obrázek
Kobylka Meconema. V celé záležitosti hraje roli oběti.

Hyenu ohlodávající čerstvě skolenou antilopu spíše přehlížíme a považujeme za takové nepěkné, ale nutné zlo, či bizarní cirkus, jehož aktéři se po odchodu návštěvníků zase zvednou, ukloní se a odejdou do maringotek. A jehovisti to vzali od podlahy, v jejich často ilustrovaném novém ráji bude hyena s výrazem dobromyslného idiota přežvykovat seno.

 


Ve skutečnosti je příroda plná zajímavých ohavností. Mezi ty nejpozoruhodnější patří případy, kdy parazit nějakým lstivým způsobem manipuluje chování hostitele. Takových situací je už známa celá řada, člověka, kterým manipuluje například Toxoplasma nevyjímaje. Parazit vždy nějak donutí hostitele, aby se choval tak, jak je to výhodné pro parazita. Není nijak překvapivé, že to hostitel ve většině takových případů smutně odnáší.

Málokdy se ale ví něco bližšího o konkrétním mechanismu, kterým parazit na hostitele působí. Někdy to není příliš složité zjistit. Například, larvy některých druhů motolic parazitují v očních čočkách ryb. Infikované ryby pak pochopitelně špatně vidí.

Zvětšit obrázek
Strunovec uvnitř. Hraje zlého hocha.

Domnívají se, že jsou příliš hluboko a plavou vzhůru. Časem vyplavou až k hladině, ani to jim ale nepomůže. Nakonec se motají u hladiny tak dlouho, dokud je nesejme nějaký rybožravý pták, ve kterém motolice zdárně dospěje. Ve většině případů je ale mechanismus manipulace hostitele záhadou.

 

Francouzští badatelé pod vedením F. Thomase z IRD v Montpellier během nedávného výzkumu sledovali jak parazitický strunovec Spinochordodes tellinii manipuluje kobylky a cvrčky. Strunovci se s hostiteli nemazlí. Když se jejich vývojový cyklus blíží ke konci, nějak přinutí jinak stoprocentně suchozemské kobylky dolézt k vodě a spáchat efektní sebevraždu skokem do ní. Dospělí strunovci totiž žijí ve vodě a tohle řešení je pro ně pohodlné. Jakmile je nešťastná kobylka ve vodě, strunovec vyleze ven, přičemž předvede, že je třikrát až čtyřikrát delší než jeho oběť, s úsměvem odplave a vyhledá sexuálního partnera. Je tím posledním, co topící se hostitel v životě spatří.

 

Zvětšit obrázek
Reality show vrcholí. Sebevražda v přímém přenosu.

Jako jedněm z prvních se jim podařilo vystopovat, které proteiny se podílí na brutální manipulaci hostitele, v tomhle případě kobylek. Dospívající strunovci ovlivňují centrální nervový systém hostitelů tak, že produkují proteiny vydávající se za vlastní proteiny kobylek. Během studie bylo použito know-how proteomiky, čili metodické postupy, které umožňují analyzovat všechny proteiny vyráběné v určitých buňkách nebo tkáních, konkrétně 2-DE, dvourozměrnou gelovou elektroforézu, MALDI-TOF hmotnostní spektrometrii a počítačové analýzy. Stačilo se podívat na mozky kobylek Meconema thalassinum, které jsou hostitelkami zmíněných strunovců a zjistit, jaké proteiny se vyrábějí v mozcích nenakažených jedinců a jaké u těch parazitovaných a to před, během a po jejich sebevražedném skoku do vody.

 

Zvětšit obrázek
Strunovec pro změnu v kudlance. Buďme rádi, že vyjma vetřelců z lidí nic podobných proporcí neleze.

Ukázalo se, že se proteiny v mozcích kobylek se strunovcem od těch v mozcích kobylek bez parazitů opravdu liší. Konkrétně šlo o proteiny, jenž mají co do činění s mozkovými neurotransmitery, tedy s látkami, které zásadním způsobem řídí činnost mozku, nálady, pocity, emoce a tužby. A pak také o několik proteinů, jenž souvisejí s tím, jak se zvíře pohybuje vůči zemské gravitaci. Jinými slovy, podařilo se zjistit, které konkrétní proteiny udělají z normální hopsající kobylky potápěče bez akvalungu. Kobylkám to asi příliš nepomůže, ale všechno ošklivé je pro něco dobré. Studie jako je tahle napovídají, jak vlastně mozky fungují a taky, co všechno může dokázat takový nenápadný parazit.

Pramen: Proceedings of the Royal Society B 272: 2117-2126.

Datum: 25.10.2005 00:37
Tisk článku

Kontrakt (dohoda) jako předpoklad reedukace žáka s poruchou emocí a chování... - Jařabáč Ivan
 
 
cena původní: 225 Kč
cena: 225 Kč
Kontrakt (dohoda) jako předpoklad reedukace žáka s poruchou emocí a chování...
Jařabáč Ivan

Diskuze:


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace