Zamoření čistícími prostředky  
V Americe přišli na to, že velké znečištění vodních toků přichází z našich kuchyní a koupelen. Na vině je obliba antimikrobiálních mýdel, šampónů,...

 

Doktor Rolf U. Halden z Johns Hopkins University v Baltimore, vedoucí projektu, který sledoval osud triclocarbanu při jeho průchodu čističkou.

Přibližně 76% z běžně užívaných antimikrobiálních přípravků zachycují čističky odpadních vod. Ty se pak stávají složkou odpadních kalů a ty se někdy používají jako hnojivo na pole. Studie, která sledovala cestu chemikálie přes běžnou čističku, vznesla nové otázky ohledně cirkulace těchto jedů v přírodě.


Američtí výrobci poskytují ročně až půl milionu tun chemikálie triclocarban pro tzv.osobní použití. Jedná se především o výrobu antimikrobiálních mýdel. Uskutečněné toxikologické studie ukázaly, že se jedná o látku jedovatou, neboť pokud s ní přijdou do styku pokusná zvířata, sníží to u nich porodní váhu i jejich přežívání. Stejně nepříznivě dopadly pokusy s touto látkou, ať už je vědci provedli na potkanech, nebo králících.

Dr. Rolf Halden, profesor obecné hygieny a zdraví na Univerzitě Johna Hopkinse v Baltimore, sledoval se svými spolupracovníky osud triclocarbanu během jeho prostupu přes čističku odpadních vod, která denně zpracovávala 680 milionů litrů odpadů. Šlo o odpad z oblasti, kde žije zhruba 1,3 milionu lidí. Jako z každé čističky, tak i z této vychází přečištěná odpadní voda a kaly a během procesu zde většinu organického odpadu rozloží mikroby.

Podle údajů Národní akademie věd USA se 60% pevného odpadu z amerických čističek dostává na pole a další obdělávanou půdu, kde slouží jako hnojivo. Odpadní voda se vypouští do říčních toků, rybníků a dalších vodních nádrží.  A právě v tom vidí vědci problém. Ten se ukázal, když si posvítili na množství  triclocarbanu, které do čističky přichází a které ji opouští. Analyzovat odpady není jednoduché, ale poznatky z posledních let to již dovolují, a tak se v článku uveřejněném v nejnovějším čísle odborného časopisu Environmental Science and Technology mohlo objevit, že mikroby rozloží jen velmi málo ze zmíněného jedu triclocarbanu, pouze 21%. Většina (76%) se jej akumuluje v pevných odpadech a zbylá 3% opouští čističku s vodou vypouštěnou do vodních toků.

Triclocarban (C13H9Cl3N2O), široce používaná látka v přípravcích s antimikrobiálním účinkem.

Pokud budeme předpokládat, že zhruba stejné to bude i na našich čističkách, tak to znamená, že když si koupíme mýdlo deklarující antimikrobiální účinky, můžeme si být jisti, že tři čtvrtiny jedů v něm obsažených skončí na našich pozemcích.

Zvětšit obrázek
Nápadná je chemická molekulární podoba triclocarbanu s látkami, které řadíme ke zvláště nebezpečným jedům – polychlorovaným uhlovodíkům (PCB).

Halden poukazuje na fakt, že se dosud neví, co se děje s antimikrobními látkami dál, zda se v půdě kumulují a jak ovlivňují stav půdní mikroflóry. Nevíme ani, do jaké míry jsou absorbovány rostlinami a zda se tak nedostávají do našeho potravního řetězce. Podle amerického vědce Craig D. Adamse, odborníka na životní prostředí z University of Missouri–Rolla, výsledky Haldenova týmu svědčí o tom, že si používáním antimikrobiálních látek v tak velkém měřítku zaděláváme na „velký průšvih“.  V podobném duchu zdvíhá varovný prst i chemička  Diana Aga, která přednáší na State University of New York. Hlavní problém je v tom,že antimikrobiální sloučeniny neumí rozeznat patogeny od potřebných mikroorganismů, které nám v půdě zajišťují tak potřebné rozkladné procesy, nebo fixaci vzdušného dusíku. Zabíjejí šmahem a všechny.

Tragikomické na celé záležitosti je podle  Dr. Haldena to, že podle jím provedených testů nás antibakteriální mýdlo neumyje o nic lépe než mýdlo obyčejné a že je tedy naprosto zbytečné.
 

Datum: 09.05.2006 03:38
Tisk článku


Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz