Několik týmů vědců sdružených při ESA studovalo gravitomagnetické pole v blízkosti kroužku supravodiče, který roztáčeli z klidu až na 6500 ot./min. Rotující supravodič vytváří slabé magnetické pole nazývané Londonův moment. Výzkumníci chtěli otestovat, zda jejich nová teorie korigující drobné odchylky hmotnosti Cooperových párů (Dvojice elektronů, která je nositelkou proudu v nízkoteplotních supravodičích.) předpovězených kvantovou teorií je správná. Zahrnuli tedy do výpočtů vliv rotujícího gravitomagnetického pole a tento jev nazvali gravitomagnetický Londonův moment, protože je to obdoba magnetického Londonova momentu zmíněného výše. Ke kroužku připevnili několik akcelerometrů, začali jej roztáčet a s napětím očekávali výsledky.

Šokující výsledky

Zvětšit obrázek

Obrázek naznačující rozložení fyzikálních polí v okolí rotujícího kroužku (Credit: ESA)

Experiment je obdobou tvorby magnetického pole průchodem elektrického proudu cívkou. Vědci skutečně zjistili, že rotující supravodivý kroužek generuje silné gravitomagnetické pole. Vyhodnocení měření bylo překvapující. Přestože naměřené zrychlení bylo pouhou sto milióntinou gravitačního zrychlení, bylo sto miliónů biliónů (10²⁰) krát větší, než pole předpovězené Einsteinovou teorií obecné relativity. Výzkumníci nemohli svým výsledkům ani uvěřit.

Samotný měřený jev je poměrně složitý. Diskutující fyzici na fóru Aldebaranu jej vysvětlují tak, že elektrony, které jsou součástí rotujícího kroužku, se ochlazováním stanou najednou v jeho rámci supratekuté (O podobném jevu včetně detailnějšího vysvětlení se na Oslu dočtete v článku Suprapevnost – stav hmoty z říše fantazie.) a jejich hmotnost se přestane podílet na roztáčené hmotě kroužku (přesněji momentu setrvačnosti). To vyvolá škubnutí, jež by měly změřit akcelerometry stejně, ať už by byly umístěny kdekoliv. A právě různě umístěné akcelerometry zaznamenaly výrazně odlišné zrychlení, což by mohlo znamenat, že gravitační pole setrvačníku má póly.

Během tří let bylo provedeno 250 experimentů, vylepšovalo se měřící zařízení a dalších osm měsíců byla probírána správnost výsledků. Až poté se vědci odhodlali k publikaci šokující zprávy. Souběžně s tím pracovali na teoretickém vysvětlení jevu. Předpokládají, že vysvětlení naleznou v analogii s supravodivostí.

Potvrdí se experiment?

Zvětšit obrázek

Schéma testovacího zařízení použitého k testování a následnému vyvrácení předpovědí Einsteinovy obecné relativity (Credit: ESA)

Nyní už si pouze počkáme, zda se povede potvrdit experiment nezávisle v jiné laboratoři. Pokud ano, bude to první krok k nahrazení obecné relativity přesnější teorií. Když jsem nedávno psal článek o testování kvantové gravitace, netušil jsem, že vědci budou mít tak brzy příležitost napasovat své různé "super" a "M" teorie na nějaký experiment. Je poněkud zvláštní, že ačkoliv od publikace tiskové zprávy z 23. března 2006  Kompletní vědecká zpráva (PDF 390 kB) uplynuly již téměř dva měsíce, v masových ani populárně vědeckých mediích jsem žádný ohlas nezaznamenal.

Také by mě zajímalo, jak reagují ostatní gravitační teoretici. Bude zpráva odsouzena, nadšeně přijata, nebo bude dlouhé ticho po pěšině, nikdo nebude moci teorii zpochybnit, ale bude se bát dát to najevo podobně jako v případě publikace zprávy popisující možnosti cestování v čase pomocí červích děr?

Antigravitační pohon na obzoru
Jelikož o této fyzice nic nevím, netroufám si tvrdit, že právě tento zaznamenaný jev bude mít široké uplatnění. Neodpustím si však poznámku o tom, že na obzoru vidím skvělý antigravitační pohon vesmírných lodí, skoncování s podvozky všech dopravních prostředků (Na co podvozek, když se budeme moci pohodlně a nekodrcavě pohybovat libovolným terénem - na našich silnicích se to hodilo již dnes.) nebo přinejmenším antigravitační zvedák těžkých břemen.

Článek První zpochybnění Einsteinovy relativity vyšel původně na Techblogu.