Ultrazvuk škodí mozku  
Máte v plánu se kochat pohledem na vašeho ještě nenarozeného potomka. Obdivovat jeho hlavičku, jak mu tluče srdíčko, jaké má prstíky a jak na vás mrká? Zapomeňte na to. Ukojení vaší zvědavosti by mohlo dítěti poškodit mozek.

 

 

Dr. Pasko Rakic, vedoucí oddělení neurobiologie na Yalské universitě je členem týmu, který škodlivý vliv ultrazvuku na myší plody v době kdy jim migrují nervové buňky, odhalil.

Podle právě zveřejněných výsledků pokusů, které vědci provedli na ještě nenarozených myších, ultrazvuk narušuje normální vývoj mozku. Je to zatím nejvážnější argument, který byl vznesen ve věci, že by ultrazvukové vyšetření mohlo škodit i lidem.

 

Zvětšit obrázek
Lidský plod starý 3,5 měsíce. Neurony v jeho mozku budou ještě zhruba dva týdny migrovat.





Vědci zjistili, že když se skenují myší plody, navodí to u nich poruchu, která je známa pod označením migrace neuronů. Jde o proces, při kterém neurony začnou cestovat z místa na místo.





 

 


 

Zvětšit obrázek
Toto je konvenční (2D) ultrazvukový 17 týdenního lidského plodu. Doba vyšetřování ultrazvukem se ale prodlužuje, zhotovují se tří dimenzionální (3D) skeny a 4D skeny, které dávají lepší výsledky prostorového zobrazení a možnost pozorovat chování plodu v čase. Není to ani tak z důvodů lékařských jako proto, že rodiče chtějí vidět, jak se jejich dítě pohybuje, jak se usmívá.



Přemísťování neuronů je v průběhu vývoje mozku běžnou záležitostí a umožňuje to normální vývoj mozkové kůry. Omezuje se však jen na určité období vývoje mozku.
Když vědci vystavili myší plody delšímu, nebo častějšímu skenování, určitá část neuronů se „rozhodla“ migrovat neobvyklým způsobem. Po neobvyklém cestování se navíc tyto neurony usazovaly na neobvyklých místech. 

 

Ve Sborníku americké národní akademie věd se ale také píše, že tento poznatek ještě nemusí nutně znamenat, že ultrazvukové vyšetření, tak jak je lékaři u těhotných žen provádějí, by mělo přestat. Vědci pouze apelují na lékaře, aby toto vyšetření omezili na minimum. 

Zvětšit obrázek
„Sono“ bývalo výsadou specializovaných pracovišť. Dnes jsou přístroje příruční a vyšetření ultrazvukem se provádí stále častěji.

 

Ultrazvuk má ve vyšetřování těhotných své místo. Dává lékařům přehled o tom, zda nenarozené dítě není postiženo nějakým vážným defektem. Některé z takových vývojových vad lze totiž korigovat ještě za intrauterinního života, nebo na případný nutný zásah může být personál připraven a komplikaci řešit ihned po narození dítěte. Zavrhnout ultrazvuk šmahem by bylo chybou.

 

 

Historie
Náznaky toho, že ultrazvuk nemusí být k plodu zrovna přátelský, naznačovaly již i dřívější studie. V roce 1993 se v časopisu Lancet objevila informace, že děti matek, které podstoupily vyšetření ultrazvukem, jsou častěji leváky. Jiná studie zase naznačovala, že takové děti mají nižší porodní váhu, nebo že se později naučí mluvit.
Těmto výsledkům se ale moc váhy nedávalo. Také proto, že se objevovala zjištění, která statisticky doložily například to, že děti vyšetřované ultrazvukem mají v pozdějším věku lepší výsledky v jazykových testech.

 

 

Jak se na to u myší přišlo?

Zvětšit obrázek
Na koho je dítě podobné, na to se rodiče rádi a dlouho dívají. Počet zařízení, která tento nadstandard svým klientům dopřávají, roste jak houby po dešti.

Vědci dělali pokusy na myších v období 16 dnů po početí. To je doba, kdy u nich ustává spontánní migrace neuronů a kdy se buňky zabydlují na svých patřičných pozicích. Pozorovaná odchylka v jejich zvýšeném cestování znamenala tedy něco nenormálního a tak se tomu začali blíže věnovat.


U lidí se doba případného nejvyššího riziko vyšetřování ultrazvukem nemusí soustředit do stejného časového období, jako je tomu u myší. Lidský mozek je složitější a jeho vývoj je pozvolnější. U nás se odpovídající neurony formují okolo šestnáctého týdne po početí. Také cestovatelské choutky našich neuronů jsou delší a jejich migrace trvá nejméně jeden až dva týdny. 

 

 

Pokusy na myších nejsou tak daleko, aby se dalo určit, zda pozorovaná porucha v migraci neuronů také nějak ovlivnila chování myší. Nelze proto v tuto chvíli s jistotou prohlásit jaký to bude mít vliv na člověka. Není ale pochyb o tom, že se výzkum nyní vrhne směrem, který bude zjišťovat, do jaké míry se zvukem rozjitřené cestovatelské vášně neuronů odrazí na pozdější funkčnosti mozku a inteligenci. Je víc než jisté, že je jen otázkou času, než neurologové dají v tomto směru konečný verdikt.  Dost možná, že 4D produkce (ukázka 4D skenu), určené k uspokojení citů žádostivých rodičů, se ukáží být hloupým hazardem se zdravím potomka.

 


 


 

Datum: 08.08.2006 11:32


Diskuze:


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace