Lidské geny jsou primitivní  
Analýza genomu mořské nereidky Platynereis dumerlii ukazuje, že lidské geny s množstvím intronů jsou primitivní a že obratlovci patří k nejpomaleji se vyvíjejícím evolučním liniím živočichů.

 

Zvětšit obrázek
Nereidka Platynereis dumerlii v necudném detailu. Nová modelová krasavice molekulární biologie.

My lidé jsme pyšní. Dlouho jsme byli přesvědčeni o tom, že naše planeta je středem celého vesmíru. Astronomické objevy nás časem vrátily zpátky na Zem, tuctovou planetu tuctové hvězdné soustavy tuctového spirálního ramena tuctové galaxie. Pýcha se jen tak nevzdává a tak jsme se až donedávna utěšovali se stromy života v učebnicích biologie. Ty se tvrdošíjně kreslí tak, aby nikdo ani na okamžik nezapochyboval o tom, že právě my jsme ti páni tvorstva. Větev vedoucí k člověku je vždy ta poslední, ta úplně nahoře a odstavec o lidech bývá ten poslední v systematické zoologii. Člověk se nenápadně zobrazuje jako vrchol evoluce.
Aby nedošlo k mýlce, je super být člověkem. Které jiné zvíře vyvinulo modře zářící LEDky? Ale na druhou stranu není úplně nutné masírovat si ego předpotopními předsudky. Fylogenetikům je už nějakou dobu jasné, že lidé v rámci savců ani řekněme obratlovci v rámci živočichů rozhodně nebudou tou koncovou, nejvíce odvozenou větví stromu života.
K nim si teď přisadila zajímavá studie týmu badatelů z European Molecular Biology Laboratory (EMBL), která poměrně přesvědčivě dokládá, že oproti dřívějším názorům patří obratlovci k nejpomaleji se vyvíjejícím liniím živočichů. Nás jako poctivých obratlovců pochopitelně nevyjímaje.


Molekulární biologové až donedávna strkali do sekvenátorů slušně řečeno hodně mizerně vybrané organismy. Klasický příkladem může být octomilka, která se sice snadno množí na shnilých banánových slupkách a má roztomile červená očka, ale jako příslušnice dvoukřídlého hmyzu je příšerně evolučně odvozená. Dvoukřídlí hmyzové během evoluční historie podstoupili ultrarychlou evoluci, která je hodně vzdálila od jiných skupin živočichů. Všechno, co u nich najdete, je více či méně divné. Molekulárníci se často holedbají, jak jim octomilka pomohla objevit spoustu věcí týkajících se i nás samotných, ve skutečnosti nám zároveň dost nepomohla, protože je často na molekulární úrovni úchylná. Háďátko Ceanorhabditis elegans, další oblíbený model je to samé v bleděmodrém.

 

Zvětšit obrázek
Hodně jednoduchý sestřih pro začátečníky – beta globin.

Autoři v rámci zmíněné studie odvážně sáhli do moře, osekvenovali část genomu mořského kroužkovce – nereidky Platynereis dumerlii a pomocí počítačových analýz prostudovali architekturu jeho genů. Osekvenování nereidky je samo o sobě rozhodně chvályhodné. Autoři se kdoví proč snaží vzbudit dojem, že tenhle kroužkovec je „živá fosílie“, protože je nějak podobný zvířatům z kambria a že to je výhoda. Po střízlivé úvaze ale vyjde najevo, že nereidka má do kambria přesně tak daleko jako lidi nebo octomilky, totiž zhruba 500 miliónů let. Ostatně, koncept živých fosílií je jako vždy hloupost.

 

Zvětšit obrázek
Octomilka. Již za zenitem.

V živočišných genech se vesměs nacházejí introny, úseky DNA, které se za normálních okolností sice přepíší do primárního transkriptu, ale během posttranskripčních úprav se vystřihnou a tím pádem vlastně nekódují žádný protein. Obratlovci mají geny plné intronů, tedy jakoby komplexnější, což se považovalo za důkaz obratlovčího evolučního úspěchu a vychytralosti. Dvoukřídlý hmyz má intronů v genech méně, z čehož se soudila jejich evoluční nedostatečnost. Nereidka má překvapivě intronů docela dost a ke všemu se zjistilo, že i jejich pozice v konkrétních odpovídajících si genech člověka a nereidky je stejná.

Tím pádem se zdá, že introny v živočišných genech jsou velmi starobylé a že se v obratlovcích a kroužkovcích zakonzervovala jejich původní podoba, zděděná od společného předka. Přes dvě třetiny lidských intronů je podle autorů starších než společný předek Bilaterií (čili prakticky všech živočichů kromě těch nejprimitivnějších).
Jak nereidka, tak i lidé podle všeho patří k pomalým evolučním liniím. A evoluce zase klidně a ráda zjednodušuje to, co předtím postupně vytvořila. Méně „komplexní“ geny a genomy jsou často právě ty nové, evolučně odvozené. A my k nim rozhodně nepatříme. Přesto není důvod věšet hlavu, život jde dál. Další osekvenované genomy vybrané lépe než octomilka postupně pomohou detailně zmapovat zatím hrubě známý vznik živočichů a rozvoj jednotlivých linií na molekulární úrovni.

Pramen: Science 310: 1325-1326.

 

Datum: 27.11.2005 10:57
Tisk článku

Transevoluce - Scholastická evoluce druhů a člověka - Hájek Tomáš
 
 
cena původní: 220 Kč
cena: 194 Kč
Transevoluce - Scholastická evoluce druhů a člověka
Hájek Tomáš

Diskuze:

Dag Bedmen praví

Ucholák,2005-12-14 20:22:54

Dag Bedmen 12.12.2005 v 02:45 praví:
"No, já to vidím takto - vzhledem k tomu , že vesmír je nejspíše nekonečný v prostoru i v čase, nachází se v jeho středu KAŽDÝ bod vesmíru, tudíž i Země, není na tom nic divného a nepochopitelného."

Zřejmě ne. Vesmír nejspíš bude konečný. Nejzajímavější ale je, že má skutečně 1 střed (anebo to tak rozhodně vypadá) a my jsme velmi mu blízko.

Odpovědět


vesmír

biela ryba,2007-08-22 19:18:51

Vesmír možná bude konečný ale je hrozne, hrozne velký.
A s tým stredom to je asi žart, že?

Odpovědět

modře zářící LEDky

Tinny,2005-12-01 12:58:49

http://news.nationalgeographic.com/news/2005/11/1117_051117_leds.html

Odpovědět


i na leonardu

ditom,2005-12-01 15:49:03

http://www.rozhlas.cz/leonardo/priroda/_zprava/205135

Odpovědět


mno, LEDky to úplně nejsou :))

SM,2005-12-12 23:22:24

ale budiž, když přihmouřím obě oči, mohlo by tam ještě v závorce být (kromě motýlů)...

Odpovědět

No když si Richarde myslíte něco jiného než já,

Saša,2005-11-30 17:06:00

měl byste to objasnit.
Například uvést, kde jinde je podle Vás střed vesmíru.

Odpovědět


pupek vesmíru

Ucholák,2005-11-30 18:54:29

Informovaní vědychtivci dobře vědí, že Země je skutečně ve středu vesmíru (i když vzhledem k rozměrům celé záležitosti se dá také říci že celá Mléčná dráha se sluneční soustavou je ve středu vesmíru). Excentricita Země od středu vesmíru nemůže být větší než jistá, konečná vzdálenost (resp. 1/2 jisté veličiny, kterou si ale zrovna napamatuju).

Odpovědět


střed vesmíru

Dag Bedmen,2005-12-12 02:45:26

No, já to vidím takto - vzhledem k tomu , že vesmír je nejspíše nekonečný v prostoru i v čase, nachází se v jeho středu KAŽDÝ bod vesmíru, tudíž i Země, není na tom nic divného a nepochopitelného.

Odpovědět

O čem to je?

Ucholák,2005-11-30 15:18:18

Obsahem článku je pouze to, že evoluční představy naprosto neodpovídají DNA reálně existujích tvorů. Proto je nutno vymýšlet nové teorie, které si sice naprosto protiřeční, ale na pár týdnů alespoň v médiích zaplácnou největší díry v nejnovější teorii, alespoň do doby, než nějaký mudrc vymyslí nové "paradigma" (s obdobnou životností tj. týdny).
A tak tu máme "ultarychlou evoluci" kombinovanou s "evoluční nedostatečností" a "velmi starobylými introny"... Na potvoru tvor známý z jakýchsi fosilií je vlastně něco jiného než co je, protože podle teorie tím, čím je, být nemůže.
"Autoři se kdoví proč snaží vzbudit dojem, že tenhle kroužkovec je „živá fosílie“, protože je nějak podobný zvířatům z kambria..."
I povrchní znalci fosilií dobře vědí, že "nejstarší zástupce" té které skupiny bývá zpravidla také "evolučně velmi pokročilý" a tudíž uvedený nález nijak nevybočuje z tohoto pravidla.

Odpovědět


:)

SM,2005-12-12 23:25:28

o čem jsi? hehehe

Odpovědět

O introny se hádat nebudu, ale

Saša,2005-11-28 12:27:46

středem vesmíru naše země nepochybně je.
A to, že člověk patří k pomalu se vyvíjející a tedy co do počtu změn krátké linii, svědčí o inteligentním plánu.

Odpovědět


sašo , to už není názor, to je negramotnost

Richard,2005-11-28 14:57:36

Odpovědět

introny

John,2005-11-28 09:53:54

Co když některé z intonů vznikly nezávisle? Nemůže existovat nějaký mechanismus (molekulární, biologický), který by mohl způsobit vzniku konkrétního itronu na konkrétním místě? Nejspíš moc ne, ale co kdyby?

Odpovědět


proč ne ...

SM,2005-11-28 11:16:08

... v molekuláře se najdou takový šílenosti, že je v ní možný nejspíš úplně všechno.
Taky mimochodem nejde úplně vyloučit, že tam ty introny zastrkali malincí neviditelní skřítci.
Nicméně, tady řeže stará dobrá Occamova břitva. Nejjednodušší vysvětlení pro to, že ne v jednom, ale ve víc případech jsou v homologických genech homologické introny je - že jsou zděděné od společného předka a zachované dodnes. Věda nedokazuje, nýbrž vyvrací a tuhle hypotézu na základě zjištěných fakt vyvrátit nelze, proto jí budem zatím věřit, asi tak :)

Odpovědět

Hezký článek, akorát geology byste možná nepotěšil

Pavel Brož,2005-11-27 14:34:37

tím zařazením kambria do doby 600 miliónů let nazpět (sám můžu být takto chytrý jenom díky tomu, že mám bratra geologa a párkrát už jsem jím byl za podobně nepřesná určení vyplísněn :-))) Pokud vím, tak kambrium se typicky datuje do doby mezi 545 až 495 milióny let, před 600 milióny let bychom se s velkou pravděpodobností dostali daleko před kambrickou druhovou explozi a tím i k úplně jiné fauně, než která tady z těch dob pozůstala. Na druhou stranu je ale pravda i to, že doba určení kambria je značně nejistá, a ten údaj jeho začátku před cca 545 milióny lety je odvozen od datování stáří vulkanického popela v Číně uran-olověnou metodou, přičemž nejistota zde plyne z toho, nakolik tato popelová vrstva reprezentuje právě počátek toho kambria - podle nálezů ve vrstvách pod i nad touto popelovou vrstvou se má za to, že by začátek kambria neměl být příliš vzdálen od stáří té vrstvy, ale kdo ví, ve vědě o překvapení není nikdy nouze.

V souvislosti s tím mě mimochodem napadá, že kdyby se nějakým zázrakem (reálné to určitě není) podařilo získat DNA nějakého zástupce fauny žijící před těmi 600 milióny let, tak kolik by toho z našich současných představ o evoluční odvozenosti a neodvozenosti zbylo - třeba by se ukázalo, že nešťastnou (i když pro nás samozřejmě šťastnou) shodou okolností tehdy přežili jenom takoví ti evoluční outsideři :-)))

Odpovědět


Souhlas

Dinosaurus,2005-11-27 16:01:53

Dle poslední relevantní geostratigrafické tabulky je kambrium 542 - 488 Ma (600 je Ediakar ;o(
Mimochodem, nepíše se spíš "bilaterálií"?

Odpovědět


moje chyba, sorry ...

SM,2005-11-28 11:08:50

... překlep, mělo tam být 500 :)
Poznámka redakce: Opraveno na 500.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace