Věčné zuby savců na obzoru  
Molekulární mágové v pozoruhodném experimentu přinutili myší zuby stále dokola dorůstat. První krůček na toužebně očekávané cestě za trvalými zuby.

 

Zvětšit obrázek
Lidský zub. Vypadá složitě, ale když vám vypadne, máte smůlu.

Evoluce není pánbíček a tak neumí udělat ideální dokonalé bytosti. Je to vlastně dobře, na světě by jinak byla dokonalá nuda. Savci se evoluci v něčem docela slušně povedli, v některých věcech ale zase, pro nás samotné bohužel, moc ne. Zuby jsou hezkým příkladem toho, jak slepé cesty evoluce někdy sáhnou vedle.

 

Zvětšit obrázek
Žraločí zuby, vždy nové. Možná na tom časem budeme stejně.


Díky Čelistem Stevena Spielberga snad každý důvěrně zná pohled do věčně hladové žraločí tlamy plné děsivě ostrých zubů. Díky přírodovědným dokumentům zase leckdo ví, že žralokům zuby neustále dorůstají. Když žralok o nějaký ten zub přijde, brzy ho nahradí nový. Žraločí zubař by nejspíš brzo zbankrotoval. Nám to přijde bizarní. Ale žraloci nejsou žádná výjimka. Ve skutečnosti má takhle elegantní výměnu zubů většina obratlovců. Výjimkou jsme my savci.

 

 

Během evoluce savčí linie se něco pokazilo. Savci o úžasný trik s věčnou výměnou zubů přišli a zůstala nám jen trapná výměna prvních, tedy mléčných zubů za zuby trvalé. Když savec o trvalý zub přijde, má smůlu. My máme docela kliku, protože jsme si vymysleli zubaře. Za to takoví sloni jsou na tom o dost hůř. Jak se obecně traduje, když stárnoucí slon přijde o zuby, které nezbytně potřebuje při jídle, tak ho čeká nepěkná smrt pomalým vyhladověním. V evoluci se takové věci stávají.

 

Toothfairy, víla zubnička. Nová technologie trvale rostoucích zubů by ji mohla nadchnout.

 

Buď bylo potřeba zařídit něco jiného a věčná výměna zubů to odnesla, nebo šlo jen o hloupou náhodu, trvale kvalitní zuby savcům zmizely jen tak. Z fosilního záznamu je patrné, že během evoluce savců zuby mizí a že se zároveň zbylé zuby zdokonalují, co jiného ostatně jim zbylo.

 

 

Zvětšit obrázek
Odontom. Nic hezkého, spíš jako z nějakého hororu.

Ať to bylo jakkoliv, až donedávna platilo, že po vypadnutí trvalých zubů savcům nové nenarostou.
Teď se ale vše změnilo. Molekulární mágové vedení sympatickou finskou badatelkou Irmou Thesleff z University of Helsinki objevili, že v genomu savců je schopnost trvale obnovovat zuby stále ještě ukrytá. Vlastně to není příliš zvláštní. Předci savců tuhle schopnost nepochybně měli a evoluce jde cestou nejmenšího odporu. Než by zmizela celá složitá genetická mašinerie, která ovládá trvalou výměnu zubů, stačí, když vypadne jeden či několik málo kroků celého řetězce a výsledek je úplně stejný. Podobných případů molekulárních fosilií v genomech je už známo víc.

 

Thesleff a jejím spolupracovníkům se poprvé v historii podařilo přimět buňky savčích zubních pupenů, aby vytvořily více než dva zuby za život. Rafinovaným molekulárním inženýrstvím v zubních pupenech z myších embryí chytře aktivovali signalizační dráhu Wnt.

Zvětšit obrázek
Signalizační dráha Wnt.

Dráha Wnt je významná komplexní síť proteinů, které ovlivňují zárodečný vývoj živočichů. Je prastará a měl ji pravděpodobně už předek všech mnohobuněčných živočichů, a dost možná existovala už na úplném počátku eukaryot. Jisté aspekty Wnt signalizace se totiž dají najít i u hlenek.
Myší zubní pupeny s aktivovanou Wnt dráhou zcela v pohodě vytvořily tucty generací normálních zubů se sklovinou, s vyvíjejícími se zubními kořeny a s obvyklou vnitřní strukturou. Nové zuby rostly  úplně stejným způsobem, jako rostou u jiných obratlovců.
Rozdíl ale přeci jen v něčem byl a to ve tvaru. Nové zuby nevypadaly jako stoličky s několika hrbolky, ale byly jednoduše kuželovité.

 

Právě tohle je zatím překážkou pro využití zmíněného postupu v zubařské praxi. Podle všeho se komplexní savčí zuby při momentálním nastavení signalizační dráhy Wnt vylučují s jejich trvalou výměnou. To ale automaticky neznamená, že by to byl neřešitelný problém. Autoři jsou optimističtí a v dohledné budoucnosti vidí možnost využití genetického čarování s dráhou Wnt i u lidí. Výrobci zubních protéz by možná měli zvolna začít zvažovat jiné směry podnikání. Studie zároveň přináší závažné poznatky i pro pochopení a léčbu odontomů, podivných rakovinoidních útvarů skládajících se z množství, někdy až 100 malých zoubků.

 

Pramen: PNAS online 22.11.2006, 10.1073/pnas.0607289103.


 

Datum: 05.12.2006 05:56
Tisk článku


Diskuze:

Pane Martine, zcela vážně potřebujeme podrobnosti.

J.A.Votýpka,2007-10-17 21:35:47

To,že se několikrát již stalo,že narostly třetí zuby je několikrát publikováno. Ptřebujeme jakékoliv podrobnosti o tom co jste zde sdělil.Kdo,kde,kdy atd.Moc díky.

Odpovědět

Už se těším, ale asi marně...

Reeve,2006-12-14 11:25:21

Představa, že místo vypadlého či vytrženého tubu mi lékař do čelisti píchne faktor za pár dolarů a za několik měsíců mi naroste nový kňafák, je velice lákavá. Akorát se bojím, že to s tímhle objevem dopadne stejně jako s dalšími revolučními novinkami ve stomatologii - narazí na silné ekonomické zájmy zubních lékařů a především firem, které jim dodávají nástroje, zařízení a pomůcky pro protetiku. Už někdy na přelomu 80. a 90. let byla vyvinuta metoda, která umožňuje odstranit kaz chemickou cestou, tedy bez vrtání - a navíc "čistě", bez nutnosti zbytečného odvrtání vrstvičky zdravé zuboviny. Byla to kombinace několika organických látek (jedna z nich byla myslím aminokyselina lysin). Dneska je ticho po pěšině, zuby se pořád vrtají stejně jako za krále Klacka. Umělé náhrady zubů vsazované do čelistí se běžně používají už přes dvacet let a navzdory všem ekonomickým poučkám pořád stojí majlant. Kdyby se stejnou cestou vyvíjely informační technologie, kupujeme pořád PC 286 v ceně několika stovek tisíc, akorát s novým designem a barevnější reklamou. Naštěstí počítače nejsou svázány kartelovými zájmy úzké skupiny specialistů, naše zuby bohužel ano. Jak dlouho ještě?

Odpovědět

University of Helsinki

Jirka,2006-12-05 10:33:11

Je to teda dost mimo, ale zminim se: V ceskem clanku psat nazev finske instituce anglicky, je ponekud zvlastni. Na druhou stranu, kdyz ma nekdo alespon trochu znalosti anglictiny, muze si ji pak dohledat.

Jinak je to dost zajimavy clanek. Trosku se divim, ze neni o alarmistech, kteri by protestovali proti novym zubum, ale pricitam to tomu, ze je to novinka a jeste se nestihli zformovat, nebo si jich autor zatim nevsiml. Verim, ze na ne ale casem taky dojde!

Odpovědět


A proc?

Kurt,2006-12-05 12:43:14

University of Helsinky je podle me uplne v pohode - proste se to tak jmenuje a chtel-li by nekdo hledat nazev instituce, tak co jinyho by mel data do vyhledavace? Predpokladam, ze finskej nazev by zmatnul vsechny mnohem vic a ceskej je k nicemu. A nesouvisejici poznamka: pocet lidi zehrajicich na przneni cestiny (pravem i nepravem) je bohuzel o rady vetsi nez pocet lidi upozornujicich, ze cesi jsou na tom se znalosti anglictiny velmi mizerne - a to je velka skoda. Chtel bych podekovat panu Mihulkovi ze v clanku neprechyluje zensky jmena. Kez by se to stalo trendem.

Odpovědět

tretie zuby

Martin,2006-12-05 09:18:06

Mame mojej bývalej kolegyne narástli tretie zuby - horné jednotky. Síce len také malilililinké, tak na strúhanie jablka, ako povedala kolegyňa, ale narástli. Ak sa nemýlim, babka má už 90 rokov, telesne zdravá, len tá senilita - je to horšie ako malým deckom...

Odpovědět


To je fakt blbý,

JR,2006-12-05 10:20:11

když někdo zapomene, že už nemá mít zuby a nechá si narůst nový.
A hlavně aby už to bylo vyřešený, já už bych třetí zuby pomalu potřeboval.

Odpovědět


Je důvod proč nemít nové a nové zuby

Colombo,2006-12-05 16:17:59

jinak by těžko mohl být dokonalý chrup. TO by muselo být i nějaké pozoruhodné stárnutí zubů.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz