Světlo odražené od černé díry?  
Chandra objevila záření, které přišlo od černé díry. Přinesla důkaz o mohutném vzplanutí u centrální černé díry v naší Mléčné dráze.

 

Zvětšit obrázek
Snímky rentgenového zdroje Sagittarius A* a jeho vzplanutí pořídila Chandra.
Kredit: NASA/CXC/Caltech/M.Muno et al.

„Světelné echo“, pozorované rentgenovou kosmickou observatoří Chandra (NASA), je důsledkem pádu materiálu (asi jako planeta Merkur) do superhmotné černé díry ve středu Mléčné dráhy. Rentgenový zdroj je označován jako Sagittarius A*. Vzniklé rentgenové záření bylo odráženo oblaky mezihvězdného plynu v okolí černé díry. Zatímco primární rentgenové záření, vzniklé při vzplanutí, by dosáhlo Země asi před 50 lety, odrážené rentgenové záření uskutečnilo delší cestu a teprve nyní bylo zachyceno Chandrou.

 

Zvětšit obrázek
Michael Muno

 

„Tato dramatická událost se stala dříve než jsme měli ve vesmíru satelit, který by to mohly objevit,“ řekl Michael Muno (California Institute of Technology, Pasadena). „Je velmi důležité, že můžeme pomocí Chandry pátrat v minulosti a můžeme vidět destruktivní schopnosti této obří černé díry.“

 

 

Předtím vědci používali Chandru k objevování většího počtu menších výbuchů u černé díry, které se staly nedávno. Toto poslední vzplanutí odhalilo „rentgenové echo“, které bylo asi 1000krát jasnější a více než 1000krát delší než jakýkoliv výbuch, který v poslední době Chandra pozorovala.

 

 

Astronomy dlouho známý radiový zdroj Sagittarius A* má hmotnost asi 3 milióny Sluncí a „ukrývá“ se ve středu Mléčné dráhy. Bohužel černá díra je neuvěřitelně slabá na všech vlnových délkách zejména v rentgenu.

 

Zvětšit obrázek
Rentgenový zdroj Sagittarius A* (Chandra).
Kredit: NASA/CXC/MIT/F.K. Baganoff et al. Další obrázky a podrobnosti viz Chandra.

 

"Tato malá intenzita naznačuje, že hvězdy a plyn se jen zřídka dostanou dostatečně těsně k černé díře, aby se ocitly v jakémkoliv nebezpečí," řekl spoluautor Frederik K. Baganoff (Massachusetts Institute of Technology, Cambridge).

 

 

Při vzplanutí byla oblast těsně u černé díry asi 100 000krát jasnější než je běžné. Pokud by se taková vzplanutí vyskytla v poslední době vícekrát, pak by je měly rentgenové přístroje zaregistrovat.

 

 

 

Zvětšit obrázek
Sagittarius A a rentgenový zdroj Sagittarius A* (Chandra).
Kredit: NASA/CXC/MIT

„Naše data ukázala, že černá díra dostala naposledy pořádné jídlo asi před 50 lety,“ řekl Muno. „Pro černé díry v jiných galaxiích by to bylo jen nepatrné pohoštění, ale nám to dává jedinečnou zprávu o stravovacích návycích naší nejbližší superhmotné černé díry."

 

 

Teorie předpokládá, že intenzitu i vlastnosti  rentgenového záření, které vzniklo při vzplanutí u Sagittaria A*, změnily oblaka mezihvězdného plynu v okolí černé díry. Muno a jeho tým pozoroval takové změny poprvé, takže nelze vyloučit i další interpretace.

 

 

Např. jednou z možností je, že černá díra roste, protože vtahuje látku z hvězdného větru mladých hvězd, které se nacházejí v sousedství černé díry. Nebo pokud kolem Sagittaria A* rotuje materiál ve stelárním disku, mohl by být nestabilní takovým způsobem, že by se materiál přenášel směrem k černé díře. A v okamžiku, než by materiál ze stelárního disku navždy zmizel z vesmíru, došlo by k rentgenovému zjasnění.

 

Zvětšit obrázek
Souhvězdí Střelce (Sagittarius) v hvězdném atlase Uranometria z roku 1690 (Johannes Hevelius)

 

Výzkum tohoto „světelného echa“ je důležitý, protože umožňuje porozumět nepřístupným molekulárním oblakům v bezprostřední blízkosti středu galaxie. Především to může poskytnout informaci o hustých jádrech v těchto mracích, kde mohou vznikat nové hvězdy.

 

 

Proměnlivost rentgenovém záření mezi 3 pozorováními Chandry (rok 2002, 2004 a 2005) je důležitým argumentem, že „světelné echo“ pravděpodobně nezpůsobuje přenos materiálu od binárního společníka k neutronové hvězdě nebo černé díře. Napozorovaná data vzplanutí ukázala, že „vlákno“ umožňující přenos by muselo být nepředstavitelně dlouhé a jasné pro takovou dvojhvězdnou soustavu.

 

 

Tyto výsledky byly presentovány na konferenci Americké astronomické společnosti (American Astronomical Society,  Seattle, 5. - 10. ledna 2007) a budou zveřejněny v Astrophysical Journal.

 

Zdroj:
http://www.spaceflightnow.com/news/n0701/10echo

Datum: 11.01.2007 14:28
Tisk článku

Související články:

V blízké galaxii se možná srazí supermasivní černé díry. Během 3 let     Autor: Stanislav Mihulka (01.09.2022)
Supermasivní černá díra Mléčné dráhy brzy posvačí     Autor: Stanislav Mihulka (28.10.2012)
Co kdyby se primordiální černá díra srazila se Zemí?     Autor: Stanislav Mihulka (31.03.2012)
Gigantické bubliny gama záření v Mléčné dráze     Autor: Stanislav Mihulka (11.11.2010)
O krok blíže monstru     Autor: Pavel Koten (11.09.2008)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz