„Svatý grál rostlinných biologů“ nalezen  
Více než 70 let biologové pátrali po molekulárním základu signálu, který rostlinám říká, kdy je čas kvetení. Nyní konečně genetici dostali nástroj, kterým mohou "ušít" farmářům rostliny "na míru“ podle příslušných zeměpisných šířek...



 

George Coupland (Německo), vedoucí evropského týmu, který odhalil funkci FT genu.

Odhalení mechanismu kvetení může přispět k ovlivňování úrody v různých podmínkách. Jde o poznatek, který je zvláště zajímavý v souvislosti opatřeními, která budou schopná reagovat na vrtochy podnebí spojené s globálním oteplováním Země.


Od třicátých let minulého století si vědci všímali toho, že rostliny nějak dokáží vnímat roční období podle množství a délky denního světla a že si podle toho určují, kdy je ten „správný čas“ vyrazit do květu. Signál, který hledali a který to všechno měl spouštět, dali jméno „florigen“. Až dosud jej hledali marně.

 

Ko Shimamoto (Japonsko), vedoucí druhého týmu, potvrdil úlohu FT genu na rýži.

Nyní dva výzkumné týmy, nezávisle na sobě, oznámily, že florigen našly. Tou mysteriózní látkou je protein produkovaný genem označeným Flowering locus T , nebo zkráceně také „FT“. Přeložit  se to dá jako „T místo pro kvetení“, přičemž místem je míněna lokalizace na DNA.

Jeden z týmů, který objev oznámil, je z Evropy. Vedoucím tohoto týmu je George Coupland  z Max Planck Institute. Tato německá skupina okolo Couplanda na objevu úzce spolupracovala s vědci z anglické Imperial College, kde je vedoucí osobností Colin Turnbull.  Spojený německo-anglický evropský tým na úlohu proteinu řízeného FT genem přišel tak, že při svém bádání použil genetický trik. Ten spočíval v upravení rostliny tak, že v ní na FT protein „přilepili“ zelenou barvičku (zeleně fluoreskující protein z mořských medůz). To vědcům umožnilo sledovat osud tohoto genového produktu v rostlině. Snadno pod UV osvětlením zjistili, kdy se produkt genu začíná tvořit i to, kam cestuje. Svoje pokusy dělali na oblíbené modelové rostlině genetiků, na huseníčku.

 

Zvětšit obrázek
GM rostlinou se zeleně značeným proteinem, na níž se roubovala nekvetoucí rostlina byl v Evropě huseníček.

Roubování
Na rostlinu, která byla geneticky upravena tak, že dokázala tvořit svítící FT protein, výzkumníci naroubovali stonek mutanta, kterému FT gen chyběl. Tato druhá rostlina pochopitelně kvetení nebyla schopna a množila se jen vegetativně.

Naroubováním těchto dvou rostlin na sebe si vědci ověřovali, jestli svítící protein přestoupí do naroubovaného kousku rostliny a pokud ano, co v ní vyvolá. Ukázalo se, že svítící protein je přesně tím co hledali. Nejen, že protein do naroubované rostliny prostoupil ale u rostliny, která nikdy nekvetla, okamžitě spustil tvorbu květů.

Ve stejné době, kdy se Evropanům podařilo výzkum dokončit, stejných výsledků dosáhl i jiný tým v Japonsku. Ten vedl Ko Shimamoto z Nara Institute of Science and Technology. Jejich pokusy, i když se konaly na opačném konci Země (pokusy probíhaly v japonském městě Ikoma), byly prakticky shodné. Rozdíl byl jen v tom, že Japonci nepracovali s huseníčkem, nýbrž s rýží.

 

 

Zvětšit obrázek
Jan Zeevaart (USA): „Tento mechanismus bude společný všem rostlinám“.

Komentáře
Americký genetik Jan Zeevaart z Michiganské státní university věc komentoval slovy: „Nalezení toho samého florigenu u dvou tak geneticky vzdálených druhů rostlin svědčí o tom, že tento mechanismus bude společný všem rostlinám“.

 

Není to ale poprvé, co FT gen je středem pozornosti. V posledních letech několik pracovišť zjistilo, že tento gen je zapnut v tkáni listu až poté, co denní světlo dosáhne určité délky. Nikdo si ale dosud nebyl jist, zda tím, co cestuje z listů až do vrcholových struktur rostlin, kde dává rozkaz ke kvetení, je skutečně tento FT protein, nebo zda to je nějaká jiná molekula. Nyní v tom je konečně jasno.

 

 

Slepý výstřel
V roce 2005 se zdálo, že švédský tým bude tím prvním, kdo otázku „startovního výstřelu“ pro kvetení rostlin vyřešil. Švédové oznámili, že podle jejich pokusů je messengerová RNA z FT genu oním putujícím signálem,který vše spouští.

Zvětšit obrázek
Ovlivněním FT genu mohou genetici přispět k tvorbě rostlin, které budou reagovat na změny způsobované globálními změnami klimatu.

V minulém týdnu ale švédský tým toto svoje prohlášení o messengerové RNA vzal zpět. S politováním oznámili, že spolupracovník, který se na jejich práci podílel a který pocházel z Číny, upravoval získaná data tak, aby získal „falešné“ publikovatelné výsledky. Tak komentoval stažení zveřejněných výsledků Ove Nilsson ze švédské Umea University. Nařčený Číňan Tao Huang, který již ve Švédku nepracuje, ale na tom, co naměřil, trvá.


Bez ohledu na zmíněné peripetie švédského týmu, je nyní jisté, že díky shodným výsledkům ze dvou dalších pracovišť (německo-anglického a japonského), již biotechnologové bez sebemenších pochyb mají onen mysteriózní grál rostlinných genetiků - spouštěč kvetení (i jeho signální cestu), pevně v hrsti. Poznání příslušného genu dává genetikům možnost pohrát si s jeho aktivací. Řízené spouštění tohoto genu umožní posouvat dobu kvetení rostlin.  Šlechtitelé plodin tak mohou vyjít vstříc požadavkům farmářů z vyšších zeměpisných šířek a připravit pro ně rostliny, které pokvetou dříve a které umožní například sklidit úrodu ještě před příchodem prvních mrazů. Nebo před příchodem sucha. Že se příprava takových rostlin neobejde bez techniky zvané GM je nabíledni.  Jak se k těmto tužbám farmářů postaví organizace typu Greenpeace, je otázkou.

Pramen: Science, doi:10.1126/science.1141752 and doi:10.1126/science.1141753; (retraction) Science, vol 316, p 367

 

Datum: 23.04.2007 00:50
Tisk článku

Rostlina jako symbol v čínské a japonské kultuře - Hrdličková Věna, Trnka Aleš
 
 
cena původní: 280 Kč
cena: 280 Kč
Rostlina jako symbol v čínské a japonské kultuře
Hrdličková Věna, Trnka Aleš
Související články:

Klíč k chladové toleranci kukuřice objeven     Autor: Anna Marcinková (08.09.2008)



Diskuze:

V USA

Pepa z depa,2007-04-27 08:53:55

dostávali farmáři solidní příspěvek od státu za neobdělávané hektary. Dnešní potravinové výrobky útočí na naše chuťové buňky i pomocí nejrůznějších přidávaných látek. Chemikálie(včetně léků) vyloučené močí se mohou částečně dostat do potravinového řetězce přes vodu z řek,kterou pijeme,přičemž mohou nastat různé zajímavé kombinace s tím,co jíme,dýcháme,s čistícími a pracími prostředky,uvolňované výpary z nátěrů,nábytku,podlahovin atd.O elektronickém smogu,různých stressových situacích ani nemluvě.

Odpovědět

Omluva za nepřesnost

Pepa z depa,2007-04-26 19:44:53

Nejedná se o celé USA.Co se týká mobilů,naši včelařští odborníci doporučují jejich umírněné používání při práci v úlu(relace v ČT24-předevčírem kolem poledne).Samozřejmě nenavozuji neodvratnost katastrofy,ale zapnutý mobil může zkusmo na úl položit samozřejmě dobře chráněný majitel úlu a pozorovat reakci včel.Včelstva se nestaví v blízkosti vysokonapěťových rozvodných sítí.Úl nad podzemním pramenem prý dobře prosperuje ve snůšce medu,ale včely jsou útočnější.

Odpovědět

Hezké plány,ale?

Pepa z depa,2007-04-26 19:11:18

Budeme ale mít dostatek včel na opylování? V USA z neznámých důvodů rapidně vymírají včelstva,na choroby a škůdce to nelze všechno svést.Jaká bude situace u nás,jsme připraveni na možnou opylovací katastrofu? Kumulace zatím neznámých vlivů(snad elektromagnetické vlny-včetně mobilních sítí- narušující orientaci včel,obsah toxických látek v ovzduší i ve vodě, možnost negativních změn ve složení pylu a šťáv v opylovaných květech aj),úbytek včelařů,materiály úlů včetně rámečků,nebo něco jiného? Jsme připraveni na náhlé změny počasí,kdy změna začátku a průběhu kvetení třeba upravených stromů bude spíše na závadu?

Odpovědět


nemyslím si

josef pazdera,2007-04-26 19:18:22

S tím opylováním bych to neviděl tak černě. Obiloviny na včelách nejsou závislé. A co se včel týká, také nemyslím, že to je způsobeno mobily. Nové poznatky se spíše kloní k infekci. Tím směrem je třeba napřít sily a zjistit o co jde.

Odpovědět

kvitnutie

hvh,2007-04-25 18:53:22

pred dvoma (?) rokmi som cital, ze rastlina xce stale kvitnut ale zaroven vytvara aj latku, kt jej vykvitnut nedovoli. tato latka je vsak nicena dennym svetlom. takze ked je denneho svetla dostatok na to, aby rozlozila tu latku cez nejaku kriticku hranicu, tak rastlina vykvitne, pretoze jej v tom uz prestane branit. ospravedlnujem sa, ze neviem nazov tej latky, ani si nepamatam zdroj, ale zapamatal som si to, pretoze mi to pripadalo ako zaujimavy mechanizmus.

hvh

Odpovědět


hm...

Martin,2007-04-26 21:34:33

Noooooo, tak ono to je v skutočnosti rôzne - niektoré rastliny kvitnú, keď sa dni skracujú (Kalanchoe, Schlumbergera), iné zasa, keď sa dni predlžujú (Hibiscus), ale vždy pritom ide o prispôsobenie sa podmienkam v mieste vzniku a výskytu príslušného druhu.

Odpovědět

Opravdu to vse vyresi

Vena,2007-04-25 17:19:13

"rostliny, které pokvetou dříve a které umožní například sklidit úrodu ještě před příchodem prvních mrazů" - to mi není jasné, tak zmrznou při kvetení, když pokvetou dřív, aby nezmrzla sklizeň. Každá nepřirozenost je špatná, ono to sice možná pomůže na jedné straně, ale někde jinde to zas uškodí, ale na to se přijde až se zpožděním, až v tom budou velké peníze a nebude vůle s tím nic dělat. Typické vytloukání klínu klínem.

Odpovědět


vyresi - nevyresi

josef pazdera,2007-04-26 15:03:10

Vsechno to jiste nevyresi. Pokud ale nastane oteplovani, nebo ochlazovani, myslim to, ktere nejake hrani si na ekologii nevyresi, tedy to cyklicke jake zname z historie Zeme, tak se nam jakekoliv vytloukani klinu klinem bude sec sakra hodit.

Odpovědět


Má pravdu

pavelm,2007-04-26 18:13:02

Vždyť letos všechno kvete o týden nebo dva dřív. Bez GMO. Rostliny nejsou tak tupý jak se zdá, pokud je teplo, kvetou dřív.

Odpovědět

Příště prosím přečíst otázku až do konce

pavelm,2007-04-25 00:07:12

...který by se dal vyřešit pomocí GMO
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Problémy s hladomorem dnes už nejsou způsobovány nemožností vypěstovat dostatek potravin. Kolikrát se objevují hladomory i v nejúrodnějších zemích planety. Problém je politika a ekonomika. A tu GMO nevyléčí.

Jediný problém vyřešený pomocí GMO je pokud vím nedostatek vitamínu A v nějakých částech Asie.

Odpovědět


plevelme, prosimte

Tonda Navara,2007-04-25 03:15:31

Jasne, nic nevyresily ani nic neresi. Jen je zajimavy, jak se rozsiruji jejich plochy a kolik uz je kukurice, kolik soji, kolik bavlny, kolik rajcat,...
A vsichni to delaji jen z pleziru - kvuli vitaminu, jak pises. Plevelme - Az si prectes o gmo vic (alespon tady na Oslovi, nebo kdekoli jinde) pak se poustej do diskuse, do te doby nas usetri tak plevelnych pripominek. Diky Tonda

Odpovědět


Ale tondo

pavelm,2007-04-25 19:52:49

To přece není argument. Lidi dělají tolik věcí co nemají smysl, třeba jen proto, že je to "moderní".
Ukažte kde skutečně GMO vyřešily problémy s hladem, které by jinak jednoduše vyřešit nešlo...

Odpovědět


Nechme toho.

Tonda,2007-04-26 14:57:20

Jasne, americti farmari to delaji kvuli "modernosti". A Cinani jsou taky blbci. Ani jeden z nich to nedela kvuli vynosum a zajisteni dostatku levnych a zdravych potravin. O rýzi, ktera tem chudakum v Indiia v Africe zachranuje zrak, ze nejsou slepi a rachiticti, to je taky omyl. Pravdu mas v tom, ze vsechno jde resit jinak. A pan Jaroslav Petr tady jednou nekde poznamenal, ono vsechno jde delat jinak. Uz pry za Neandrtalcu se suskalo: "Pazourek, takovy novoty, kdo to kdy slysel!"

Odpovědět


ALe

pavelm,2007-04-26 18:11:33

Ale o té rýži jsem přece mluvil, jako případ kde byly GMO užitečné. Ale v USA? Oni tam někdy v moderní době měli problém vypěstovat jídlo?

Odpovědět


Zase jsi placnul neco zcela misu.

Tonda,2007-04-27 01:15:30

Pavlemle, ty si myslís jak jsi vtipnej ale místo toho jen zase ukázujes na svojí omezenost. To si piš, že mají v USA problém s tím, vypěstovat dost jídla. Pripada jim totiz velmi malo, kolik toho dnes produkují. A proto se na zvyseni zemedelske produkce zaměřuje jejich nova strategie. Zkus se podivat na jejich zpravy z kongeresu. Budeš se možná divit ze jejich prioritou ted je vyrazne zvýšit zemedelskou produkci a taky jeji kvalitu. A muzes si byt jist, ze se jim to podporou statnich programu podari. A také si muzeme byt jisti, ze gmo u toho budou hrat vyznamnou roli. Zatim tu mame jenom jejich kvalitni kukurici (gmo, pochopitelne), nase vysokoprodukcni zvirata se prakticky jen tezko obejdou bez americke vysoce kvalitni soji (jejich sója je gmo, pochopitelne). Pokud si obcas vezmeš cokoladu, mas tam americkou gmo soju. Ze nemas rad cokoladu, nevadi, mozna si davas kecup na pizu. Vis, ze kvalitnejsi kecup se vyrabi z rajcat, ktera nemaji sacharid, ktery rozkladaji plisne a ze takovy kecup z gmo rajcat je bez aflatoxinu a rakovinotvornych latek?
A nebo takova trickas gmo bavlny, ze je nenosis? Nevadi, take bavlnikova semena jsou dnes vysoce cenene bilkovinne a energeticke krmivo pro celou radu zvirat (muzes si byt jist, ze i v bilkovinno energetickych doplncich pro zvirata,kam se pridavaji tato semena, ze to jsou gmo semena).
Ale je teprve zacatek! A podle tebe gmo nic neresi.
Opak je pravdou. Kdo se pripravi o nastup teto technologie, nebude v brzku schopen konkurence. Rozhodovat bude kvalita, mnozstvi a láce vyrobených potravin. Muzete si tu vykrikovat co chcete.
Ale slibuji, ze uz fakt nebudu na tvoje prispevky reagovat protoze to tvoje neinformovany radoby zasvecene placani za to nestoji.

Odpovědět


tak to

pavelm,2007-04-28 02:04:18

Tak to slyšim poprvý, že v USA je problém s nedostatkem potravin. Upřímě si myslim že kecáš. Jestli ne, dej nějakej odkaz kde je v USA nedostatek.

Odpovědět


a rajčata se

pavelm,2007-04-28 02:09:20

A rajčata se jedly dávno a nikdo se neotrávil...
Aflatoxiny se často straší, ale kdy se někdy někdo otrávil? Nemůžu říct že bych si pamatoval že by se psalo o nějakém případu.

Prostě GMO jsou zbytečné a nestojí za to ohrožovat přírodu. Nikdo nedokáže odhadnout jak se bude chovat divoký druh zkřížený s GMO. Zemědělství s normálními druhy funguje naprosto spolehlivě, proč vymýšlet blbosti?

Odpovědět


ještě

pavelm,2007-04-28 21:13:44

Bylo by dobré uvědomit si, že firmy pochopitelně chtí co nejvíc prodat, tak si budou vymýšlet co nejvíc důvodů proč se bez GMO neobejdeme, jako je tu o všeho ostatního.

Odpovědět


melem a melem...

Jan Kalasek,2007-04-29 12:55:50

Prosim Vas, zridte nekdo pavlovi M nejaky jeho vlastni blog. At ma kam ty sve duchaplnosti umistovat. Proboha, dyt on mluvi samomluvou, vsemu rozumi nejlip a snad tu zacne mlet i o druhe svetove valce...

Odpovědět

Já bych závěry těch dvou posledních vět přehodil.

Pavel,2007-04-23 09:04:42

Jestli se příprava takových rostlin neobejde bez techniky zvané GM, je otázkou. Jak se k těmto tužbám farmářů postaví organizace typu Greenpeace, je nabíledni.

Odpovědět

Tak to jsem zvědava.

Jana Rolendova,2007-04-23 07:19:04

Tak to budou mít zelení dost těžkou volbu. Na jedné straně GMO a na druhé straně možnost řešit problémy s oteplováním a hladem. Tak to teda si odhadnout netroufám.

Odpovědět


Nemyslím si...

Jan Havlík,2007-04-23 14:23:23

Pochybuji že bude hnutí Greenpeace bedlivě a objektivně zvažovat jestli zachrání tisíce lidských životů vyšší úrodou.Vždyť kam by přišli... Jednou už rozjeli štvavou kampaň proti GMO a tak přeci teď neřeknou: Promiňte, moc se Vám všem omlouváme za ukvapené závěry a šíření hysterie. Přečetli jsme si pár vědeckých článků, zkonzultovali jsme to pečlivě s odborníky a dospěli jsme k závěru, že na těch modifikovaných rostlinách něco bude.

Vždyť by to pak mohli zabalit.
Kam by přišla jejich pečlivě budovaná pověst hysterického uřvaného děcka, které sice nemusí mít zrovna pravdu, ale rozhodně si to nenechá vymluvit. Naopak čím víc se o to budete snažit, tím víc bude řvát a vyvádět hlasitěji.

Odpovědět


odkdy

pavelm,2007-04-24 00:11:54

Odkdy je na světě problém s oteplováním a hladem, který by se dal vyřešit pomocí GMO???

Odpovědět


Už delší dobu

Tomas,2007-04-24 00:42:06

Budeš se divit holenku, ale už nějaký ten pátek to bude. GMO sója, gmokukuřice, ty už nám dávají větší výnosy a už teď pomáhají od hladu. Pravda, některé africké země tyto plodiny odmítají, i když v nich lidi mřou hladem. A co myslíš, jaký pak představitelé těchto zemí udávají důvod k odmítnutí této pomoci?
No, a pokud to oteplování, nebo ochlazování, ono to máš jedno, přijde, zmenší se zemědělská plocha a pak teprve budeme vděčni za každou trošku sklizně navíc.

Odpovědět


...

Martin,2007-04-24 14:53:40

Viac jedla = väčší prírastok populácie = väčšia spotreba jedla = väčšie riziko hladu atď. atď. atď.

Odpovědět


Příště prosím přečíst otázku až do konc

pavelm,2007-04-25 00:08:04

...který by se dal vyřešit pomocí GMO
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Problémy s hladomorem dnes už nejsou způsobovány nemožností vypěstovat dostatek potravin. Potravin je celosvětově přebytek. Kolikrát se objevují hladomory i v nejúrodnějších zemích planety. Problém je politika a ekonomika. A tu GMO nevyléčí.

Jediný problém vyřešený pomocí GMO je pokud vím nedostatek vitamínu A v nějakých částech Asie.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace