Bisfenol A

Endokrinní disruptory jsou látky schopné páchat zmatky v hormonální regulaci životních procesů. Jsou podezírány například z poruch plodnosti, jimiž trpí stále větší množství lidí v ekonomicky rozvinutých zemích. Mohou se podílet na vzniku některých typů rakoviny. Možná mají na svědomí i obezitu.

„Některé endokrinní disruptory přítomné v životním prostředí mohou měnit aktivitu genů v buňkách těla lidského plodu, následně měnit metabolismus dětí a vyvolávat u nich dispozici k obezitě. Takoví jedinci mohou mít energetický příjem a výdej stejný jako lidé s nenarušeným metabolismem, a přesto mohou mít zvýšený sklon k obezitě. To je jeden z důvodů, proč jsou někteří lidé při stejném životním stylu obézní a jiní nikoli. Tento fenomén představuje závažný problém, protože obezita zvyšuje riziko dalších chorob, jako je rakovina, cukrovka, hypertenze či kardiovaskulární choroby,“ řekl Frederick vom Saal z University of Missouri ve svém referátu na výročním zasedání American Association for the Advancement of Science.

Zvětšit obrázek

Bisfenol se uvolňuje z některých plastů

Americký biolog seznámil účastníky konference s výsledky pokusů, při kterých vystavil březí myši účinku endokrinního disruptoru bisfenolu-A. Narozená mláďata měla velmi nízkou porodní hmotnost, ale velmi rychle přibývala na váze. Během týdne zdvojnásobila svou živou hmotnost a drasticky si tak zvýšila pravděpodobnost obezity ve vyšším věku.
Vom Saal upozornil na fakt, že mnohé děti přicházejí na svět s nízkou porodní hmotností a následně vykazují podobnou nadměrnou kompenzaci tělesné hmotnosti. To u nich může vyústit v celoživotní obezitu.

Frederick vom Saal

„Děti se rodí s nízkou tělesnou hmotností a metabolismem naprogramovaným na nedostatek  živin. Tento tak zvaný ´spořivý fenotyp´ je uzpůsoben k maximálnímu využití všech živin, které organismus přijme s potravou. Problém nastane v okamžiku, kdy se dítě nenarodí do nedostatku, ale do světa, jemuž dominuje rychlé občerstvení  a potraviny s vysokým obsahem tuku,“ řekl vom Saal.

Lidským přičiněním se do životního prostředí dostává asi 55 tisíc chemikálií. Zhruba tisícovka z nich může mít účinky endokrinních disruptorů. Jsou mezi nimi i zcela běžné chemikálie, jako pesticidy či plasty používané k výrobě nádob na  nápoje a součástek elektroniky.
„Dědíme geny, které nás mohou předurčit ke zvýšenému sklonu k obezitě a chorobám. O tom, jak velké riziko to bude, však rozhoduje i to, jak bude činnost těchto genů ovlivněna během raného života. Lidé s narušeným metabolismem pak musí často volit poměrně extrémní životní styl, aby se obezitě a s ní spojeným chorobám vyhnuli,“ tvrdí americký biolog.

 
Pramen: AAAS