Na vzniku člověka se podílel „přemnožený“ gen  
Člověk si namnožil gen MGC8902. Má jej bezmála padesát kopií, zatímco šimpanzi jich stačí deset. Funkci genu halí tajemství. O to více prostoru máme pro spekulace, že se právě tento gen podílelna evolučním vzestupu člověka.

 

 

 

Zvětšit obrázek
James Sikela z University of Colorado v Denveru

Člověk 49, šimpanz 10, makak 4. Takové je skóre v počtu kopií genu MGC8902 mezi třemi primáty s přečteným genomem. Krutě vedeme – nikoli na body, ale na geny či spíše jejich kopie. A podle amerického genetika Jamese Sikely z University of Colorado v Denveru to nemůže být náhoda. Zatím sice nikdo netuší, k čemu je gen GGC8902 dobrý, ale vzhledem k tomu, že se nám v genomu tak namnožil a je aktivní v mozkové kůře, je pravděpodobné, že je to jeden z genů, kterými se člověk vydělil ze zvířecí říše a který nám zajistil lidský intelekt.

 

 

Zvětšit obrázek
Dělí nás pár milionů let samostatné evoluce a kromě jiného i 39 kopií genu MGC 8902.


Od doby, kdy jsme se evolučně rozešli s předky dnešních šimpanzů, ze nám v DNA pomnožilo celkem 134 genů. Čtyřiačtyřicet z nich vlastníme ve více než pěti „záložních“ kopiích. Gen MGC8902 je zralý na zápis do Guinessovy knihy rekordů. Je to nejnamnoženější gen lidské DNA. Kromě jiného je na něm zajímavé i to, že obsahuje zmnožený motiv DUF1220. Také tento motiv je šlágrem lidské DNA, protože se u člověka nachází ve 212 genech. Šimpanz jej má na 37 místech genomu, makak na třiceti a myš s potkanem  jen na jednom. Také pro geny s motivem DUF1220 je typická aktivita v mozku. Opět se neví, k čemu motiv slouží a opět se předpokládá, že má co do činění s vyšší nervovou činností typickou pro člověka.
Po mutacích, které měnily aktivitu genů, a mutacích, které navozovaly ztrátu funkce genu, se ukazuje zdatný jako evoluční mechanismus při vzniku člověka i další typ proměnlivosti DNA. Variabilita v počtu kopií jednotlivých genů. Ta se projevuje i v rámci lidské populace. Zjednodušeně řečeno, některých genů má někdo více kopií a někdo méně. Někdo dokonce nemá od některých genů žádnou kopii. Také tento typ proměnlivosti dědičné informace už byl dán do souvislosti s náchylností k chorobám.

 

Pramen: Science

Datum: 06.09.2006 14:19
Tisk článku

Související články:

Polynésie byla osídlována jinak, než se soudilo     Autor: Josef Pazdera (04.02.2011)
Geny vypráví příběh o Afričanech     Autor: Dagmar Gregorová (02.05.2009)



Diskuze:

...

CC,2006-09-08 10:05:37

nepochybujete o tom, že neexistuje jeden gen lidství - na to sme až moc komplexní

Odpovědět

Velmi zajímavé.

Saša,2006-09-06 17:45:04

Možná tuto cestu začnou brzy zkoušet ti, kdož chtějí udělat ze svých domácích mazlíčků své přátele nahrazující jim mezilidskou komunikaci...

Odpovědět


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace