Vědci vytvarovali ze salogelu gumídka. Kredit: Texas A&M University College of Engineering.

Jak nejspíš každý zjistil na vlastní kůži, účty za energie by mohly vystupovat v hororové show a zlepšení moc není na pořadu dne. Leda by někdo přišel s převratnou technologií, která by pomyslný jazýček vah vychýlila ve prospěch uživatelů.

Teď se v tomto směru rýsuje zajímavá možnost, kterou nabízejí odborníci Texas A&M University. Zabývají se novými materiály, kterým se říká salogely, a které by mohly pomoci snížit množství energie, určené na vytápění nebo naopak chlazení rozmanitých budov. Jde o polymerní gely obsahující hydratované soli, tedy sloučeniny, které mají ve své krystalové struktuře zabudovanou vodu.

Kartik Kumar Rajagopalan. Kredit: K. K. Rajagopalan.

Kartik Kumar Rajagopalan a jeho kolegové ve své nové studii shrnuli dosavadní vývoj těchto pozoruhodných materiálů a možnosti jejich využití ve stavebnictví.

Princip akumulace tepla je podobný tomu, díky němuž dokáže kostka ledu ochladit nápoj. Když led taje, pohlcuje tepelnou energii, aniž by se přitom zvyšovala jeho teplota.

Aplikace salogelů. Kredit: Texas A&M University College of Engineering.

Stejně fungují materiály se změnou skupenství (PCM, phase-change materials), které při přechodu z pevného do kapalného stavu absorbují teplo a při opačném procesu ho opět uvolňují. Do této skupiny patří například vosky, ale autoři studie dávají přednost právě hydratovaným solím, které mohou na jednotku objemu uchovat více než dvojnásobné množství tepla oproti parafínu.

Doposud se moc nedařilo hydratované soli tímto způsobem využít. Salogely ale nabízejí důmyslné řešení a k udržení soli na místě využívají malé množství polymeru. Jde o posun od pouhého ukládání tepla k vývoji multifunkčních materiálů, které kombinují akumulaci tepelné energie s jejím uvolňováním.

Rajagopalan a spol. navrhují dva základní způsoby využití salogelů v budovách. První je pasivní, materiál by se zabudoval do střech, stěn nebo oken a využíval přirozené střídání denních a nočních teplot. Druhá možnost je dynamičtější. Salogely by se umístily do samostatných modulů, například do klimatizačních jednotek nebo ohřívačů vody. Dosavadní experimenty probíhaly zatím v malém měřítku, ale výsledky jsou povzbudivé, i když bude ještě nutné překonat řadu technických překážek. Každopádně by to byla by to vítaná pomoc pro rozpočty!

Video: Phase Change Materials Explained: The Secret Technology Behind Thermal Energy Storage

Literatura

New Atlas 18. 10. 2026.

ACS Applied Materials & Interfaces 18: 30627–30640.