Smrtící latex  
Balení potravin si vzali na mušku v Británii. Zaměřili se přitom na latex, látku, na kterou je nás čím dál tím více alergických. Ve třetině namátkově kontrolovaných obalů byl přírodní latex přítomen. Ten přechází z obalů do potravin. Jedny sušenky ho obsahovaly dokonce 20x více, než kolik ho může u citlivé osoby navodit smrt.

 

Zvětšit obrázek
Latex je bílá tekutina, kterou produkují některé rostliny, mj. stromy kaučukovníků. Na vzduchu latex rychle zasychá.

Tak jako jsme někdo alergický na včelí jed, jiný na burské oříšky, tak také existují jedinci alergičtí na "gumu". Přesněji na přísadu, kterou je přírodní latex.
Kolik je nás alergických na latex nikdo přesně neví. Některé práce hovoří o jednom procentu osob z populace, jiné prameny zase hovoří, že ve zdravotnictví je takových osob 20%. K této alergii se postupem věku propracováváme, protože alergických dětí na latex je méně než dospělých. Skupina odborníků a alergiků na latex se ve Velké Británii se před osmi lety sdružila a založila  Latex Allergy Support Group (LASG).  Od té doby toto sdružení vyvíjí činnost, která pomáhá alergikům v jejich přetěžkém údělu.

Zvětšit obrázek
Přírodní latex je produkován na kaučukovníkových plantážích; největší plantáže se nacházejí v Asii - v Malajsii, Thajsku a Indonésii.

Alergie na latex se stává noční můrou alergologů, protože latexu je kolem nás více a více, často i tam, kde bychom to nečekali.

 

 


Latex

Latex si rostliny vytvořili ke své obraně. Kromě jiného se jím brání proti ožeru. Je to obrana velmi účinná. Člověk neměl důvod si na latex vytvořit nějaké adaptivní mechanismy. Přišel s ním ve větší míře do styku až s rozvojem automobilismu. I když jsou snahy latex ve výrobcích všemožně nahradit, nedaří se to. Počet alergiků „na gumu“ kvapem roste. Moc se tomu divit nelze, protože sotva se narodíme, dají nám do úst dudlík. Ani se neumíme batolit a už si hrajeme s hračkami, mnohé z nich jsou s přísadou přírodního latexu a nebo je na nich alespoň latexová barva. A když už se batolíme, tak po kobercích. Jejich vlákna jsou k textuře lepená pochopitelně lepidlem na bázi přírodního latexu. Hrajeme míčové hry, učíme se z učebnic (ty zase mají latexem lepené hřbety), do úst si dáváme žvýkačku, přidržujeme se madel v eskalátorech, bere do ruky zubní kartáček, gumu mají na svém povrchu držadla nářadí protože tlumí vibrace.

 

Zvětšit obrázek
Nejvíce přírodního latexu padne na pneumatiky

Latex si přikládáme na sliznice (ženy v sanitárních vložkách a tampónech, muži jako pánskou ochranu), pryže se dotýkáme dokonce i tehdy, když pracujeme s počítačem (myši mají scrolling a jeho kolečko je jak jinak - z pryže). Když nám steří guma všitá do oděvů, začnou nám padat trenýrky i ponožky. Na ulici dýcháme prach z cest, kde se každodenně odrolují automobilové pneumatiky. A kdo nejezdí autem ale metrem, ten se přidržujeme pohyblivých madel,... Seznam věcí v nichž je latex je prakticky nekonečný a moderní život by bez něj asi nebyl možný.

 

 

Zvětšit obrázek
Podle australské studie je 10 až 20% pracovníků ve zdravotnictví alergických na latex.

Problému alergií na "gumu" jsme se na Oslu již jednou věnovali. Týkalo se to snahy australských chemiků, kteří se místo náhrady latexu, která se desetiletí ukazuje být neschůdná, rozhodli jít na věc z opačného konce. Snažili se upravovat latex aby nebyl alergenní. V jejich případě šlo o překrytí molekul přirozeného latexu syntetickým polymerem. Polymer, který k tomu začali používat je polydimetylaminoetyl metakrylát, zkráceně poly DMAEMA. Překrytí latexových proteinů vede k tomu, že se takový výrobek stává pro alergiky přijatelnější. Předpokládalo se, že nejdříve se začnou vyrábět z takto upraveného latexu chirurgické rukavice, protože 10 až 20 procent zdravých lidí zaměstnaných ve zdravotnictví již má nějakou formu alergie na gumu. Úpravou latexu ale poněkud klesá pevnost finálního výrobku a i když před rokem byla tato metoda považována téměř za spásnou, jakoby se po ní v odborných časopisech nyní slehla zem.

 

 


Příčina

Zvětšit obrázek
Z nevhodných obalů přechází do potravin dvacetkrát větší dávka latexu, než jaká může u alergika navodit smrt.

Za alergii na gumu vlastně mohou proteinové molekuly z latexu, který se do gumy ve větší či menší míře přidává. To co alergii navozuje je alergenní protein, který je součástí přírodního latexu. Angličané se nyní zaměřili na to nejpodstatnější. Zjišťovali, zda latex přichází do styku také s potravinami a jestli alergenní molekula může do nich přecházet. Je totiž známo, že nejsnáze si vypěstujeme alergii tak, že se s alergenem setkají naše sliznice. Zažívací trakt je prakticky celý tvořen sliznicemi a odhaduje se, že v něm je soustředěno až 70% buněk, kterými disponuje náš imunitní aparát. Kontakt s imunitními buňkami je zde bezprostřední a proto i vznik alergie velmi rychlý. U těch, kteří již vytvořenou alergii mají, je pak takové nabídnutí alergenu imunitnímu systému prostřednictvím sliznice zažívacího traktu velmi nebezpečné. Tady už nejde jen o vyrážku, jako v případě navléknutí si chirurgických rukavic. Při pozření alergenu může snadno dojít k anafylaktickému šoku. Pokud v takových případech není poskytnuta během minut odpovídající léčba, postižený může zemřít na selhání srdce, nebo se zadusí.

 

Test o kterém zde hovoříme spočíval v namátkovém vybrání 21 obalů, do kterých výrobci v Británii balí cukrovinky, ovocné a zeleninové výrobky, maso, pečivo a mléčné výrobky. U třetiny z kontrolovaných obalů bylo zjištěno, že latex je jejich součástí. Prokázán byl i jeho prostup do potraviny.  V jedněch čokoládových sušenkách ho bylo tolik, že jeho množství dvacetkrát překračovalo množství latexu, které u alergika může navodit smrt.
 

I když dříve provedené pokusy ukázaly, že přítomnost přírodního latexu v koncentraci 1 nanogram na mililitr je na sliznici schopna vyvolat alergickou reakci, nepanuje zatím všeobecná shoda v tom, jaké množství latexu by pro člověka mělo být považováno za bezpečné a jaké už ne. Proto nelze od výrobců obalů požadovat, aby se přírodního latexu při balení vzdali a dokonce je nelze ani přinutit k tomu, abychom si na etiketách mohli přečíst, zda výrobek, nebo jeho obal tento latex obsahuje či ne.


Pramen: Journal of the Science of Food and Agriculture DOI 10/1002/jsfa.2580

 

Datum: 03.09.2006 13:22
Tisk článku


Diskuze:



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace