Jak poznáváme příbuzné  
Cesaremu a Lucrezii Borgiovým sourozenectví nebránilo v incestním vztahu. Ale co chcete od dětí, jejichž tatínkem byl bezskrupulozní papež Alexander VI.? Většinová společnost považuje za správné, aby si sourozenci pomáhali, jak mohou. Ale pohlavního styku a plození dětí by se měli vyvarovat. Leda Cosmidesová je přesvědčena, že ví, jak se sourozenci poznají a jak to ovlivní jejich vztahy.

 

Zvětšit obrázek
Cesare Borgia (1475-1507)

Odlišit blízké příbuzné od ostatních lidí je životně důležité. Rodinní příslušníci si navzájem pomáhají, protože sdílejí geny zděděné od rodičů a mají zájem je předat dalším generacím. Životní partnery pro plození dětí hledají naopak mimo vlastní rodinu. Potomci, kterým by pokrevně spříznění rodiče  předali tytéž zděděné varianty genů, by byli vystaveni zvýšenému riziku dědičných chorob.

Leda Cosmidesová, University of California

Klíčové je rozeznání příbuzenských svazků  pro sourozence, kteří mají nejsilnější motiv pro vzájemnou nezištnou spolupráci a jsou nejohroženější v případě početí potomků při incestu.

 

 


Pro vědce zůstávalo záhadou, jak lidé své příbuzné poznají. Tým vedený Ledou Cosmidesovou z University of California v Santa Barbara došel k závěru, že sourozenci využívají ke vzájemné identifikaci zcela podvědomě stejný postup, jakým se řídili naši pravěcí předci žijící v lovecko-sběračských tlupách. Výsledky výzkumu provedeného na více než 600 dobrovolnících z nejrůznějších typů rodin zveřejnili v prestižním vědeckém týdeníku Nature.

 

 


Starší děti rozeznávají mladšího sourozence díky tomu, že vidí, jak o něj od narození pečuje jejich matka. Mladší děti neviděly, jak se matka starala o jejich starší bratry či sestry, když byli ještě v kojeneckém věku. Přesto je vnímají jako sourozence. Podvědomě je k tomu vede fakt, že se staršími sourozenci tráví více času než s jinými lidmi. Takto „odhaleným“ příbuzným máme chuť pomáhat. Zároveň o ně ztrácíme zájem jako o potenciální partnery k založení rodiny. Podobné způsoby rozeznávání sourozenců jsou celkem běžné ve zvířecí říši. U člověka je jejich objev velkým překvapením.

Zvětšit obrázek
A jeho sestra Lucrezia (1480-1519). Někteří historici tvrdí, že zvěsti o jejím nevázaném životě a více než těsném vztahu s bratrem jsou jen pomluvy.

 

 

Efekt „společně prožitého času“ se prosadí dokonce i u děti, které dobře vědí, že nejsou sestry a bratři. Uplatní se i mezi nevlastními sourozenci a dokonce i mezi adoptovanými děti vyrůstajícími v jedné rodině. Nevlastní sourozenci sdílejí mnohem méně genů než vlastní bratři a sestry. Adoptivní sourozenci  nesdílejí žádné geny zděděné po rodičích. Přesto si díky společným prožitkům z dětství pomáhají stejně jako vlastní sourozenci a představa vzájemných sexuálních styků se jim protiví.
„To dokazuje, že tento mechanismus pracuje zcela nezávisle na tom, co o vzájemných příbuzenských vztazích víme,“ říká Leda Cosmidesová.

Zvětšit obrázek
Pohled na matku, která pečuje o mladšího sourozence, ujišťuje starší děti, že právě tohle je jejich bratříček.

 

 

Výsledky tohoto výzkumu zpochybňují freudovské chápaní rodinných vztahů. Sigmund Freud byl přesvědčen, že rodinní příslušníci v sobě vidí objekty sexuální touhy. Tým Ledy Cosmidesové ale dokázal existenci mechanismu, který sexuální touhy mezi příslušníky rodiny účinně tlumí.

 

 

Cosmidesová doufá, že výsledky jejího bádání najdou uplatnění v praxi. Mohli by jej např.  využít psychologové a psychiatři při péči o oběti incestu.
„Naše teorie nám dovoluje vytipovat ty, kteří jsou vystavení největšímu riziku,“ říká Leda Cosmidesová. „Jsou to například sourozenci, kteří žili po delší dobu odděleně a nebyli tak vystaveni podnětům, jež mozek potřebuje k tomu, abychom si uvědomili, kdo je náš sourozenec. To nabízí vysvětlení, proč mají někteří lidé silnější sklony k incestu než jiní. Zároveň nám náš objev dovoluje najít způsoby, jak posílit vzájemné vztahy v rodinách.“

 


Pramen: Nature
Napsáno pro Lidové noviny

 

 

Datum: 07.03.2007 10:38
Tisk článku


Diskuze:

Incest?

Raven,2007-03-14 18:26:14

"...péči o oběti incestu."
Ale co když se nebudeme zaměřovat jen na oběti, ale taky na případy "dobrovolné"?
JE (v naší společnosti) šance, že by bylo na tento druh vztahu pohlížemo jako na normální-eticky přijatelný?

Odpovědět

jak poznavame pribuzne

zdena Galajdova,2007-03-13 13:16:40

a co dlouholete manzelstvi? Take navozuje odstup? fakt je, ze lide, kteri se dlouho kamaradi, se nestavaji milenci.... a manzele to v mnoha pripadech take dlouho nebavi.... nebude to ono nahodou nejak jeste jinak ?

Odpovědět

To: Milan Bacik

Marek,2007-03-08 23:42:12

Ano, souhlas - myslím, že v těchto věcech hrají daleko větší roli "vůně" a další podprahové podněty.
Uznávám, že v okamžité reakci na článek jsem se nechal trochu unést, ale celkově vzato mi to přijde mimořádně nepřesvědčivé a odtržené od reality (nebo mám úchylné kočky ;-)))

Odpovědět

No tak to jsou KOLOSÁLNÍ bludy...

Marek,2007-03-08 00:49:14

1. argumentace zvířátky - má ta pani doma zvířátka? Kdo byl kdy chvilku na vesnici tak ví, že např. (a samozřejmě NEJEN) u koček je přerod "ze syna na milence" otázkou několika málo týdnů, než dotyčný mrcouch zesílí natolik, aby si dovolil vlítnout na mamku (která mu ochotně podrží).
2. bláboly o "protivné představě sexu" s příbuzným. Z různých průzkumů a hlavně z klinické praxe mnoha sexuologů, psychologů a psychiatrů vyplývá, že incest je MNOHEM širší problém, než je společnost ochotna si přiznat a dosahuje co do četnosti až desítek procent. Jedná se o případy začínající u "neškodných sexuálních hrátek" pubertálních sourozenců až po tvrdé sexuální vztahy např. mezi rodiči a dětmi, které jsou z obou stran dobrovolné a přetrvávají mnoho let.
Vrátíme-li se ke "zvířecímu modelu" a propojíme to s novými poznatky o realitě incestu v naší společnosti nelze než konstatovat, že incest je ryze lidský, společensky podmíněný termín, který sehrává určitou kulturní úlohu, ale není v nás odpor k němu nějak "zakódován".
Jen pro úplnost - neobhajuji incest a souhlasím s tím, že určitá hranice být musí. To co ale zveřejnila uvedená dáme je NESMYSL a silně ji podezírám, jestli to není zakuklená náboženská fanatička, která zároveň učí, že prvními lidmi byli Adam a Eva...

Odpovědět


Spojení na Ledu Cosmidesovou

jarda petr,2007-03-08 03:28:59

Dr. Ledě Cosmidesové lze sdělit nesouhlasné názory na adrese:
Dr. Leda Cosmides
Department of Psychology
University of California
Santa Barbara
CA93106
U.S.A.

nebo na telefonním čísle: 805 893 8720
nebo faxem: 805 965 1163
nebo e-mailem: cosmides@ucsb.edu

Určitě bude za jakékoli připomínky ke kvalitě jejích experimentů vděčná.

Odpovědět


Taky si myslím, že je to blbost

Milan Bacik,2007-03-08 16:04:42

Pokud vím, tak žena poznává zourozence po čichu. Když je připravená k oplodnění, tak hledá muže, který je nejvíce geneticky odlišný(nejvíce ji voní) naopak v době kdy je gavidní hledá muže, kteří jsou geneticky co nejpodobnější(bezpečí rodiného kruhu).
P.S. Přidat příspěvek do diskuze je nadliský úkol. Většinou mi ho to prostě nevezme i když napíše:Váš příspěvek byl přidán.

Odpovědět


Re: Taky si myslím, že je to blbost

Martin Zelený,2017-04-13 11:16:04

Dědeček mé zneužívá od sedmi sestru pet Dědeček Perverzní zvraceny maminka mrdaní tatínek děda syn dceru dítě i holky incest postižené nemluví v šest mrdaní tatínek první. Lizal kundicku teklo stříkací slasti šťáv. Dědeček chce dítě . Třináctý mrdaní všem chce řvát chce chce dva 24kundicku synek prdel mrdaní dvanácti svázat nohy za hlavu brutálně tvrdí bolest mrdaní všemi fotografie 38,6cm černá hadice. Zneužívá znásilňování Perverzní zvraceny chce dítě musí. Dědeček tří incest gen mrdaní.

Odpovědět


Re: Taky si myslím, že je to blbost

Martin Zelený,2017-04-13 11:16:06

Dědeček mé zneužívá od sedmi sestru pet Dědeček Perverzní zvraceny maminka mrdaní tatínek děda syn dceru dítě i holky incest postižené nemluví v šest mrdaní tatínek první. Lizal kundicku teklo stříkací slasti šťáv. Dědeček chce dítě . Třináctý mrdaní všem chce řvát chce chce dva 24kundicku synek prdel mrdaní dvanácti svázat nohy za hlavu brutálně tvrdí bolest mrdaní všemi fotografie 38,6cm černá hadice. Zneužívá znásilňování Perverzní zvraceny chce dítě musí. Dědeček tří incest gen mrdaní.

Odpovědět


Děti a dospělí

jarda petr,2007-03-11 05:54:56

Dovolím si upozornit na malý rozdíl. Ženy poznávají novorozence - svého vlastního potomka - po čichu. Ano, ženy i muži vnímají feromony, které jim signalizují, že druhá strana je připravena na plození potomstva. Ale to jsou otázky spojené s fungováním organismu dospělého člověka. Výzkum Ledy Cosmidesové se týká dětí, které vyrůstají ve stejné domácnosti. To je drobet jiná situace.

Odpovědět

A co manželé?

Vojta,2007-03-07 21:38:30

Dětem, které spolu prožijí 15 let se dle autora ...představa vzájemných sexuálních styků protiví... A co manželé, kteří spolu žijí daleko déle;-(

Odpovědět


Re:

Arccos,2007-03-08 12:36:05

Vítej ve světě ženatých. :)))
Ale vážně: Možná je rozdíl v tom, že manželé se setkají a spolu žijí až v dospělosti. Nehledě na okolnosi setkání.
(a btw.: nejsem ženatý :)

Odpovědět

hm

dd,2007-03-07 12:39:16

Dnes se nějak nechytám.
Podle úvodu by člověk čekal, že byl objeven nějaký způsob, jak příbuzní, kteří se nikdy neviděli a náhodně se setkají, poznají svou příbuznost a zabrání tím incestu a ono nic.
:-(

BTW: Zajímalo by mě jestli to pravidlo, že když spolu lidé žijí dlouhou dobu v jedné domácnosti nedojde u nich k sexu (nebo k incestu), je obecně platné nebo jestli to platí jen pro některé rasy.

Odpovědět

To je tedy objev

YX,2007-03-07 12:10:20

No tak tohle snad muselo dojit kazdemu uz davno ne?

Odpovědět


Asi je to otázka intelektu

jarda petr,2007-03-08 03:39:32

Asi je to záležitost intelektu. Mně to jasné nebylo a spoustě lidí také ne. Ale to je náš problém. Asi jsme prostě pomalejší na hlavu. Ale na druhé straně - po bitvě je každý frajtr generálem, že? A taky je rozdíl mezi spekulací a experimentálně prokázaným faktem. Ale pokud jste měl k dispozici experimentální data, která tenhle fenomén prokazovala, nezbývá než hořce litovat, že jste to nepublikoval před Ledou Cosmidesovou. Mohl jste mít hezkou publikaci ve velmi kvalitním vědeckém časopise a přišel o úrodu citací. Opravdu moc velká škoda. Nemáte náhodou ještě v šuplíku něco podobmého? Podívejte se prosím důkladně. Vědců publikujících v Nature nemá česká věda nazbyt. Přeji hodně zdaru.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz