Bakteriofág - zkráceně fág, je vir infikující bakterie. Úřad pro potraviny a léky v USA (FDA) schválil přípravek LMP102 k použití. Je možné, že jsme na prahu éry, kdy masné výrobky určené ke konzumaci se budou stříkat směsí bakteriálních virů, aby nás ochránily před nebezpečnou infekcí.
Přípravek usmrcuje patogen Listeria monocytogenes.
Bakteriofágy byly objeveny počátkem minulého století. Prvním popsaným byl stafylokokový fág pozorovaný britským bakteriologem Frederickem W. Twortem (1915). Dosud bylo popsáno více než 100 stafylokokových fágů, které se zařazují do zhruba deseti druhů.
Stavba různých druhů fágů je velmi podobná. Vždy se jedná o bílkovinný obal – kapsidu, která je složená ze dvou částí - hlavičky (ta obsahuje nukleovou kyselinu - DNA, RNA) a bičíku. Bičík má vlákna a těmi se bakteriofág přichycuje svého hostitele.
Počátky experimentů s bakteriofágy spadají do doby kanadského vědce samouka jménem Félix d"Herelle, který v roce 1917 psal o metodě léčby bakteriální infekce pomocí bakteriofágů. Herelle měl ale smůlu. Nastala éra antibiotik a od fágů se upustilo. Naštěstí to neplatilo pro Stalinův Sovětský svaz, kde se bakteriofágy experimentovat nepřestalo.
Na západ se fágy vrátily až nedávno. Zato se staly přes noc šlágrem. Zasloužila se o to zlomená noha. Ta noha patřila hudebníkovi Alfredu Gertlerovi. I když si zlomil nohu v kotníku, lékaři mu ji chtěli amputovat pod kolenem. Do rány se mu totiž zavrtal Stafylokokus a na něj se ukázala všechna antibiotika krátká. Hudebník se naštěstí doslechl o ústavu v Tbilisi, kde se s bakteriofágy stále léčilo. Vypravil se tam a nohu mu ani ne za tři týdny zachránili. Stačilo k tomu, že mu do rány lili nové a nové bakteriofágy. Líčíme to v těch lepších barvách, ale zkuste si představit Tbilisi té doby - rozpadající se Sovětský Svaz, jste v laboratoři kde každou chvíli vypínají elektrický proud a do otevřené rány na končetině, které hrozí gangréna vám aplikují kalný roztok plný virů... Není divu, že se Gertler díky svému vyléčenému zranění, stal v roce 2002 v USA mediální hvězdou. Bakteriofágům tak dal patřičnou publicitu.
Jako první na situaci zareagovala americká firma Intralytix z Baltimore. Odkoukala jak si Gruzinci léčí kožní infekce a zahájila výrobu "náplasti" PhageBioDerm. Zhruba ve stejné době začala firma koketovat s ošetřováním masa pomocí bakteriofágů. Cílem bylo prodloužit trvanlivost a zbavit potravinu patogenů. Byl tu ale problém. Z bakteriofágů měli strach úředníci z Úřad pro potraviny a léky (FDA), kteří dohlíží v USA na bezpečnost.
Je bakteriofágová terapie perspektivní?
Určitě ano. Na rozdíl od antibiotik se fágy stále vyvíjejí. Jsou to parazity bakterií a tak jejich vývoj jde ruku v ruce s vývojem fágů. Baktérie se tedy nemohou stát na fágy nikdy odolné. I kdyby si bakterie nakrásně nějakou novou obranu vyvinula, ta bude dobyta novými generacemi adaptovaných fágů.
U fágů určených k léčbě se to má tak jako s řekou Gangou. Už v roce 1896 si chemik E.H.Hankin všiml, že v nějaká látka v řece Ganze ničí bakterie cholery. O 19 let později pak mikrobiolog Frederick W. Tworn izoloval organismy, které ještě o několik let později dostaly jméno „požírači bakterií“ tedy bakteriofágy.
Hledání bakteriofágů proti určitým baktériím je také zajímavé. Řeka Ganga je sice stokou, ale z našeho pohledu ještě ne dostatečnou. Proto se pro hledání nových kmenů fágů využívají splaškové vody z nemocnic, jatek a z kanalizace. Tyto "poklady" se filtrují přes filtry, které mají otvory menší než baktérie. Projdou jimi jen bakteriofágy. Ty se pak nakapou na kolonie bakterií pěstované na petriho miskách a čeká se, jestli kultura bakterií uhyne. Pokud ano, měli jsme štěstí a nový fág, který se hodí k léčbě konkrétní baktérie, je na světě.
Tak nějak podobně museli postupovat pracovníci firmy Intralytix, Inc., kteří chtěli prorazit s přípravkem účinným proti Listeria monocytogenes. Podařilo se jim to a nyní mohou slavit. Mají vhodné fágy a po dlouhých peripetiích se jim také podařilo prosadit to, co bylo jasné hned od počátku – že totiž užití bakteriofágů je pro člověka zcela bezpečné, protože fágy napadají jen bakterie.
Nejvyšší kontrolní úřad (FDA) dal před několika dny výrobku LMP 102 požehnání k tomu, že je s ním možno ošetřovat potraviny. Je to v použití těchto látek pro přímou konzumaci člověkem precedens. Pod označením LMP 102 se skrývá směs šesti fágů. Každý je zaměřen na trochu jiný patogenní kmen bakterie Listeria monocytogenes. Tento druh listerie je prakticky všudypřítomný. Je v půdě, ve vodě odpadní i vodě říční, v hnoji, zažívacím traktu zvířat (především u kuřat, skotu a ovcí). Způsobuje onemocnění z potravin zvané listerióza. Onemocnění vzniká především po konzumaci nesprávně tepelně ošetřeného jídla z masa. Nemoc způsobuje střevní a žaludeční potíže, bolesti hlavy, zvracení, průjem. Těhotným ženám může listerióza navodit předčasný porod nebo potrat. Nejvíce ohrožení jsou staří lidé, novorozenci, těhotné ženy a nemocní. Zákeřnost listerií spočívá v tom, že se množí i při chladničkových teplotách (3 - 4 °C), i při teplotách 45 - 50 °C.
Není pochyb o tom, že zájem o takto ošetřené zdravější potraviny bez patogenů bude značný. Ročně v USA totiž onemocní listeriózou 2500 osob, z nichž 500 zemře. S aplikací přípravku se začne tam, kde je riziko pro člověka největší. To znamená u poražené a porcované drůbeže. Pak přijde na řadu balené hovězí,... A nakonec možná dojde i na listy hlávkového salátu, jsou také častým zdrojem nákazy.
Komentář osla: Kupujte akcie Intralytix, Inc. Firma totiž plánuje dát na trh další přípravky založené na principu bakteriofágů. Proslýchá se, že to tentokrát bude proti smrtelným patogenům Escherichia coli 0157:H7 a Salmonella.
Diskuze:
