Transkripčně indukovaný chimérismus aneb ve dvou se to lépe táhne  
„Jeden gen – jeden protein! Opakujte to po mně!“ říkávali nám profesoři biologie a tloukli přitom významně rákoskou o katedru. Nejnovější práce publikované V Genome Research dokazují, že platí i zásada „dva geny – jeden protein“. Platí to prý pro 5% lidských genů.

 

Zvětšit obrázek
Rotem Sorek

TIC čili transcription-induced chimerism (česky nejspíše „transkripčně indukovaný chimérismus“) je velice zajímavý fenomén. Dva sousední geny při něm vytvářejí svou RNA a ta pak fúzuje v jedinou. Podle ní se pak vytváří proteinový „hybrid“, který je kódován „napůl“ oběma geny. Hned dva vědecké týmy – jeden vedený Rodericem Guigóem z Centre de Regulacio Genómica v Barceloně a Stylianosem Antonarakisem z university v Ženevě a druhý pod vedením Rotema Sorka z telavivského Compugenu provedli analýzy lidského geonomu, na jejichž základě odhadují podíl genů podléhajících TIC na 2 až 5%.


 

Zvětšit obrázek
Roderic Gigo


Sorek a jeho tým pozorovali 200 případů TIC u 421 genů. Zároveň zjistili, že k TIC předurčuje geny „těsné sousedství“ – podstatně těsnější, než je v genomu běžné. Na TIC se podílí stejná buněčná mašinérie, která „vysekává“ z RNA introny (tedy „kusy“ RNA, které zůstávají v jádru a nepodílejí se přímo na syntéze bílkoviny).



TIC sehrává svou roli i v evoluci pozemských organismů. V lidském genomu zjevně vytvářeli „hybridní“ RNA geny PIP5K1A a PSD4, které mají domovskou adresu na chromozomu 1.

Zvětšit obrázek
Stylianos Antonarakis

Ten se zřejmě po zpětném přepisu do DNA vmáčkl na nové místo na chromozomu 10 a vytvořil tam nový gen, jenž je vysoce aktivní v mnoha typech lidských tkáních. Kdo ví, za co všechno téhle fúzi vděčíme.

Možná vám to všechno připadá jako ryze teoretická záležitost, která zajímá jen pár pošahaných sucharů, co žijí ve virtuálním nukleotidovém světě. Ale opak je pravdou. Pochopení principů TIC má nečekaně hmatatelné výsledky. Laboratorní výroba proteinů z genu uměle sestaveného z „dílů“ jiných genů je celkem běžná záležitost. Takové chimérní proteiny jsou obrovským příslibem pro léčbu některých chorob včetně nádorových onemocnění. Má to jeden háček. Proti chimérním proteinům je napružena imunitní obrana. Vnímá je jako cizí a prostě je nemá ráda. Většina uměle vyrobených chimérních proteinů je proto „zdravotně závadná“. Kdybychom ale využili vzorů přírodních chimérních proteinů vznikajících prostřednictvím TIC, mohl by k ním být imunitní systém shovívavější. Takové proteiny by mohly léčit bez nežádoucích vedlejších účinků.

 

Pramen: Genome Research

Datum: 11.01.2006 22:05
Tisk článku


Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz