Nejprimitivnější primát  
Američtí paleontologové našli zachovalou kostru nejstaršího primáta. Náš prapředek o velikosti myši tak protáhl evoluční strom primátů o 10 milionů let.

 

 

Zvětšit obrázek
Nejstarší známý primát Dryomomys szalay, kostra sestavená ze zachovaných pozůstatků (vlevo), rekonstrukce kostry (vpravo). (Credit: Bloch, et al./ PNAS)

Jonathan Bloch z University of Florida s dalšími spolupracovníky ze dvou univerzit Yale University, University of Winnipeg a Stony Brook University, zrekonstruovali počátky rodiny primátů pomocí srovnávání koster stávajících a vymřelých druhů. Podařilo se jim dát do kupy na 85 druhů primátů. Nejen to. Objevili 56 milionů let staré fosilie, včetně nejstaršího primáta jaký dosud nebyl popsán.

 

Johathanu Blochovi se podařil husarský kousek. V lokalitě, kterou paleontologové pročesávají už sto let, našel zachovalé kosterní pozůstatky, které náleží nejstarším primátům.

 

Po vyhodnocení všech údajů došli paleontologové k závěru, že pravěcí savci, označovaní jako plesiadapiformes, o kterých se soudilo, že jsou blízcí příbuzní lemurům, jsou ve skutečnosti pravěcí primáti.

 


Nejprve výzkumný tým určil 173 charakteristických znaků moderních primátů. Tyto znaky pak porovnávali s vývojovým stromem rejsků, lemurů a nalezené kostry plesiadapiforma. Při zjišťování podobností a rozdílů v kosterních pozůstatcích si vypomáhali počítačovou tomografií. Tato technika jim pomohla odhalit a podívat se na to, co dosud pozornosti unikalo - skryté struktury uvnitř lebek. Právě tato technika dovolila pracovat s více parametry, než s kolika jich pracovali v minulosti. Pro bližší představu, jaké znaky se při takovém posuzování hodnotí, můžeme uvést například - velikost mozku, nehty místo drápů, anatomické předpoklady související s možností skoků, vylepšené vidění s posunem očí dopředu, postavení palce u nohy, chápající ruka, stavba nohy,..

Zvětšit obrázek
Lebka nejstaršího primáta (A), druh: Dryomomys szalay, měřítko je v milimetrech. Premaxilla (B,C). (Autor: Jonathan I. Bloch, Proceedings of the National Academy of Sciences USA)

 

Plesiadapiform měl některé, ale ne všechny ze jmenovaných znaků. Vědci na základě porovnávání všech známých koster odvodili, že se primátům jejich znaky vyvinuly v průběhu 10 milionů let a že při jejich formování šlo vlastně o přizpůsobování se danému prostředí, což jim umožňovalo využívat všech možností, které příroda poskytovala.

 

 

Eric Sargis, anthropolog na Yale University a kurátor obratlovců v Museum of Natural History je spoluautor publikace a jeden spoluobjevitelů nových druhů plesiadapiformů.

I když studie, o které zde referujeme, nezahrnovala srovnání na úrovni molekulární, tak jsou tyto závěry konzistentní se závěry autorů, kteří studovali žijící primáty na úrovni molekulární genetiky.

 




Bloch objevil dva nové druhy plesiadapiformů (Ignacius clarkforkensis a Dryomomys szalayi). Naleziště je hned vedle Yellowstonského národního parku. Před těmito nálezy měli vědci k dispozici jen neúplné lebky a několik kostí těchto pravěkých zvířat. Z toho mála, co měli vědci dříve k dispozici vydedukovali, že Ignacius není pravěký primát, nýbrž že se jedná o fosílii plachtícího lemura. Nové nálezy mnohem kompletnějších a zachovalejších koster, tuto představu změnily.

 

 

Nové fosilní nálezy z Wyomingu ukazují, že nejstarší primát byl velikosti myši a že tento náš předek se živil ovocem a žil na stromech.

 

Zvětšit obrázek
Čelisti se zuby jiného z našich předků, živočišný druh: Ignacius clarkforkensis. Stáří 55 – 65 milionů let. (Kredit: Proceedings of the National Academy of Sciences USA)


 

Myšlenka, že plesiadapiformes jsou předkové moderních primátů není úplně nová. Když byla před časem  vznesena, způsobila mezi primátology ostré hádky. Pro nedostatek důkazů byl tento názor prakticky umlčen. Tentokrát už se moc oponentů přít nebude. Zachovalejší kosterní nálezy posunuly náš původ do období paleocénu. Do úseku mezi 55 až 65 miliony let. Tedy do periody mezi vyhynutím dinosaurů a objevením se celé řady dalších nezpochybňovaných savců moderního typu.

I když plesiadapiformové byli dlouho kontroverzní skupinou savčí fylogenéze, nynější zachovalé fosilie je pasovaly do role nejstarších primátů.

 


Prameny:

Yale University
Proceedings of the National Academy of Sciences USA



 

 

 

Datum: 24.01.2007 03:56
Tisk článku

Související články:

Patrí Ida medzi našich pradávnych predkov?     Autor: Dagmar Gregorová (23.10.2009)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz