Zvětšit obrázek

Takhle si umělec znalý věci představuje kvasar.

Kvasary jsou i na kosmické poměry extrémně jasné zdroje světla. Vznikají hodně teatrálním způsobem, když nějaká superobří černá díra nasává svojí šílenou gravitací mezihvězdný plyn. Dotyčný plyn se pohybuje přímo kosmicky rychle a přitom se zahřeje na ohromně vysoké teploty. To celé pak hodně moc svítí a my to můžeme v pohodě pozorovat jako jedno z nejhezčích představení kosmického divadla.

Už dlouho se vleče spor, zda takový ultrasvítivý kvasar může existovat bez galaxie, jenž by ho obklopovala. V roce 1994 skupina astronomů pod vedením J. Bahcalla z Princeton University ohlásila objev hned osmi kvasarů bez domovských galaxií. Postupně se ale ukázalo, že každý z nich vlastně galaxii má, jen ne až tak dobře viditelnou. Následný rozruch a posměšky způsobily, že od té doby měla zcela navrch frakce astronomů, kteří si kvasar bez domovské galaxie nedovedou ani představit. Každému, kdo by proti tomu snad něco namítal, se dostalo doporučení v tom smyslu, aby si pročistil čočky.

Zvětšit obrázek

Very Large Telescope agentury ESO. Mocný nástroj těch co hledí do hlubin vesmíru.

Nedávný objev týmu belgických astrofyziků z University of Liege pod vedením P. Magaina všechno změnil. Během studia 20 kvasarů, při němž využívali Hubbleho kosmický teleskop a chilský European Southern Observatory’s Very Large Telescope zjistili, že jeden z nich, konkrétně kvasar HE0450-2958, kolem sebe doopravdy žádnou domovskou galaxii nemá.
Kvasary obvykle bývají asi tak stokrát jasnější než galaxie, ve kterých bydlí. Je docela jasné, že uvidět takovou galaxii není zrovna snadné a asi nebude jen tak snadné nade vší pochybnost vyloučit, že HE0450-2958 přece jenom nějakou svoji galaxii má. Kdyby tomu tak ale bylo, musela by jeho galaxie být minimálně šestkrát méně jasná, než obvyklé galaxie s kvasary a zároveň minimálně dvanáctkrát menší, než je průměr.

Zvětšit obrázek

HE0450-2958 v celé své kráse. Kvasar, jak má být, jen ta domovská galaxie nikde.

Objevy v bezprostředním okolí osiřelého kvasaru ukazují na možné proběhlé kosmické drama. Poblíž kvasaru je totiž jednak poničená galaxie plná rychle se tvořících hvězd a pak taky nějakých 2500 světelných let velká kapka mezihvězdného plynu, která nejspíš posílá svoji hmotu černé díře a tak tenhle kvasar živí.

Co se mohlo stát? Možná nějaká spektakulární srážka. Ale představit si, jak něco mohlo vyšťouchnout gigantickou černou díru ze středu galaxie není zrovna snadné. Autoři studie předpokládají, že by se musely pořádně srazit nejméně tři galaxie dohromady, aby se něco takového vůbec mohlo stát.

Jiným vysvětlením může být tajuplná temná hmota, ze které je podle všeho skoro celý vesmír, ale o které vlastně nikdo pořádně netuší, co by to mohlo být. Temná hmota je opravdu nejspíš temná a proto není vidět. Taková temná hmota by mohla obklopovat kvasar HE0450-2958 a proto se nám zdá, že kolem něho nic není. Proč by ale právě tento kvasar měl být obklopen temnou hmotou a jiné ne, není zrovna moc jasné.

Nový objev, jak je v tomhle oboru docela zvykem, přináší mnohem víc otázek než odpovědí. Například, jestli se superobří černá díra může vytvořit před vznikem galaxie, ve kterých obvykle sídlí? Nebo zda může oblak temné hmoty udržet v chodu funkční kvasar. Těžko říct, zatím to každopádně vypadá, že HE0450-2958 je skutečné osamělým vlkem, který jako Barbar Conan hledá svou královnu.

Pramen: Nature 437: 381